Kniha: Zkrocení zlé ženy
Autor: William Shakespeare
Rozbor přidal(a): ceky
Vloženo na: Studijni-svet.cz
ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY (1594)
Jedná se o komedii; komedie – vznikla dramatizací sborových písní v antickém Řecku při oslavách boha Dionýsa, je to veselá divadelní hra, ukazuje na směšné stránky života, s nadsázkou zesměšňuje špatné charakterové vlastnosti a negatyvní jevy společnosti, má dobrý konec; nejčastější autoři: Aristofanes, Plautus, Niccoló Machiavelli (Mandragora), Lope de Vega, William Shakespeare a Moliére
Druhem díla je drama – divadelní hra, text prvotně určený k představení na jevišti, tvořen monology a dialogy, hlavními žánry dramatu jsou komedie a tragédie
Děj se odehrává v italské Padově ve středověku po případě v rané renesanci
William Shakespeare
renesanční básník, dramatik a herec žijící v 16. století v Anglii; renesance – návrat k člověku, církev ztrácí část moci, odvrácení od naděje v posmrtné vykoupení a orientace na aktivní a plně prožitý pozemský život, vrací se k antice, důraz na lidské vědění
- architektura – jasné a pro život příjemné budovy např.: Letohrádek královny Anny v Praze, Bazilika sv. Petra v Římě
- malířství – Leonardo da Vinci – obraz Mony Lisy
- sochařství – Michelangelo – socha Davida
mezi další světové renesanční autory patří: Dante Alighieri, Giovanni Boccaccio, Francesco Petrarca, Niccoló Machiavelli, François Villon, François Rabelais, Pierre de Ronsard, Geoffrey Chaucer, Miguel de Cervantes y Saavedra, Lope de Vega; mezi české pak: Jan Jessenius, Jan Amos Komenský, Václav Hájek z Libočan nebo Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
kulturně-politické povědomí doby: v mnoha zemích se v době renesance konaly náboženské nepokoje
narodil se 23. dubna 1564 ve Stratfordu nad Avonou v rodině Johna a Mary Shakespearových, byl třetí dítě z osmi a nejstarší syn, který se dožil dospělosti
pravděpodobně navštěvoval v rodném městě gymnázium
v 18 letech se oženil s 26letou Annou Hathaway, svatba se konala narychlo 27. listopadu 1582 a půl roku po svatbě se narodila manželům dcera Suzanna
v roce 1585 se narodila Shakespearovým dvojčata Judith a Hamnet
tzv. „ztracená léta“ – období od roku 1585 do 1592 nejsou o Shakespearovi žádné informace
v roce 1596 zemřel Shakespearův jediný syn, 11letý Hamnet; jeho smrt Shakespeara velice poznamenala
jako herec se dostal do Londýna, získal zde později i prostory pro vlastní malé divadlo
z období jeho herecké kariéry neexistuje mnoho záznamů a tak jsou i spory o autorství jeho děl, jedním z navrhovaných autorů je Edward de Vere, 17. hrabě z Oxfordu
ke konci života se vrátil do svého rodného města, přesto však navštěvoval Londýn
Shakespeare zemřel 23. dubna 1616 ve Stratfordu nad Avonou
Jeho rod zanikl zhruba o 50 let později
Spekulace:
Co se týče Williama Shakespeara, jedná se o poměrně tajemnou postavu dějin, existuje mnoho spekulací počínaje autorstvím jeho děl a sexuální orientací konče
Zkrocení zlé ženy
Autorova tvorba se dělí do 3 částí:
o 1. období (1591-1600) především komedie a historická dramata
- Venuše a Adonis (1593), báseň
- Znásilnění Lukrecie (1594), báseň
- Vášnivý poutník (1599), báseň
- Titus Andronicus (1594), tragédie
- Romeo a Julie (1595), tragédie
- Julius Caesar (1599), tragédie
- Komedie omylů (1593), komedie
- Zkrocení zlé ženy (1594), komedie
- Dva šlechtici z Verony (1595), komedie
- Marná lásky snaha (1595), komedie
- Sen noci svatojánské (1596), komedie
- Kupec benátský (1597), komedie
- Mnoho povyku pro nic (1599), komedie
- Král Jan, historická hra
- Richard II., historická hra
- Jindřich IV. (1. část), historická hra
- Jindřich IV. (2. část), historická hra
- Jindřich V., historická hra
- Jindřich VI., historická hra
- Jindřich VI., historická hra
- Jindřich VI., historická hra
- Richard III., historická hra
- Jindřich VIII., společně s Johnem Fletcherem, historická hra
o 2. období (1601-1608) především tragédie a sonety
- Veselé paničky windsorské (1601)
- Jak se vám líbí (1601)
- Večer tříkrálový (1602)
- Dobrý konec vše napraví (1603)
- Něco za něco (1606)
- Hamlet (1604)
- Othello (1605)
- Macbeth (1606)
- Král Lear (1606)
- Antonius a Kleopatra (1607)
- Coriolanus (1608)
- Timon Athénský (1608)
- Troilus a Kressida (1608)
- Fénix a hrdlička (1601)
o 3. období (1608-1612) především hry mající charakter romance
- (Shakespearovy) Sonety (1609)
- Nářek milenčin (1609)
- Cymbelín (1609)
- Zimní pohádka (1611)
- Perikles (1609)
- Bouře (1612)
- Dva vznešení příbuzní (1613) s Johnem Fletcherem,
- Cardenio (1613), společně s Johnem Fletcherem, hra se nedochovala.
