Kniha: Farma zvířat

Autor: George Orwell

Přidal(a): Invisible

George Orwell (*1903 – †1950)

• Vlastním jménem Eric Arthur Blair.
• Anglický spisovatel, novinář a esejista.
• Narodil se v Motihari v Indii (tehdejší britské kolonii) do rodiny úředníka. Asi po roce se s matkou přestěhoval do Anglie, kde dále žil a studoval.
• Byl to přesvědčený socialista a demokrat, ale zároveň velký odpůrce fašismu a jakýchkoliv nedemokratických a totalitních režimů (včetně stalinismu).
• V roce 1936 se jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války (bojoval proti fašistům), kde byl vážně zraněn. Své zážitky a rozčarování z praktik komunistů popsal v knize Hold Katalánsku.
• V letech 1940–1943 pracoval pro britskou rozhlasovou stanici BBC.
• Je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů vůbec. Ve své tvorbě se zabýval politickými, sociálními a životními tématy, kritikou imperialismu a manipulace.
• Zemřel předčasně na tuberkulózu ve věku 46 let.

Další díla:

• 1984 – jeho nejslavnější dystopický román zabývající se absolutní totalitou, sledováním a manipulací jazyka i pravdy; pojmy jako „Velký bratr“ nebo „ideozločin“.
• Barmské dny – román čerpající z jeho zkušeností u imperiální policie v Barmě.
• Farářova dcera – román o bídě a úpadku.
• Bože chraň aspidistru – román o bídě a úpadku.
• Trosečníkem v Paříži a Londýně – reportážní próza z prostředí chudiny.
• Uvnitř velryby a jiné eseje – esejistická tvorba.

Literárně-historický kontext

Světová literatura 2. poloviny 20. století, protitotalitní antiutopie

• Dílo vyšlo v srpnu roku 1945 (napsáno bylo během 2. světové války).
• Reflektuje zklamání ze Sovětského svazu a reaguje na diktaturu J. V. Stalina.
• Díky své kritice totalitních režimů byla kniha v komunistickém Československu (po roce 1948) zakázána.

Další autoři:

• Aldous Huxley – Konec civilizace
• Ray Bradbury – 451 stupňů Fahrenheita
• Jevgenij Zamjatin – My

Rozbor díla: Farma zvířat

Základní charakteristika:

• Literární druh: Epika
• Literární forma: Próza
• Literární žánr: Alegorický satirizující román psaný formou politické bajky (zvířecí antiutopie).

Téma a motivy:

• Hlavní význam: Autor ostře kritizuje komunismus, Sovětský svaz a stalinistickou diktaturu. Varuje před zneužíváním lidu, před všudypřítomnými lžemi, obelháváním a manipulací jazykem.
• Příběh je alegorií a přímo naráží na konkrétní historické osoby (Lenin, Stalin, Trockij) a události v Rusku.

Hlavní myšlenka:

• Prvotní myšlenka revoluce (rovnost, spravedlnost) je velmi dobrá a ze začátku i výborně funguje – všichni se mají dobře. Než toho ale zneužijí vychytralejší a touhou po moci pohánění jednotlivci (prasata), kteří zneužijí systém pouze pro svůj vlastní prospěch a nastolí ještě horší tyranii, než jaká byla předtím.

Vypravěč:

• Typ vypravěče: Er-forma, vševědoucí vypravěč, který objektivně popisuje dění na farmě, aniž by do něj přímo zasahoval.

Kompozice:

• Kompozice: Chronologická; kniha je rozdělena do 10 kapitol.

Časoprostor:

• Čas děje: Není konkrétně určen (působí nadčasově), ale alegoricky představuje období od Říjnové revoluce v Rusku (1917) po Teheránskou konferenci (1943). Průběh děje trvá několik let.
• Místo děje: Fiktivní Panská farma (později přejmenována na Farmu zvířat) kdesi v Anglii.

