Kniha: Záskok

Autor: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Rozbor přidal(a): Anežka Literová

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Ladislav Smoljak  (9. 12. 1931 – 6. 10. 2010)

• Poté, co nebyl přijat na DAMU, vystudoval Pedagogickou fakultu UK – obor Matematika a Fyzika
• Při škole byl režisérem divadelního spolku
• Po škole byl učitelem na gymnáziu v Brandýse nad Labem
• Byl redaktorem časopisu Mladý svět a podílel se na vytvoření čtenářské ankety Zlatý Slavík
• V 70. letech 20. století byl scénáristou Filmového studia Barrandov
• Společně se Zdeňkem Svěrákem založil Divadlo Járy Cimrmana
• Politicky angažovaný
• Zdeněk Svěrák o něm napsal knihu „Ladislav Smoljak, hrající, bdící“
• Hrál v podstatě až do své smrti – naposledy 10 dní před 6. 10

Zdeněk Svěrák (28. 3. 1936)

• Studoval na gymnáziu Voděradská
• Chtěl se stát spisovatelem, ale protože neexistovala žádná spisovatelská škola, šel studovat Český jazyk a literaturu na Pedagogické fakultě UK
• Hrál v divadelním spolku Vysoké školy pedagogické, jehož režisérem byl o 5 let starší Ladislav Smoljak
• Učil na základní škole v Měcholupech
• Pod tlakem profesorů a kolegů vstoupil do KSČ, protože se domníval, že čím víc bude ve straně dobrých lidí, tím lépe ji půjde posunout k lepšímu
• Vydával hudební texty pod pseudonymem Emil Synek
• Kantorská práce ho neuspokojovala, protože jí chtěl skloubit se psaním, stejně jako vzor Alois Jirásek a jeho učitel z Obecné školy
• Přijal proto nabídku účinkovat v rozhlase, kde se ve vysíláních z imaginární vinárny U Pavouka poprvé objevila postava Járy Cimrmana
• Brzy se rozhodlo o založení Divadla Járy Cimrmana à Svěrák, Šebánek, Smoljak a Čepelka
• října 1967 se konala premiéra Aktu – první hry Divadla Járy Cimrmana
• V roce 1967 začal spolupracovat s Jaroslavem Uhlířem
• Společně s Ladislavem Smoljakem napsal scénář k filmům jako: Jáchyme, hoď ho do stroje!, Marečku, podejte mi pero!, Ať žijí duchové!,
• Obecná škola, Kolja, Vratné Láhve,…
• Jeho filmy získaly několuk Českých lvů, dočkaly se dokonce dvou nominací na Oskara, ale bohužel ani jednou nezískaly
• V letošním roce oslavil 80. narozeniny

Záskok (1994)

Literárně-historický kontext

• Divadlo Járy Cimrmana je aktivní od 70. let 20. století, publikovalo i za dob normalizace, sametové revoluce a je aktivní dodnes
• Před rokem 1989 skrytě parodovalo režim
• Hra Záskok je z roku 1994 – po Sametové revoluci, po rozpadu Československa a dá se tedy považovat za hru současnou
• Divadlo je založeno na mystifikaci diváků, fikci, objevují se projevy dramatického postmodernismu
• Za autora všech her je považována fiktivní postava Jára Cimrman

Podobná divadla: Divadlo Semafor, Na zábradlí, Na provázku, Studio Y, Sklep

Téma

Drama o nešťastné premiéře hry Vlasta.

Obecně: Idealizace osobností, výklad života Járy Cimrmana, milá parodie režimu Rakouska-Uherska, ale i komunistického režimu v ČSR, Ruska,…

Hra Záskok: Jak sláva stoupá do hlavy, Strastí kočujících divadelních společností

Hra Vlasta: Boj o dědictví, svatba pro peníze, nevěra,…

Motivy

Obecně: Citování Cimrmanových úspěchů, Cimrman x Stroupežnický,…

Hra Záskok: Karel Infeld Prácheňský, který si o sobě myslí, že je víc, než ostatní, protože je slavný, a přesto je to on, který hru zkazí. Rychlé hledání záskoku pro potřebnou premiéru. Museli si poradit se hrou, přestože jim chyběla jedna z postav.

Hra Vlasta: Vavroch si vzal Anastázii Machovou jen kvůli tomu, aby získal dědictví.

Hlavní myšlenka

Představit strasti Cimrmanovy kočovné herecké společnosti Lipany, jak odborně, tak na konkrétním příkladu. S lehkou ironií, satirickým pojetím kultu osobnosti (Karla I. Prácheňského), a parodií režimu (Tady vlevo, tady seděj vždycky blbci.)