o Připisovaná díla:
- Locrine (1594), tragédie
- Sir Thomas More (1591-1596), historická hra, na níž se kromě Shakespeara podíleli ještě Thomas Dekker, Thomas Heywood, Anthony Munday a Henry Chettle
- Edward III. (1596), historická hra, pravděpodobně společně s Thomasem Kydem
- Sir John Oldcastle (1600), historická hra
- Thomas Lord Cromwell (1602)
- Londýnský marnotratník (1605), komedie
- Merlinovo narození (1622) komedie, připisováno Shakespearovi a Williamovi Rowleyovi.
Dílo je členěno do „třech her“ – předehra (odehrává se v Anglii), příběh Bianka a Lucentia, a příběh Kateřiny a Petruccia
Dílo je předlohou několika filmům (Zkrocení zlé ženy 1929, Zkrocení zlé ženy 1967, Deset důvodů, proč tě nenávidím 1999, Zkrocení zlé ženy 2005)
Pravděpodobně neexistuje dílo s podobnou tématikou
Děj se odehrává v italské Padově zhruba ve 13. století
Postavy:
o Kateřina – neústupná a hádavá, impulzivní, silná dívka, která ve skrytu duše touží po skutečné lásce
o Petruccio – veronský šlechtic, chytrý, inteligentní muž, který se ničeho nezalekne
o Lucentio – syn bohatého šlechtice z Pisy, chytrý, vzdělaný, bláznivě zamilovaný
o Hertensio – nápadník Bianky, navede svého přítele Petruccia, aby se ucházel o Kateřinu
o Gremio – Biančin nápadník
o Bianca – krásná, romanticky založená, hodná dívka
o Baptista Minola– starší muž, pá raději dceru Bianku než Kateřinu
Dílo je veršované, je zde použit spisovný jazyk (postavy jsou vyššího společenského postavení), vyskytují se zde metafory, slovní hříčky, ironie a rčení
Lucentio přijede studovat do Padovy, kde se právě konají oslavy, na kterých pozná Bianku. Na první pohled se do ní zamiluje. Bianka má několik nápadníků, ale její otec chce nejdříve provdat starší dceru Kateřinu. Do Padovy přijede Hortenziův přítel Petruccio, a chce zde najít manželku. Hortenzio se domluví s Petrucciem, aby si vzal Kateřinu. Druhého dne jde Petruccio na námluvy. Kateřina zuří jako obvykle, a tak si Petruccio řekne, že ať mu bude nadávat, jak chce, ať ho bude vyhánět, bude ji říkat jak je hodná, milá, výřečná. A tak se začne připravovat svatba. Petruccio odjede do Benátek. V neděli se koná svatba. Všichni obyvatelé Padovy se sejdou u kostela, ale ženich nikde. Padované se jí smějí, že takovou saň si nechce nikdo vzít a tak jí ženich utekl. Petruccio nakonec přijede, na starém koni v rozedraném oblečení. Kateřina zuří. Petruccio se po celou dobu chová jako hulvát a to je i na Kateřinu moc. Svatba i přes neustálé Kateřininy protesty proběhne. Uprostřed svatebního veselí chce Petruccio odjet, ač ho všichni prosí, aby zůstal, odjede i s protestující Kateřinou. Po dlouhé namáhavé cestě dojedou konečně do Petrucciova domu. Petruccio nařídí sluhům, aby přinesli večeři. Jakmile chce ale Kateřina jíst, je všechno špatně – jídlo je