Kniha: O myších a lidech

Autor: John Steinbeck

Přidal(a): Markéta

John Steinbeck (*1902 – †1968)

• Americký spisovatel a nositel Pulitzerovy ceny za román Hrozny hněvu.
• Své životní zkušenosti vkládal do svých sociálně kritických románů.
• Často ve svých dílech reagoval na hospodářskou krizi, kde popisoval zejména bídu a utrpení lidí stojících na okraji společnosti. Jeho hrdinové jsou tedy lidé bez práce či bez domova, nebo tuláci. Avšak tyto postavy nepopisuje negativně, spíše k nim vyjadřuje jakési sympatie a pochopení.
• V roce 1962 získal Nobelovu cenu za literaturu.
• Patří k nejvýznamnějším představitelům amerického realismu první poloviny 20. století. Sám si vyzkoušel mnoho manuálních prací na farmách, proto je jeho popis dělníků tak autentický.

Další díla:

• Na východ od ráje – rozsáhlá rodinná sága
• Pláň Tortilla
• Toulavý autobus

Literárně-historický kontext

1. polovina 20. století, americký realismus, sociálně-kritická próza

• Dílo vzniklo v období Velké hospodářské krize, která odstartovala krachem na newyorské burze v roce 1929.
• Lidé přicházeli o domovy, po Americe putovaly tisíce nezaměstnaných a hledaly jakoukoliv sezonní práci.
• Autor na osudech jednotlivců ukazuje selhání tzv. „amerického snu“.

Rozbor díla: O myších a lidech

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika
• Literární žánr: Novela (s překvapivým a tragickým závěrem)

Téma a motivy:

• Téma: Těžký život a osud nemajetných, putujících zemědělských dělníků v období Velké hospodářské krize v USA.
• Motivy: Přátelství a zodpovědnost za druhého (George a Lennie), hluboká osamělost, nedosažitelnost amerického snu, rasismus (černoch Crooks), mentální postižení a fatální nevyhnutelnost osudu.

Hlavní myšlenka:

• Autor podrobuje tvrdé kritice sociální podmínky chudých lidí, pro které je „americký sen“ o lepším životě nedosažitelný.
• Ukazuje, že i uprostřed nejtvrdšího a nejchladnějšího prostředí může existovat hluboké přátelství a obětavost.
• Název díla je inspirován básní Roberta Burnse, jejíž myšlenkou je, že „nejlepší plány myší a lidí často selžou“ a místo slibované radosti přinesou jen bolest a žal.

Vypravěč:

• Příběh je vyprávěn v er-formě.
• Vypravěč je objektivní a nezaujatý, chování postav nehodnotí, pouze jej popisuje.

Kompozice:

• Děj je přísně chronologický a odehrává se ve velmi krátkém časovém úseku (během pouhých tří dnů – od čtvrtka do neděle).
• Kniha je rozdělena do 6 kapitol.
• Dílo má dramatickou (divadelní) strukturu – každá kapitola se odehrává v jedné jediné propracované scéně (u řeky, ve srubu, ve stodole).
• Chybí dlouhé popisné pasáže nebo vnitřní monology, děj posouvají kupředu téměř výhradně dialogy, což připomíná divadelní hru.
• Rámcová kompozice prostoru: Příběh začíná i tragicky končí na naprosto stejném místě – v úkrytu v roští u řeky.

Jazyk a styl:

• Vypravěčova řeč (např. popis krajiny) je čistě spisovná a básnická.
• Promluvy postav (dialogy) jsou naopak plné slangu, vulgarismů, nespisovné a obecné češtiny (např. *všecko, ňákým, budem*).
• Tento obrovský kontrast mezi řečí vypravěče a řečí postav dodává dělnickému prostředí maximální autentičnost.
• Dílo má silné prvky balady – celým dějem prostupuje ponurá atmosféra a pocit blížící se nevyhnutelné osudové tragédie.
• V díle se objevuje častá alegorie.

Časoprostor:

• Místo: USA, Kalifornie, na farmě poblíž města Soledad.
• Doba: Začátek 20. století, období Velké hospodářské krize.

