Kniha: Hana

Autor: Alena Mornštajnová

Přidal(a): Veronika

Alena Mornštajnová (*1963)

• Alena Mornštajnová je česká spisovatelka a překladatelka, jedna z nejpopulárnějších a nejčtenějších současných českých autorek. Její romány se často zabývají složitými lidskými osudy na pozadí velkých historických událostí 20. století.
• Její styl je charakteristický silným, poutavým příběhem, psychologickou hloubkou postav a mimořádnou čtivostí, díky které se její knihy pravidelně stávají bestsellery.

Další díla:

• Slepá mapa (2013) – prvotina, románová kronika tří generací žen.
• Hotýlek (2015) – román o osudech postav spojených s malým hotelem.
• Tiché roky (2019) – román o rodinných tajemstvích a nevyřčených křivdách.
• Listopád (2021) – dystopický román o tom, jak by mohla vypadat naše země, kdyby nedošlo k Sametové revoluci.

Literárně-historický kontext

Současná česká literatura (po roce 1989)

• Alena Mornštajnová je klíčovou představitelkou současné české prózy. Patří do vlny autorů, kteří se ve svých dílech vracejí k traumatickým událostem českých dějin 20. století (zejména druhé světové válce a komunismu) a zkoumají jejich dopad na životy obyčejných lidí.
• Její díla se vyznačují velkým čtenářským ohlasem a často otevírají celospolečenskou diskuzi o minulosti.

Další autoři:

• Kateřina Tučková (Žítkovské bohyně, Vyhnání Gerty Schnirch)
• Jakub Katalpa (Němci)
• Radka Denemarková (Peníze od Hitlera)

Rozbor díla: Hana

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární žánr: román (konkrétně generační román s historickými prvky)

Téma a motivy:

• Téma: Život za druhé světové války, holocaust, osudy Židů, epidemie tyfu, osudové náhody a jejich následky, vyrovnávání se s minulostí a vinou.
• Motivy: strach, naivita, slepá láska, nevědomost, ochrana nejbližších, krutost, smrt, vina, odpuštění, osamělost, jídlo (symbolika žloutkových věnečků), nemoc, rodinné vztahy.

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou díla je ukázat, jak se člověk vyrovnává s osobní i kolektivní tragédií a pocitem viny. Román zdůrazňuje, jak mohou zdánlivě malé náhody a rozhodnutí drasticky ovlivnit osudy jednotlivců i celých rodin, a poukazuje na hrůzy holocaustu a nesmyslnost rasové nenávisti.

Vypravěč:

• V románu se střídají dvě vypravěčky, které příběh vyprávějí v ich-formě.
• První a druhou část vypráví devítiletá Mira, která popisuje události ze své perspektivy a později rekonstruuje minulost své rodiny.
• Třetí, závěrečnou část, vypráví její teta Hana, která líčí své traumatické zážitky z koncentračních táborů.

Kompozice:

• Dílo je rozděleno do tří hlavních částí, které jsou dále členěny na kapitoly.
• Kompozice je částečně retrospektivní – přítomnost (vyprávění Miry) se střídá s pohledy do minulosti.
• Příběh má rámcové uspořádání, kde se jednotlivé dějové linie a osudy postav postupně propojují a na konci skládají v ucelený obraz.

Jazyk a styl:

• Jazyk je spisovný, střízlivý a věcný, což vytváří silný kontrast s dramatickými a tragickými událostmi, které popisuje.
• Autorka používá přímou a nepřímou řeč, dialogy a vnitřní monology postav, které umožňují hluboký vhled do jejich psychiky.
• Styl vyprávění je velmi čtivý a poutavý, autorka dokáže udržet napětí a čtenářovu pozornost až do konce.

Verš a metrum:

• Dílo je psáno v próze, není veršované.

Časoprostor:

• Místo: Děj se odehrává především ve Valašském Meziříčí, později také v koncentračních táborech Terezín a Osvětim.
• Čas: Příběh pokrývá období od roku 1933 do roku 1963.

Postavy:

• Mira Karásková: Jedna z vypravěček příběhu. Na začátku je to devítiletá dívka, která kvůli tragédii přijde o celou rodinu. Je osamělá, ale zároveň odvážná a dobrosrdečná. Postupně dospívá a snaží se pochopit pohnutou minulost své rodiny a najít si místo v životě.
• Hana Helerová: Druhá vypravěčka, teta Miry. Přežila holocaust, ale tato zkušenost ji hluboce poznamenala. Je tichá, uzavřená, působí chladně a bezcitně. Pod drsnou slupkou se však skrývá hluboká bolest, trauma a pocit viny. Péče o Miru se pro ni stává novým smyslem života.
• Rosa Helerová: Matka Miry a mladší sestra Hany. Na rozdíl od Hany je bezstarostnější. Během války je ukryta u rodiny Karáskových, kde se zamiluje do Karla a porodí Miru.
• Elsa Helerová: Matka Hany a Rosy, babička Miry. Milující matka, která se snaží svou rodinu ochránit před hrozícím nebezpečím.

Děj:

První část: Já, Mira (1954–1963) Část vyprávěná z pohledu devítileté Miry. Příběh začíná oslavou narozenin její matky Rosy. Mira jako trest za dětskou neposlušnost nedostane žloutkový věneček. Ukáže se, že zákusky byly kontaminovány tyfem, a celá její rodina, která se oslavy účastnila, zemře. Osamělé Miry se ujmou příbuzní Ivana a Jaroslav, jejichž děti ji však šikanují. Po nějaké době se z nemocnice vrací její teta Hana, jediná další přeživší z širší rodiny, a bere si Miru k sobě. Soužití s traumatizovanou a citově uzavřenou Hanou je pro Miru těžké. Zlom nastane, když Mira uteče na půdu svého starého domu a Hana ji v obavách celou noc hledá. Mira si uvědomí, že teta své city jen neumí projevit. V dospívání se Mira zamiluje do Gusty, syna Ivany a Jaroslava, otěhotní s ním a na konci první části se vezmou.

Druhá část: Lidé před a potom (1933–1954) Tuto část opět vypráví Mira, ale retrospektivně líčí život své matky Rosy a tety Hany před válkou a během ní. Dozvídáme se o složitém vztahu jejich matky Elsy k mladší dceři Rose. Sledujeme zhoršující se politickou situaci a postavení Židů. Starší sestra Hana je zamilovaná do Jaroslava a kvůli němu sabotuje plány rodiny na emigraci do Anglie. Jaroslav je však zbabělý a rozejde se s ní, aby mohl být s nežidovskou Ivanou. Hana si klade za vinu, že rodina neodjela. Zatímco Elsa s manželem a rodiči musí do transportu, podaří se jim ukrýt mladší Rosu u rodiny Karáskových. Rosa se zde sblíží s Karlem Karáskem, který ji po celou válku skrývá. Po válce spolu mají dceru Miru.

Třetí část: Já, Hana (1941–1963) Vypravěčkou je Hana. Líčí svůj transport do Terezína spolu s matkou a prarodiči. Zde je od nich oddělena a oni jsou posláni do Osvětimi, odkud se už nevrátí. Hana v Terezíně přežívá díky pomoci kamarádky Jarky. Najde si milence Lea, otěhotní, ale snaží se to tajit. Po prozrazení jsou oba posláni do Osvětimi. Zde Hana díky své zručnosti získá práci, za kterou ji ostatní nenávidí. Nakazí se tyfem a chce spáchat sebevraždu na elektrickém plotě, ale je odvezena na marodku. Díky tomu, že tyfus již prodělala, nemoc přežije. Po osvobození tábora se vrací domů jako zlomená žena, pronásledovaná vzpomínkami a pocitem viny. Její život ztratí smysl až do chvíle, kdy je nucena ujmout se neteře Miry. Na samém konci knihy, když jí Mira s Gustou oznámí, že čekají dítě, Hana poprvé po letech pocítí štěstí a najde nový důvod žít.

Inspirace a adaptace:

• Autorka se pro ústřední zápletku s tyfovou nákazou inspirovala skutečnou událostí – tyfovou epidemií, která v roce 1954 postihla její rodné Valašské Meziříčí. Tuto reálnou událost propojila s fiktivním příběhem a tématem holocaustu, čímž vytvořila mnohovrstevnaté a působivé dílo.

Zajímavosti:

• Kniha Hana se stala v České republice literárním fenoménem a bestsellerem, získala řadu ocenění (např. Česká kniha 2018) a byla přeložena do více než dvaceti jazyků.
• Divadelní adaptace románu se s velkým úspěchem hraje v několika divadlech po celé České republice.

Vlastní názor:

Román Hana je výjimečné dílo, které čtenáře naprosto pohltí. Alena Mornštajnová s neuvěřitelnou lehkostí a zároveň hloubkou popisuje tragické osudy, které se mohly stát komukoliv. Příběh je plný silných emocí, od lásky a naděje až po zdrcující bolest a pocit viny. Přestože se kniha dotýká nejtemnějších kapitol lidských dějin, nepůsobí depresivně, ale spíše nutí k zamyšlení nad sílou člověka, osudovými náhodami a důležitostí rodinných pout. Je to kniha, která ve vás zůstane ještě dlouho po dočtení a kterou lze bez váhání doporučit nejen k maturitě, ale každému, kdo má rád silné příběhy.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Hana – rozbor díla k maturitě (2) first appeared on Rozbor-dila.eu.

Kniha: Hana

Autor: Alena Mornštajnová

Přidal(a): Natálie V.

