
Kniha: Proměna
Autor: Franz Kafka
Rozbor přidal(a): aja
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Franz Kafka (1883–1924)
- 3. červenec 1883, Praha (Rakousko-Uhersko) – 3. červen 1924, Kierling (Rakousko)
- Pražský německý prozaik židovského původu, Franz Kafka, známý také jako František Kafka, se narodil 3. července na Starém Městě v Praze. Měl pět sourozenců, dva bratry a tři sestry. Oba jeho bratři však v brzké době po narození zemřeli a Kafka se tak stal nejstarším a jediným synem, kterého se snažili jeho rodiče co nejvíce ochránit. Jeho otec vedl obchod a Kafka jako jeho jediný syn ho měl časem převzít. Kafka o to avšak nestál, ale otec byl odhodlaný udělat z něj někoho, kým nebyl. A přestože otcovy metody byly pro něj trýznivé, vzhlížel k němu a měl ho rád.
- Proto se v jeho dílech často objevuje určitý problém hlavního hrdiny se svým otcem (např. v dílech Proměna a Proces). Sám doslova napsal: „… moje psaní bylo o Tobě, žaloval jsem v něm jen na to, na co jsem nemohl žalovat v Tvém náručí. Bylo to úmyslně do délky protahované loučení s Tebou…„.[1]
- Jeho pohled na otce je detailněji popsán v díle „Dopis otci“, který mu však nebyl nikdy doručen. V tomto dopise ukazuje otci chyby, kterých se na něm dopouštěl, a co všechno ho poznamenalo. Nejvíce mu vyčítal, že se ho nikdy nepokusil pochopit a že mu nepomohl splnit jeho největší sen – oženit se a založit rodinu. „Odvažuji se říct, že jsi v celém svém životě nezažil nic, co by pro tebe mělo takový význam jako pro mne mé pokusy oženit se.“ [2]
- Kafka si svůj sen nikdy nesplnil, byl sice dvakrát zasnouben, ale pokaždé bylo zasnoubení zrušeno. Poprvé byl zasnouben s Felicií Bauerovou, té věnoval povídku Ortel.
- Podruhé byl zasnouben s Milenou Jesenskou, která jako první překládala jeho knihy do češtiny.
- Korespondence s oběma snoubenkami vyšla knižně.
- Jeho poslední přítelkyní byla Dora Diamantová.
- Kafka byl od malička psychicky velmi slabý. Jeho otec chtěl překonat jeho přecitlivělost a hypochondrii a snažil se ho alespoň fyzicky utužovat, v čemž pak následně pokračoval sám Kafka. Nedostavil se však žádný kladný výsledek, pouze chronická nespavost a bolesti hlavy. V roce 1917 se nakazil tuberkulózou, která ho nakonec roku 1924 stála život.
- Byl pohřben v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově.
- Jelikož byl k většině svých děl kritický, ve své závěti požádal Doru Diamantovou, aby zničila všechny jeho nevydané rukopisy. Ta tak také učinila. Přesto však jeho kamarád Max Brod jeho přání ignoroval a několik rukopisů po jeho smrti vydal.
Další díla autora
- Proces: nedokončený román; bankovní úředník Josef K. je v den svých 30. narozenin nečekaně zatčen a obviněn z neznámého zločinu. Proces probíhá u absurdního a nepřístupného soudu, K. se marně snaží bránit a je nakonec popraven.
- Zámek: nedokončený román; zeměměřič K. přijíždí do vesnice pod zámkem, ale marně se snaží získat povolení ke vstupu a k výkonu své práce. Naráží na všudypřítomnou, nepochopitelnou byrokracii.
- Amerika (Nezvěstný): nedokončený román; mladý Karel Rossmann je po skandálu poslán rodiči do Ameriky, kde zažívá sérii groteskních a absurdních situací a je vláčen osudem.
- Povídky: Ortel, V kárném táboře, Umělec v hladovění.
Proměna (1915)
Obecná charakteristika díla:
- Literární forma: próza
- Literární druh: epika
- Literární směr: expresionismus / existencialismus
- Literární žánr: povídka (absurdní a iracionální)
Literárně-historický kontext
a) Historický
- Dílo se řadí do předválečné prózy světové literatury 1. poloviny 20. století.
- Novela poprvé vyšla v časopise roku 1915 a až o rok později vyšla knižně v Lipsku.
- Jako jedno z mála děl byla vydána již za Kafkova života.
- Dílo pochází z období začátku první světové války, přesto se zde již Kafka potýká s myšlenkami dopadů blížící se hospodářské krize.
b) Literární
- V díle se odráží existencialismus a expresionismus. Jsou zde patrné existenční problémy společnosti (přestože bylo dílo vydáno již v roce 1915).
- Další autoři tvořící expresionistickou literaturu:
- Albert Camus – Cizinec, Jean-Paul Sartre – Nevolnost, Richard Weiner – Škleb
- Ladislav Klíma – Utrpení knížete Sternenhocha aj.
