Kniha: Lakomec
Autor: Moliére (Jean-Baptiste Poguelin)
Rozbor přidal(a): Karla
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Maříková DP1.A
Výňatek z neuměleckého textu (Výstup 8 – Mariana se svěřuje Frosině.)
Mariana, Frosina.
MARIANA. Je mi divně kolem srdce, Frosino. Mám-li pravdu vyznati, obávám se této schůzky velice.
FROSINA. Ale proč, odkud váš nepokoj?
MARIANA. Ach, vy se ptáte? Což nedovedete si představit úzkost osoby, která má za chvilku se octnout na skřipci?
FROSINA. Nahlížím, že Harpagon není tím skřipcem, na němž by se vám sladce umíralo, a poznávám na vašem obličeji, že onen mladý zlatohlávek, o kterém jste mluvila, zase vám v hlavě straší!
MARIANA. Ano. Nemohu se tomu ubrániti, Frosino, uctivé návštěvy jeho v domě našem, přiznám se vám, učinily na mne dojem.
FROSINA. Víte-li, kdo jest on?
MARIANA. To nevím. Vím pouze, že jest milování hodný a že kdybych mohla svobodně voliti, vyvolila bych ihned jej, a že roste hrůza před ženichem, jenž na mne čeká.
FROSINA. Můj ty Bože! Všickni zlatohlávkové jsou příjemní, a umějí se zalichotit, ale z většiny jsou hladoví jak myši; lépe uděláte, vezmete-li si člověka staršího, ale hodně bohatého. Uznávám že největší rozkoš se starcem vás právě neočekává, a že již třeba přemoci trochu svou nechuť k takovému choti, však to dlouho trvati nebude; po smrti jeho pak si můžete vzíti mladého roztomilejšího, který to všecko napravil.
Vydala Městská knihovna v Praze
V MKP 1. vydání
Verze 1.0 z 1. 1. 2012
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Druh: Drama – postavy, scénické poznámky, repliky
Téma knihy:
Lakomý bohatý člověk, který je pro bohatství ochotný obětovat i štěstí svých nejbližších.
Námět a hlavní myšlenka: Zesměšnění maloměšťáctví
Časoprostor: Paříž, r.1670, – dům Harpagona
Hlavní a vedlejší postavy:
Harpagon: otec, lakomý člověk
Kleantes: syn Harpagona, zamilovaný dobrák
Eliška: dcera Harpagona, hodná, poctivá zamilovaná dívka
Valér: zamilovaný do Elišky, chudý správce
Mariana: zamilovaná do Kleanta, poslušná dívka
Anselm – šlechtic, má si vzít Elišku proti její vůli; otec Valéra a Mariany
Jakub – Harpagonův kočí a kuchař, lhář
Frosina – mazaná rádkyně, která pomůže všem
Kompozice díla:
Chronologická – komedie o pěti dějstvích, psané jako próza
Jazyk díla: srozumitelná čeština , použito hodně hovorových výrazů
Vyprávěcí způsob: divadelní hra o pěti dějstvích
Obsah knihy:
Harpagon je lakomý otec dvou dětí Kleanta a Mariany. Aby byl ještě více bohatý a nemusel dávat věno svým dětem, najde jim bohaté protějšky vhodné pro sňatek. Pro Elišku bohatého starce a pro Kleanta bohatou vdovu. Kleantes a Eliška však milují úplně někoho jiné. Eliška miluje Valéra a Kleantes miluje Marianu, kterou si ale vyhlédl k sňatku také jeho otec Harpagon.
Celý příběh se zkomplikuje ztrátou pokladu Harpagona, který najde jeho syn Kleantes. Ten navrhne, že peníze vrátí pod podmínkou, že dostane Marianu zpět.
Valér a Mariana jsou ve skutečnosti potomci hraběte Alburciho z Naepole ( Anselm), který ztroskotal na moři se svou rodinou a nyní se konečně setkává se svými dětmi.
Obrazná pojmenování:
Autor používá metafory i přirovnání.
Ve výňatku textu můžeme najít například:
je mi divně kolem srdce: metafora ( cítí obavu)
Harpagon není skřipcem: přirovnání ( Harpagon není špatný ženich)
mladý zlatohlávek: metafora ( mladý muž)
zlatohlávkové jsou příjemní, ale z většiny jsou hladoví jak myši: přirovnání ( mladí muži jsou lepší než starší muži, ale většinou jsou chudí )
Kontext autorovy tvorby:
Molière se narodil 15. ledna 1622 v Paříži a zemřel 17. února 1673. Jeho otec byl čalouník.
Patří k nejslavnějším dramatikům éry francouzského a světového klasicismu.
Původně byl herec, poté ředitel vlastní kočovné společnosti. Účinkoval také na královském dvoře. Věnoval se zejména nízkým literárním žánrům jako je např: (satira, bajka, komedie).
Jeho díla byla odvážná, zesměšňoval šlechtu a její snobskou morálku.
Zemřel chvíli po svém posledním představení.
Lakomec patří mezi nejslavnější díla autora. Dílo je typické pro Molièrovu tvorbu, kterou je převážně satirická komedie.
Kritika
V době vzniku Lakomce byl již Molière pozitivně přijímán u dvora i veřejnosti, nicméně konkrétně toto dílo bylo přijato veskrze negativně – při jeho premiéře 9. 9. 1668 v divadle Palais Royal se mu nikdo nesmál a Molière ho brzy musel stáhnout z repertoáru
Filmové zpracování:
1980 Lakomec (L‘ Avare); francouzská komedie; režie: Jean Girault a Louis de Funès
2002 Lakomec; česká televizní inscenace; režie: Zdeněk Zelenka
Další Moliérova díla:
– Létající doktor
– Žárlivý Petřík
– Potřeštěnec
– Tartuffe
– Hoře lásky
– Zamilovaný doktor
– Škola pro muže
Historický kontext:
Francouzká literatura
Klasicismus: 17. – 18. Století
Název klasicismus vznikl ve Francii v 17. století a odvozuje se od lat. Classicus, V období klasicismu se rozvíjí zejména epická poezie a dramatická tvorba. Typické pro klasicismus jsou literární salony, kde se literární díla předčítala i kritizovala a kde se o literatuře diskutovalo
Literární tvorba se dělila na dva proudy:
vysoká – eposy, ódy, hymny, tragédie, zpracovávaly vznešená témata, líčily urozené hrdiny. Náměty většinou z antiky
nízká – komedie, bajka, satira, zobrazovaly život měšťanstva i venkovanů, často pojaty komicky.
Další autoři:
Jean de La Fontaine – Bajky (Francie)
Pierre Corneille – Cid (Francie)
Carlo Goldoni – Sluha dvou pánů (Itálie)
