Kniha: Těžká hodina

Autor: Jiří Wolker

Přidal(a): Skořice

Jiří Wolker (*1900 – †1924)

• Básník, prozaik, literární kritik a teoretik proletářského umění.
• Na přání otce studoval práva.
• Byl všestranně nadaný – literárně, hudebně i výtvarně.
• Byl členem Literární skupiny a Devětsilu.
• Trpěl tuberkulózou, léčil se u Jaderského moře a ve Vysokých Tatrách.

Další díla:

• Host do domu (vliv vitalismu, poezie prostých věcí)
• Svatý kopeček (polytematická báseň, návrat do doma)

Literárně-historický kontext

Proletářská poezie

• Proletářská poezie je směr, jehož autoři usilovali o přeměnu kapitalistické společnosti na socialistickou a bojovali proti sociálnímu útlaku a válce. Směr vznikl kolem roku 1920, když představitel starší generace Josef Hora vydal sbírku Pracující den, a symbolicky zanikl roku 1924 smrtí Jiřího Wolkera.

Další autoři:

• Jaroslav Seifert – spoluzakladatel Devětsilu; díla: Město v slzách, Samá láska, Maminka, Chlapec a hvězdy.
• Konstantin Biebl – díla: Věrný hlas, Zvon.
• Stanislav Kostka Neumann – dílo: Agitační umění.
• Josef Hora
• Jindřich Hořejší

Rozbor díla: Těžká hodina

Základní charakteristika:

• Literární druh: poezie
• Literární žánr: sociální balada (některé básně)
• Literární forma: lyricko-epická

Téma a motivy:

• Témata: láska milenců, utrpení a bída, sociální problémy a špatné poměry ve společnosti, těžká práce.
• Motivy: upozornění na bídu a těžkou práci dělníků.

Vypravěč:

• Způsob vyprávění: er-forma

Kompozice:

• Sbírka obsahuje 22 básní, z toho jsou 3 sociální balady.
• Sbírka začíná úvodní básní Těžká hodina a končí básní Moře.
• Rým: pravidelný sdružený (aabb) a střídavý (abab).

Jazyk a styl:

• Metafora: přenesení významu na základě vnější podobnosti (př. „okno je skleněná loď“).
• Personifikace: zosobnění; neživým věcem jsou přisuzovány lidské vlastnosti (př. „když ruka má za tebou odchází“).
• Přirovnání
• Vulgarismy
• Poetismy (básnická slova)
• Epizeuxis: opakování stejného slova nebo slovního spojení v jednom verši (př. „utichly továrny, utichly továrny“).

Postavy:

• Typické postavy: Hrdinou je často dělník, který se dokáže postavit za kolektiv. Dělníci jsou nositelé nového lidství a hrdinství, kteří se potýkají se sociálními problémy a špatnými poměry mezi lidmi a snaží se proti nim bojovat. V básních vystupují také služky, chudí lidé, žebráci, milenci, ale i příslušníci smetánky a vyšších vrstev.

Děj:

Báseň v podstatě popisuje celý život člověka. Narodí se, je plný energie, nápadů, předsevzetí, dobromyslnosti. S postupem času dospívá a z chlapce se stává muž. Vše musí zaplatit tvrdou prací, aby si alespoň částečně splnil svůj sen z mládí. Ta vitalita se ztrácí a nastává zklamání. Všechny ty ideály dětství jsou nenávratně ztraceny. Zbaven iluzí musí jít světem a i přesto, že se mu to nelíbí, musí stále pracovat, aby měl z čeho žít.

Balada o nenarozeném dítěti: Balada je o dvojici mladých lidí, kteří se milují. Popisuje, že láska chudých je stejně bohatá jako láska bohatých. Na začátku je popisováno, že žena se brání aktu, ale nakonec se muži odevzdá a uvědomí si, že je těhotná. Dojde jí, že nebudou schopni to dítě uživit a oba milenci se tedy rozhodnou pro potrat. Když jdou k doktorovi, tak Wolker popisuje tuhle scénu chladně, protože oba milenci vědí, že vzít život není správné. Muž si dává za vinu, že dítěti museli vzít život a žena je popisována jako hrob potraceného dítěte. Balada končí otevřeně.

Úryvek z díla:

Chlapecké srdce mi zemřelo a sám v rakvi je vynáším a zemřelým trpě, trpím i tím, které mi v prsou se roditi počíná. Dnes je má těžká hodina, jeho srdce jsem pohřbil a druhé ještě nemám, zesláblý úzkostí, zesláblý samotou marně se bráním studeným stěnám pokoje svého uštěpačného.

__PROTECTED_LINK_BLOCK_1__

Já nejsem žena, já jsem hrob. Dvě oči na mně stojí jako dvě víčky, co na podzim hoří za dušičky, a nikdo se nademnou nemodlí.

__PROTECTED_LINK_BLOCK_2__

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Těžká hodina – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Těžká hodina

Autor: Jiří Wolker

Přidal(a): Sašenka

Jiří Wolker (*1900 – †1924)

• Pocházel z dobře zajištěné rodiny bankovního úředníka.
• Vystudoval gymnázium v Prostějově.
• Byl všestranně nadaný, věnoval se hudbě i výtvarnému umění.
• Byl nadšeným členem Sokola a Skauta.
• Stal se členem uměleckého svazu Devětsil.
• Od dětství byl často nemocný, zemřel na tuberkulózu ve věku 24 let.

Další díla:

• Host do domu
• O milionářovi, který ukradl slunce
• Polární záře

Literárně-historický kontext

Proletářská poezie

• Sbírka byla vydána v roce 1922 a je vrcholným dílem české proletářské poezie, která se rozvíjela v první polovině 20. let 20. století.
• Proletářská literatura byla reakcí na sociální bídu, třídní rozdíly a důsledky první světové války.
• Charakteristickým rysem je pohled na svět očima dělníků a chudých lidí.
• Hlavními znaky jsou revolučnost, optimismus ve změnu společnosti a kolektivismus (důraz na kolektiv, nikoli na jedince).

Další autoři:

• Jindřich Hořejší: Den a noc, Koráloví náhrdelník, Hudba na náměstí
• Josef Hora: Pracující den, Dělnická madona, Bouřlivé jaro
• Jaroslav Seifert: Město v slzách, Samá láska

Rozbor díla: Těžká hodina

Základní charakteristika:

• Literární druh: Lyrika (převažuje), epika (v baladách)
• Literární žánr: Básnická sbírka, obsahuje intimní lyriku i sociální balady. Sociální balada je lyricko-epická báseň se smutným, někdy tragickým koncem, kde za tragédii člověka může společnost a sociální nerovnost.

Téma a motivy:

• Hlavními tématy jsou bída, utrpení, sociální nespravedlnost, práce, smrt, ale i láska a touha po lepším a spravedlivějším světě.

Hlavní myšlenka:

• Dílo kritizuje sociální nespravedlnost a vykořisťování dělnické třídy. Autor poukazuje na to, jak se jedinci často obětují pro společnost, a vyjadřuje víru v revoluční přeměnu světa a v sílu kolektivu.

Vypravěč:

• Vypravěč se mění báseň od básně. Často se jedná o lyrického mluvčího (lyrický subjekt), který vyjadřuje své pocity a postoje, nebo o objektivního vypravěče v er-formě v baladách.

Kompozice:

• Sbírka obsahuje 22 básní, z nichž nejznámější jsou 3 sociální balady: Balada o snu, Balada o nenarozeném dítěti a Balada o očích topičových.

Jazyk a styl:

• Jazyk je jednoduchý, srozumitelný a přímý, aby byl blízký prostému člověku. Wolker používá kontrasty (bohatství vs. chudoba, život vs. smrt), personifikace (zlidštění věcí) a metafory, aby zdůraznil sociální témata.

Časoprostor:

• Čas: Není přesně určen, děj se odehrává v autorově současnosti, tedy v období po první světové válce.
• Prostor: Různorodý, často se jedná o prostředí velkoměsta, továren, chudinských čtvrtí, ale i přírody nebo přímořských letovisek (např. továrna v ‚Baladě o očích topičových‘, pláž v básni ‚Nevěrná‘).

Postavy:

• Typizované postavy: Postavy se v jednotlivých básních mění. Jsou to často typizovaní zástupci společenských tříd – dělníci, topiči, milenci z chudých poměrů, ale i bohatí lidé z vyšších vrstev, kteří jsou často zobrazeni v negativním světle.

Děj:

Těžká hodina: Úvodní báseň popisuje přerod chlapce v muže. Chlapec má své sny a ideály, ale dospělý muž musí čelit tvrdé realitě, pracovat a jeho hodnotu určují činy, nikoli sny. Srdce chlapce se mění v mužovo srdce, které je symbolem boje a oběti.