K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud – z divadla

Symboly

V samotné hře je použito rozličných prvků z předchozího odborného semináře. Př. V semináři se mluví o tom, že smích s pláč se dá předvést nejlépe škubáním ramen, ve hře pak Bárta škubá rameny; „Ty se směješ Bárto? Jo tak ty pláčeš.“

Časoprostor

Na prknech divadelní společnosti Lipany v nejmenovaném městě kolem roku 1910

Kompoziční výstavba

Na rozdíl od ostatních her divadla má 3 části.

1. Odborný seminář
2. Předehra
3. Divadelní hra Vlasta

Kompozice je chronologická.

Literární forma – drama

Literární druh – epika

Literární žánr – komedie

Vypravěč

V samotném dramatu je použito scénické hudby – Herci si stoupli za oponu a zazpívali důležité informace. V odborném semináři jsou vypravěči různí herci Cimrmanova divadla.

Postavy

Vlasta

• „dívka“ ze statku, ale ve skutečnosti je chlapec
• Musí odmítat lásku podruha Bárty i poručíka Vogeltanze, právě proto, že je ve skutečnosti muž
• Podle nové závěti má zdědit statek, ráčkuje

Podruh Bárta

• Prachobyčejný smradlavý podruh
• Nechápavý, nahlouplý
• Miluje Vlastu, ale ta jej neustále odmítá dotazy, jestli dal krmit vší zvěři
• Má skleněné oko a to jej zachrání od vojny
• Je hrán začínajícím hercem – porušuje zásady Cimrmanova hereckého desatera

Vavroch

• Postava inspirovaná otcem Maryši
• Otčím Vlasty, Anastázii Machovou si vzal pouze kvůli penězům a přeje si její smrt (Dá jí jed do mléka, ale Vlasta na to přijde a dá mléko kočce, která zemře)
• Podvádí panímámu s Helgou z hospody
• Večer se dobývá do světnice Vlasty à zjišťuje, že je to ve skutečnosti muž

Anastázie Vavrochová

• Bývalá Machová, rozená Radhouzská
• Ve hře je nahrazená figurínou ležící v posteli
• Je těžce nemocná, všichni o ní mluví jako o nebožce

Doktor Vypich

• Rodinný přítel, kterého si Vlastička pozvala, aby jí pomohl sepsat novou závěť
• Ráčkuje
• Na konci hry se zjisti, že je ve skutečnosti Vlasty otec

Šikovatel Vogeltanz

• Má posádku v Českých Budějovicích, přijde na statek, aby hledal vojáky
• Zamiluje se do Vlasty na první pohled, a chce si ji vzít, přestože je muž

Zvědavý invalida Jirka Karásek

• Principál herecké společnosti
• Postava, která přijíždí na scénu v době, kdy už ani nápověda nepomáhá
• Kvůli Prácheňskému přijíždí na scénu často

Helga

• Ve hře se neobjevuje, je pouze zmiňována
• Zřejmě se živí jako společnice a Vavroch jí hojně využívá

Vyprávěcí způsoby a typy promluv

• Převažuje dialog, objevuje se i veršovaný monolog na konci hry
• Přímá řeč

Jazykové prostředky a jejich funkce

• V odborném semináři jazyk spisovný
• V předehře nespisovný, hovorový, občas vulgarismy
• Přímá řeč, dialogy
• Černý humor
• Hra se slovy, jejich významem

Tropy a figury a jejich funkce

• K pochopení některých humorných pasáží je třeba všeobecný přehled
• Záměna slov na základě spodoby znělosti

Zvláštnosti

• V divadle nikdy nehrají ženy a žádní profesionální herci
• Záskok dostal cenu Alfréda Radoka za nejlepší divadelní hru roku 1994

The post Záskok – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Dobytí severního pólu

Autor: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak

Rozbor přidal(a): Teryk94

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Téma: cesta na severní pól

Hl. myšlenka: cesta na severní pól, nástrahy cesty, změny v chování lidí v různých situacích

Čas: 5.9. 1909

Prostor:

1. nádraží- výprava vystupuje z vlaku a připravuje se na cestu, Lékárník si uvědomí že nechal míč ( do nepohody) ve vlaku, vyrážejí na cestu

2. někde na cestě – všichni až na Frištenského si uvědomují, že už nemají jídlo a že by mohly brzy zemřít a tak se dohodnou že snědí „Psy“ (Frištenského), tomu ale nic nedochází a na poslední chvíli jim řekne že má ještě u sebe jednoho housera

