Kniha: Zkrocení zlé ženy
Autor: William Shakespeare
Přidal(a): aneta113
William Shakespeare (*1564 – †1616)
- William Shakespeare se narodil roku 1564 ve Stratfordu nad Avonou. Studoval gymnázium a v devatenácti letech se oženil s o osm let starší Anne Hathaway, se kterou již čekal dítě. Roku 1585 se připojil ke kočovným divadelníkům, se kterými se dostal o sedm let později do Londýna. Tam vynikal jako herec a dramatik, stal se dokonce spolumajitelem jedné z nejlepších divadelních společností, která roku 1599 začala hrát v divadle Globe. Když toto divadlo v roce 1613 vyhořelo, přestěhoval se William Shakespeare i s manželkou a dětmi do svého rodiště. V té době přestal psát svá dramata. Zemřel roku 1616.
- Anglický dramatik, autor skoro 40 dramat, komedií i historických děl.
- V jeho díle není ani stopa po antické osudovosti.
- Rozbíjí tradiční jednotu místa, času a děje.
- Často se v jeho tvorbě objevuje motiv ženy, která je rovnoprávná a schopná se prosadit.
- Častým motivem je hra ve hře.
- V tragédiích se objevují komické prvky a naopak v komediích prvky tragické.
- Střídá prózu s verši.
- Míchá jazyk vznešených postav s jazykem nižších společenských vrstev.
Další díla:
- Tvorbu lze rozdělit do tří období:
- 1. období (do r. 1600): V tomto období psal Shakespeare především komedie a historické hry. Ukazuje ženy jako představitelky renesančního osvobození – rázné a svobodné. Příklady děl: Komedie plná omylů, Sen noci svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Veselé paničky windsorské, Jindřich IV., Jindřich V., Richard II., Richard III., Julius Caesar a první tragédie Romeo a Julie.
- 2. období: V tomto období vznikly velké tragédie, ve kterých se stupňuje intenzita a naléhavost tragických osudů hrdinů i společnosti. Patří sem například Hamlet, kralevic dánský, Othello, mouřenín benátský, Král Lear. Vznikla také hra s antickým námětem Antonius a Kleopatra.
- 3. období (po r. 1608): Tvořil tragikomedie a romance s pohádkovými motivy, například Cymbelín, Zimní pohádka, Bouře. Věnoval se také psaní sonetů.
- Sonety: Celkem napsal 154 sonetů. Jejich tématem je často láska, krása (i její pomíjivost), homosexualita (postava černé paní) a stárnutí.
Literárně-historický kontext
Renesance a humanismus
- Dílo spadá do období renesance, která probíhala v 15. a 16. století. Kolébkou renesance je Itálie (Florencie).
- Renesance se inspiruje antikou.
- Do centra pozornosti se dostává člověk (antropocentrismus), nikoliv Bůh. Církev ustupuje do pozadí.
- V českých zemích nebyla renesance příliš oblíbená kvůli husitství.
- Jedná se o dobu velkých objevů (objevení Ameriky 1492), vynálezů a zámořských plaveb.
- Dochází k rozvoji věd, například astronomie (Tycho de Brahe, Mikuláš Koperník).
- V umění se objevují nové techniky jako šerosvit a perspektiva. Umělci (např. Michelangelo Buonarroti, Leonardo da Vinci, Raffael Santi) mají velký zájem o anatomii lidského těla.
- V architektuře jsou typická obdélníková okna a sgrafita. Šlechta staví zámky (např. Litomyšl), vznikají renesanční města (např. Telč, Prachatice).
- S renesancí je spojen humanismus (z lat. humanus = lidský), filozofický a historický proud, který se projevuje studiem, výkladem a napodobením antiky. Vše je založeno na lidském vědění a poznání.
Další autoři:
- Dante Alighieri (Itálie): *Božská komedie*
- Francesco Petrarca (Itálie): *Zpěvník*
- Giovanni Boccaccio (Itálie): *Dekameron*
- Niccolò Machiavelli (Itálie): *Vladař*
- François Villon (Francie): *Odkaz, neboli Malý testament*
- François Rabelais (Francie): *Gargantua a Pantagruel*
- Erasmus Rotterdamský (Nizozemsko): *Chvála bláznivosti*
- Miguel de Cervantes y Saavedra (Španělsko): *Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha*
- Lope de Vega (Španělsko): *Ovčí pramen*
- Geoffrey Chaucer (Anglie): *Canterburské povídky*
- Jan Blahoslav (Čechy): *Gramatika česká*, *Musica*, *Filipika proti misomusům*
- Viktorin Kornel ze Všehrd (Čechy): *Knihy devatery*
Rozbor díla: Zkrocení zlé ženy
Základní charakteristika:
- Literární druh: drama
- Literární žánr: komedie
- Literární forma: drama (psáno formou dialogů a monologů)
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou je proměna člověka pod vlivem lásky a výchovy, ale také kritika společenských konvencí a přetvářky. Dílo satiricky zobrazuje boj pohlaví a tehdejší představy o manželství.
Vypravěč:
- Dílo je divadelní hra, nemá tedy tradičního vypravěče. Děj je posouván vpřed prostřednictvím dialogů a monologů jednotlivých postav.
Kompozice:
- Dílo má rámcovou kompozici, využívá principu hry ve hře.
- Hlavní děj je rozdělen do pěti dějství.
Jazyk a styl:
- Autor střídá prózu s verši.
- Verše jsou psány tzv. blankversem, což je pětistopý nerýmovaný jambický verš.
- Jazyk je bohatý a rozlišený podle společenského postavení postav. Vznešené postavy mluví spisovně a ve verších, zatímco služebnictvo a komické postavy používají prostší jazyk a prózu.
Časoprostor:
- Místo: Děj se odehrává v italském městě Padova a na Petrucciově venkovském sídle.
- Čas: Doba není přesně určena, ale předpokládá se autorova současnost, tedy konec 16. století.
Postavy:
- Kateřina: Starší dcera Baptisty. Je hašteřivá, hrubá, výbušná a umanutá. Vždy musí být po jejím. Kateřina je známá svou povahou po celé Padově a nikdo o ni proto nemá zájem. Během hry prochází proměnou.
- Bianca: Mladší dcera Baptisty, opak Kateřiny. Je milá, hodná a tichá. Díky své dobrotivé povaze má spoustu nápadníků.
- Petruccio: Venkovský šlechtic z Verony. Jako jediný měl odvahu pokusit se zkrotit Kateřinu, a to především pro její velké věno. Je tvrdohlavý, sebevědomý a cílevědomý, pročež vždy dosáhne svého cíle.
- Baptista Minola: Bohatý padovský šlechtic, otec Kateřiny a Biancy. Je hodný, trpělivý a čestný muž, který si přeje své dcery dobře provdat.
- Gremio, Hortensio: Nápadníci Biancy, kteří se různými způsoby snaží získat její přízeň.
- Grumio, Curtis: Sloužící Petruccia.
Děj:
Padovský velmož Baptista má mnoho nápadníků pro svou mladší dceru Biancu, která je krásná a ctnostná. Podmínkou jejího sňatku však je, že se jako první vdá její starší sestra Kateřina, která je známá jako hubatá a zlá žena. S ní se rozhodne oženit šlechtic Petruccio, který se o ní dozví a vidí v tom příležitost k získání velkého věna. Od samých počátků dělá Kateřině naschvály: na svatbu přijíždí oblečen jako maškara a pak ji odváží na své venkovské sídlo. Zde ji ‚krotí‘ tím, že jí odpírá jídlo a spánek a ničí její nové šaty, vše pod záminkou, že pro ni nic není dost dobré. Kateřina postupně pochopí, že odpor a vzdor nemají smysl, a manželovi se podřídí. Bianca se mezitím tajně provdá za svého vyvoleného. Na konci hry se koná sázka mezi manžely, čí žena je nejposlušnější. Kateřina, na rozdíl od Biancy a další novomanželky, na zavolání svého muže přijde a pronese řeč o poslušnosti a povinnostech ženy. Obstojí tak v manželské zkoušce a ukáže svou proměnu.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