Postavy:

• Pan Jones: Majitel Panské farmy, začal pít a zanedbával farmu i zvířata. Představuje cara Mikuláše II. a starý režim absolutismu.
• Pan Frederick a pan Pilkington: Okolní farmáři, představují představitele tehdejších kapitalistických států (Hitlerovo Německo a Západní spojenci).
• Major: Staré a vážené prase. Přináší myšlenku revoluce a převratu. Představuje K. Marxe a V. I. Lenina (otce komunistické myšlenky).
• Napoleon: Vychytralý podvodník a lhář, vše dělá jen pro svůj vlastní prospěch, nemá žádné zábrany ani morální hranice. Stává se krutým diktátorem. Představuje Josifa V. Stalina.
• Kuliš (Snowball): Soupeř Napoleona. Je inteligentní, bystrý, má dobré nápady (větrný mlýn) a snaží se ulehčit život zvířatům. Nakonec je vyhnán psy. Představuje L. D. Trockého.
• Pištík (Squealer): Napoleonův mluvčí a zdatný demagog. Zručně manipuluje s ostatními zvířaty, neustále lže a překrucuje fakta. Odvádí pro Napoleona „špinavou práci“. Představuje totalitní propagandu a média.
• Boxer: Největší dříč, pro farmu a svého vůdce Napoleona se obětuje a těžkou prací se naprosto strhá. Ztělesňuje slepou oddanost. Za svou celoživotní oběť je Napoleonem nemilosrdně poslán na jatka.
• Lupina: Pracovitá, laskavá klisna, která cítí, že je něco v nepořádku a neustále se snaží dobrat pravdy. Zastupuje rozumnější, ale pasivní část lidu.
• Molina: Parádnice, miluje mašle a kostky cukru. Práce ji nezajímá a nakonec utíká z farmy do služeb jiného pána. Představuje marnivou buržoazii a emigranty po revoluci.
• Osel Benjamin: Intelektuál, cynik a nejstarší zvíře. Jako jediný celou dobu přesně ví, jak to dopadne, ale s nikým se o tom nebaví. Stojí stranou, nezasahuje do dění a nic pro zlepšení nedělá (míní, že to zkrátka nemá cenu). Ožije jen, když se snaží zachránit Boxera. Do této postavy vložil Orwell velkou část sebe samotného.
• Havran Mojžíš: Nejoblíbenější zvíře pana Jonese. Představuje náboženství a víru (církev). Zvířatům vypráví utěšující pohádky o lepším světě (Cukrkandlové hoře), který na ně čeká až po smrti.
• Psi: Věrní, poslušní a agresivní zabijáci. Štěňata, která tajně vychoval Napoleon a vycvičil je k absolutní poslušnosti. Zastupují tajnou policii (NKVD), jsou ochránci diktátora a udělají vše, co jim pán přikáže.
• Ovce: Tupé stádo, nemyslící dav bez vlastních názorů. Nechávají se zcela ovládnout vůdcem, potřebují někoho, kdo jim řekne, co mají dělat a co si mají myslet. Svým sborovým bečením hesel přehluší jakéhokoliv jednotlivce, který by chtěl vyjádřit jiný názor.

Děj:

Příběh začíná na anglické Panské farmě, kterou vlastní farmář pan Jones. Jones začíná mít vážné problémy s alkoholem, zanedbává povinnosti, zapomíná zvířata krmit a nestará se o ně.

Staré, vážené prase Major jednoho večera svolává do stodoly schůzi. Prezentuje zvířatům svou vizi o revoluci – sen o Farmě zvířat, kde budou zvířata svobodná a budou vládnout sama sobě, bez zrádných lidí. Naučí je hymnu „Zvířata Anglie“. Krátce nato Major umírá a zvířata se vzbouří; vyženou lidi z farmy a začnou se starat sama o sebe. Farma je přejmenována. Zpočátku jde vše skvěle, všichni poctivě pracují podle svých možností a inteligentní prasata udělují pokyny a řídí práci. Pro chod nové společnosti je stanoveno sedm základních přikázání, kterými se všichni musí řídit: Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel. Žádné zvíře nebude chodit oblečené. Žádné zvíře nebude spát v posteli. Žádné zvíře nebude pít alkohol. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře. Všechna zvířata jsou si rovna. Jelikož si některá zvířata (obzvlášť hloupé ovce) nedokázala složitý text zapamatovat, prasata jej zjednodušila do hesla: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné.“

První zlom přichází, když se pan Jones pokusí farmu dobýt zpět. S dalšími farmáři zaútočí, dojde k tzv. Bitvě u kravína. Zvířata se pod taktickým vedením chytrého prasete Kuliše, který je během boje zraněn, ubrání. Jedna ovce padne, ale lidé jsou zahnáni a farma zůstává zvířatům.