připálené, nedovařené, nechutné atd. Když přijdou do ložnice, je tam špatně ustlaná postel. Druhého dne nechá Kateřina uklidit a upravit Petrucciův dům. Mezitím se v Padově Lucentiův sluha v přestrojení za Lucentia domluví Lucentiův sňatek s Biankou. Biancin otec k sňatku svolí a na svatební veselí pozve i Kateřinu a Petruccia. Petruccio sezve krejčí, aby mu předvedli šaty pro Kateřinu podle nejnovější módy. A všechny mají nějakou vadu. Kateřině to rve srdce. Nakonec ale kateřinu zkrotí a je poslušná jak beránek. Na svatbě se ale provalí, že se Lucentio a jeho sluha „vyměnili“, aby se mohl Lucentio dvořit Biance. A tak se konala šťastná svatba. Při svatebním veselí se Petruccio, Lucentio a Hortensio vsadí, která z jejich žen je nejposlušnější. První zavolá pro svou choť Lucentio, jenže Bianka mu vzkáže, že má práci a nemůže přijít. Hortenzio zavolá jako druhý, ale jeho manželka mu odpoví, že se jí nechce, ať přijde za ní. Nakonec poručí Petruccio, aby Kateřina přišla. Kateřina přijde a dovede i obě zbylé volané manželky. Všichni jsou Kateřininým chováním překvapeni.
Ukázka:
PETRUCCIO
Verono, na čásek buď spánembohem!
Chci trochu pobýt s padovskými hochy
a hlavně s kamarádem nejlepším,
s Hortensiem. A tuhle zrovna bydlí. –
Pojď, tady zabuš! A dej hodnou ránu!
GRUMIO
Já? Ránu? Komu? Proč a nač a zač?
Kde je ten chlap? Kdopak si na vás troufá?
PETRUCCIO
Dáš mi tu ránu, lumpe? Bude to?
GRUMIO
Vám ránu, pane? Kdopak já jsem, pane,
Já abych, pane, vám dal ránu, pane?
PETRUCCIO
Tluč, mlať a bouchej mi! A dej si říci!
Sic třísknu do vrat já tvou makovicí.
GRUMIO
Chce, abych se s ním porval! I to víte!
Já poslechnu a vy mě umlátíte!
PETRUCCIO
A tak ty tak?
To tedy nezbude mi nakonec,
Než abych zatáhl tuhle za zvonec.
(zatahá Grumia za uši)
GRUMIO
Pomozte, lidičky! Můj pán se zbláznil.
PETRUCCIO
Máš zabušit, když ti to povídám.
Vystoupí Hortensio.
HORTENSIO
Copak, copak? Co se to tu děje? – Náš starý přítel Grumio!
A můj drahý kamarád Petruccio! – Jakpak se pořád máte
u vás ve Veroně?
PETRUCCIO
Con tutto il cuore ben trovato!
Ty rozsuď nás! Pojď, podívej se na to!
HORTENSIO
Alla nostra causa ben venuto,
molto ónorato signore mio Petruccio!
Vstaň, Grumio, vstaň! Já tě s tvým pánem smířím.
GRUMIO
Jen ať si nemyslí, že to teď spraví, když na nás spustí po
latinsku! Jestliže tohle není zákonitý důvod, abych mu
vypověděl službu, tak nevím. On si, prosím, na mne přijde,
abych mu dal ránu, a hodnou k tomu. Copak se to sluší pro
služebníka, aby si něco takového dovoloval k svému pánovi,
najmě když ten pán už není kluk a taky se může otočit a dát
mu na hru flek a re a kontra?
Dokud byl menší,
kdybych byl o něho přerážel polena,
takhle jsem nezkoušel na stará kolena.
PETRUCCIO
Ty jeden otroku! – Já na vrata
chtěl, aby zabušil, a, mezek jeden,
on za boha se k tomu nechtěl mít.
