Kniha: Farma zvířat

Autor: George Orwell

Rozbor přidal(a): Invisible

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Autor: George Orwell (1903–1950)

• Vlastním jménem Eric Arthur Blair.
• Anglický spisovatel, novinář a esejista.
• Narodil se v Motihari v Indii (tehdejší britské kolonii) do rodiny úředníka. Asi po roce se s matkou přestěhoval do Anglie, kde dále žil a studoval.
• Byl to přesvědčený socialista a demokrat, ale zároveň velký odpůrce fašismu a jakýchkoliv nedemokratických a totalitních režimů (včetně stalinismu).
• V roce 1936 se jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války (bojoval proti fašistům), kde byl vážně zraněn. Své zážitky a rozčarování z praktik komunistů popsal v knize Hold Katalánsku.
• V letech 1940–1943 pracoval pro britskou rozhlasovou stanici BBC.
• Je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů vůbec. Ve své tvorbě se zabýval politickými, sociálními a životními tématy, kritikou imperialismu a manipulace.
• Zemřel předčasně na tuberkulózu ve věku 46 let.

Další autorova díla:

• 1984 (jeho nejslavnější dystopický román zabývající se absolutní totalitou, sledováním a manipulací jazyka i pravdy; pojmy jako „Velký bratr“ nebo „ideozločin“).
• Barmské dny (román čerpající z jeho zkušeností u imperiální policie v Barmě).
• Farářova dcera, Bože chraň aspidistru (romány o bídě a úpadku).
• Trosečníkem v Paříži a Londýně (reportážní próza z prostředí chudiny).
• Uvnitř velryby a jiné eseje.

Literárně-historický kontext

• Dílo vyšlo v srpnu roku 1945 (napsáno bylo během 2. světové války).
• Řadí se do anglické a světové literatury 2. poloviny 20. století (i když vznikalo dříve).
• Reflektuje zklamání ze Sovětského svazu a reaguje na diktaturu J. V. Stalina. Díky tomu byla kniha v komunistickém Československu (po roce 1948) zakázána.
• Další autoři píšící protitotalitní antiutopie: Aldous Huxley (Konec civilizace), Ray Bradbury (451 stupňů Fahrenheita), Jevgenij Zamjatin (My).

Rozbor díla: Farma zvířat

Základní charakteristika literárního díla:

• Literární druh: Epika
• Literární forma: Próza
• Literární žánr: Alegorický satirizující román psaný formou politické bajky (zvířecí antiutopie).

Téma a myšlenka díla:

• Hlavní význam: Autor ostře kritizuje komunismus, Sovětský svaz a stalinistickou diktaturu. Varuje před zneužíváním lidu, před všudypřítomnými lžemi, obelháváním a manipulací jazykem.
• Příběh je alegorií a přímo naráží na konkrétní historické osoby (Lenin, Stalin, Trockij) a události v Rusku.
• Hlavní myšlenka: Prvotní myšlenka revoluce (rovnost, spravedlnost) je velmi dobrá a ze začátku i výborně funguje – všichni se mají dobře. Než toho ale zneužijí vychytralejší a touhou po moci pohánění jednotlivci (prasata), kteří zneužijí systém pouze pro svůj vlastní prospěch a nastolí ještě horší tyranii, než jaká byla předtím.

Časoprostor a kompozice:

• Čas děje: Není konkrétně určen (působí nadčasově), ale alegoricky představuje období od Říjnové revoluce v Rusku (1917) po Teheránskou konferenci (1943). Průběh děje trvá několik let.
• Místo děje: Fiktivní Panská farma (později přejmenována na Farmu zvířat) kdesi v Anglii.
• Kompozice: Chronologická; kniha je rozdělena do 10 kapitol.

Hlavní postavy a jejich alegorický význam:

Lidé (kapitalisté a vykořisťovatelé):

• Pan Jones: Majitel Panské farmy, začal pít a zanedbával farmu i zvířata. Představuje cara Mikuláše II. a starý režim absolutismu.
• Ostatní lidé (okolní farmáři): Pan Frederick a pan Pilkington – představují představitele tehdejších kapitalistických států (Hitlerovo Německo a Západní spojenci).

