Kniha: Povídky malostranské

Autor: Jan Neruda

Rozbor přidal(a): Ema Plachá

Další rozbor zde

Jan Neruda

• Český prozaik, novinář, básník a člen májovců
• Pocházel z Malé Strany, bydlel v domě U Dvou slunců
• Začínal jako novinář v Národních listech, přispíval také do časopisů Obrazy domova, Květy, Čas a společně s V. Hálkem vydával časopis Lumír
• Považován za zakladatele českého fejetonu
• Některá jeho díla nebyla pro svůj pesimismus pochopena a jeho kvality začaly být uznávány až zhruba dvacet let po jeho smrti
• Je jedním z hlavních autorů knihy Máj – díky tomu patří k Májovcům
• Jeho díla se vyznačují pesimismem a skepsí, což odráží jeho životní zkušenosti

Další díla:

• Písně kosmické
• Zpěvy páteční
• Hřbitovní kvítí
• Prosté motivy
• Balady a romance

Literárně-historický kontext

• Jan Neruda se narodil roku 1834 a zemřel v roce 1891, žil tedy v 19. století. Řadíme ho k realismu, k Májovcům.
• Realismus popisuje přesnou skutečnost. Častým motivem jsou lidé z nižších společenských vrstev, ze dna společnosti

Další autoři tohoto období:

• Honoré de Balzac
• Flaubert
• Vítězslav Hálek

Rozbor díla: Povídky malostranské

Přivedla žebráka na mizinu

Zasazení výňatku do kontextu díla:

• Výňatek je třetí v pořadí souboru všech třinácti povídek. 

Kontext autorovy tvorby:

• Je to vrcholné prozaické dílo.

Téma, motiv a časoprostor:

• Hlavní myšlenkou této povídky bylo ukázat, co všechno zmůžou nepravdivé řeči a pomluvy a jak mohou ublížit osobě, které se týkají. Tématem jsou pomluvy.
• Najdeme tu mstu, závist, odvrácení se od člověka, který byl neprávem pošpiněn pomluvou a slepou víru ve věci, kterým lidé věřit chtěli. Na začátku povídky ale můžeme najít i sounáležitost a soucit, přátelskost a štědrost. 
• Příběh se odehrává na Malé Straně v Praze, v Rakousku-Uhersku. 
• Povídka se odehrává v červnových dnech, ale na konci je děj zasazen do mrazivého únorového rána. Tato povídka byla napsána v roce 1875, odehrává se v 1. pol. 19. století. Přesný rok je 1842, jelikož Jan Neruda píše, že v té době mu bylo osm let. Celá kniha byla vydána roku 1878, řadíme ji k realismu. 

Kompoziční výstavba:

• Kniha má chronologický postup, protože jednotlivé povídky jsou seřazeny podle data jejich napsání. Úryvek se skládá z odstavců. 

Literární druh a žánr:

• Epika, žánrem je povídka. 

Vypravěč:

• Podle gramatické osoby vyprávěno er-formou. Podle vyprávěcí roviny je příběh vyprávěn neosobním vypravěčem. 

Postava:

• Hlavní postavou je pan Vojtíšek, oblíbený žebrák Malé Strany. Je to kladná postava. Je skromný, nevtíravý. Dále Baba Miliónová, také žebračka, odmítnuta panem Vojtíškem, proto rozšířila pomluvy, je to vedlejší záporná postava. 

Vyprávěcí způsoby:

• Objevuje se zde přímá řeč.

Typy promluv:

• Dialog.

Slova spisovná: 

• neutrální – den
• hovorová – žebračky
• knižní – není v textu
• archaismy – almužna
• historismy – plachetka 
• neologismy – není v textu
• přechodníky – není v textu
• citoslovce – Br!
• termíny – není v textu

Slova nespisovná:

• obecná čeština – kejchla
• citově zabarvená slova – nudličky
• nářeční – není v textu
• slang – není v textu
• argot –není v textu 
• vulgarismy – není v textu

Autor tato slova využil k přesnějšímu zachycení života na Malé Straně a řekla bych, že sám spoustu těchto slov používal, že se tak v jeho době mluvilo. 

Tropy a jejich funkce ve výňatku: 

• metafora – není v textu
• metonymie – není v textu
• personifikace – Samá drobná vráska jako tenounké nudličky, sbíhající se ke špičatému nosu…
• přirovnání – Oči její byly žlutozelené jako u kočky.
• epiteton – není v textu
• hyperbola –není v textu
• eufemismus – není v textu
• dysfemismus – hnátů
• oxymorón – Přivedla žebráka na mizinu (název povídky)
• synekdocha – není v textu
• ironie – není v textu

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku:

Byl překrásný den červnový. Pan Vojtíšek vyšel z kostela Sv. Mikuláše, posadit si čepici na hlavu, co ochranu proti sálajícímu slunci, a šel pomalu přes nynější Štěpánské náměstí. U sochy svaté Trojice se zastavil a usedl na schod. Kašna za ním zvučně šplouchala, slunce hřálo, bylo tak příjemno! Patrně obědval dnes někde, kde stolovali až po dvanácté.