- Kafka je řazen i do experimentálního (tzv. moderního) proudu, ve kterém spisovatelé bourají klasické pojetí románu. Děj je zde odsunut do pozadí a místo vnější reality se autoři zaměřují spíše na vnitřní svět hrdiny.
Reakce společnosti:
- Kafkovo dílo Proměna nebylo zprvu příliš vřele přijato. Až po druhé světové válce se dostalo do širšího povědomí a postupem času se nakonec dočkalo světového ohlasu.
Hlavní námět:
- Proměna hlavní postavy v brouka a měnící se chování jeho rodiny k němu.
- Odcizení, nemožnost komunikace a ztráta lidskosti.
Klíčové motivy:
- sociální situace, hospodářská krize
- proměna vztahů ve společnosti
- vyjádření existenciálního pocitu člověka
- samota a odcizení člověka
- neschopnost řídit svůj vlastní život
- nedostatek ochrany a pochopení i mezi nejbližšími
- udělení trestu bez známého prohřešku
- povrchnost společnosti
- smrt
Kompozice
- Dílo je psáno chronologicky, až na občasné vracení se do minulosti a přemýšlení o budoucnosti.
- Je psáno er-formou z pohledu Řehoře Samsy.
- Převažuje zde vnitřní monolog, který je občas narušen přímou řečí.
Děj je členěn na tři celky:
- První kapitola: Řehoř a jeho rodina se vyrovnávají s proměnou Řehoře v brouka.
- Druhá kapitola: Postavy se snaží najít způsob, jak spolu v nové situaci vycházet.
- Třetí kapitola: Dominují motivy odcizení, bolesti a smrti jakožto vysvobození.
Interpretace:
Existuje mnoho odlišných interpretací Proměny:
- Proměna byla pouze Řehořova snová, nerealistická vize.
- Jedná se o absurdní grotesku plnou nadsázky a humoru. Řehořova proměna je zdrojem pobavení.
- Proměna je symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti před vlastním údělem.
- Proměna zobrazuje měšťanskou strnulost a povrchní morálku.
- Z psychoanalytického hlediska dochází v rodině ke dvojí proměně. Nejprve zaujal Řehoř otcovo místo živitele (otec nepracoval, dokud rodinu živil Řehoř) a Řehoř se stal vůdčím jedincem rodiny. Po proměně je Řehoř oslaben, ztrácí místo vůdce, které znovu zaujímá otec (vrací se do práce). V souboji (jablky) otec syna smrtelně zraní.[3]
Jazyk
- Využívá se spisovný jazyk bez hovorových či slangových výrazů.
- Text je srozumitelný, věcný až strohý.
- Autor využívá úsečných vět. Archaismy se zde nevyskytují, metafory a rozvitější souvětí pouze zřídka.
- Objevují se zde paradoxní slovní spojení, například: …„a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí.“ [4]
Charakteristika postav
- Řehoř Samsa: Mladý muž, který zastoupil otce a živí svou rodinu, aniž by po ní na oplátku něco chtěl. Jednoho rána se promění v brouka a najednou začíná být své rodině na obtíž. Je trpělivý, zodpovědný a hodný. Trpí sníženou sebedůvěrou a úzkostí. Po své proměně se trápí, ne však proto, že by se cítil ukřivděn či se litoval, ale proto, že rodině přidělal problémy.
- Markéta: Sestra Řehoře. Zprvu je jediná, která ho nezavrhne a částečně se o něj stará. Postupem času ho však začne nenávidět a vinit z toho, do jaké situace ji a rodinu dostal, až pro ni není ničím jiným než otravným hmyzem, který je pouhou přítěží.
- Matka: Matka Markéty a Řehoře. Zezačátku je jí Řehoře líto, ale fyzicky k němu cítí odpor, přestože se ho snaží přemoci. Je to starostlivá, opatrná a citově slabá žena, která se na něj není schopna ani podívat a která zcela přejímá názory otce.
- Otec: Otec Markéty a Řehoře. Je to přísný a necitelný muž, který svého syna zavrhne v okamžiku, kdy zjistí, že už není schopen živit rodinu. Během celé knihy z něj čiší nenávist a odpor vůči Řehořovi.
- Gréta: Služka, která Řehoře neoslovuje jménem, nýbrž ho nazývá „to“.
Prostředí a čas
- Děj se odehrává v bytě rodiny Řehoře Samsy v nejmenovaném městě. Valná většina děje se odehrává v jeho pokoji.
- Období, ve kterém se děj odehrává, není zcela specifikováno. Je zde naznačena hospodářská krize, což by sedělo na období po první světové válce, ale dílo bylo napsáno a vydáno ještě před ní.