Prasata (inteligentní a vychytralá vrchnost, vůdci revoluce):

• Major: Staré a vážené prase. Přináší myšlenku revoluce a převratu. Představuje K. Marxe a V. I. Lenina (otce komunistické myšlenky).
• Napoleon: Vychytralý podvodník a lhář, vše dělá jen pro svůj vlastní prospěch, nemá žádné zábrany ani morální hranice. Stává se krutým diktátorem. Představuje Josifa V. Stalina.
• Kuliš (Snowball): Soupeř Napoleona. Je inteligentní, bystrý, má dobré nápady (větrný mlýn) a snaží se ulehčit život zvířatům. Nakonec je vyhnán psy. Představuje L. D. Trockého.
• Pištík (Squealer): Napoleonův mluvčí a zdatný demagog. Zručně manipuluje s ostatními zvířaty, neustále lže a překrucuje fakta. Odvádí pro Napoleona „špinavou práci“. Představuje totalitní propagandu a média.

Koně (představují obyčejný pracující lid):

• Boxer: Největší dříč, pro farmu a svého vůdce Napoleona se obětuje a těžkou prací se naprosto strhá. Ztělesňuje slepou oddanost. Za svou celoživotní oběť je Napoleonem nemilosrdně poslán na jatka.
• Lupina: Pracovitá, laskavá klisna, která cítí, že je něco v nepořádku a neustále se snaží dobrat pravdy. Zastupuje rozumnější, ale pasivní část lidu.
• Molina: Parádnice, miluje mašle a kostky cukru. Práce ji nezajímá a nakonec utíká z farmy do služeb jiného pána. Představuje marnivou buržoazii a emigranty po revoluci.

Další zvířata:

• Osel Benjamin: Intelektuál, cynik a nejstarší zvíře. Jako jediný celou dobu přesně ví, jak to dopadne, ale s nikým se o tom nebaví. Stojí stranou, nezasahuje do dění a nic pro zlepšení nedělá (míní, že to zkrátka nemá cenu). Ožije jen, když se snaží zachránit Boxera. Do této postavy vložil Orwell velkou část sebe samotného.
• Havran Mojžíš: Nejoblíbenější zvíře pana Jonese. Představuje náboženství a víru (církev). Zvířatům vypráví utěšující pohádky o lepším světě (Cukrkandlové hoře), který na ně čeká až po smrti.
• Psi: Věrní, poslušní a agresivní zabijáci. Štěňata, která tajně vychoval Napoleon a vycvičil je k absolutní poslušnosti. Zastupují tajnou policii (NKVD), jsou ochránci diktátora a udělají vše, co jim pán přikáže.
• Ovce: Tupé stádo, nemyslící dav bez vlastních názorů. Nechávají se zcela ovládnout vůdcem, potřebují někoho, kdo jim řekne, co mají dělat a co si mají myslet. Svým sborovým bečením hesel přehluší jakéhokoliv jednotlivce, který by chtěl vyjádřit jiný názor.

Dějová linie:

Příběh začíná na anglické Panské farmě, kterou vlastní farmář pan Jones. Jones začíná mít vážné problémy s alkoholem, zanedbává povinnosti, zapomíná zvířata krmit a nestará se o ně.

Staré, vážené prase Major jednoho večera svolává do stodoly schůzi. Prezentuje zvířatům svou vizi o revoluci – sen o Farmě zvířat, kde budou zvířata svobodná a budou vládnout sama sobě, bez zrádných lidí. Naučí je hymnu „Zvířata Anglie“. Krátce nato Major umírá a zvířata se vzbouří; vyženou lidi z farmy a začnou se starat sama o sebe. Farma je přejmenována. Zpočátku jde vše skvěle, všichni poctivě pracují podle svých možností a inteligentní prasata udělují pokyny a řídí práci. Pro chod nové společnosti je stanoveno sedm základních přikázání, kterými se všichni musí řídit:

• Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
• Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
• Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
• Žádné zvíře nebude spát v posteli.
• Žádné zvíře nebude pít alkohol.
• Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
• Všechna zvířata jsou si rovna.

