Kniha: Otec Goriot
Autor: Honoré de Balzac
Rozbor přidal(a): CandiceL
Vloženo na: Studijni-svet.cz
- Společensko- historický kontext- Informace o autorovi, umělecký směr:
Honoré de Balzac byl francouzský spisovatel, novinář a kritik. Narodil se v roce 1799 v Tours ve Francii a zemřel roku 1850 v Paříži, byl tedy představitelem realismu a romantismu. Byl nejstarším synem právníka, ale jeho rodina jej poslala do klášterní školy. Časem ale také vystudoval práva a krátce působil jako notář, pak se ale stal spisovatelem i proti vůli své rodiny. Zezačátku psal dobrodružné romány, často pod různými pseudonymy (např. Horace de Saint-Aubin). Celý svůj život se snažil začlenit se do vyšší aristokratické společnosti, měl ale neustále spousty finančních problémů, které se snažil řešit svými díly (psal i romány na pokračování). Kvůli své špatné situaci se dokonce několikrát pokusil o sebevraždu. Po dalším jeho finančním neúspěchu byl nucen psát ještě intenzivněji, než dosud. Co bylo na jeho psaní zvláštní je to, že psal výhradně v noci. Díky své obrovské píli se zapsal do dějin jako „dělník pera“. Mezi jeho velmi známá díla patří například Gobseck, Šagrénová kůže, Lidská komedie, Evženie Grandetová a další.
- Charakteristika obsahu- zápletka, řešení, hlavní téma:
Celý děj se odehrává v první polovině 19. století ve Francii a má zobrazovat kritiku tehdejší společnosti, morálky, kontrast lásky, nevděčnost a povrchnost lidí. Román vypráví o otci Goriotovi, bývalém obchodníkovi, který vyniká především svou bezmeznou láskou ke svým dvěma dcerám- Anastázii a Delfíně. Ony ale jeho lásku neopětují, ale právě naopak, stydí se za svého otce a jediné, o co jim jde, jsou peníze. Což dokazuje i fakt, že už jsou obě vdané, ale ne z lásky, nýbrž pro peníze. Jejich otec zezačátku nevidí jejich skutečné vlastnosti a snaží se jen o to, aby byly šťastné, což znamená, že jim přispívá na jejich nákladný život a financuje jejich marnivost. Zachraňuje je před skandály, podporuje jejich milence a tak dále.
Sám ale bydlí v penziónu, který je symbolem sociálního rozvrstvení společnosti. Čím výše se obyvatel penzionu stěhuje, tím více žije v bídě a chudobě. Otec Goriot přichází do penziónu jako bohatý člověk, ale peníze rychle utratí kvůli svým dcerám a postupuje do vyšších poschodí. V penzionu se o něj stará jeho student Eugéne de Rastignac, který pozná obě jeho dcery a odsuzuje jejich cynizmus.
Příběh končí, když otec Goriot umírá, v chudobě, sám a zavržen. Na pohřbu se s ním loučí jen sluha z penziónu a Rastignac.
Román je kritický ke společnosti, ve které není místo pro cit a poctivost. Ty jsou považovány za slabost. Lidské vztahy a mravy jsou přepočítány na peníze, které ovládají svět. Tragika hlavní postavy a jeho smutného života spočívá v tom, že všechno, co udělal pro štěstí svých dcer, se nakonec obrací proti němu.
- Charakteristika hlavních postav:
Otec Goriot
Dříve pracoval jako obchodník těstovinami, který velmi šikovně zbohatl. Z jeho majetku mu pak ale nezbude téměř nic, protože všechno své jmění obětoval svým nevděčným dcerám. Je typem nešťastné postavy, která svojí chorobnou láskou dcery odpuzuje.
Eugéne de Rastignac
Eugéne de Rastignac je mladý muž ze zchudlé šlechtické rodiny, který nechce trávit život těžkou prací a studiem a rychle zjistí, že lehčí cesta vede přes salony a vliv žen. Má upřímně rád otce Goriota, stará sa o něho, jeho povahu tvoří kontrast myšlení a konání – umí být citlivý, pochybující, ale i vypočítavý.
- Jazyk a umělecké prostředky díla:
Dílo bylo původně napsáno ve francouzštině v er-formě. Autor zde použil spisovný a hovorový jazyk, přímou řeč. Při popisu postav používá přirovnání a velké množství přídavných jmen a přívlastků.
