Mistr a Markétka – rozbor díla k maturitě

Kniha: Mistr a Markétka

Autor: Michail Bulgakov

Rozbor přidal(a): Kateřina

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Mistr a Markétka (vydání: 1966-1967)

Mistr a Markétka je vrcholné dílo původem ukrajinského prozaika Michaila Bulkgakova. Kniha má rysy magického realismu, vystupují v ní také nadpřirozené postavy se zvláštními schopnostmi. Autor také pracuje s mýty, legendami a bájemi. Román se zabývá třemi příběhy, které se prolínají: 1. o spisovateli Mistrovi a Markétce, 2. o procházení dˇďábla- Wollanda Moskvou, 3. o Pilátu Pontském, hrdinovi Mistrova románu.

 

Obecná charakteristika literárního díla

Literární druh: lyricko-epický

Literární žánr: satirický, groteskní román

Literární směr: zakládá magický realismus

 

Organizace jazykových prostředků

Próza: Slovní zásoba: satira, humor, absurdita, expresivní výrazy u popisovaných brutalit, spisovná i nespisovná

 

Stylistická charakteristika textu:

Román má dvě části, 32 kapitol a epilog. Jazyk je hravý, čtivý, živý, místy nespisovný, bohatý na ruská jména. Zejména ze začátku román obsahuje dlouhé popisné pasáže. Vypravěčské styly se mění v jednotlivých dějových rovinách. Zajímavá je absence charakteristik postav. Za ty hovoří jejich jednání, způsob vyjadřování,.. . V Pilátově příběhu je vyprávění sevřenější a hutnější se spoustou detailů. Vyprávění o Ďáblu jako o postavě, která nepáchá pouze zlo, ale chová se docela lidsky, je velice zajímavé – Bulgakov zde vytváří jakousi parafrázi na Fausta. Autor ponechává čtenáři poměrně velký prostor pro rozvinutí vlastní fantazie. Stejně tak na něm nechává smysl a pravdivost příběhu, výklad se tedy může lišit podle víry a postoje jednotlivého čtenáře.

 

Tematická výstavba

Vypravěč:

Kniha je vyprávěna především v er-formě, i když si vypravěč neodpustí subjektivní poznámku.

Doba a místo děje:

Dvě linie příběhu. První v Moskvě, v r. 1930, druhá v Jeruzalémě roku 30. Moskva se potýká s ďáblem, Jeruzalém s Bohem.

 

Postavy:

Wolland – Ďábel
Markéta– Mistrova milenka, zosobnění hrdé a vášnivé ženy
Mistr – jinak bezejmenný umělec, spisovatel, pronásledovaný kritiky i režimem
kocour Kňour – člen Wollandovy svity, zakletý princ, vynikající žertéř a šprýmař
Korovjev (též Fagot) – Wollandův důvěrník a Kňourův přítel a kumpán
Azazelo – démon, vystupující jako ramenatý zrzavý pořízek ve slamáčku, zosobnění hrubé síly
Hella– čertice, zastupující ve Wollandově svitě ženský element
Ješua Ha-Nocri- tedy Ježíš Nazaretský (Bulgakov jej nazývá předpokládanou hebrejskou podobou jména)
Pilát– Pilát Pontský, prokurátor galilejský
Berlioz – první Wollandova oběť, předseda kulturní komise Massolitu (Masové organizace literátů)
Ivan Bezprizorný- mladý, naivní, leč zapálený sovětský básník, po setkání s Wolandem zešílí a na klinice se setká s Mistrem
Stěpan Lotrov- umělecký vedoucí Moskevského varieté, nájemce bytu 50 na Sadové ulici 302 , o který se dělí s Berliozem a který si Wolland vybere jako místo pro Bál jarního úplňku. Wollandem teleportován do Jalty.
Rimský – finanční ředitel Varieté, zatčen
Varenucha – administrátor Varieté, pokousán Hellou a změněn v upíra
Nikanor Bosý – předseda domovní rady, zatčen za spekulaci s Korovjevem podvrženými falešnými dolary
Žorž Bengalskij – konferenciér Varieté, Behemot mu na četná přání diváků utrhne hlavu, ale nakonec mu ji, opět na přání diváků, navrátí nazpět. Dotyčný přežije a dostane se na psychiatrickou kliniku, kde se nakonec dá dohromady. Jako vzor postavy posloužil reálně žijící konferenciér Georg Razdolskij.
Andrej Sokov – bufetář Varieté, jemu jsou určena Wollandova slova “Brynza nemá mít zelenou barvu, příteli, to si z vás někdo udělal dobrý den“, případně „Jeseteřina druhé jakosti neexistuje, jeseteřina má jakost jedinou, první, kterážto jest i jakostí poslední„
Maximilian Andrejevič Poplavskij – Berliozův strýc z Kyjeva, člen tamní plánovací komise. Přijíždí do Moskvy získat byt po mrtvém Berliozovi, ale po šokujícím setkání s Wollandem raději mizí a uvážlivě úřadům nic nehlásí.
Nataša – Markétina služka, po zralé úvaze se stane vědmou
profesor Stravinskij – kapacita v oblasti psychiatrie, léčí velkou část Wollandových obětí, jako jedna z mála jednajících postav nikterak neutrpí.