Jelikož si některá zvířata (obzvlášť hloupé ovce) nedokázala složitý text zapamatovat, prasata jej zjednodušila do hesla: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné.“

První zlom přichází, když se pan Jones pokusí farmu dobýt zpět. S dalšími farmáři zaútočí, dojde k tzv. Bitvě u kravína. Zvířata se pod taktickým vedením chytrého prasete Kuliše, který je během boje zraněn, ubrání. Jedna ovce padne, ale lidé jsou zahnáni a farma zůstává zvířatům.

Brzy se ale projeví mocenské problémy v nejvyšších kruzích. Prasata Napoleon a Kuliš se nikdy na ničem neshodnou. Kuliš navrhuje modernizaci farmy – chce postavit větrný mlýn (elektrifikaci), díky kterému bude méně práce, více krmiva a lepší podmínky pro všechny. Napoleon tím opovrhuje. Ve chvíli, kdy má dojít k hlasování a Kuliš má evidentně navrch, na něj Napoleon poštve své zuřivé vycvičené psy (které dříve potají odebral matkám) a Kuliše z farmy navždy vyžene.

Tím začíná Napoleonův totalitní režim. Napoleon okamžitě mění názor a zavelí postavení mlýna, přičemž tvrdí, že to byl od počátku jeho nápad. Zvířata těžce pracují do úmoru. První mlýn se zřítí v bouři (z čehož Napoleon lživě obviní skrytého „zrádce“ Kuliše), druhý mlýn je nakonec dostavěn, ale lidé jim ho posléze vyhodí do povětří. Při třetím, zoufalém budování mlýna se největší dříč, kůň Boxer, zhroutí vysílením. Místo léčby je zařízen odvoz do kafilerie a na porážku (za peníze z jeho masa si prasata koupí whisky). Propagandista Pištík však zvířatům napovídá, že Boxer byl ve skutečnosti odvezen do nejlepší nemocnice k veterináři, kde v klidu a s láskou Napoleonovi na rtech zemřel.

Situace se neustále horší. Napoleon zavedl veřejné popravy – psi vraždí zvířata (včetně prasat), která se odváží projevit jiný názor nebo se pod tlakem přiznají k vymyšleným zločinům. Prasata se stěhují do Jonesova domu, začínají spát v postelích, nosit oblečení, pít alkohol, uzavírat finanční obchody s okolními farmáři a nakonec se postaví na zadní a začnou chodit po dvou nohách.

Napoleon skrze Pištíka postupně a tajně přepisoval původních sedm přikázání na stěně stodoly, aby ospravedlnil své činy (např. připsal „bez příčiny“ nebo „s prostěradly“). Nakonec celá přikázání smažou a nahradí je pouze jediným:
„Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“

Rovněž ovce se místo starého hesla naučí od prasat blečet nové, vyhovující pravidlo: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší.“

Dílo končí tragickou scénou. Řadová zvířata nahlížejí oknem do domu, kde prasata slaví a karbaní společně s lidskými farmáři. Napoleon slavnostně navrhuje opětovné přejmenování Farmy zvířat zpět na Panskou farmu. Lidé se sklenicemi v rukou obdivují, jak skvěle si dokázala prasata ostatní zvířata podrobit a zavést drastický úsporný režim. Vyděšená a vyhublá zvířata venku zjišťují, že když se dívají z člověka na prase a z prasete na člověka, nedokážou už mezi nimi rozpoznat vůbec žádný rozdíl.

The post Farma zvířat – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: 1984

Autor: George Orwell

Rozbor přidal(a): Anežka Literová

Vloženo na: Studijni-svet.cz

George Orwell (1903 – 1950)

• Vlastním jménem Eric Arthur Blair
• Britský novinář, esejista, spisovatel
• Demokraticky levicově orientován
• Proslavil se hlavně jako autor alegorických antiutopických románů Farma zvířat a 1984
• Narodil se v Indii, brzy se přestěhoval do Anglie, kde žil u říčky Orwell, podle které si dal svůj pseudonym
• Studoval Eton College, ale rodiče mu nemohli platit studium, a tak začal pracovat pro Indickou imperiální policii – odtud pravděpodobně pochází jeho nenávist k imperialismu
• Ve třicátých letech se ho silně osobně dotýkaly politické události v Evropě, a tak se stal antifašistou, socialistou a kritikem všech nedemokratických tendencí
• Jako dobrovolník se zapojil do španělské občanské války v roce 1936
• Druhé světové války se neúčastnil, kvůli své vleklé tuberkulóze, na kterou v roce 1950 zemřel
• V komunistickém Československu byl Orwell na seznamu zakázaných autorů

