Kniha: R.U.R.
Autor: Karel Čapek
Rozbor přidal(a): Michal Svojše
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Literární kontext
– od konce 18.st. se česká literatura utvářela v rámci národně obrozeneckého procesu, v němž se musela vyrovnávat se skutečností, že je kladen důraz na udržování její holé existence a může chybět prohlubování její kvality
– to končí rokem 1918, *Československé republiky – existence vlastního státu přináší nejzazší myslitelnou mez národní svobody
– otevírá se prostor pro diskuze, ideje, nové tradice a pro nové celkové směřování státu
– politická svoboda vedla k ideové polarizaci společenského života
3 proudy:
1/ hlavní ideový proud: liberálně demokratické směřování československého státu
– klíčovou osobností byl právě Karel Čapek (může se hovořit až o „čapkovské generaci“)
– Lidové noviny – Eduard Bass, Karel Poláček, Ferdinant Peroutka (Budování státu)
– Karel Čapek spolupracoval i s bratrem Josefem – společné texty (Ze života hmyzu), Josef vymyslel slovo robot
2/ pravicové konzervativní autoritářské smýšlení
– v pomnichovském období (druhá republika) – krach liberálně demokratického státu, Karel Čapek se stává terčem očerňování (taky TGM, E.Beneš)
– pevný hodnotový řád, autoritativní vláda, tradiční ideje národa (nacionalisté), katolická víra
– katolicky orientovaní spisovatelé (situace pro ně byla těžká, první republika byla výrazně protikatolická – příčina: ztotožňování katolické církve s Rakousko-Uherskem, husitská revoluce)
– katolická orientace: Jaroslav Durych – Bloudění, Rekviem
– Jakub Deml (Zapomenuté světlo) – antisemitistické útoky, Jan Čep, Jan Zahradníček
3/ levicové komunistické přesvědčení
– sociálně zaměřená tvorba: Jiří Wolker (Těžká hodina), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník)
– Vladislav Vančura (Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Obrazy z dějin národa českého) – k povzbuzení národa v době nacistické okupace
– Osvobozené divadlo – Jiří Voskovec, Jan Werich – Vest pocket revue, Jaroslav Ježek – protifašistické levicové smýšlení
Autor
Karel Čapek – prozaik, dramatik, publicista, překladatel
– 3 čapkovská témata:
1/ otázka po mezích lidského poznání
– Čapek odmítal představu absolutní pravdy, že je pravda nezávislá na člověka a zůstává pravdou vždy a všude, za všech okolností
– tvrdil, že pravda je něco neoddělitelného od situace, v níž se člověk zrovna nachází
– ze svého pohledu máme pravdu tak trochu každý
= noetický relativismus (ovlivněno pragmatismem 20.let)
– Boží muka
2/ pocit ohrožení vědecko-technickým pokrokem
– překračování mezí lidského života
– blízké expresionistické tvorbě
– v české literatuře se expresionismus začal uplatňovat po první světové válce, *jako obava, že plody lidského úsilí a pokroku se mohou ve výsledku obrátit proti člověku (Čapek, Jan Čep, František Halas)
– R.U.R., Věc Makropulos, Továrna na absolutno, Krakatit
3/ obhajoba hodnot svobody, demokracie a pacifismu
– ve 30. letech s rozmachem fašismu a nacismu v evropské společnosti
– Válka s mloky, Bílá nemoc, Matka
Literární druh, vydání, kompozice
– divadelní hra o předehře a třech jednáních, žánr drama
– vydáno roku 1920
– nové slovo Robot (*Josef Čapek, od slova robota)
– R.U.R. vyneslo Karlu Čapkovi mezinárodní uznání, hra byla přeložena do více než 30ti jazyků
Doba & místo děje
– děj se odehrává na ostrově, v továrně na výrobu robotů
– doba není přesně určená, má to být nejspíš budoucnost, ale řeší problémy přítomnosti
– vzor pro řadu dalších spisovatelů žánrů sci-fi
Hlavní postavy
Roboti: umělé bytosti, obdařeny lidskými schopnostmi s jediným rozdílem – nemají city, uvnitř jsou stroji, i když zevnějškem se podobají lidem
– Radius, Sulla, Robot Primus (od slova první), Robotka Helena
Domin: ředitel R.U.R., jméno pochází z latiny = pán, chce osvobodit člověka od dřiny
Helena: manželka Domina, dcera prezidenta, okouzlující, hloupoučká
Stavitel Alquist: za nejvyšší hodnotu považuje lidský život, práce je nezbytná, rozumný přístup k životu, bojí se pokroku
– Ing. Fabry (technický ředitel, fabry = fabrika, továrna), Dr. Gall (odkaz na dr. Galéna – Bílá nemoc), Hallemeirer, Busman (businessman = peníze), chůva Nána
– propracovaná symbolika jmen
starý Rossum: vymyslel recept na výrobu robotů, chtěl být stvořitelem, sesadit boha (podobnost s Frankensteinem)
Děj
– Do továrny R.U.R. přijíždí Helena, seznamuje se s řediteli továrny, vedoucí ředitel Domin ji požádá o ruku a ona souhlasí.
– První dějství se odehrává o deset let později, výroba robotů se značně rozmohla – na pevnině probíhá jejich vzbouření, k tomu se Helena dozvídá, že se ve světě přestávají rodit děti (lidé nepracují – už jich není potřeba). Napadne jí, že musí výrobu robotů zastavit, a tak ukradne spisy na výrobu robotů a spálí je.
– Očekávají příjezd lodi s lidmi, kteří přivezou novinky ze světa, místo toho ale z lodi vystupují roboti. Lidé na ostrově se dozvídají, že jsou poslední lidé na světě, všechny ostatní už roboti zabili. Roboti si totiž uvědomili, že jelikož pracují, jsou důležitější než lidé a chtějí ovládnout svět a lidstvo vymítit. Miliony robotů obklíčí továrnu.
– Ředitelé továrny přijdou s jediným řešením: Budou roboty vydírat, protože vlastní jejich recept na výrobu, kteří oni potřebují (roboti totiž nejsou nesmrtelní, do dvaceti let se opotřebují). Helena se však přiznává, že spis spálila.
– Roboti nakonec pobíjí všechny, kromě Alquista, protože ho viděli pracovat, je to stavitel, není to žádný budižničema, co se chce jen poflakovat.
– Na konci hry Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit recept na výrobu robotů, což je nemožné. Je nešťastný, protože je poslední člověk na zemi a dochází mu, že celý život brzy zanikne. Když usne, probouzí ho smích – jedna z vlastností, kterou roboti nemají. Doufá, že se vrátili lidé, jedná se však o dva roboty. Pozná, že i oni mají city a je to tak jediná naděje, že by život nemusel zahynout.
Téma
1/ varování, aby se lidé nestali otroky vlastních vynálezů
– kritický postoj k přeceňování techniky, může být zneužita proti lidstvu – ovlivněn 1. světovou válkou, kde technika byla opravdu použita proti lidem
– chtěli dělat nadlidi a vymstilo se to -> utopie (utopická díla podávají obraz vzorně zorganizovaného společenství, projekt spravedlivého státu, bezchybně fungující instituce)
2/ nezastavitelný pokrok
– roboti jsou lepší protože: mají méně potřeb, větší mozek, více se učí, nemají duši, nelpí na životě, nemají požitků
– přestali se rodit děti – není jich třeba
3/ filozofické zamyšlení nad morálními otázkami moderní doby
– smysl života není o tom věci si ulehčit, zbavit člověka dřiny
