Kniha: Maryša
Autor: Alois a Vilém Mrštíkové
Přidal(a): lucie.stiblova
Alois a Vilém Mrštíkové (Alois Mrštík (*1861 – †1925), Vilém Mrštík (*1863 – †1912))
- Vilém Mrštík: narodil se v Jimramově na Českomoravské vrchovině.
- Otec byl švec, matka švadlena. Otec chtěl dát svým dětem dobré vzdělání, a proto se s celou rodinou přestěhoval do Ostrovačic, odkud bylo blíže do brněnských škol.
- Vilém vystudoval gymnázium v Brně, potom studoval práva v Praze, ale po roce fakultu opustil.
- V 26 letech se odstěhoval k bratrovi Aloisovi na Moravu do obce Diváky u Hustopečí.
- Alois zde byl učitelem, Vilém se rád vracel do Prahy.
- Na Moravě se oženil, založil včelín a nezákonně pálil slivovici. Někdo ho však udal.
- Onemocněl, měl žaludeční potíže, které léčil pravidelně v lázních.
- Dostal cukrovku a v duševní krizi spáchal sebevraždu, skalpelem si podřezal hrdlo a několikrát se bodl do hrudníku. Nezasáhl však srdce a umíral 5 hodin.
- Alois Mrštík: o dva roky starší bratr Viléma.
- Vystudoval učitelský ústav, stal se učitelem v Brně – Lískovci, v Hrušovanech u Brna, v Rakvicích a nakonec v Divákách.
- Oženil se.
- Zemřel ve věku 64 let na tyfus, který v Divákách vypukl jako epidemie, když někdo otrávil vodu v místní studně.
Další díla:
- Rok na vsi – román, který napsali oba bratři společně.
- Pohádka máje – román (napsal Vilém Mrštík sám).
- Santa Lucia – román (napsal Vilém Mrštík sám).
Literárně-historický kontext
Realismus
- V 19. století dochází k oživení politického, veřejného i kulturního života.
- Reformy přinesly základní občanská práva, osobní svobodu a svobodu slova.
- Rychlým tempem se rozvíjelo hospodářství.
- Rozvoj žurnalistiky, vznikají nové noviny, jsou vydávány almanachy.
- Byl založen tělovýchovný spolek Sokol a pěvecký spolek Hlahol.
- Roku 1868 byl položen základní kámen Národního divadla.
- Název směru pochází z latinského slova realismus = skutečný, pravdivý.
- Skutečnost zobrazuje pravdivě, bez příkras a iluzí.
- Skutečnost je popisována pravdivě a kriticky – jsou popisovány jevy dříve nepřípustné (nevěra, násilí, vězení, prostituce atd.).
Další autoři:
- Ladislav Stroupežnický – Naši furianti.
- Gabriela Preissová – Její pastorkyňa, Gazdina roba.
- Karel Václav Rais – Zapadlí vlastenci, Kalibův zločin.
- Antal Stašek – O ševci Matoušovi a jeho přátelích.
- Josef Holeček – Naši.
Rozbor díla: Maryša
Základní charakteristika:
- Literární druh: Drama.
- Literární žánr: Divadelní hra, tragédie.
- Realistické drama: skutečnost zobrazuje pravdivě, někdy krutě a bez příkras.
- Bratři drama napsali ve druhé polovině 19. století, konkrétně roku 1894.
- Alois chtěl původně Maryšu napsat jako román, ale bratr Vilém jej nakonec přesvědčil o dramatu.
Hlavní myšlenka:
- Ukázat tehdejší život na moravské vesnici a majetkové rozdíly (statkáři, mlynáři).
- Vylíčit nešťastnou lásku a nešťastné manželství bez lásky.
- Ukázat, jak to dopadne, když rodiče dávají přednost penězům před štěstím vlastní dcery.
- Ukázat sílu skutečné lásky mezi Maryšou a Franckem.
Námět:
- Námět: Bratři se inspirovali skutečnými událostmi.
- Námět: Podkladem byl nucený sňatek, který byl na vesnicích běžný.