Brzy se ale projeví mocenské problémy v nejvyšších kruzích. Prasata Napoleon a Kuliš se nikdy na ničem neshodnou. Kuliš navrhuje modernizaci farmy – chce postavit větrný mlýn (elektrifikaci), díky kterému bude méně práce, více krmiva a lepší podmínky pro všechny. Napoleon tím opovrhuje. Ve chvíli, kdy má dojít k hlasování a Kuliš má evidentně navrch, na něj Napoleon poštve své zuřivé vycvičené psy (které dříve potají odebral matkám) a Kuliše z farmy navždy vyžene.

Tím začíná Napoleonův totalitní režim. Napoleon okamžitě mění názor a zavelí postavení mlýna, přičemž tvrdí, že to byl od počátku jeho nápad. Zvířata těžce pracují do úmoru. První mlýn se zřítí v bouři (z čehož Napoleon lživě obviní skrytého „zrádce“ Kuliše), druhý mlýn je nakonec dostavěn, ale lidé jim ho posléze vyhodí do povětří. Při třetím, zoufalém budování mlýna se největší dříč, kůň Boxer, zhroutí vysílením. Místo léčby je zařízen odvoz do kafilerie a na porážku (za peníze z jeho masa si prasata koupí whisky). Propagandista Pištík však zvířatům napovídá, že Boxer byl ve skutečnosti odvezen do nejlepší nemocnice k veterináři, kde v klidu a s láskou Napoleonovi na rtech zemřel.

Situace se neustále horší. Napoleon zavedl veřejné popravy – psi vraždí zvířata (včetně prasat), která se odváží projevit jiný názor nebo se pod tlakem přiznají k vymyšleným zločinům. Prasata se stěhují do Jonesova domu, začínají spát v postelích, nosit oblečení, pít alkohol, uzavírat finanční obchody s okolními farmáři a nakonec se postaví na zadní a začnou chodit po dvou nohách.

Napoleon skrze Pištíka postupně a tajně přepisoval původních sedm přikázání na stěně stodoly, aby ospravedlnil své činy (např. připsal „bez příčiny“ nebo „s prostěradly“). Nakonec celá přikázání smažou a nahradí je pouze jediným: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“ Rovněž ovce se místo starého hesla naučí od prasat blečet nové, vyhovující pravidlo: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší.“

Dílo končí tragickou scénou. Řadová zvířata nahlížejí oknem do domu, kde prasata slaví a karbaní společně s lidskými farmáři. Napoleon slavnostně navrhuje opětovné přejmenování Farmy zvířat zpět na Panskou farmu. Lidé se sklenicemi v rukou obdivují, jak skvěle si dokázala prasata ostatní zvířata podrobit a zavést drastický úsporný režim. Vyděšená a vyhublá zvířata venku zjišťují, že když se dívají z člověka na prase a z prasete na člověka, nedokážou už mezi nimi rozpoznat vůbec žádný rozdíl.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Farma zvířat – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: 1984

Autor: George Orwell

Přidal(a): Anežka Literová

George Orwell (*1903 – †1950)

• Vlastním jménem Eric Arthur Blair.
• Britský novinář, esejista a spisovatel.
• Byl demokraticky levicově orientován.
• Proslavil se hlavně jako autor alegorických antiutopických románů Farma zvířat a 1984.
• Narodil se v Indii, ale brzy se s rodinou přestěhoval do Anglie, kde žil u říčky Orwell, podle které si zvolil svůj pseudonym.
• Studoval na prestižní Eton College, ale jeho rodiče si nemohli dovolit platit mu univerzitní studium, a tak začal pracovat pro Indickou imperiální policii v Barmě. Tato zkušenost pravděpodobně formovala jeho nenávist k imperialismu.
• Ve třicátých letech se ho silně osobně dotýkaly politické události v Evropě. Stal se antifašistou, socialistou a kritikem všech nedemokratických tendencí.
• Jako dobrovolník se v roce 1936 zapojil do španělské občanské války na straně republikánů.
• Druhé světové války se neúčastnil kvůli své vleklé tuberkulóze, na kterou v roce 1950 zemřel.
• V komunistickém Československu byl Orwell na seznamu zakázaných autorů.