Literárně – historický kontext

• Antiutopista 20. století, je možné jej zařadit do meziválečné anglické prózy, také mezi autory píšící s prvky scifi; Otřesné vize totalitní společnosti
• Dílo patří k pozdní autorově tvorbě, neboť bylo napsáno v roce 1948 a vydáno 1949, tedy rok před autorovou smrtí
• Dílo je považováno za jedno z nejzásadnějších literárních děl 20. století
• Tvořil v 30 – 50. letech 20. století

Další autoři s prvky scifi: Tolkien – Hobit, C. S. Lewis- Letopisy Narnie, Ray Bradbury -451 stupňů Farenheita

Téma

Upozornit na hrozbu totalitních režimů, manipulace a kontrola

Motivy

Obava z techniky, sociální nerovnoměrnost, změna minulosti, newspeak, doublethink, myšlenkový zločin, beznaděj, bezvýchodná situace, ekonomické principy, principy rozložení vlády

Hlavní myšlenka

Dílo je brilantní analýzou politických systémů, reaguje na stalinismus v SSSR. Upozorňuje na nebezpečí, kdy se lidská individualita může stát zločinem. Celé dílo je především kritika totalitních režimů a jejich zločinech nejen na celé společnosti, ale především na jedincích – potlačení jejich svobody, znehodnocení lidského života,…

Časoprostor

• Místo je sice konkrétní, ale zároveň neexistující, protože se děj odehrává v autorově budoucnosti
• Celý rok 1984, v Londýně, třetí nejlidnatější provincii Oceánie, jedné ze tří světových oblastí, společně s Eurasií a Eastasií

Kompoziční výstavba

• Členěno na 6 nepojmenovaných kapitol
• Chronologická s retrospektivními prvky (Vzpomínky na matku, dvě minuty nenávisti, doba před revolucí, vzpomínky na Catherine,…)

Literární charakteristika

• Druh: epika
• Žánr: antiutopistický román
• Forma: próza

Vypravěč

• Vševědoucí
• Er- forma

Postavy

Orwell se věnuje myšlenkovým pochodům postav a vývoji jejich charakteru. Převážně u Winstona – mění se z neutrálního pracovníka vnější strany na rebela a odpůrce režimu a nakonec se vlivem týrání stává milovníkem Velkého Bratra.

Winston Smith

• Pracovník ministerstva pravdy, které se zabývá falšováním historie.
• Nedůvěřivý, samotářský, ale poté co se zamiluje do Julie, projeví city
• Přestože Winston falšuje historii, snaží se uchovat si pravdu ve vlastních myšlenkách
• Snaží se o odboj proti režimu, ale nakonec je utýrán a zlomen

Julie                    

• Pracovnice v Oddělení literatury, které se zabývá vymýváním mozků prolétů
• Dokáže se výborně přetvařovat, aby nevzbudila podezření
• Stranu sice nenávidí, ale nechce proti ní bojovat, protože si myslí, že to nemá význam
• Zamiluje se do Wisntona, ale jejich vztah je podivný a člověk nikdy neví, zda ho doopravdy miluje

O’Brien

• Člen vnitřní strany. Inteligentní, pozná, že Winston není nakloněn Straně, a tak na něj nalíčí past
• Winstonovi se nejprve zdá, že smýšlí stejně jako on, a tak ho přijde navštívit k němu domů, kde O’Brien dělá, že je členem tajného ‚Bratrstva‘, které vede odboj proti straně, ale ve skutečnosti je agentem Ideopolicie
• Je to právě on, kdo Winstona mučí

Charrington

• V převlečení za prolétského majitele obchodu s veteší umožní Winstonovi a Julii scházet se v místnosti nad jeho obchodem
• Ve skutečnosti je agentem Ideopolicie a kvůli němu jsou Winston s Julii chyceni a zavřeni

Velký bratr

• Myšlenkový vůdce Oceánie, neomylný, všemocný, všudypřítomný
• Není jisté, zda je reálnou postavou, či pouze ztělesněním stranické ideologie