Kompozice: představení je rozděleno do dvou částí, 1.beseda o hře, po přestávce samotná hra (5. obrazů, 4. před oponou)

LŽ: Divadelní hra – dialogy, monology

Komedie – humorný obsah

LD: drama

Vypravěč:

Postavy: Karel Němec  (náčelník)- vůdčí typ, rozumný, udržuje pořádek

Václav Poustka (pomocný učitel) – chytrý, zábavný, přijimá nové věci

  Vojtěch Šofr (lékárník)- upovídaný, optimista, snaží se odlehčit různé situace

  Varel Frištenský – hloupý, silný, mladý, hodný

Děj:

Čtyři muži jedou na severní pól, učitel se rozhodně psát deník o jejich výpravě a píše tam vše co se jim přihodilo, když dojdou k moři tak se nechají unášet ledovým krunýřem který je vlivem proudu odveze k severu. Protože to bude trvat několik dní zkouší učitel odlehčit situaci písní kterou složil pro takové případy. Bohužel on je jediný komu se líbí a ostatní začínají vzpomínat na domov a rozhodnou se že se vracejí domů a ve výpravě pokračovat nebudou najedou na ně odnikud vyskočí tučňák velký jako dospělí muž, Frištenský na ně ho vystřelí, teprve když se z obleku ozve AU poznají že je to učitel, který je chtěl rozveselit. To se mu ale nepovede, už se chystají k zpáteční cestě když se objeví polární záře. Všichni jsou z ní unesení a rozhodnou se pokračovat. Pokračují v cestě a učitel čte co zapsal do deníku  ( poslední dny mají smůlu), jednou když si dělají přestávku uvědomí si že už nemají jídlo a že brzy asi zemřou pokud s tím nic neudělají. Náčelník navrhne sníst psy. Psy ale nemají, protože sáně táhne Frištenský. Shodnou se tedy že snědí psy(Frištenského) jen je ale hloupý a pořád neví koho chtějí sníst, když žádné psy nemají. Ostatní využívají toho že je hloupý a pomalu ho donutí se svléct aby umrzl. Frištenský stojí už jenom v bundě, když řekne že ho alespoň na boku hřeje peří. Ostatní si myslí, že už blouzní ze zimy a nevěří mu. Ptají se ho jestli má to peří všude a on že ne že jenom tady na boku a rozepne si bundu. K boku má přivázaného housera. Ostatní mu rychle vracejí oblečení a zlobí se na něj že jim to neřekl a on že jo že Náčelníkovi říkal už po cestě že má housera a on mu odpověděl aby zatnul zuby a táhnul. Když došli na severní pól a chtěli si odpočinout před cestou domů, našli dvě těla, učitel pozná že jde o výpravu amerického profesora Mac Donalda a jeho českého sluhu Berana, kteří se na severní pól vydali minulí rok. Rozhodnou se že je snědí protože Náčelník špatně spočítal zásoby a tak nemají žádné jídlo na cestu zpět. Když Beran rozmrzl tak k jejich překvapení oživl. Beran se jich ptá jaký je rok a když se dozví že byl zmražený jen jeden rok je naštvaný, vysvětluje ostatním že je to pokus profesora Mac Donalda- lidský hibernace. Zakáže jim rozmrazit profesora protože by byl zklamaný. Rozhodnou se vzít profesora sebou zpátky na jih. Všichni se seřadí a jdou domů na jih. Česká výprava byla na severním pólu o den dřív než americká výprava které je připsáno prvenství.

Autor: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak

České drama  2. polovina 20.století

Divadlo Járy Cimrmana

Zdeněk Svěrák

• vystudoval vysokou školu pedagogickou, čeština a literatura
• byl učitelem na ZŠ a na gymnáziu v Žatci
• byl redaktorem Československého rozhlasu
• úspěšný herec a scénárista
• píše knihy pro děti i pro dospělé

Ladislav Smoljak

• filmový a divadelní režisér, scénárista, herec
• vystudoval matematiku a fyziku na vysoké škole pedagogické
• učil na gymnáziu
• Díla:  laník, Němý Bobeš, Lijavec

Další autoři: Arnošt Goldflam – Biletářka, Návrat ztraceného syna, Já je někdo jiný

Milan Uhde – Balada pro banditu, Král Vávra, Lidé z přízemí

Karel Steigerwald – Nobel, Juro Jánošík, Neapolská choroba

The post Dobytí severního pólu – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.