Alena Mornštajnová (*1963)

• Česká spisovatelka a překladatelka.
• Vystudovala angličtinu a češtinu v Ostravě.
• Pracuje jako lektorka anglického jazyka a překladatelka beletrie.
• Žije ve Valašském Meziříčí.
• Její tvorba se vyznačuje ženskou perspektivou, hlavními hrdinkami jsou často ženy.
• Zajímá se o příběhy obyčejných lidí na pozadí velkých dějin 20. století, zejména druhé světové války.
• Charakteristickým rysem jejích příběhů jsou nečekané zvraty a pohromy, které zasahují do života postav.
• Ve svých románech se často zaměřuje na osudy několika generací jedné rodiny.

Další díla:

• Slepá mapa
• Hotýlek

Literárně-historický kontext

Současná česká literatura

• Alena Mornštajnová je jednou z nejpopulárnějších a nejčtenějších současných českých autorek. Její díla se pravidelně umisťují na předních příčkách bestsellerů. Tematicky navazuje na tradici českého psychologického románu a zabývá se tzv. „velkými dějinami“ 20. století a jejich dopadem na životy běžných lidí, což je téma rezonující i u dalších současných autorů.

Další autoři:

• Radka Denemarková: Peníze pro Hitlera
• Petra Hůlová: Stanice Tajga
• Jiří Hájíček: Rybí krev
• Tereza Boučková: Indiánský běh

Rozbor díla: Hana

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární žánr: román (psychologický, generační)

Téma a motivy:

• Témata: holocaust, druhá světová válka, tyfová epidemie, mezilidské vztahy, vina a trest, osud a náhoda, život v totalitních režimech.
• Motivy: strach, naivita, nevědomost, slepá láska, ochrana blízkých, krutost, nelidskost, osamělost, přežití.

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou románu je ukázat, jak mohou malé, zdánlivě bezvýznamné náhody a rozhodnutí fatálně ovlivnit život jednotlivce i celé rodiny. Dílo zkoumá otázky viny, odpuštění a schopnosti člověka vyrovnat se s tragickou minulostí a nalézt sílu k dalšímu životu. Zároveň je silnou výpovědí o dopadech velkých dějin 20. století na osudy obyčejných lidí.

Vypravěč:

• Vypravěč se v knize střídá. První část je vyprávěna v ich-formě z pohledu devítileté Miry.
• Druhá a třetí část jsou vyprávěny v er-formě, která se soustředí na život Hany a její sestry Rosy před válkou, během ní a v koncentračním táboře.
• V textu se objevují vnitřní monology postav, které čtenáři přibližují jejich pocity a myšlenkové pochody.

Kompozice:

• Román je rozdělen do tří částí, které jsou dále členěny na kapitoly. Každá část je ohraničena letopočty a sleduje osudy postav z různých časových perspektiv, čímž se postupně odhalují a doplňují souvislosti tragického příběhu.
• První část: „Já, Mira“ (1954–1963)
• Druhá část: „Ti předtím“ (1933–1945)
• Třetí část: „Já, Hana“ (1942–1963) – ačkoliv je název v první osobě, vyprávění je převážně v er-formě.
• Kompozice je retrospektivní a zároveň mozaikovitá, čtenář skládá celkový obraz událostí postupně.

Jazyk a styl:

• Autorka používá spisovný jazyk, který je srozumitelný a čtivý.
• V textu se hojně vyskytuje přímá řeč a dialogy, které charakterizují postavy a posouvají děj.
• Styl je střízlivý, věcný a bez zbytečného patosu, což ještě umocňuje naléhavost a tragičnost popisovaných událostí.

Časoprostor:

• Čas: Děj se odehrává v rozmezí let 1933 až 1963.
• Prostor: Převážně Valašské Meziříčí. Dále se děj přesouvá do koncentračních táborů Terezín a Osvětim. Zmíněn je i Nový Jičín.

Postavy:

• Mira: Mladá dívka, vypravěčka první části. Po tragické smrti rodiny vyrůstá u své podivínské tety Hany. Je nebojácná, zvídavá a osamělá.
• Hana: Teta Miry, klíčová postava románu. V mládí naivní a zamilovaná, její jedno chybné rozhodnutí spustí řetězec tragických událostí. Přežila holocaust, ale je hluboce poznamenaná minulostí a pocitem viny.
• Rosa: Matka Miry a sestra Hany. Je popisována jako křehká, hodná, spravedlivá, statečná a milující žena.
• Jaroslav Horáček: První láska Hany. Zpočátku se jeví jako hodný, ale později se projeví jako zbabělý a pragmatický muž, který dá přednost vlastnímu bezpečí před láskou.
• Karel Karásek: Otec Miry a manžel Rosy. Samotářský a uzavřený muž, který poskytne Rose úkryt během války.
• Ludmila Karásková: Matka Karla, přítelkyně Elsy. Hodná, starostlivá a nebojácná žena, která je dlouhodobě nemocná.