Emanuel Goldstein

• Podle Strany je hlavní zrádcem celé Oceánie
• Terčem Dvou minut nenávisti
• Nejprve vysoký stranický post, poté rebel proti straně, vůdce ‚bratrstva‘

Syme, Parsons

• Lidé z Winstonova okolí, kteří byli vaporizováni

Děj

V první části díla je popsána ideologie a společnost na příkladu Winstona Smithe. Viz Zvláštnosti díla. Společnost v Oceánii se dělí na Vnější Stranu, Vnitřní Stranu a proletariát. Každý člen Vnější strany je zaměstnáván na některém z ministerstev, která jsou různě pojmenována, ale ve skutečnosti všechna slouží k tomu samému a to k měnění minulosti tak, aby korespondovala se současnou stranickou ideologií, zjednodušování Newspeaku, či mučení. Veškeré emoce jsou zakázané. Všude vládne udavačství.

I přes neustálé vymývání mozků se najdou ve společnosti lidé, kteří si uvědomují, že takhle se žít nemá a že celá ideologie Strany je jen velká snůška lží. Jedním z nich je právě i Winston. Nedokáže odolat a koupí si deník, kam si zapisuje své protistranické myšlenky, přestože ví, že ho čeká jistá zkáza.

Ve druhé části díla se Winston se  zamiluje do úřednice Julie, s níž často utíká mimo dosah špionážní techniky a pomáhá šíření revolučních myšlenek. Celou dobu jsou však sledováni Charringtonem a nakonec zatčení Ideopolicií a mučeni v celách Ministerstva Lásky. Je to tak příšerné, že si oba přejí umřít, několikrát se navzájem zradí, přiznají i to, o čem nic neví, co nikdy neslyšeli a o čem vědí, že není pravda. V okamžicích vrcholné hrůzy se přestanou navzájem milovat.

Celá třetí část knihy popisuje právě ono mučení a ke konci se Winston i Julie ocitají překvapivě na svobodě, ale již nejsou ti samí lidé, protože oba milují Velkého bratra a necítí navzájem k sobě žádné city.

Vyprávěcí způsob a typy promluv

• V textu se objevují dialogy, monology, přímá i polopřímá řeč, charakteristika, slogany

Jazykové prostředky a jejich funkce

• spisovný, v dialozích použita hovorová řeč, přednost pasiva před aktivem, přednost krátkých slov před dlouhými, přednost původních slov před přejatými, používání newspeaku (zjednodušená angličtina), speciální jazyk à důraz na jednoduchost vyjádřen
• Newspeak je sice používán, ale neubírá na kvalitě knihy
• Nespisovný jazyk a vulgarismy v řeči Prolétů

Tropy a figury a jejich funkce

• Zkracování slov, Paralelismus

Zvláštnosti díla

Angsoc

• „Anglický socialismus“
• Ústřední heslo: „Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla.“

Vaporizace

• Zavraždění člověka a smazání nejen jeho přítomnosti a budoucnosti, ale i minulosti
• Člověk je odstraněn ze všech fotografií, článků, jako kdyby nikdy neexistoval

Newspeak

• Jazyk vytvořený ministerstvem pravdy na základě zkracování slov a vypouštění „zbytečných“ slov ze slovní zásoby
• Angličtina=oldspeak
• Cíl: omezit veškeré emoce a kreativní myšlení

Ideozločin

• Podle Strany se jedná o nejhrubší porušení zákona
• Cokoliv, co jde proti ideologii Angsoc
• I myšlenka je zločin trestaný mučením, smrtí, či vaporizací

Ideopolicie

• Tajná státní policie, paralela s Gestapem
• Trestá veškeré Ideozločiny

Bratrstvo

• Neví se, zda existuje, ale mělo by jít o tajný spolek, vedený Emmanuelem Goldsteinem, který činí rebelii proti straně

2 minuty nenávisti

• Povinný pravidelný rituál, kterého se musí účastnit všichni členové Strany
• 2 minuty jsou pouštěny záběry Ideozločinu a války
• Lidé musí násilně reagovat a být viditelně pobouřeni, jinak jsou vaporizováni

Strana

• Důležité psát ji s velkým S, protože se jedná o jedinou politickou stranu
• Sleduje veškeré dění v Oceánii, má všude nainstalované obrazovky, kamery a mikrofony a sleduje tak dění u každého občana 24 hodin denně

