Téma: Venkovská a historická próza českého realismu
Zařazení: Literatura
Přidal(a): Kaxa
Historické souvislosti
Období básnických generací májovců, ruchovců a lumírovců lze charakterizovat jako nástup realismu v české literatuře. Teprve prozaická tvorba kritických realistů přivedla realismus do jeho nejplnější podoby. Kritičtí realisté u nás se diferencovali do 2 základních podob – autoři historické prózy a prózy s venkovskou tématikou. Autoři kritického realismu vstoupili do literárního života v 19. Století, ale jejich tvorba pokračovala hluboko do století dvacátého. Vznikla tedy souběžně s mnohými moderními směry v umění – impresionismus, symbolismus, expresionismus atd., které byly zcela protikladné realistickému vnímání světa. Tyto generace tedy působili souvisle vedle sebe. V naší literatuře nelze hovořit o realismu, jenž by komplexně zobrazoval celou společnost s její složitou spletí sociálních a osobních vztahů (tak jak to je v literatuře francouzské, nebo ruské). Důležité je psát o životě jaký ve skutečnosti je!
VENKOVSKÁ PRÓZA
Souvislost s romantickým pohledem na venkovský lid, jako na mravně netčené jádro, kde existovali neporušené lidské vztahy, kritičtí realisté pochopili, že tento ráz venkova se změnil (rozvoj tržního systému deformuje lidi, generační spory se mění v peněžní, ztráta starých forem žití)
- jeho knihy jsou svázány s prostředím, které detailně znal – venkov v rodném Podkrkonoší a na Vysočině, některé náměty i městské
- „Kalibův zločin“ – román s naturalisticko-psychologickými momenty
- dobrácký Vojta Kaliba, starší mládenec a majitel hospodářství miluje mladou Karlu, která si ho na nátlak své matky vezme. Kaliba je však ženou klamán a manželství se rozpadá – když zjistí, že ho žena podvádí a má dítě s jiným, svou ženu zabije a nakonec on sám umírá.
- „Pantáta Bezoušek“ – povídka
- Bezoušek (vesničan) přijíždí za svým synem do Prahy, na konci se vrací zpět na vesnici, ale nikdo se s ním nemůže rozloučit (všichni ho měli moc rádi) – vesničan je morálně výš, než měšťan.
- „Zapadlí vlastenci“ – román
- učitelský mládenec nechce jet učit na vesnici, ale musí -> pozná, že lidé na vesnici jsou dobří a rád tam zůstává
- „Západ“-negativistický román
- psychologistická charakteristika faráře rozvíjená na základě každodenních událostí (západ-konec doby, konec života)
Tereza Nováková
- přítelkyně Karolíny Světlé, propagovala emancipaci. Knihy má hodně monografické – soustřeďují se kolem jednoho hlavního hrdiny.
- „Jiří Šmatlán“ – stále jen sní o lepším světě, ale ničemu se nevěnuje, ani manželce, jen sní.
- „Drasař“ – román, kněz pracuje na tom, aby bylo lépe, a nedodrží celibát.
- „Děti čistého živého“ – román o sektě lidí, kteří věří v čisté Ježíšovo umění. 6ijí tak a myslí, že se tím zlepší svět, ale moc se jim to v reálu nedaří.
Jindřich Šimon Baar
- „Paní komisárka“ – kus života Boženy Němcové, její manžel hlídal na Chodsku pašeráky a ona chodila mezi lidi a sbírala od nich národní obrázky
- -otec Ivana Olbrachta; za komunismu velmi propagován, kvůli jeho levicovému smýšlení
- „Blouznivci našich hor“ – podkrkonošské prostředí. Blouznivci byli spiritisté (vyvolávači duchů), kteří věřili v přetvoření světa, ale nepovedlo se jim to -> temno a pochmurnost
HISTORICKÁ PRÓZA
Zájem o naší národnostní minulost, zejména o husitství a národní obrození, hledání v českých dějinách paralely k soudobému společenskému dění
- v křesťanském duchu se snaží své čtenáře vychovat, romány o husitství
- „V červáncích kalicha“, „V záři kalicha“
- Píše o tom, jací jsou normální lidi, historická důslednost a práce s jazykem (archaismy)
- Kladní hrdinové, které smete doba
- „Mistr Kampanus“ – román, rektor univerzity po roce 1620, protestant, který řeší dilema, jestli má zůstat na škole a učit (k tomu by ale musel být katolík) on chce být ale protestant, a tak odchází pryč, přestoupí na katolíka, aby zachránil školu, to se mu ale nepovede – zradil sám sebe -> spáchá sebevraždu
- Velký vlastence, který se nikdy moc politicky neangažoval, velmi pracovitý. Studoval historii -> většina děl z historie. Pocházel z Hronova (Jiráskův Hronov-festival amatérského divadla). Za vrchol českých dějin považuje husitství, ale kritizuje baroko.