Postavy:

• George: Hodný, inteligentní, pracovitý a obětavý muž, který velmi touží po spokojeném životě na vlastní farmě. Lennieho bere jako svého bratra, má ho velice rád, i když mu často vyčítá, že se o něj musí starat.
• Lennie: Je velmi pracovitý a dobrák, udělá, co se mu řekne, ale je naivní a hloupý a chová se jako malé dítě (je mentálně postižený), proto se o něj stará George. Je to „hromotluk“, který rád hladí hebké věci, avšak neodhaduje svou obrovskou sílu, což se mu nakonec stane osudným.
• Curley: Velice žárlivý, mladý, arogantní muž, který si snaží vynutit svou vlastní autoritu a myslí si, že je něco víc než ostatní lidé.
• Curleyova žena: Krásná, velice vyzývavá žena, která není příliš inteligentní. Je v manželství s Curleyem, kterého však nemiluje, a proto se cítí velice osamělá. Žije život, který si nikdy nepřála, a proto hledá útěchu u ostatních mužů.
• Candy: Starý, jednoruký uklízeč na ranči. Když slyší o snu George a Lennieho, nabídne jim své celoživotní úspory.
• Crooks: Osamělý černošský podomek, který má kvůli rasové segregaci zakázáno spát s bílými dělníky.
• Slim: Moudrý a respektovaný předák honáků, přirozená autorita ranče. Jediný plně chápe pouto mezi Georgem a Lenniem.

Děj:

Jedná se o příběh dvou mužů, Lennieho a George, kteří jsou nemajetní zemědělští dělníci. Chodí od ranče k ranči a hledají místo, kde se jim bude dařit v práci. Lennie je mentálně postižený, a proto se o něj George stará jako o svého mladšího bratra. Lennie velice rád hladí hebké věci, jako jsou myši nebo malá štěňátka, avšak je to velký hromotluk, který si neuvědomuje svou obrovskou sílu. Cestují směrem k ranči, kde mají již předem domluvenou práci, jelikož z předchozího ranče je vyhodili, když si Lennie chtěl pohladit šaty jedné dívky. Po cestě na ranč přenocují u potůčku, kdy George poví Lenniemu, že kdyby se cokoliv stalo, má se utíkat ukrýt právě na toto domluvené místo a nikam jinam.

Oba dva sní o své vlastní malé farmě, kde budou chovat králíky a budou oba spokojení. Když dorazí na ranč, začínají pracovat a poznávat nové lidi. Poznají zde starého muže Candyho, kterému se jejich sen líbí natolik, že se k nim přidává. Díky tomu se jejich sen stává realizovatelným a vidí naději.

Jednoho dne mladý Curley vyprovokuje Lennieho k boji, načež mu Lennie (v sebeobraně) v souboji rozdrtí ruku. Curley se snaží tuto potupnou prohru Lenniemu nějak oplatit a snaží se ho vyprovokovat. Jednou se psovi na ranči narodí štěňátka a Lennie si s nimi rád hraje a velmi rád je hladí. Avšak jednou zlomí štěňátku vaz, protože jej moc hladil a opět si neuvědomoval svou sílu.

Najednou se u Lennieho objeví Curleyova žena a začne si s ním povídat. Začne mu vyprávět o svém životě a je velice ráda, že ji někdo poslouchá, i když si uvědomuje, že Lennie je zvláštní. Dovolí Lenniemu hladit její hebké vlasy, jelikož se Lennie zmínil o tom, že rád hladí hebké věci. Začne její vlasy hladit víc a víc, až se to Curleyově ženě přestane líbit a začne křičet. Lennie se nechce dostat do maléru a snaží se ji umlčet, avšak jí omylem zlomí vaz. O tomto činu se ihned dozvídá mladý Curley a chce Lennieho zlynčovat. Lennie se však utíká schovat do svého úkrytu, kde jej následně najde George. George na ranči (pro tento účel tajně) ukradl pistoli a poté začíná Lenniemu vyprávět o krásném životě na jejich vysněném ranči, při čemž ho (s obrovským sebezapřením) střelí zezadu do hlavy, aby z milosrdenství ukončil trápení, které by jej jinak čekalo.

Inspirace a adaptace:

• Název díla je inspirován básní Roberta Burnse „Polní myšce“, jejíž myšlenkou je, že „nejlepší plány myší a lidí často selžou“.
• Autor John Steinbeck sám adaptoval novelu do podoby divadelní hry o třech aktech, která měla premiéru v roce 1937.
• Dílo bylo několikrát zfilmováno, nejznámější je adaptace z roku 1992 v režii Garyho Sinise.