Děj
Řehoř Samsa, pracující jako obchodní cestující, se jednoho rána probudí ve své posteli proměněný v odporný hmyz. Přestože si svou změnu plně uvědomoval, nechtěl si zprvu připustit, že by to mohlo nějak změnit jeho dosavadní život, a jako obvykle se chystal odejít do práce, z jejíhož výdělku živí celou rodinu. To, že se z neznámého důvodu přeměnil v brouka, ho zpočátku nechalo chladným a jediné, oč se zajímal, bylo, že musí stihnout vlak do práce. Zanedlouho však zjistí, že jeho přeměna nese horší důsledky – není schopen se téměř pohybovat, a když už se mu to podaří, tak s neuvěřitelnými potížemi. Není schopen mluvit, i když zcela zřetelně ostatním rozumí. Poté, co jeho rodina zjistí, v co se proměnil, začne se ho štítit, přestože ho dříve milovala. Nikdo z nich se však nepozastaví nad tím, jak a proč se to stalo.
Zpočátku je jeho sestra Markéta jediná, která dokáže přemoci svůj odpor a nezavrhne ho. Nějakou dobu mu nosí jídlo, než ji nahradí služka Gréta, ale postupem času začíná být Řehoř zanedbáván a nenáviděn celou rodinou. I jeho sestra ho totiž po čase začne vinit ze situace, do které se jejich rodina dostala. Otec ho nenávidí od chvíle, co proměnu zjistil, a matka se raději drží stranou. I když je předtím Řehoř živil převážně ze svého platu a nikdy po nich za to nic nechtěl, teď v něm rodina vidí pouze nevítanou přítěž a veškeré jeho předchozí skutky jdou do pozadí.
Markéta s matkou jednou dojdou k závěru, že by bylo lepší vystěhovat Řehořův nábytek z pokoje pryč, aby měl větší prostor k lezení. Matka se však bojí, že by si to mohl Řehoř vyložit tak, že ho již zavrhli a že ho zde nechtějí. Řehořovi to zprvu přišlo jako dobrý nápad, po nějaké chvíli si však uvědomil, že o to nestojí, a pokusil se jim to dát najevo tím, že vylezl na svůj oblíbený obraz a chránil ho. Když to matka spatří, upadne do mdlob. Když otec dorazí domů a zjistí, co se stalo, situaci vyhrotí a začne na Řehoře útočit. Snaží se ho zasáhnout jablkem, což se mu nakonec podaří a Řehoře tak těžce zraní (jedno jablko mu uvízne v krunýři).
Samsovi mají finanční problémy. Otec se sice navrátil do práce a sestra si začala také přivydělávat, ale stále nemají dostatek peněz a bylo by pro ně ideální se přestěhovat do menšího bytu, což ale s Řehořem a jeho velikostí není možné. Rozhodnou se tedy alespoň pronajímat část bytu. Řehoř však jednoho večera omylem způsobí pozdvižení, když jeho obrovské tělo zahlédnou nájemníci (přileze si poslechnout Markétinu hru na housle). Ti následně odmítnou panu Samsovi zaplatit nájem a odejdou. Řehoř se po tomto incidentu, naprosto vysílen a zklamán postojem sestry, odplazí do pokoje a ještě téhož večera umírá. Další den ho najde služebná a celé rodině se znatelně uleví.
Jedná se o absurdní a iracionální povídku. Nikde nám není vysvětleno, proč se Řehoř proměnil a čím si to zasloužil.
Vlastní názor
Zarazila mě rychlá změna vztahu rodiny Samsových k jejich synovi Řehořovi. Dokud byl Řehoř potřebný člen domácnosti jako jediný živitel, byl jimi milovaný a tolerovaný. Kvůli přeměně, která čtenáři není nijak vysvětlena, se ho ale najednou začnou všichni bát a opovrhovat jím.
Samsovi nejsou ochotni ani schopni se postarat o svého syna a Markéta nakonec také ne. Otočí se k němu zády přesně ve chvíli, kdy je nejvíc potřebuje, a sobecky se starají pouze o sebe, přestože on se mnoho let staral o ně a přišlo mu to jako samozřejmost. A nakonec všichni berou jeho smrt jako obrovské vysvobození.
Zarážející je také to, že na jednu stranu berou fakt, že ten obří brouk je skutečně jejich Řehoř, jako relativně jasnou věc, ale na stranu druhou se k němu chovají pouze jako k nějakému hmyzu a absolutně ignorují jeho snahu s nimi komunikovat.
Kniha se mi celkově líbila. Je to sice dějově jednoduchá a poměrně krátká povídka, ale skrývá obrovské množství důležitých myšlenek k zamyšlení. Ocenila jsem zde především velké množství psychologických popisů myšlenek a pocitů hlavního hrdiny.
Zdroje
Internetové zdroje:
- http://www.franzkafka-soc.cz/
- https://cs.wikipedia.org/wiki/
- http://crg.cz/sekce/svetova_literatura/
Písemné zdroje:
- Kniha: Franz Kafka – Proměna a jiné povídky
- [1] Hermannu Kafkovi (Dopis otci) – Franz Kafka
- [2] Hermannu Kafkovi (Dopis otci) – Franz Kafka
- [3] http://cs.wikipedia.org/wiki/Prom%C4%9Bna_%28pov%C3%ADdka%29 – Interpretace
- [4] Franz Kafka – Proměna