Děj:

Část první: 1954–1963

V první části se zaměřujeme na život malé Miry, dcery maminky Rosy a tatínka Karla (hodináře). Celá rodina bydlí ve Valašském Meziříčí. Mira je Židovka. Prožívá vcelku poklidné dětství, maminka hodně mluví s hroby svých rodičů – Elsy a Ervina. Také má tetu Hanu, která nemluví, je podivná a pořád nosí v kapsách chléb; Mira se jí trochu bojí. Mira je ale odvážná a nebojácná. Jednoho dne jde v zimě na řeku, kde spadne do ledové vody. Maminka se na ni zlobí, a druhý den, na oslavě matčiných narozenin, nedostane za trest žloutkový věneček. Tyto věnečky, které donesla teta Hana, v sobě ale obsahují tyfovou bakterii. Jelikož celá rodina kromě Miry věnečky sní, postupně všichni zemřou na tyfus.

Devítiletá Mira se dostává do rodiny Ivany a Jaroslava Horáčkových a jejich dětí Gusty a Idy. Ida ji velmi trápí. Situace vyvrcholí tak, že Jaroslav Horáček, bývalá láska Hany, ji poprosí, aby se o Miru postarala. Hana, zmožená životem a traumatem z koncentračního tábora, si pro Miru jde. Zpočátku se o ni příliš nestará, protože na to nemá sílu, ale Mira jí postupně vrací do života radost a dává jí důvod žít. Mira si později najde přítele – Gustu Horáčka.

Část druhá: 1933–1945

V druhé části se dozvídáme více o životě sester Hany a Rosy před válkou a během ní. Po smrti jejich otce Ervina na sepsi se o ně stará matka Elsa. Rodina bydlí v domě s papírnictvím. Elsa se stará i o svou nemocnou přítelkyni Ludmilu Karáskovou. Hana si tajně najde chlapce Jaroslava Horáčka. S blížící se válkou začne Jaroslav považovat vztah s Židovkou Hanou za nebezpečný a začne se scházet s její kamarádkou Ivanou. Elsa se snaží zařídit pro rodinu odjezd do Anglie, ale Hana, zaslepená láskou k Jaroslavovi, který jí lživě slibuje ochranu, úmyslně neodešle včas dopis s žádostí o doklady. Tím zmaří šanci na záchranu. Když je na odjezd pozdě, Hana zjistí, že si Jaroslav bere Ivanu, a cítí se zrazena.

S příchodem války a protižidovských opatření se život stává nesnesitelným. Rodina dostane předvolání do transportu. Elsa vymyslí plán, jak zachránit alespoň mladší Rosu – schová ji u Karáskových. Rosa se musí skrývat na půdě a postupně se sbližuje s Karlem Karáskem, synem paní Ludmily. Po smrti paní Karáskové se Karel s Rosou o sebe starají sami. Ke konci války Rosa otěhotní. Po skončení války, po třech letech v úkrytu, vychází ven a vdává se za Karla. Porodí dceru Miru a doufá ve shledání s rodinou.

Část třetí: 1942–1963

Tato část popisuje život Hany v koncentračním táboře. Rodina je transportována do Terezína. Hanina matka Elsa dobrovolně odchází se svými rodiči (Gretou a Brunem) do transportu do Osvětimi, aby je neopustila, a Haně přikáže, aby se pokusila přežít. V Terezíně si Hana najde „ochránce“, kuchaře Lea, který ji zneužívá, ale nosí jí jídlo. Hana otěhotní, je poslána na potrat a následně s Leem do Osvětimi. Leo je okamžitě poslán do plynu, Hana je přidělena na práci v továrně, kde přežije až do konce války. Onemocní tyfem, ale je zachráněna Červeným křížem.

Hana se vrací domů jako troska – vyhublá, bezzubá, s bílými vlasy. Setkává se s Rosou, která je šťastná, že se alespoň někdo z rodiny vrátil. Hana si je vědoma své viny: kvůli své naivitě a zmařené lásce zavinila, že rodina neodjela do bezpečí. Později, když chce po letech udělat radost sestře, přinese jí osudné věnečky nakažené tyfem, které zabijí Rosu i celou její rodinu. Přežila peklo, aby ho nevědomky působila dál.

Ke konci knihy nachází Hana smíření. Díky péči o Miru a později i o jejího syna Otíka, kterého má s Gustou, nachází nový smysl života.

Citovaná literatura

1. Rozbor-dila.cz. Hana (Alena Mornštajnová). Dostupné z: https://rozbor-dila.cz/hana-rozbor-dila/

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Hana – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.