Vlastní názor:

Velké množství studentů si právě tuto knihu vybírá k maturitě, jelikož se dobře a překvapivě rychle čte. Avšak dle mého názoru se v knize od začátku téměř do konce neodehrává nic zásadního. Jak jsem se již zmínil, pouze konec mi přišel zajímavý, jelikož byl napínavý a dychtivě jsem čekal, jak tato kniha dopadne.

Úryvek z díla:

„Ne, povídej ty. Já už si to všecko nepamatuju. Povídej, jak to bude s náma.“

„Tak dobře. Jednoho krásného dne si dáme svoje šesťáky dohromady a koupíme si maličkej domeček s ňákým tím kouskem pole a krávu a pár prasat a…“

„A budem mít všecko, co srdce ráčí,“ rozjásal se Lennie. „A budem si držet králíky. Povídej dál, Georgi! Co všecko budem mít na zahrádce, a o těch králících v kotcích, o tom, jak v zimě bude pršet, a o těch kamínkách, a o tý smetaně a mlíce, co se skoro ani nedá prorazit. Povídej mi o tom, Georgi.“

„Proč nepovídáš ty? Vždyť to všecko znáš.“

„Ale ne… povídej ty. Když to povídám já, to už není ono. Jak budu muset opatrovat ty králíky.“

„Tak tedy,“ začal Georgie, „budem mít hezky velkou zelinářskou zahradu a králíkárnu a slepice. A když bude v zimě pršet, řeknem si ‚Však ona práce počká‘, rozděláme v kamínkách oheň, posadíme se ke kamínkám a budem poslouchat, jak déšť bubnuje na střechu. To bude!“ Vytáhl z kapsy nůž. „Na víc už nemám čas.“ Zajel nožem do víčka fazolové konzervy, odřízl je a podal plechovku Lenniemu. Potom otevřel druhou konzervu. Vytáhl z kapsy dva lžíce a jednu z nich podal jemu.

Doplňující informace:

Z tohoto úryvku snad každý pozná, že Lennie není tak úplně v pořádku. Mluví jako malé dítě, avšak se jedná o dospělého muže, který má obrovskou sílu. Je mentálně postižený. Také se zde dočteme, že George se o Lennieho stará jako o svého mladšího bratra. I přes všechny rozdíly mají oba dva stejný sen, sní o malé farmě, kde budou společně žít a chovat králíky, které Lennie velice rád hladil, protože miluje hebké věci.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post O myších a lidech – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: O myších a lidech

Autor: John Steinbeck

Přidal(a): Niccoleta

John Steinbeck (*1902 – †1968)

• John Steinbeck byl americký spisovatel, nositel Pulitzerovy ceny (1940) a Nobelovy ceny za literaturu (1962).
• Vystudoval na Stanfordově univerzitě, ale školu nedokončil.
• Než se stal úspěšným spisovatelem, vystřídal mnoho různých zaměstnání, například pracoval jako nádeník na farmách. Tyto zkušenosti se výrazně promítly do jeho tvorby.
• Za druhé světové války působil jako válečný zpravodaj.
• Ačkoli jeho knihy pronikly do celého světa, setkával se i s kritikou. Přesto patří k nejvýznamnějším autorům americké moderní literatury.
• Pro jeho díla jsou charakterističtí hrdinové z řad obyčejných lidí, převážně zemědělců a dělníků. Steinbeck s nimi soucítí, neboť se s lidmi jako oni znal a na vlastní kůži zažil jejich bídu.
• Jeho díla jsou často zasazena do období velké hospodářské krize v USA.

Další díla:

• Hrozny hněvu: Nejvýznamnější Steinbeckův román o sedlácké rodině, která byla bezprávím vyhnána z pronajatého pozemku.
• Toulavý autobus
• Na východ od ráje

Literárně-historický kontext

Americký realismus / Meziválečná literatura

• Dílo vzniklo v období americké meziválečné literatury, která se vyznačovala silným sociálně-kritickým realismem.
• Steinbeck je někdy volně spojován s tzv. „Ztracenou generací“, což byla skupina amerických spisovatelů poznamenaných zážitky z první světové války. V jejich dílech se často objevují pocity zklamání, skepse a vykořeněnosti.
• Hrdinové této literatury jsou často stavěni do nebezpečných situací, kde musí prokazovat svůj charakter. Typický hrdina bývá apatický, těžce navazuje vztahy, nemůže nikde zakotvit a východisko hledá v přírodě nebo kultuře.
• Novela velmi dobře zachycuje atmosféru v Americe ve 30. letech 20. století, tedy v období velké hospodářské krize. Zobrazuje tehdejší sociální problémy, jako je rasismus, chudoba a obtížné životní podmínky migrujících dělníků.