Doublethink

• Dvojité myšlení – schopnost udržet dvě protichůdné informace a zároveň ze srdce věřit, že jsou obě 100% pravdivé
• Ministerstvo lásky – mučení, Ministerstvo pravdy – překrucování reality,…

Udržovací válka

• Oceánie vede neustálou válku proti Eurasii, či Eastasii, což se často mění, ale samozřejmě se dělá, jako by se to neměnilo
• Neválčí se proto, že by byl nějaký důvod, ale jako prevence proti bohatnutí lidí, proti svobodným myšlenkám
• Odrazuje lidi od pozitivních emocí a drží je stále ve strachu

The post 1984 – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Farma zvířat

Autor: George Orwell

Rozbor přidal(a): Tricerator

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Autor: George Orwell (1903–1950)

• Vlastním jménem Eric Arthur Blair.
• Významný anglický spisovatel, novinář a kritik. Je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů.
• Jako britský imperiální úředník a policista pobýval v Barmě, kde si vypěstoval hlubokou nechuť k imperialismu a začal tíhnout k levicovému smýšlení.
• Aktivně se účastnil bojů ve španělské občanské válce na straně marxistů a republikánů proti fašistům, kde byl dokonce vážně zraněn (zkušenosti zúročil v knize Hold Katalánsku).
• O svých dílech sám prohlašoval, že jsou napsána proti jakékoliv totalitě a podporují myšlenku „demokratického socialismu“.

Další autorova díla:

• 1984 (nejslavnější dystopický román o absolutní totalitě a nadvládě Velkého bratra).
• Barmské dny (román těžící z jeho zkušeností z koloniální policie).
• Hold Katalánsku (reportážní kniha ze španělské občanské války).

Literárně-historický kontext

• Společensko-historický kontext: Kniha byla napsána během 2. světové války (v letech 1943–1944) a vyšla bezprostředně po jejím konci, v srpnu 1945.
• Autor sice v textu výslovně konkrétní stát nenaznačil, ale dílo je jasným připodobněním situace v SSSR (Sovětském svazu). Ukazuje, jak tamní snaha o „svobodu“ a spravedlnost kopírovala tragické schéma: diktatura – revoluce – nová diktatura.
• Z literárního hlediska se dílo řadí do světové literatury 2. poloviny 20. století (antiutopická literatura, kritika totalitních režimů).

Rozbor díla: Farma zvířat

Základní charakteristika literárního díla:

• Literární druh: epika
• Literární forma: próza
• Literární žánr: alegorický román (politická antiutopie), který nese výrazné rysy bajky a zčásti i pohádky (zvířata mluví a jednají jako lidé).

Téma a myšlenka díla:

• Dílo se snaží alegoricky přirovnat systém a vývoj komunismu (stalinismu) ke zvířecí farmě.
• Skvěle vystihuje a kritizuje různé charaktery a povahy lidí (od fanatických vůdců přes dříče a manipulátory až po lhostejné pozorovatele).
• Poukazuje na to, jak se původně čistá myšlenka o rovnosti může zvrhnout, pokud se moci chopí bezohlední jednotlivci. Zvířata se v konečném důsledku měla pod vládou revolučních prasat mnohem hůř, než se měla za původní vlády lidí.

Časoprostor a kompozice:

• Místo děje: Venkovská farma kdesi v Anglii (Panská farma, posléze Farma zvířat).
• Čas děje: Je zcela nespecifikován. Tím příběh získává univerzální nadčasovost, ačkoliv paralelně sleduje reálné historické události Ruska od roku 1917 po 40. léta.
• Kompozice: Děj postupuje přísně chronologicky.
• Vypravěč: Vyprávěno v er-formě (vševědoucí, objektivní vypravěč, který dění pouze nezaujatě popisuje).