Další díla:

• Farma zvířat – Alegorický antiutopický román.

Literárně-historický kontext

Světová literatura 2. poloviny 20. století (Antiutopie)

• Autor je řazen mezi antiutopisty 20. století, do anglické prózy a mezi autory píšící s prvky sci-fi. Jeho díla obsahují otřesné vize totalitní společnosti.
• Dílo patří k pozdní autorově tvorbě, neboť bylo napsáno v roce 1948 a vydáno v roce 1949, tedy rok před autorovou smrtí.
• Román 1984 je považován za jedno z nejzásadnějších literárních děl 20. století.
• Orwell tvořil v období 30. až 50. let 20. století.

Další autoři:

• J. R. R. Tolkien – Hobit
• C. S. Lewis – Letopisy Narnie
• Ray Bradbury – 451 stupňů Fahrenheita

Rozbor díla: 1984

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární žánr: antiutopický román
• Literární forma: próza

Téma a motivy:

• Téma: Upozornit na hrozbu totalitních režimů, manipulace a kontroly společnosti.
• Motivy: Obava z techniky, sociální nerovnost, změna minulosti, newspeak, doublethink, myšlenkový zločin, beznaděj, bezvýchodná situace, specifické ekonomické principy a principy rozložení vládní moci.

Hlavní myšlenka:

• Dílo je brilantní analýzou politických systémů, která reaguje na stalinismus v SSSR. Upozorňuje na nebezpečí situace, kdy se lidská individualita může stát zločinem. Celé dílo je především kritikou totalitních režimů a jejich zločinů nejen na celé společnosti, ale především na jedincích – potlačení jejich svobody, znehodnocení lidského života a další.

Vypravěč:

• Typ vypravěče: vševědoucí
• Způsob vyprávění: er-forma

Kompozice:

• Dílo je členěno na tři části.
• Kompozice je chronologická s retrospektivními prvky (Winstonovy vzpomínky na matku, dvě minuty nenávisti, doba před revolucí, vzpomínky na manželku Catherine atd.).

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, v dialozích postav je použita hovorová řeč. V řeči prolétů se objevují i nespisovné výrazy a vulgarismy.
• Autor dává přednost pasivním konstrukcím před aktivními, krátkým slovům před dlouhými a původním slovům před přejatými.
• V díle je používán newspeak – uměle vytvořený jazyk, který má zjednodušit angličtinu (oldspeak) a omezit myšlení. Jeho používání však neubírá na literární kvalitě knihy.
• V textu se objevují dialogy, monology, přímá i polopřímá řeč, charakteristika a propagandistické slogany.

Básnické prostředky v díle:

• Paralelismus
• Zkracování slov (charakteristické pro newspeak).

Časoprostor:

• Děj se odehrává v budoucnosti, v roce 1984.
• Místem je Londýn, který je hlavním městem Územní oblasti jedna, třetí nejlidnatější provincie Oceánie.
• Svět je rozdělen na tři supervelmoci: Oceánii, Eurasii a Eastasii, které jsou v neustálém válečném stavu.

Pojmy a ideologie v díle:

• Angsoc: Oficiální ideologie Oceánie, zkratka pro ‚anglický socialismus‘. Ústřední heslo zní: ‚Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla.‘
• Vaporizace: Fyzická likvidace osoby a následné vymazání všech záznamů o její existenci. Člověk je odstraněn z fotografií a článků, jako by nikdy neexistoval.
• Newspeak: Jazyk vytvořený Ministerstvem pravdy s cílem omezit slovní zásobu, a tím i rozsah myšlení. Angličtina je označována jako ‚oldspeak‘.
• Ideozločin (myšlenkový zločin): Nejhrubší porušení zákona. Jakákoli myšlenka, která jde proti ideologii Angsocu, je trestána mučením, smrtí nebo vaporizací.
• Ideopolicie: Tajná státní policie, obdoba Gestapa, která trestá ideozločiny.
• Bratrstvo: Údajný tajný spolek vedený Emmanuelem Goldsteinem, který organizuje odboj proti Straně. Jeho existence je nejistá.
• Dvě minuty nenávisti: Povinný denní rituál, při kterém jsou členům Strany promítány záběry nepřátel a ideozločinů. Účastníci musí projevovat silné pobouření a nenávist.
• Strana: Jediná politická strana v Oceánii, psáno vždy s velkým ‚S‘. Sleduje občany 24 hodin denně pomocí obrazovek, kamer a mikrofonů.
• Doublethink (dvojité myšlení): Schopnost udržet v mysli dvě protichůdné informace a zároveň upřímně věřit v pravdivost obou. Příkladem jsou názvy ministerstev: Ministerstvo lásky se zabývá mučením, Ministerstvo pravdy falšováním reality.
• Udržovací válka: Neustálá válka Oceánie proti Eurasii nebo Eastasii. Spojenectví se často mění, ale Strana to popírá. Válka slouží jako prevence proti bohatnutí a svobodnému myšlení, udržuje obyvatelstvo ve strachu.