Další autoři:

• Francis Scott Fitzgerald (např. dílo Velký Gatsby)
• Ernest Hemingway (např. díla Stařec a moře, Sbohem, armádo)
• Franz Kafka (jako představitel moderní světové literatury, např. dílo Proměna)

Rozbor díla: O myších a lidech

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika
• Literární žánr: Novela (s prvky balady – krátký rozsah, sevřený děj a tragický konec)
• Literární forma: Próza

Téma a motivy:

• Téma: Nenaplnitelnost amerického snu, síla přátelství a osamělost člověka v krutém světě.
• Motivy: Přátelství, sen o vlastním domově, chudoba, rasismus, násilí, osamělost, mentální zaostalost, nevinnost a nespravedlnost.

Hlavní myšlenka:

• Autor poukazuje na hodnotu přátelství, lidské sounáležitosti a důstojnosti, které mohou existovat i v těch nejtěžších podmínkách. Zároveň kritizuje společnost, která je lhostejná k osudům slabších a ničí lidské sny. Dílo klade otázku, zda je za určitých okolností ospravedlnitelné vzít život z milosti.

Námět:

• Námět: Těžištěm díla je příběh dvou migrujících dělníků, George a mentálně zaostalého Lennieho, kteří putují za prací po kalifornských farmách a sní o vlastním malém hospodářství, kde by mohli žít v klidu a bezpečí.

Vypravěč:

• Typ vypravěče: Er-forma (vševědoucí vypravěč).
• Způsob vyprávění: Vypravěč se staví do role nezaujatého pozorovatele. Popisuje události, postavy a prostředí objektivně, bez vlastních komentářů a zásahů do děje. Udržuje si odstup od prožitků postav.

Kompozice:

• Kniha je rozdělena do šesti kapitol, které jsou dále členěny na odstavce.
• Děj je uspořádán chronologicky, s výjimkou úvodních retrospektivních zmínek o událostech na předchozím ranči.
• Stavba textu je jednoduchá, přehledná a sevřená.

Jazyk a styl:

• Literární směr: Světová meziválečná literatura, sociálně-kritický realismus
• Příběh je z velké části postaven na dialozích, což mu dodává dramatický spád a přibližuje ho formě divadelní hry.
• Jazyk je jednoduchý, nespisovný a realistický. Autor používá hovorové a slangové výrazy, aby věrně zachytil mluvu dělníků na farmě.
• Větná stavba je přehledná a nekomplikovaná. Text neobsahuje složité filozofické úvahy.

Básnické prostředky v díle:

• Kontrast: Nejvýraznějším prvkem je kontrast mezi příjmením Lennieho – Small (malý) – a jeho mohutnou, fyzicky silnou postavou.

Časoprostor:

• Čas: Děj se odehrává během několika dní ve 30. letech 20. století, v období velké hospodářské krize v USA.
• Místo: Kalifornie, farma v Salinaském údolí poblíž města Soledad.

Postavy:

• Lennie Small: Fyzicky obrovský a silný muž s mentálním postižením na úrovni dítěte. Je naivní, nechápe důsledky svých činů a je zcela závislý na svém příteli Georgovi. Má posedlost hebkými věcmi (myši, štěňata, vlasy), ale kvůli své nekontrolovatelné síle jim nechtěně ubližuje a zabíjí je.
• George Milton: Malý, bystrý a starostlivý muž, který se ujal Lennieho po smrti jeho tety Kláry. Často si stěžuje, že by se bez Lennieho měl lépe, ale ve skutečnosti ho má rád a chrání ho. Jejich společným snem, který George často opakuje, je mít vlastní domek a malé hospodářství.
• Slim: Předák kočích na farmě. Je to přirozená autorita, je moudrý, klidný a chápavý. Ostatní pracovníci ho respektují. Jako jediný plně pochopí hloubku pouta mezi Georgem a Lenniem i tragédii na konci.
• Curley: Agresivní, zakomplexovaný a žárlivý syn majitele farmy. Je bývalý boxer a snaží se dokazovat si svou sílu na ostatních, zejména na větších mužích, jako je Lennie, na kterého má od začátku averzi.
• Curleyho žena: Mladá, hezká, ale osamělá a znuděná žena. Cítí se na farmě izolovaná a nešťastná, a tak hledá pozornost u dělníků, čímž vyvolává konflikty. Její postava není v knize pojmenována, což symbolizuje její postavení jako pouhého objektu v mužském světě.
• Crooks: Černošský podkoní, který je kvůli barvě pleti nucen žít odděleně od ostatních v malé místnosti u stáje. Je inteligentní a sečtělý, ale kvůli rasismu a osamělosti je zatrpklý a cynický.