- Námět: Výsledkem byly tragédie mužů a žen, donucených ke společnému životu.
- Námět: Hra vznikla na základě vyprávění jednoho z jejich přátel a ze skutečného soudního případu, který se stal v Brně.
Kompozice:
- Hra se člení na jednání, scény a výstupy.
- Osoby promlouvají dialogem nebo monologem.
Jazyk a styl:
- Je určena pro předvádění na jevišti, je tvořena jazykovými promluvami jednotlivých postav, scénou a režií.
- Jsou použity hovorové výrazy.
- V knize je použito hanácké, slovácké a brněnské nářečí.
- Zvláštní výstavba vět.
- Kniha obsahuje vysvětlivky nářečních slov pro ty, kteří je neznají.
- Do děje jsou začleněny lidové písně s muzikou.
- Herci mají oblečení kroje.
Časoprostor:
- Děj se odehrává v 19. století na slovácké vesnici na jižní Moravě.
Postavy:
- Maryša: Citlivá mladá vesničanka, miluje Francka a na nátlak rodičů trpí v manželství s mužem, kterého nemiluje.
- Vávra: Čtyřicetiletý mlynář, vdovec, otec tří dětí, velmi bohatý, lakomý, jde mu jen o peníze a Maryšino věno.
- Francek: Životní láska Maryši, syn chudé venkovanky, miluje Maryšu a nenechá se nikým odradit.
- Lízal: Otec Maryši, sedlák, jde mu víc o peníze než o štěstí vlastní dcery.
- Lízalka: Maryšina matka, je umíněná, tvrdá, krutá a přísná.
Děj:
Maryša je dcera bohatého sedláka Lízala. Otec chce Maryšu provdat za bohatého mlynáře Vávru. Maryša prosí rodiče, aby ji Vávrovi nedávali, miluje totiž Francka. Matka Lízalka ji přemlouvá, že se s mlynářem bude mít dobře, mlýn mu dobře vynáší, a Franckovi že ji nedají. Lízalovi myslí jen na peníze, ne na Maryšino štěstí. Rodiče trvají na svém, a tak Maryše nezbývá nic jiného než se za Vávru provdat. Francka odvádějí rekruti na vojnu do Brna. Přichází se za Maryšou rozloučit a oba si slibují věrnost a lásku.
Maryša je v manželství nešťastná a trpí. Za tři roky se Francek vrací z vojny. Okamžitě utíká za Maryšou, i když ví, že je vdaná, oba se stále milují. Francek Maryšu přemlouvá, aby s ním odjela do Brna, že tam sehnal pro oba dva práci. Maryša se bojí opustit Vávru a Francka odmítá. Nechce udělat ostudu svým rodičům a jako špatná opustit manžela, přiznává však, že je nešťastná a uvědomuje si, že nešťastná navždy zůstane.
O jejich setkání se dozví Vávra a chce Francka zastřelit. Po Franckovi vystřelí, ale netrefí se a Francek uteče. Maryša se to dozví, strachy se sesype a bojí se o Francka. Maryša se v zoufalství rozhodne Vávru zabít. Nasype mu jed na krysy do kávy. Vávra umírá a Maryša se ke svému činu přiznává.
Inspirace a adaptace:
- Dílo bylo zfilmováno v roce 1935 v černobílém provedení.
- Maryšu hrála Jiřina Štěpničková.
- Vávru hrál Jaroslav Vojta.
- Francka hrál Vladimír Borský.
Vlastní názor:
Dílo krásně popisuje život na vesnici, zvyky a tradice. Líčí majetkové rozdíly na vesnici mezi bohatými a chudými. Hra má poutavý děj a donutí člověka zamyslet se nad vlastním postojem k životu, hlavně k penězům a lásce. Odhaluje nedostatky tehdejší společnosti, z nichž mnohé jsou zachovány do současnosti.
Na druhou stranu se dílo čte hůře kvůli použitému nářečí a některá slova jsou současnému čtenáři nesrozumitelná. Drama končí tragicky a má špatný konec. Dnes by žena situaci řešila úplně jinak, pravděpodobně rozvodem manželství.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