Balada o nenarozeném dítěti: Mladí milenci zjistí, že žena je těhotná. Kvůli své chudobě si nemohou dovolit dítě uživit, a tak je žena nucena jít na potrat. Autor vyjadřuje lítost nad tím, že dítě počaté z velké lásky se nemůže narodit kvůli sociální situaci rodičů.

Slepí muzikanti: Báseň vyjadřuje myšlenku, že vnímání světa skrze hudbu a umění může být hlubší a pravdivější než pouhým zrakem.

Čepobití: Mladý voják se loučí se svou milou a odchází do války. Po návratu oba zjišťují, že je válka nenávratně změnila a odcizila.

Tvář za sklem: V luxusní kavárně Bellevue sedí bohatí lidé a baví se. Za oknem se objeví tvář chudého, hladového muže. Jeho pohled promění stoly v mramorové náhrobky a úsměvy bohatých ztuhnou. Báseň ostře odsuzuje lhostejnost vyšší třídy.

Kázání na hoře: Řečník parafrázuje biblické kázání a říká, že je lepší být živý a špatný (jako vrazi, vojáci, nevěstky) než mrtvý a hodný, čímž kritizuje pasivní odevzdanost a vyzývá k aktivnímu životu.

Oči: Oči jsou bránou do duše, vnímají krásu i ošklivost světa a vše ukládají do srdce.

Jaro: S příchodem jara se probouzí příroda i lidské touhy, muži si opět všímají dívek.

Báseň milostná: Lyrické vyznání lásky, které se mísí s úvahami nad tím, proč na tak krásném světě existuje tolik zla a nespravedlnosti.

Balada o snu: Mládenec Jan je znechucen nespravedlností světa a sní o lepším životě. Svůj sen vypráví přítelkyni Marii. Ta mu řekne, že i ona měla sen o ideálním muži, ale ten zmizel, když poznala Jana. To Jana motivuje, aby se pokusil svůj sen o spravedlivějším světě uskutečnit v realitě.

Sloky: Báseň s myšlenkou, že je mnohem těžší a statečnější bolest aktivně přemáhat a bojovat proti ní, než ji jen pasivně snášet.

Pohřeb: Vnuk jde po pohřbu své babičky na vojnu. Nechce zemřít v posteli jako ona, ale v boji za slávu své země, což je typický motiv obětování se pro kolektiv.

Muž: Dědeček umírá uprostřed noci, ale ani nehlesne, aby nevzbudil vnoučata spící vedle. Autor se zamýšlí, zda bude schopen stejné tiché statečnosti a ohleduplnosti, až přijde jeho čas.

Fotografie: Ve výkladní skříni je fotografie hladovějících lidí v Rusku. Autor se rozhořčuje nad lhostejností bohatých, které nazývá lidojedy, protože hodují, zatímco jiní umírají hlady.

Dům v noci: Báseň popisuje dům, kde v každém okně žijí lidé z dělnické třídy svůj těžký život. Pouze v podkroví bydlí dva milenci, které při životě drží jejich láska, což jim ostatní závidí.

Setkání: Popis setkání s dívkou, která je na pohled krásná jako hvězda, ale její mluva je hrubá a sprostá. Báseň ukazuje kontrast mezi vnějším vzhledem a vnitřní podstatou.

Mirogoj: Autor na hřbitově v Záhřebu lituje mladé muže, kteří zemřeli v nesmyslné válce, a touží je oživit a dát jim nový, smysluplný život.

Nevěrná: Na pláži potká krásná žena námořníka. Během tří dnů zapomene na svého milého, který musel odjet, a je mu s námořníkem nevěrná.

Odjezd: Cizinec opouští místo a svou milenku. Je smutný, ale všechny krásné vzpomínky si ukládá do srdce.

Milenci: Vyznání lásky je přerušeno zvukem tovární sirény, který volá milence do práce. Ptá se své milé, zda na něj počká, než se svět zlepší a on ji bude moci obejmout bez starostí.

Balada o očích topičových: Topič Antonín po pětadvaceti letech těžké práce u kotle postupně ztrácí zrak. Jednoho dne při práci oslepne úplně a krátce nato umírá. Jeho smrt je přímým důsledkem vyčerpávající a nelidské práce. Zanechává po sobě ženu a dítě.

Moře: Vypravěč hledá šest dní na ostrově Krk skutečné moře. Nenachází ho v přírodě, ale až večer v hospodě, kde v rybáři a námořníkovi poznává zosobnění mořské síly a práce.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Těžká hodina – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.