Sotva si byl usedl, zvedla se jedna ze žebraček od dveří mikulášského kostela a šla tímtéž směrem. Té říkali „baba miliónová“. Jiné žebračky slibovaly, že pánbůh darovanou jim almužnu zaplatí stotisíckrát, ona šla hned do „miliónů a miliónů“; proto také paní oficiálka Hermannová, která chodila ke všem licitacím po Praze, dávala almužnu jí jediné. Miliónová šla rovně kdy chtěla a kulhala kdy chtěla. Teď šla rovně a přímo k panu Vojtíškovi u sochy. Plátěné suknice se jí kolem suchých hnátů plandaly skoro bez zašustění, do čela silně stažená modrá plachetka kývala se nahoru dolů. Její obličej byl mně vždy děsně protivný. Samá drobná vráska jako tenounké nudličky, sbíhající se ke špičatému nosu a ústům. Oči její byly žlutozelené jako u kočky.

Přistoupila až poblíž pana Vojtíška. „Pochválen buď pán Ježíš Kristus,“ zašpoulila ústa.

Pan Vojtíšek kývnul na znamení, že souhlasí.

Miliónová usedla na druhý konec schodu a kejchla. „Br!“ podotkla, „já nemám slunce ráda, když na mne svítí, musím kejchat.

Pan Vojtíšek nic.

The post Povídky malostranské – rozbor díla first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Povídky Malostranské

Autor: Jan Neruda

Rozbor přidal(a): helena

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Hlavní myšlenka:

-přiblížení každodenního života měšťanů i prostých obyvatel Malé Strany

-autor zde ukazuje realistický obraz života

-kritizuje maloměšťanství a jeho projevy (pomluvy, povýšenost)

Slohové postupy:

-v er-formě (některé povídky v ich-formě např. U tří lilií)

-chronologické uspořádání

-povídky jsou seřazeny nezávisle na sobě

Jazyk:

-archaismy

-kontakt s čtenářem

-krátké věty, pomlky, přímá řeč

-satira

-jsou zde využity formy dopisu, deníku, či zápisníku

-vyskytují se zde autobiografické rysy

-jazyk-lidový, nespisovný, prostý

Literární druh:-epika

Literární žánr:-próza, sbírka povídek

Dílo: Tuto knihu tvoří 13 povídek. Týden v tichém domě, Pan Ryšánek a pan Schlegl , Přivedla žebráka na mizinu, O měkkém srdci paní Rusky, Večerní šlechty, Doktor Kazisvět, Hastrman, Jak si nakouřil pan Vorel Pěnkavu, U tří lilií, Svatováclavská mše, Jak to přišlo, že dne 20. Srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno, Psáno o letošních dušičkách a Figurky. I když v knize, kterou jsem měla půjčenou já jich bylo 14-byla zde navíc  povídka Pan Zeiler.

Postavy:

Hlavní postavou ve všech povídkách je sám Jan Neruda. V každé z povídek je v pozici vypravěče. Hrdinové jsou dobře charakterizováni, každý z nich má jiný projev.

Pan Ryšánek a pan Schlegl

-pan Ryšánek – starší, vyšší, slabý bledý, tvrdohlavý, neoblomný

-pan Schlegl –zavalitý, fyzicky silnější, také tvrdohlavý, neoblomný

-paní Schlaglová- v příběhu pouze zmíněna

– byla důvodem jejich nenávisti

-hostinský- dobrosrdečný, trpělivý, vlídný

Děj:

Příběh se odehrává v Praze na Malé Straně. Zde je hospůdka „U Štajniců“, kam každý den pravidelně přicházejí dva muži- Pan Ryšánek a pan Schlegl. Tito dva muži se mezi sebou nenávidí už 11 let. Důvodem jejich věčné „války“ je žena. Žena, která se oběma zalíbila, ale vybrala si pana Schlegla. Pan Ryšánek i pan Schlegl mají v hospodě svá místa, sedí tak, aby na sebe neviděli. Jednoho dne pan Ryšánek onemocní a do hospody přestane chodit. Když se pak po velmi dlouhé době vrátí, pak Schlegl mu nabídne tabák, protože on ten svůj zapomněl doma. Pan Ryšánek odmítne. Pan Schlegl se snaží dál udržet hovor. Později i pan Ryšánek začne jevit zájem o konverzaci. Od té doby už se spolu baví a vždy sedí u stejného stolu spolu.

Kniha Povídky malostranské popisuje atmosféru Prahy a příběhy lidí, kteří zde žijí. Jan Neruda vytvořil obraz pražské Malé Strany v době před 1848

Na základě svých vlastních vzpomínek. Zobrazuje zde typické postavy českého měšťanstva. S humorem líčí jejich vlastnosti, kritizuje místní život. Používá formu novelisticky uceleného příběhu, jindy se jeho vyprávění skládá z řady drobných záběrů všedního života.

The post Povídky Malostranské – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.