Děj:

Děj začíná popisem přírody v Salinaském údolí, kam přicházejí dva přátelé a námezdní dělníci, George Milton a Lennie Small. Jsou na cestě na další farmu za prací. Jejich snem je vydělat si dost peněz na koupi malého domku s hospodářstvím, kde by Lennie mohl chovat králíčky. Problémem je Lennieho mentální postižení a jeho posedlost hlazením hebkých věcí, kterou kvůli své obrovské síle nedokáže ovládat. Z předchozího ranče museli utéct, protože Lennie sahal na šaty jedné ženy a ta ho obvinila z pokusu o znásilnění.

Na nové farmě jsou přijati. Brzy se však dostanou do konfliktu s Curleym, agresivním synem majitele, který má averzi vůči velkým mužům. Curley Lennieho napadne, ale ten mu na Georgův příkaz sevře ruku a rozdrtí ji. Jednoho dne jsou téměř všichni muži ve městě. Lennie je sám ve stodole a nešťastnou náhodou zabije štěně, které dostal. Objeví se tam Curleyho žena, která je osamělá a chce si s někým povídat. Přizná se, že také ráda hladí hebké věci, a nabídne Lenniemu, aby si pohladil její vlasy.

Lenniemu se její vlasy zalíbí natolik, že je nechce pustit. Žena zpanikaří a začne křičet. Lennie se bojí, že je uslyší George a nedovolí mu starat se o králíky, a tak jí zakryje ústa, aby ji utišil. V tomto nešikovném pokusu jí nechtěně zlomí vaz. Když si uvědomí, že je mrtvá, vzpomene si na Georgovy instrukce: kdyby se cokoliv stalo, má se schovat na smluveném místě u řeky.

Když ostatní pracovníci najdou mrtvou Curleyho ženu, je jim jasné, kdo je viníkem. Curley zorganizuje hon na Lennieho s úmyslem ho lynčovat. George však ví, kam Lennie šel. Najde ho u řeky a aby ho ušetřil krutého a bolestivého mučení, které by ho čekalo od Curleyho, začne mu naposledy vyprávět jejich společný sen o domečku a králíčcích. Zatímco Lennie s radostí poslouchá, George zezadu vytáhne pistoli a střelí ho do týla.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post O myších a lidech – rozbor díla k maturitě (3) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: O myších a lidech

Autor: John Steinbeck

Přidal(a): Sašenka

John Steinbeck (*1902 – †1968)

• John Steinbeck byl významný americký spisovatel, představitel moderního amerického realismu a nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1962.
• Ve svých dílech se často zaměřoval na sociální problémy, osudy chudých lidí, dělníků a farmářů během velké hospodářské krize.
• Jeho styl je realistický, s prvky naturalismu a silným sociálně-kritickým podtextem. Často je řazen k autorům tzv. ztracené generace.

Další díla:

• Hrozny hněvu
• Na východ od ráje
• Na plechárně

Literárně-historický kontext

Americká literatura 1. poloviny 20. století (Ztracená generace)

• Dílo bylo vydáno v roce 1937.
• Řadí se do americké literatury 1. poloviny 20. století, konkrétně do realistického proudu s vlivy naturalismu.
• Autor je spojován s tzv. ztracenou generací – skupinou amerických spisovatelů, kteří byli poznamenáni první světovou válkou a ve svých dílech se často zabývali deziluzí a neschopností zařadit se zpět do společnosti.

Další autoři:

• Ernest Hemingway
• Antoine de Saint-Exupéry
• Erich Maria Remarque

Rozbor díla: O myších a lidech

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární žánr: novela

Téma a motivy:

• Celkové téma: Život migrujících dělníků v Americe během velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století.
• Hlavní téma: Příběh silného přátelství mezi Georgem a Lenniem, jejich společný sen o lepším životě a jeho tragický konec.
• Vedlejší témata a motivy: Osamělost, rasismus, nešťastné manželství, touha po domově a jistotě, křehkost lidských snů, násilí.

