Obsluhoval jsem anglického krále

Kniha: Obsluhoval jsem anglického krále

Autor: Bohumil Hrabal

Přidal(a): nikol

Bohumil Hrabal (*1914 – †1997)

Bohumil Hrabal byl významný český prozaik, jehož hrdinové jsou často lidé z okraje společnosti, kteří však milují život. Sám o sobě tvrdil, že „píše pro starší a pokročilé a nevybíravým jazykem mužů“. Jeho jazyk je svérázný, obsahuje dlouhá souvětí, nečleněný text a nespisovné útvary národního jazyka. Svou první knihu vydal až ve svých téměř 50 letech.
Narodil se v roce 1914 v Brně jako nemanželské dítě. Poté, co se jeho matka provdala za správce pivovaru v Nymburku, prožil zde dětství. Velkou inspirací se pro něj stal svérázný strýc Pepin, který k rodině přijel na čtrnáct dní a zůstal čtrnáct let. Hrabal vystudoval práva, ale jako advokát nikdy nepůsobil. Pracoval v různých, většinou nekvalifikovaných profesích (např. jako dělník v ocelárnách, balič starého papíru), odkud čerpal inspiraci pro svá díla. Později se stal spisovatelem z povolání.
Po roce 1968 nesměl publikovat, a proto svá díla vydával v exilu a samizdatu. V roce 1975 mu byla činnost částečně povolena, avšak jeho díla podléhala cenzuře. Zemřel v Praze roku 1997 na následky pádu z pátého patra nemocnice na Bulovce, údajně při krmení holubů.
Hrabal byl obdivovatelem surrealismu, což se projevuje volným tokem myšlenek bez souvislého děje. Jeho dílo nebylo tehdejším režimem přijato, přestože jeho hrdinové jsou obyčejní lidé. Ti však nechodí na schůze, ale do hospody, kde hovoří o všem možném, jen ne o plnění plánu. Jeho postavy netvoří dějiny, stojí raději stranou, jsou osamocené, nemocné či postižené, ale chtějí žít, baví je to a rády a nahlas o tom vyprávějí. Jsou to tzv. PÁBITELÉ.

Další díla:

Perlička na dně
Pábitelé
Ostře sledované vlaky
Postřižiny
Slavnosti sněženek
Skřivánci na niti
Příliš hlučná samota

Literárně-historický kontext

Česká literatura v období normalizace (1968–1989)

Po potlačení Pražského jara v roce 1968 nastala v Československu doba normalizace. Za „normální“ stav byl považován totalitní komunistický režim 50. let. Československá politika se plně podřídila Moskvě, na území státu byla umístěna sovětská vojska, proběhly rozsáhlé politické čistky a nadále byla porušována lidská práva a svobody, proti čemuž protestovala například Charta 77.
V 80. letech vedly vnitřní problémy v SSSR k oslabení moci Moskvy, což umožnilo opozičnímu hnutí mobilizovat síly. Politická změna, známá jako sametová revoluce, proběhla poklidnou formou v roce 1989.
Literatura se v tomto období dělila na tři proudy: oficiální (vydávaná s povolením režimu), samizdatovou a exilovou.
Samizdat: Autoři svá díla vydávali svépomocí, nikoli oficiálně. Díla se přepisovala na psacím stroji a šířila v několika kopiích.
Exil: Díla českých autorů byla vydávána v zahraničních nakladatelstvích, jako byla 68 Publishers, Index, Křesťanská akademie, Bohemia Press nebo Rozmluvy.

Další autoři:

Rozbor díla: Obsluhoval jsem anglického krále

Základní charakteristika:

Literární druh: Epika
Literární žánr: Román (vývojový, pikareskní)

Téma a motivy:

Téma: Vzestup a pád člověka na pozadí velkých dějinných událostí 20. století. Hledání identity, bohatství a společenského uznání.
Motivy: Peníze, moc, malost (fyzická i morální), hotely, obsluha, láska, válka, samota, smíření.

Hlavní myšlenka:

Dílo je satirickým obrazem touhy po moci a bohatství, která vede ke ztrátě morálních hodnot. Ukazuje, že skutečné štěstí nespočívá ve vnějším úspěchu, ale ve vnitřním klidu a smíření. Zároveň kritizuje černobílé vidění světa a zesměšňuje totalitní režimy.

Námět:

Námět: Autor čerpal námět z vlastních zkušeností, které nasbíral během práce v luxusních hotelích a restauracích. Původ některých postav lze nalézt ve skutečných lidech, které Hrabal potkal.

Vypravěč:

Typ vypravěče: Vypravěčem je hlavní hrdina Jan Dítě.
Způsob vyprávění: Příběh je vyprávěn v ich-formě, a to retrospektivně. Vypravěč vzpomíná na svůj život z pozice starého muže žijícího na samotě.

Kompozice:

Román je rozdělen do pěti kapitol, které odpovídají jednotlivým etapám života hlavního hrdiny.
Každá kapitola začíná stejným větným celkem: „Dávejte pozor, co vám teďka řeknu!“ a končí stejnou formulací: „Stačí vám to? Tím dneska končím.“ Tento rámec stylizuje vyprávění do podoby hospodského historky.
Text není členěn na odstavce, tvoří souvislý proud vyprávění, což je pro Hrabalův styl typické.

Jazyk a styl:

Jazyk je hovorový až nespisovný, plný germanismů a profesního slangu z hotelového prostředí.
Charakteristická jsou dlouhá, složitá souvětí (tzv. perioda), která se táhnou přes několik řádků.
Styl je založen na metodě asociací a volném proudu myšlenek, což je ovlivněno surrealismem.
V textu se střídá komika s tragikou, ironie a groteska.