Postavy:

• Winston Smith: Hlavní hrdina, pracovník Ministerstva pravdy, kde se zabývá falšováním historie. Přestože se podílí na manipulaci s minulostí, snaží se uchovat si pravdu ve vlastních myšlenkách. Je nedůvěřivý a samotářský, ale po seznámení s Julií projeví city. Snaží se o odboj proti režimu, ale nakonec je zatčen, utýrán a psychicky zlomen.
• Julie: Pracovnice v Oddělení literatury, které se zabývá tvorbou propagandistických materiálů pro proléty. Dokáže se výborně přetvařovat, aby nevzbudila podezření. Stranu nenávidí, ale nevěří, že by proti ní bylo možné bojovat. Zamiluje se do Winstona, ale jejich vztah je komplikovaný a její skutečné city jsou nejasné.
• O’Brien: Vysoce postavený člen Vnitřní strany. Je inteligentní a charismatický. Winstonovi se zpočátku zdá, že smýšlí stejně jako on. O’Brien na něj nalíčí past, předstírá, že je členem tajného Bratrstva, ale ve skutečnosti je agentem Ideopolicie. Je to právě on, kdo Winstona na Ministerstvu lásky mučí.
• Pan Charrington: Majitel obchodu s veteší v prolétské čtvrti, který se tváří jako neškodný stařík. Umožní Winstonovi a Julii scházet se v pokoji nad jeho obchodem. Ve skutečnosti je však agentem Ideopolicie a zařídí jejich zatčení.
• Velký bratr: Myšlenkový vůdce Oceánie. Jeho tvář je všudypřítomná na plakátech s nápisem ‚Velký bratr tě sleduje‘. Je neomylný, všemocný a všudypřítomný. Není jisté, zda je reálnou postavou, nebo jen ztělesněním stranické ideologie.
• Emanuel Goldstein: Podle Strany hlavní nepřítel státu a zrádce. Je terčem každodenních Dvou minut nenávisti. Údajně byl dříve vysokým stranickým funkcionářem, poté se stal rebelem a vůdcem odbojového Bratrstva. Jeho existence je stejně jako existence Bratrstva nejistá.
• Syme a Parsons: Winstonovi kolegové a známí, kteří byli vaporizováni (vymazáni z existence) kvůli své nedostatečné loajalitě nebo neopatrnosti.

Děj:

První část: Děj popisuje totalitní společnost Oceánie a její ideologii na příkladu života Winstona Smithe. Společnost se dělí na vládnoucí Vnitřní Stranu, výkonnou Vnější Stranu a proletariát (proléty). Každý člen Vnější strany pracuje na některém z ministerstev, která ve skutečnosti slouží k udržování moci Strany – falšují minulost, zjednodušují jazyk (Newspeak) nebo mučí odpůrce. Veškeré emoce jsou potlačovány a vládne všudypřítomné udavačství. I přes neustálé vymývání mozků si Winston uvědomuje, že ideologie Strany je lež. Koupí si tajně deník, kam si zapisuje své protistranické myšlenky, přestože ví, že ho za tento ideozločin čeká smrt.

Druhá část: Winston se zamiluje do mladé a odvážné Julie. Společně nacházejí místa mimo dosah špionážní techniky, kde prožívají svůj zakázaný vztah. Navážou kontakt s O’Brienem, členem Vnitřní strany, o kterém se domnívají, že je členem odbojového Bratrstva. Celou dobu jsou však sledováni panem Charringtonem. Nakonec jsou oba zatčeni Ideopolicií a odvezeni na Ministerstvo lásky.