Hlavní postavy:

• Napoleon – tlustý kanec, který má velmi vysoké ambice, jak dosáhnout absolutní moci. K dosažení svých cílů a udržení kontroly chladnokrevně využívá hrubou sílu svých následovníků (vycvičených psů). Představuje J. V. Stalina.
• Kuliš – kanec, který má nejspíše čestnou povahu (avšak čtenář si může klást otázku, kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby nakonec stál u moci on). Je velice inteligentní a charismatický. Představuje L. D. Trockého.
• Major – starý, respektovaný kanec, který měl vidinu naprosté rovnosti a spravedlnosti mezi zvířaty. Viděl pouze utopický ráj bez lidí. Představuje myšlenky K. Marxe a V. I. Lenina.
• Pištík – velmi výřečné tlusté prase, které funguje jako „Napoleonova ústa“. Lže, manipuluje fakty a obhajuje každou změnu. Představuje propagandu.
• Pan Jones – původní lidský majitel farmy, alkoholik, který zvířata zanedbával. Představuje cara a starý režim.
• Boxer – kůň, největší dříč farmy. Idealista, neuvěřitelně čestný a pracovitý. Je představitelem obyčejné a nejvíce vykořisťované dělnické třídy, kterou režim nakonec zradí.
• Molina – marnivá klisna, která se ráda parádí mašlemi. Nechce pracovat a nakonec kvůli vlastnímu pohodlí a cukru uteče z farmy zpět za lidmi. Představuje emigranty a povrchní buržoazii.

Dějová linie:

Příběh začíná snem starého kance Majora. Měl sen, že bude celá Anglie patřit jen zvířatům, a že zvířata si budou pěstovat jídlo svobodně, bez lidských utlačovatelů, jen pro sebe. Krátce nato Major umírá a zvířata se pod vedením dvou nejchytřejších prasat (Napoleona a Kuliše) rozhodnou vyvolat na farmě revoluci.

Podaří se jim vyhnat pana Jonese i ostatní lidi a zmocní se farmy. Nejdříve je vše krásné, zvířata cítí sounáležitost, pracují s nadšením a mají dostatek potravy. Je sepsáno Sedmero přikázání (tzv. animalismus), kterým se všichni musí řídit (např. všechna zvířata jsou si rovna, zvíře nezabije jiné zvíře). Lidé se několikrát pokusí farmu dobýt zpět, ale zvířatům se vždy podaří je vyhnat.

Později se však Napoleon s Kulišem dostanou do křížku ohledně směřování farmy. Napoleon nečekaně obviní Kuliše ze zrady, poštve na něj své tajně vycvičené psy a vyžene ho. Následně začne utužovat režim. Přivlastní si Kulišovy plány na stavbu větrného mlýna a nutí zvířata do úmoru pracovat, zatímco prasata si užívají luxusu.

Aby Napoleon a Pištík ospravedlnili své zvrácené chování (spaní v postelích, pití alkoholu, zabíjení vlastních řad), základní přikázání se postupně a potají mění, upravují a mažou. Nakonec na zdi zbyde jen jediné, naprosto absolutní a paradoxní pravidlo: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“

Dílo končí tím, že prasata začnou chodit po dvou nohách a spojí se s lidmi. Ostatní zvířata, zubožená a vykořisťovaná, hledí do oken domu a zjišťují, že už nedokážou rozpoznat, kdo je prase a kdo člověk.

Jazykové prostředky a stylistika:

• Útvary jazyka: Kniha je napsána srozumitelnou a spisovnou mluvou.
• Personifikace a zvířecí znaky: Časté je splynutí klasické lidské řeči a zvířecího citoslovce (např. bečení ovcí, chrochtání), což autor využívá pro zdůraznění zvířecích znaků a pudů postav.
• Květnatá mluva: Využívána především v propagandě, když Pištík mluví o Napoleonovi (překrucování reality vznešenými frázemi a statistikami).
• Textové prostředky: V textu se hojně vyskytují monology, kdy vůdce (nebo jeho zástupce) promlouvá k „lidu“ a vnucuje mu svoji vůli bez prostoru pro diskuzi.

Okolnosti vzniku a vliv díla:

• Dílo mělo obrovský vliv na další spisovatele i celé literární generace a stalo se jedním z nejikoničtějších varování před totalitou 20. století.
• Adaptace:
  • V roce 1954 byla natočena známá animovaná adaptace Farma zvířat (režie: Joy Batchelor a John Halas).
  • V roce 1999 vznikl úspěšný televizní hraný film Farma zvířat (režie: John Stephenson).

The post Farma zvířat – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.