Obsluhoval jsem anglického krále – rozbor díla k maturitě (2)

Kniha: Obsluhoval jsem anglického krále

Autor: Bohumil Hrabal

Rozbor přidal(a): nikol

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Základní informace

Český prozaik, jehož hrdinové jsou lidé z okraje společnosti, kteří však milují život. Sám o sobě tvrdil, že „píše pro starší a pokročilé a nevybíravým jazykem mužů“, proto je snad nejméně oblíben u mladých žen. Jeho jazyk je svérázný, obsahuje dlouhá souvětí, nečleněný text a nespisovné útvary národního jazyka. Svou první knihu vydal ve svých téměř 50 letech.

 

Život

Narodil se r. 1914 v Brně jako nemanželské dítě. Pak se jeho matky provdala za správce pivovaru v Nymburku, kde prožil dětství. Členem rodiny a Hrabalovou velkou inspirací se po čase stal i svérázný strýc Pepin, který k nim jednou přijel na 14 dnů a zůstal 14 let. Hrabal vystudoval práva, avšak jako advokát nikdy nepůsobil, pracoval většinou v nekvalifikovaných profesích, odkud čerpal inspiraci pro svá díla. Pak se stal spisovatelem z povolání. Po r. 1968 nesměl publikovat, vydává proto svá díla v exilu a samizdatu. V roce 1975 je mu činnost částečně povolena, ale dílo je cenzurováno. Zemřel v Praze r. 1997 na následky pádu z 5. patra v nemocnici na Bulovce, když krmil holuby.

 

Zařazení autora do kontextu české literatury

Autoři let 1968–1989 po potlačení jara 68, kdy nastává doba normalizace. Za „normální“ stav, kam se měla politika i společnost vrátit, byl považován totalitní komunistický režim 50. let, což souviselo s tím, že česká politika se podřídila Moskvě, na našem území se usídlila sovětská vojska, proběhly rozsáhlé čistky, nadále byla porušována lidská práva a svoboda (proti Charta 77). Když v 80. letech nastaly vnitřní problémy v SSSR, moc Moskvy oslábla, což dalo možnost opozičnímu hnutí mobilizovat síly. Politická změna proběhla poklidnou formou v r. 1989 a je nazývána sametovou revolucí.

Autoři: M. Kundera, J. Škvorecký, L. Vaculík, P. Kohout, V. Páral, O. Pavel, I. Klíma, J. Seifert, Magor, K. Kryl, V. Havel, E, Bondy, A. Lustig.

Samizdat: autoři svá díla vydávali svépomocí, nikoli oficiálně; díla se opisovala na stroji; edice Petlice, Kvart, Expedice, Popelnice, Mozková mrtvice, Jitrnice, Just.

Exil: díla vydaná v zahraničí; nakladatelství 68 Publishers, Index, Křesťanská akademie, Bohemia Press, Rozmluvy.

 

Dílo

Je obdivovatel surrealismu, tj. volného toku myšlenek bez souvislého děje. Jeho dílo však nebylo „strážci socialismu“ přijato, což je kupodivu, jelikož jeho hrdinové jsou obyčejní lidé, jenže nechodí na schůze, ale do hospody, kde hovoří o všem možném, jen ne o plnění plánu. Jeho postavy netvoří dějiny, stojí raději stranou, jsou osamocení, nemocní, postižení… ale prostě chtějí žít, baví je to a rádi a nahlas o tom vyprávějí. Jsou to PÁBITELÉ.

Perlička na dně, Pábitelé, Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Slavnosti sněženek, Skřivánci na niti, Příliš hlučná samota

 

Dílo Obsluhoval jsem anglického krále

  1. Osudy díla

Vydat tuto knihu v tehdejším Československu oficiálně nebylo možné. Hrabal ji sice dokončil již v r. 1971, poprvé však vyšla v exilu roku 1980, oficiálně až roku 1989. Údajným důvodem, proč nemohla být tato kniha publikována, byly otevřené erotické scény; skutečným důvodem je však zesměšnění totalitního režimu a jednoznačné odmítnutí černobílého vidění 2. světové války a jejích následků.

 

  1. Formální rozbor

Při psaní svého díla vycházel Hrabal z vlastních zkušeností z luxusních hotelů a restaurací. Původ některých postav je ve skutečných lidech. Každá kapitola začíná stejným větným celkem („Dávejte pozor, co vám teďka řeknu!”) a končí stejnou formulací („Stačí vám to? Tím dneska končím.”). Toto vytváří příběhový rámec, který drží dějovou linii pohromadě. Typická jsou zde i rozsáhlá souvětí, která najdeme především v Hrabalově pozdější tvorbě. Text není dělen na odstavce, je psán metodou asociací v retrospektivě; používá ich-formu.

 

  1. Hlavní postava

Hl. hr. příběhu a vypravěč je Jan Dítě. Jméno dítě má předeslat, že příběh bude vyprávěn jakoby z naivního pohledu dítěte. Dítě je nejen prostý, ale i malinký, trpí pocitem méněcennosti, a proto se snaží za každou cenu vyrovnat těm „velkým“. Ačkoli se mu postupně plní jeho sny, nikdy není dlouho šťastný. Lidé kolem něj jím pohrdají, protože jej vidí jako bezpáteřního, hrabivého člověka, který pouze využívá situace a staví se na stranu silnějšího. Zlomovým okamžikem je moment, kdy se Dítě přidává k německé menšině, protože si naivně myslí, že takto si může vydobýt vytoužené společenské postavení. Je však zneuznán i Němci a na konci příběhu se ocitá na okraji společnosti. Zpočátku posedlý a příliš „snaživý“ hrdina se tak dostane až na své dno a ve čtenáři, který měl původně pocit, že jej nenávidí, vyvolává spíše lítost a soucit.