Třetí část: Tato část popisuje Winstonovo mučení na Ministerstvu lásky, které vede O’Brien. Cílem není ho zabít, ale zlomit jeho ducha a přinutit ho přijmout ideologii Strany. Winston je vystaven fyzickému i psychickému týrání, které ho donutí zradit Julii a vše, v co věřil. V okamžicích vrcholné hrůzy v místnosti 101 se vzdává své lásky i své individuality. Na konci jsou Winston i Julie propuštěni na svobodu, ale už nejsou stejní. Jsou z nich zlomení jedinci, kteří necítí nic jeden k druhému a upřímně milují Velkého bratra.

Inspirace a adaptace:

• Dílo je silně inspirováno autorovou kritikou totalitních režimů, především stalinismu v Sovětském svazu a nacismu v Německu. Orwell varuje před nebezpečím, které představují pro lidskou svobodu a individualitu.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post 1984 – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Farma zvířat

Autor: George Orwell

Přidal(a): Tricerator

George Orwell (*1903 – †1950)

• Vlastním jménem Eric Arthur Blair.
• Významný anglický spisovatel, novinář a kritik. Je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů.
• Jako britský imperiální úředník a policista pobýval v Barmě, kde si vypěstoval hlubokou nechuť k imperialismu a začal tíhnout k levicovému smýšlení.
• Aktivně se účastnil bojů ve španělské občanské válce na straně marxistů a republikánů proti fašistům, kde byl dokonce vážně zraněn (zkušenosti zúročil v knize Hold Katalánsku).
• O svých dílech sám prohlašoval, že jsou napsána proti jakékoliv totalitě a podporují myšlenku „demokratického socialismu“.

Další díla:

• 1984 – nejslavnější dystopický román o absolutní totalitě a nadvládě Velkého bratra.
• Barmské dny – román těžící z jeho zkušeností z koloniální policie.
• Hold Katalánsku – reportážní kniha ze španělské občanské války.

Literárně-historický kontext

Světová literatura 2. poloviny 20. století (antiutopická literatura, kritika totalitních režimů)

• Kniha byla napsána během 2. světové války (v letech 1943–1944) a vyšla bezprostředně po jejím konci, v srpnu 1945.
• Autor sice v textu výslovně konkrétní stát nenaznačil, ale dílo je jasným připodobněním situace v SSSR (Sovětském svazu). Ukazuje, jak tamní snaha o „svobodu“ a spravedlnost kopírovala tragické schéma: diktatura – revoluce – nová diktatura.

Rozbor díla: Farma zvířat

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární forma: próza
• Literární žánr: alegorický román (politická antiutopie), který nese výrazné rysy bajky a zčásti i pohádky (zvířata mluví a jednají jako lidé).

Téma a motivy:

• Dílo se snaží alegoricky přirovnat systém a vývoj komunismu (stalinismu) ke zvířecí farmě.
• Skvěle vystihuje a kritizuje různé charaktery a povahy lidí (od fanatických vůdců přes dříče a manipulátory až po lhostejné pozorovatele).

Hlavní myšlenka:

• Poukazuje na to, jak se původně čistá myšlenka o rovnosti může zvrhnout, pokud se moci chopí bezohlední jednotlivci. Zvířata se v konečném důsledku měla pod vládou revolučních prasat mnohem hůř, než se měla za původní vlády lidí.

Vypravěč:

• Vyprávěno v er-formě (vševědoucí, objektivní vypravěč, který dění pouze nezaujatě popisuje).

Kompozice:

• Děj postupuje přísně chronologicky.

Jazyk a styl:

• Útvary jazyka: Kniha je napsána srozumitelnou a spisovnou mluvou.
• Personifikace a zvířecí znaky: Časté je splynutí klasické lidské řeči a zvířecího citoslovce (např. bečení ovcí, chrochtání), což autor využívá pro zdůraznění zvířecích znaků a pudů postav.
• Květnatá mluva: Využívána především v propagandě, když Pištík mluví o Napoleonovi (překrucování reality vznešenými frázemi a statistikami).
• Textové prostředky: V textu se hojně vyskytují monology, kdy vůdce (nebo jeho zástupce) promlouvá k „lidu“ a vnucuje mu svoji vůli bez prostoru pro diskuzi.

Časoprostor:

• Místo děje: Venkovská farma kdesi v Anglii (Panská farma, posléze Farma zvířat).
• Čas děje: Je zcela nespecifikován. Tím příběh získává univerzální nadčasovost, ačkoliv paralelně sleduje reálné historické události Ruska od roku 1917 po 40. léta.

Postavy:

• Napoleon: Tlustý kanec, který má velmi vysoké ambice, jak dosáhnout absolutní moci. K dosažení svých cílů a udržení kontroly chladnokrevně využívá hrubou sílu svých následovníků (vycvičených psů). Představuje J. V. Stalina.
• Kuliš: Kanec, který má nejspíše čestnou povahu (avšak čtenář si může klást otázku, kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby nakonec stál u moci on). Je velice inteligentní a charismatický. Představuje L. D. Trockého.
• Major: Starý, respektovaný kanec, který měl vidinu naprosté rovnosti a spravedlnosti mezi zvířaty. Viděl pouze utopický ráj bez lidí. Představuje myšlenky K. Marxe a V. I. Lenina.
• Pištík: Velmi výřečné tlusté prase, které funguje jako „Napoleonova ústa“. Lže, manipuluje fakty a obhajuje každou změnu. Představuje propagandu.
• Pan Jones: Původní lidský majitel farmy, alkoholik, který zvířata zanedbával. Představuje cara a starý režim.
• Boxer: Kůň, největší dříč farmy. Idealista, neuvěřitelně čestný a pracovitý. Je představitelem obyčejné a nejvíce vykořisťované dělnické třídy, kterou režim nakonec zradí.
• Molina: Marnivá klisna, která se ráda parádí mašlemi. Nechce pracovat a nakonec kvůli vlastnímu pohodlí a cukru uteče z farmy zpět za lidmi. Představuje emigranty a povrchní buržoazii.

Děj:

Příběh začíná snem starého kance Majora. Měl sen, že bude celá Anglie patřit jen zvířatům, a že zvířata si budou pěstovat jídlo svobodně, bez lidských utlačovatelů, jen pro sebe. Krátce nato Major umírá a zvířata se pod vedením dvou nejchytřejších prasat (Napoleona a Kuliše) rozhodnou vyvolat na farmě revoluci.

Podaří se jim vyhnat pana Jonese i ostatní lidi a zmocní se farmy. Nejdříve je vše krásné, zvířata cítí sounáležitost, pracují s nadšením a mají dostatek potravy. Je sepsáno Sedmero přikázání (tzv. animalismus), kterým se všichni musí řídit (např. všechna zvířata jsou si rovna, zvíře nezabije jiné zvíře). Lidé se několikrát pokusí farmu dobýt zpět, ale zvířatům se vždy podaří je vyhnat.

Později se však Napoleon s Kulišem dostanou do křížku ohledně směřování farmy. Napoleon nečekaně obviní Kuliše ze zrady, poštve na něj své tajně vycvičené psy a vyžene ho. Následně začne utužovat režim. Přivlastní si Kulišovy plány na stavbu větrného mlýna a nutí zvířata do úmoru pracovat, zatímco prasata si užívají luxusu.

Aby Napoleon a Pištík ospravedlnili své zvrácené chování (spaní v postelích, pití alkoholu, zabíjení vlastních řad), základní přikázání se postupně a potají mění, upravují a mažou. Nakonec na zdi zbyde jen jediné, naprosto absolutní a paradoxní pravidlo: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“

Dílo končí tím, že prasata začnou chodit po dvou nohách a spojí se s lidmi. Ostatní zvířata, zubožená a vykořisťovaná, hledí do oken domu a zjišťují, že už nedokážou rozpoznat, kdo je prase a kdo člověk.

Inspirace a adaptace:

• Dílo mělo obrovský vliv na další spisovatele i celé literární generace a stalo se jedním z nejikoničtějších varování před totalitou 20. století.

Zajímavosti:

• V roce 1954 byla natočena známá animovaná adaptace Farma zvířat (režie: Joy Batchelor a John Halas).
• V roce 1999 vznikl úspěšný televizní hraný film Farma zvířat (režie: John Stephenson).

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Farma zvířat – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.