DOBA MÝTŮ A POVĚSTÍ
„Staré pověsti české“ – soubor pověstí z dávných dob, kdy se české dějiny začali teprve utvářet (inspirace Kosmasem, Dalimilovou a Hájkovou kronikou). Původně kniha pro děti- Praotec Čech, Bivoj, Libuše, Horymír apod.
HUSITSKÉ OBDOBÍ
- „Mezi proudy“ – trilogie, která zachycuje vznik husitského hnutí
- „Proti všem“ – druhá husitská trilogie – rozmach a vrchol husitského hnutí (Jan Žižka)
- „Bratrstvo“ – závěrečná trilogie
- „Z Čech až na konec světa“ – povídka určená pro mládež vyprávějící o pouti krále Jiřího z Poděbrad do západoevropských zemí
OBDOBÍ BAROKA (RAKATOLIZACE)
- „Temno“ – román
- -doba Pobělohorská – pronásledování nekatolíků a násilná rekatolizace. Kritika netolerance a boje evangelíků proti katolíkům. Evangelík skrývá spisy -> objeví se -> jeho rodina rozmetena.
- „Psohlavci“=Chodové – pověst o povstání Chodů proti vrchnosti. Jan Sladký Kozina (vůdce toho povstání)
NÁRODNÍ OBROZENÍ
„F. L. Věk“ – kronika inspirována realitou (zachycuje reálné lidi – V. Thám).
„Filosofská historie“ – svět mladých lidí, kteří jdou s dobou a chtějí Majáles-> jdou na barikády -> jeden z nich je zastřelen (ukazuje tím to, jak doba ničí lidi)
- Velmi rozsáhlé scénické poznámky, časté nářečí. Přetrvává téma vesnice. Časté psychologické postavy. Divák by měl mít pocit, že je to reálný příběh v reálném životě.
- 1862 – Prozatímní divadlo, 1881 – Národní divadlo (otevřeno na počest toho, že následník trůnu přijel do Prahy -> vyhořelo -> znovu sbírka peněz od lidí -> 1883 znovu otevřeno (1. hra – Smetanova Libuše).
- „Lucerna“ – mlynář nemusí vrchnosti sloužit, pouze když přijde kněžna, musí vzít lucernu a doprovodit jí zpět na zámek. Kněžna mu toho, aby jí neodvedl nazpět, hodně nabízí, ale on jí odmítne, kněžna je potěšena -> lucerna rozbita a úkol ukončen.
- „Vojnarka“ – o tom, jak jsou vztahy ničeny majetkem
Ladislav Stroupežnický
- dramaturg, který nebyl příliš oblíbený, protože měl trochu znetvořený obličej -> měl z toho mindrák a byl nepříjemný, ale jako autor her byl oblíbený
- psal veselohry s historickými náměty
- „Naši furianti“ – furiant=nafoukaný, umíněný člověk, který se rád předvádí – typický český sedlák. Spor mezi vysloužilým vojákem a krejčím, kdo bude obsazen do místa ponocného. Vyniká tvrdohlavost, pýcha, intrikářství a vtipnost vesničanů. Celkem propadák.
- náměty ke své tvorbě čerpala ze Slovácka, kde prožila část života
- „Gazdina roba“ – gazdina roba = nepěkná přezdívka, říkají jí tak lidé, kteří se pohybují kolem jejího milence (není manželka, jen poběhlice). 2 se mají rádi, ale každý si vezme někoho jiného. Když se stane vdovcem, uteče od své rodiny a jde s ním, on se ale za ní stydí a zapírá jí -> utopí se
- „Její pastorkyňa“ – =její nevlastní matka. Drama dvou žen. Hlavní hrdinka si vezme muže, který už má dceru. Muž zemře a ona jí dobře vychovává, ale dcera porodí nemanželské dítě. Zavře jí doma, než odrodí a po porodu dítě utopí a jí řekne, že dítě zemřelo, aby mohla být šťastná dál a někdo si jí vzal. Sice jí zachránila, ale ona je stejně nešťastná.
REALISMUS 19. STOLETÍ VE SVĚTĚ
- RUSKO
- FRANCIE
- ANGLIE