 

  1. Obsahový rozbor

Příběh se odehrává v době první republiky, okupace, osvobození a komunismu a líčí zvraty tohoto období na osudu hlavního hrdiny, jímž je Jan Dítě, pikolík, který je nevelkého vzrůstu, o to však snaživější. Začíná jako prodavač párků na nádraží, kde se malými podvůdky snaží vydělat nějaké peníze navíc, aby si mohl dovolit navštívit „vykřičený podnik“. Pro svůj nevelký vzrůst trpí komplexem méněcennosti, a když vidí jednoho obchodního cestujícího, který často nocuje v hotelu Zlatá Praha, kde Dítě pracuje, jak si obkládá pokoj bankovkami, rozhodne se stát se bohatým a úspěšným. Na doporučení obchodního zástupce odchází do hotelu Tichota.

Hotel Tichota byl luxusní podnik ve Stránčicích, kam si jezdili bohatí, mocní a vlivní lidé v tajnosti zařádit. Poznává jejich prazvláštní záliby a choutky, poslouchá jejich intelektuální i zběsilé rozhovory a… počítá vydělané peníze, kterých má v tomto podniku opravdu dost. Pracuje zde pod dohledem vrchního Zdeňka; ten si ve svém volném čase rád užívá vydělaných peněz jako bohatí hosté jejich hotelu. Z hotelu je ale po incidentu s Pražským Jezulátkem, které chtěli Bolivijci vysvětit, vyhozen. Šéf jej totiž podezíral, že za záměnu falešného a pravého Jezulátka může právě on.

Na nádraží však potkal obchodního zástupce a ten mu dal doporučení do pražského hotelu Paříž. V tomto podniku Dítě velmi dobře zapůsobil na vrchního číšníka Skřivánka, který jej pokládá za člověka výjimečně nadaného pro tuto práci a učí ho správně rozumět číšnickému řemeslu. Skřivánek je pro Dítěte zajímavá osobnost, vždy dopředu ví, co si host objedná, a když se ho Dítě zeptá, jak to ví, odpoví mu, že „obsluhoval anglického krále“, což má být znakem jeho schopností a životní moudrosti. A jelikož pouze hotel Paříž má dostatečné množství zlatých příborů, navštěvují jej významné osobnosti, dokonce sem přijíždí i habešský císař. Když při recepci pořádané pro císaře zapomene číšník doplnit sklenici panovníka, přiskočí činorodý Dítě a dolévá ji. A protože císař je také maličký a jediný, na koho dosáhne, je Dítě, je vyznamenán řádem habešského císaře. Slavnostní recepce ale skončí pro Dítěte tragédií. Je obviněn z krádeže zlaté lžičky, která, jak se nakonec ukáže, uvízla v odpadu u dřezu. Kvůli tomuto incidentu se chce Dítě dokonce oběsit, což se naštěstí nezdaří. Dítě měl již dost výsměchu ze strany Čechů, a tak se začal učit německy a navštěvoval německé biografy. Na jednom filmu se seznámil s Lízou, německou učitelkou tělocviku, a protože odpor k Němcům v té době roste, z hotelu nakonec zesměšněn odchází. Poté dostává místo někde v horách na Děčínsku, kde byla „chovná stanice“ dokonalých germánských potomků. Dítě se nechal podle svého příbuzného přejmenovat na Ditie a sloužil v této „chovné“ vesničce těhotným Němkám. Zanedlouho se oženil s Lízou a měl s ní syna Siegfrieda, který byl ale lehce postižený; jediné, co jej bavilo, bylo mlátit kladivem.
Líza pracovala jako zdravotnice a z válečných tažení vozila manželovi známky, které kradla v domech likvidovaných Židů a které jim po válce měly zajistit slušné živobytí. Po skončení války, v níž Líza zahynula, si Dítě koupil starý lom a postavil v něm luxusní hotel V Lomu, čímž se chtěl vyrovnat všem bohatým hoteliérům. Splnil si tak svůj sen o výjimečném hotelu, kde se ubytovávali samí slavní a bohatí lidé, zpěvák a herec Maurice Chevalier, spisovatel Steinbeck, který chtěl hotel dokonce koupit. Přesto se však nikdy nestal plnohodnotným členem společenské smetánky. Nakonec přijde vládní převrat, Dítětovi je hotel zabaven, dostává se jako milionář do komunistického vězení, kam jde dobrovolně, jelikož chce být ve vyšší společnosti za každou cenu. Tato společnost jím však přesto pohrdá, protože se jako milionář nenarodil.

Nakonec skončil jako cestář na zapadlé horské samotě, kde spokojeně žije se svými zvířátky a několika podivnými lidmi.

 

Pozn. Podle Hrabalovy předlohy natočil režisér Jiří Menzel v roce 2006 stejnojmenný film.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: