Kniha: Tyrolské elegie
Autor: Karel Havlíček Borovský
Přidal(a): Sašenka
Karel Havlíček Borovský (*1821 – †1856)
- Karel Havlíček Borovský, vlastním jménem Karel Havlíček, byl český básník, novinář, překladatel z ruštiny a polštiny, ekonom a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky.
- V mládí se chtěl stát knězem, aby mohl promlouvat k lidem a ovlivňovat je. Po studiu teologie se však rozhodl pro jinou dráhu. Vydal se do Moskvy, kde působil jako vychovatel a seznámil se s ruskou literaturou i společenskými poměry, které ho zklamaly.
- Po návratu do Čech se stal redaktorem Pražských novin a později založil vlastní Národní noviny. Jeho ostré a kritické články proti rakouské vládě vedly k jeho perzekuci a nakonec k deportaci do exilu v Brixenu v Tyrolsku. Krátce po návratu do Čech zemřel na tuberkulózu.
Další díla:
- Král Lávra
- Křest svatého Vladimíra
- Epigramy
- Obrazy z Rus
Literárně-historický kontext
Realismus, Národní obrození (3. fáze – vrcholná)
- Dílo bylo napsáno v roce 1852 během Havlíčkova nuceného pobytu v exilu v Brixenu.
- Poprvé bylo vydáno až po autorově smrti, v roce 1861.
- Báseň je satirickou reakcí na politickou situaci v habsburské monarchii po porážce revoluce 1848, konkrétně na období Bachova absolutismu, které se vyznačovalo cenzurou a potlačováním občanských svobod.
Další autoři:
Rozbor díla: Tyrolské elegie
Základní charakteristika:
- Literární druh: lyricko-epická báseň
- Literární žánr: satirická báseň, elegie (žalozpěv, zde v ironickém pojetí)
Téma a motivy:
- Celkové téma: Výsměch a kritika tehdejší rakouské vládě a policejnímu aparátu.
- Hlavní téma: Autorova nedobrovolná cesta do exilu v Brixenu.
- Vedlejší motivy: Loučení s rodinou a vlastí, bojácnost a hloupost policie, statečnost a morální převaha jednotlivce.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou je ukázat absurditu a neschopnost absolutistického režimu a jeho represivních složek. Autor dokazuje, že i v pozici bezmocného zajatce si lze zachovat duševní svobodu, nadhled a důstojnost pomocí humoru a ironie.
Vypravěč:
- Způsob vyprávění: Ich-forma
- Vypravěčem je sám autor, Karel Havlíček Borovský, který líčí své osobní zážitky.
Kompozice:
- Báseň je rozdělena do devíti zpěvů.
- Děj je uspořádán chronologicky, sleduje postup cesty z Německého Brodu do Brixenu.
Jazyk a styl:
- Jazyk je čtivý, hovorový a srozumitelný, což dílo přibližuje širokému okruhu čtenářů.
- Autor používá citově zabarvené výrazy, občasné vulgarismy, ironii a sarkasmus.
- Ve skladbě se střídají věty jednoduché a souvětí, častá je přímá řeč, která dodává textu na živosti.
Básnické prostředky v díle:
- Ironie: „od všech z Vídně pozdravení, pan Bach je líbá, jsou-li prej zdráv, a tuhleto psaní po nás posílá“
- Sarkasmus: „Bach mi píše jako doktor, že mi nesvědčí, v Čechách zdraví, že prej potřebuju změnu povětří“
- Personifikace: „borovský kostelíček na mne hleděl“
- Přirovnání: „Hloupost mezi národy je bezedná jak drška armády.“
Časoprostor:
- Čas: Děj se odehrává v roce 1851.
- Místo: Děj začíná v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod), pokračuje cestou přes Rakousko a končí v Brixenu v Tyrolsku (dnes Itálie).
Postavy:
- Karel Havlíček Borovský: Autor, vypravěč a hlavní postava. Je zobrazen jako inteligentní, odvážný a ironický muž, který si i v těžké situaci udržuje nadhled a pohrdá hloupostí svých věznitelů. Jeho postoj je sice navenek rezignovaný, ale vnitřně zůstává svobodný a morálně vítězí.
- Policejní komisař Dedera a strážní: Představitelé státní moci, kteří jsou vykresleni jako zbabělí, hloupí a neschopní. Slouží jako terč Havlíčkova posměchu a symbolizují absurditu celého režimu.
Děj:
Děj básně popisuje autorovu deportaci do exilu. Vše začíná v noci, kdy k Havlíčkovi domů v Německém Brodě vtrhnou policisté s rozkazem k odjezdu. Následuje dojemné loučení s rodinou, přáteli a rodným městem. Havlíček neví, kam ho vezou, ani zda se kdy vrátí. Cestu do neznáma absolvuje v doprovodu policejního komisaře Dedery a dalších strážníků. Během cesty přes rakouské Alpy se v noci splaší koně, kočí uteče a policisté v panice vyskáčou z kočáru. Havlíček, na rozdíl od nich, zachová klid, zůstane ve voze a sám s ním dojede do nejbližšího města. Tam povečeří a s pobavením počká, až se zranění a ponížení strážníci dostaví. Nakonec dorazí do cílové destinace, města Brixen v Tyrolsku, kde je Havlíček předán pod dohled místních úřadů.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