Časoprostor:

Čas: Děj se odehrává v průběhu několika desetiletí 20. století – od první republiky, přes německou okupaci a druhou světovou válku, až po poválečné období a nástup komunismu.
Prostor: Děj je situován do různých prostředí, především do hotelů a restaurací (hotel Zlatá Praha, hotel Tichota ve Stránčicích, hotel Paříž v Praze, hotel V Lomu). Dalšími místy jsou horská samota na Děčínsku a nakonec opuštěná cestařská chata.

Postavy:

Jan Dítě: Hlavní hrdina a vypravěč. Je malého vzrůstu, což mu způsobuje komplex méněcennosti. Je velmi ctižádostivý, snaživý a touží se stát milionářem a majitelem hotelu. Jeho naivita a touha po uznání ho vedou k morálním kompromisům a kolaboraci. Postupně se z bezpáteřního a hrabivého člověka mění v postavu, která na konci života nachází klid a smíření v samotě.
Líza: Německá učitelka tělocviku a později Dítětova manželka. Je fanatickou stoupenkyní nacistické ideologie. Jako zdravotnice na frontě krade cenné známky z domů deportovaných Židů, aby si s manželem po válce zajistila bohatství. Zahyne na konci války.
Vrchní Skřivánek: Vrchní číšník v hotelu Paříž a Dítětův profesní vzor. Je ztělesněním dokonalého číšníka a jeho opakovaná věta „Obsluhoval jsem anglického krále“ symbolizuje nejvyšší metu profesionality a životní moudrosti.
Vrchní Zdeněk: Vrchní v hotelu Tichota, který Dítěte zaučuje. Ve volném čase si užívá vydělaných peněz a napodobuje životní styl bohatých hostů.
Siegfried: Syn Jana Dítěte a Lízy. Narodil se jako lehce mentálně postižený, což je vnímáno jako ironický trest za snahu rodičů o rasově čistého potomka. Jeho jedinou zálibou je zatloukání hřebíků.

Děj:

Příběh líčí osudy Jana Dítěte, pikolíka malého vzrůstu, který je však o to snaživější. Začíná jako prodavač párků na nádraží, kde se drobnými podvody snaží vydělat peníze. Trpí komplexem méněcennosti a sní o tom, že se stane bohatým a úspěšným. Jeho vzorem je obchodní cestující, který si obkládá pokoj bankovkami v hotelu Zlatá Praha, kde Dítě pracuje. Na jeho doporučení odchází do hotelu Tichota.

Hotel Tichota ve Stránčicích je luxusní podnik, kam jezdí vlivní lidé za tajnými radovánkami. Dítě zde poznává jejich prazvláštní záliby, poslouchá jejich rozhovory a vydělává velké peníze pod dohledem vrchního Zdeňka. Z hotelu je však vyhozen po incidentu s Pražským Jezulátkem, které chtěli hosté z Bolívie vysvětit, a šéf ho podezíral z jeho záměny.

Dítě se znovu setkává s obchodním zástupcem, který mu dá doporučení do pražského hotelu Paříž. Zde zapůsobí na vrchního číšníka Skřivánka, který ho učí číšnickému řemeslu a jehož motto „obsluhoval jsem anglického krále“ se pro Dítěte stává symbolem dokonalosti. Během recepce pro habešského císaře je Dítě, díky své malé postavě, vyznamenán řádem. Slavnost však končí tragicky, když je obviněn z krádeže zlaté lžičky. Znechucen posměchem Čechů se začne učit německy a seznámí se s německou učitelkou Lízou. Z hotelu nakonec zesměšněn odchází.

Dostává místo v horách na Děčínsku, kde se nachází „chovná stanice“ pro plození dokonalých árijských potomků. Nechá se přejmenovat na Ditie a slouží těhotným Němkám. Ožení se s Lízou a narodí se jim lehce postižený syn Siegfried. Líza, která pracuje jako zdravotnice, mezitím krade z domů deportovaných Židů cenné známky, které jim mají po válce zajistit bohatství.

Po skončení války, v níž Líza zahyne, Dítě prodá sbírku známek a za utržené peníze si postaví luxusní hotel V Lomu. Splní si tak svůj sen, ubytovávají se u něj slavní lidé jako Maurice Chevalier nebo John Steinbeck. Přesto se nikdy nestane plnohodnotným členem společenské smetánky.

Po komunistickém převratu je Dítětovi hotel zabaven. Jako milionář se dobrovolně přihlásí do vězení pro bohaté, protože chce být za každou cenu ve vyšší společnosti. Ta jím však pohrdá, protože se jako milionář nenarodil. Nakonec skončí jako cestář na zapadlé horské samotě, kde spokojeně dožívá se svými zvířátky a několika podivínskými sousedy a nachází konečně klid.

Inspirace a adaptace:

Při psaní svého díla vycházel Bohumil Hrabal z vlastních zkušeností, které nasbíral během práce v luxusních hotelích a restauracích. Původ některých postav je ve skutečných lidech, které potkal.

Zajímavosti:

Podle Hrabalovy knižní předlohy natočil režisér Jiří Menzel v roce 2006 stejnojmenný film, který získal řadu ocenění, včetně Českého lva za nejlepší film roku.

Doplňující informace:

Údajným důvodem, proč kniha nemohla být v době normalizace publikována, byly otevřené erotické scény. Skutečným důvodem však bylo především zesměšnění totalitního režimu a jednoznačné odmítnutí černobílého vidění druhé světové války a jejích následků, včetně kritiky chování některých Čechů i Němců.

Samizdatové edice: Petlice, Kvart, Expedice, Popelnice, Mozková mrtvice, Jitrnice, Just.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.