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou je ukázat, jak křehké jsou lidské sny a přátelství tváří v tvář kruté realitě a společenským předsudkům. Dílo zkoumá témata osamělosti, touhy po sounáležitosti a nemožnosti uniknout svému osudu.

Vypravěč:

• Vyprávění probíhá v er-formě, vypravěč je vševědoucí, ale stojí vně příběhu a nezasahuje do něj.

Kompozice:

• Dílo je rozděleno do šesti kapitol.
• Kompoziční postup: Chronologický, s retrospektivními prvky v dialozích, kdy postavy vzpomínají na minulost.

Jazyk a styl:

• Jazyk je jednoduchý a přímý, kombinuje spisovnou řeč vypravěče s nespisovnými a hovorovými výrazy v dialozích postav.
• Použití slangu a nářečí pro dokreslení autenticity prostředí a charakterů.
• Styl je postaven na dialozích, které posouvají děj a odhalují charaktery postav.
• Věty jsou spíše jednoduché, což odpovídá jednoduchosti postav a jejich životů.

Básnické prostředky v díle:

• Personifikace: „stín byl pokojný“
• Metafora: „lehký večerní vánek“

Časoprostor:

• Doba děje: 30. léta 20. století, v období velké hospodářské krize v USA.
• Místo děje: Kalifornie, poblíž města Soledad, na farmě a v jejím bezprostředním okolí (u řeky Salinas).

Postavy:

• George Milton: Stará se o Lennieho. Ačkoliv si často stěžuje, že by bez něj měl snazší život, má ho hluboce rád. Je obětavý, pracovitý a sní o vlastním malém hospodářství.
• Lennie Small: Mentálně zaostalý muž s obrovskou fyzickou silou, kterou neumí ovládat. Je naivní jako dítě, má rád hebké věci (myši, štěňata, králíky) a jeho největším snem je starat se na farmě o králíky.
• Curley: Správcův syn, zakomplexovaný a agresivní muž, který si svou autoritu snaží vynutit pěstmi. Je žárlivý na svou ženu a podezřívavý k ostatním.
• Curleyho žena: Jediná žena na farmě, jejíž jméno se nikdy nedozvíme. Je osamělá, frustrovaná a nešťastná ve svém manželství. Sní o kariéře herečky. Ostatními je vnímána jako koketa a potížistka.
• Crooks: Černošský podkoní, který je kvůli své barvě pleti diskriminován a žije odděleně od ostatních. Je inteligentní, ale zahořklý a cynický kvůli své osamělosti.
• Candy: Starý a zmrzačený dělník (přišel o ruku), který se bojí, že bude vyhozen, jakmile přestane být užitečný. Jeho starý pes, který je utracen, symbolizuje jeho vlastní osud. Přidá se ke snu George a Lennieho.

Děj:

George Milton a Lennie Small, dva přátelé a migrující dělníci, přicházejí na novou farmu v Kalifornii hledat práci. George je malý a bystrý, zatímco Lennie je mentálně zaostalý, ale fyzicky nesmírně silný. Jejich společným snem je našetřit si peníze a koupit si vlastní malou farmu, kde by Lennie mohl chovat králíky.

Na farmě se setkávají s dalšími postavami: starým Candym, který se k jejich snu přidá, agresivním synem šéfa Curleym a jeho osamělou, flirtující ženou. Lennieho neschopnost ovládat svou sílu a jeho posedlost hebkými věcmi vede k sérii problémů. Nejprve nechtěně zabije štěně a poté, při nešťastné nehodě, zlomí vaz Curleyho ženě, která mu dovolila hladit její vlasy.

Lennie v panice uteče na místo u řeky, které si s Georgem předem domluvili pro případ potíží. George ví, že Curley a ostatní muži by Lennieho zlynčovali. Aby svého přítele ušetřil krutého a bolestivého konce, najde ho jako první. Zatímco mu naposledy vypráví jejich sen o společné farmě, střelí ho zezadu do hlavy. Sen o lepším životě se tak definitivně rozplývá.

Inspirace a adaptace:

• Název díla je inspirován básní ‚To a Mouse‘ (Polní myšce) od skotského básníka Roberta Burnse. Konkrétně veršem ‚The best laid schemes o‘ Mice an‘ Men / Gang aft agley‘ (Nejlepší plány myší a lidí / často selžou), což vystihuje hlavní myšlenku novely o zmařených snech.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post O myších a lidech – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.