 

Význam sdělení (hlavní myšlenka):

Kritika moskevské společnosti. Nejednoznačnost dobra a zla. Vliv strachu a upřímná láska.

 

Společensko-historické pozadí autora

Politická situace:

Totalitní komunistický režim, nesvoboda slova a projevu, zákaz náboženství,.. Na konci 20. let se proti Bulgakovi a jeho dílu zvedla vlna kritiky pro přílišný antisocialistický tón. Jeho próza byla zakázána, dramatické hry staženy z divadelních repertoárů. A to na několik desetiletí. Bulgakov v roce 1930 požádal vládu, aby mohl emigrovat nebo pracovat v divadle. Podle Bulgakovy autobiografie na toto téma mluvil dokonce se Stalinem. Emigrace mu byla zamítnuta.
Poslední léta jeho života nebyla příliš šťastná. V Rusku nemohl publikovat a ani nemohl navštívit svou rodinu žijící na západě.

 

Společnost:

Román vznikal v době, kdy byl Bulgakov v Rusku nežádoucím autorem, jeho hry se nehrály, prózy nepublikovaly. Román byl napsán uprostřed stalinského teroru a lze jej tedy vykládat za obraz té doby. Mistr a Markétka vyšlo až po autorově smrti, nejdříve cenzurovaná verze.

 

Umění:

POSTMODERNA:

  • kombinování žánrů a vyprávěcích postupů
  • míchání vysokého s nízkým
  • nejsou požadavky na čtenáře, mnoho linií a každý si nalezne svou
  • důležitá komunikace a dialog
  • subjektivní interpretace (každý člověk může knihu chápat jinak)
  • nucení k zamyšlení
  • anachronismus = citace i z novověké literatury
  • intertextualita

 

Literatura:

 

Autor – Michail Bulgakov (15.5. 1891, Kyjev – 10.3. 1940)

Vliv na dané dílo:

Na dílo měl vliv totalitní režim v Rusku. Dílo bylo vydané až 30 let po autorově smrti

Vliv na tvorbu:

Na krátký čas byl Stalinovým oblíbeným dramatikem. Stalin měl v oblibě hru Dny Turbinových, napsanou podle Bílé gardy. To Bulgakovovi nejspíše zachránilo život v roce 1937, kdy všichni spisovatelé, kteří nepodporovali stalinskou diktaturu, např. Osip Mandelštam, byli uvězněni nebo zabiti. Bulgakov nikdy nepodporoval režim a v některých svých dílech, např. v Psím srdci nebo Letu, se mu vysmíval. V roce 1929 byly všechny jeho práce včetně Bílé gardy zakázány; Bulgakov nemohl publikovat a Stalin odmítl jeho žádost o emigraci.

Další tvorba:

Bílá garda, Zápisky mladého lékaře, divadelní hra Dny Turbinových, Psí srdce, Let,..

 

Inspirace dílem

Satanské verše Salmana Rushdieho jsou viditelně ovlivněny tímto dílem. Rolling Stones uvedli, že román měl klíčový význam pro jejich píseň Sympathy for the Devil. Kapelu Pearl Jam ovlivnila konfrontace Ješuy Ha-Nocri (Ježíše) s Pilátem Pontským při psaní textu písně Pilate (1998). Píseň Love and Destroy skupiny Franz Ferdinand je napsaná podle scény, kde Markétka letí přes Moskvu během Valpuržiny noci.

 

Reakce na dílo

Kniha byla původně dostupná pouze v rámci undergroundu jako samizdat, po mnoha letech pak vyšla cenzurovaná verze jako seriál v časopise Moskva. Mistr a Markétka je považován za nejlepší ruský román 20. století a nejlepší sovětský román. V románu se objevilo několik frází, které se staly běžnou součástí jazyka v post-sovětském Rusku, například „Rukopisy nehoří“. Spálený rukopis je významnou součástí příběhu Mistra a Markétky, a Bulgakov skutečně musel tento román napsat znovu zpaměti, poté kdy sám spálil jediný rukopis.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: