Kniha: Lakomec
Autor: Moliére
Rozbor přidal(a): barus
Vloženo na: Studijni-svet.cz
I. ČÁST
Téma a motiv
– peníze deformují charakter, ničí rodinné vztahy a citové vazby; zesměšnění maloměšťáctví – zobrazení zvráceného chování šlechty a měšťanů
– lakota, ponaučení, přes dávky dětí se snaží získat peníze
Časoprostor
Čas:děj se odehrává během jediného dne v roce 1670
Prostor:Paříž (převážně Harpagonův dům)
Kompozice:hra je rozdělena na 5 dějství; děj je časově navazující (chronologický postup vyprávění)
Inscenace:Lakomec se dodnes objevuje jak v divadelním, tak v televizním provedení po celém světě
posouzení aktuálnosti díla
chamtivost – stálá vlastnost
intriky v rodině – trvalý jev
touha staršího muže po mladší ženě – stále aktuální
Děj
Harpagon omezuje své děti, manipuluje s jejich životy pro svůj osobní zisk; jeho syn Kleantes si dokonce musí půjčovat, protože žádné penízenedostává; Kleantes se zamiluje do chudé Mariany → chce požádat otce o svolení ke svatbě → Kleantes ji chce pro sebe a syna plánuje oženit sbohatou vdovou; dceru Elišku chce navíc provdat za starého šlechtice Anselma (Eliška ale miluje Valéra → Kleantův sluha Čipera objeví ukrytouHarpagonovu truhlu s penězi → Harpagon ji nemůže najít → šílenství, zběsilé pátrání a podezírání všech ostatních → výměnou za peníze se nakonecvzdává Mariany → Valér prozrazuje šlechtický původ sebe a Mariany (jejich otcem je Anselm) → Harpagon ví, že ho to nic nebude stát a že ani svédceři nebude muset dávat žádné věno, takže proti oběma svatbám nic nenamítá → svatba Kleanta s Marianou a Valéra s Eliškou
literární druh: divadelní hra
literární žánr: klasická komedie
literární forma: drama
II. ČÁST
Vypravěč:dialog – střídání více ich-forem
Postavy:
HARPAGON (latinsky harpago = loupit):60-ti letý vdovec; lichvář; necitelný lakomec, ochotný pro peníze udělat cokoli, ztráta peněz je pro něj tragédií a znamená pro něj ztrátu smyslu života; je zde vyobrazen jako tragikomická postava;
KLEANTES:Harpagonův syn; je jeho pravým opakem; miluje chudou Marianu; nechápe otcovu posedlost k penězům
MARIANA: krásná, ale chudá dívka; má starost o nemocnou matku; doopravdy (ne kvůli penězům) miluje Kleanta;
ČIPERA: věrný Kleantův sluha; ukradne Harpagonovi truhlu s penězi v dobrém úmyslu;
ELIŠKA: dcera Harpagona; miluje Valéra;
VALÉR: sluha Harpagona; miluje Elišku;
ANSELM: bohatý šlechtic; má si vzít Elišku proti její vůli; je otcem Valéra a Mariany;
FROSINA: dohazovačka
ŠTIKA:Kleantese dobromyslný sluha, ukradne Harpagenovu truhlici i s penězi, když chce Kleantemu pomoc
KMOTR JAKUB: kuchař a kočí
vysvětlení názvu díla: Lakomec – podle nejvýraznější vlastnosti hlavního hrdiny Harpagona
III. ČÁST
Slovní zásoba: převažuje spisovný jazyk; jasné a stručné věty; převažuje použití jednoduchých souvětí; občas proloženo hovorovými výrazy; zdrobněliny
Stylistická charakteristika textu: detailní (dějová) charakteristika postav; komediální a důvtipné zápletky; úsměvná nedorozumění
Text: komediální a hovorové prvky; text je velice jednoduchý a srozumitelný; v určitých momentech velice emotivní jazyk hlavní postavy Harpagona
kontext autorovy tvorby: vydáno r. 1668 – vrcholné období autorovy tvorby; klasicismus
Život autora:
Moliere (1622-1673)
– vl. jménem Jean-BaptistePoquelin; francouzský spisovatel období klasicismu, herec a jeden z nejslavnějších dramatiků všech dob
– je považován za zakladatele moderní francouzské komedie
– nar. se jako syn měšťana, brzy se stal (proti vůli rodiny) komediantem a hercem, založil vlastní divadelní společnost (uváděla hlavně satirické komedie a frašky) + spolupráce s hudebním skladatelem Jeanem-BaptistemLullym → odvážná kritika a zesměšňování společenských poměrů (např. pokrytectví a snobská morálka šlechty a církve), časté spory s královským dvorem
– r. 1673 zemřel přímo na jevišti při 4. repríze své hry Zdravý nemocný (mezi diváky byl i franc. král Ludvík XIV.); proslavil se zejména mezi chudinou
Základní principy fungování společnosti v dané době:konec feudalistické společnosti, charakteristické tvrdou prací nevolníků (většinou 1492-1789)
Kontext dalších druhů umění:rozvoj barokního umění (17. století – 1600-1750); MALBA: Rembrandt van Rijn (1606-1669) – nizozemský malíř
Kontext literárního vývoje:Jean de la Fontaine (1621-1695) – franc. bajkař a básník; probíhá období klasicismu
Vlivy na dané dílo:měšťanská rodina – znalost prostředí a nechuť k tomuto stylu života; Titus Plautus – Komedie o hrnci
Vlivy na jeho tvorbu:italská commedia dell´arte; měšťanský původ (znalost prostředí)
Další autorova tvorba:
jeho prvotiny nebyly příliš úspěšné; psal především divadelní (frašky, komedie, veselohry, satiry, parodie, atd.) na téma šlechtického života – celkem jich napsal 33
– např. Tartuffe (2x zakázána); Don Juan aneb Kamenná hostina (1665); Misantrop (1666); Chudák manžel (1668); Zdravý nemocný (1673)
Dobové vnímání díla a jeho proměny:autor tímto dílem navázal na předchozí úspěchy (Tartuffe, apod.) a ještě jím zvýšil svou popularitu; dílo bylo populární zejména u chudinských vrstev,některáMolierova představení však navštěvoval i tehdejší francouzský král Ludvík XIV.
Aktuálnost tématu a zpracování díla:téma vlivu peněz na chování a vztahy člověka je zcela nadčasové a i dnes aktuální
Srovnání s vybraným literárním dílem:
Titus Plautus – Komedie o hrnci (podobné téma); ostatní Molierovy hry (společná idea – kritika a zesměšňování šlechty a měšťanstva)
komedie – většinou dramatický (divadelní) žánr; vždy má dobrý konec; vyznačuje se humorem; často vtipně (někdy i silně kriticky) hodnotí lidské nedokonalosti a slabosti
commedia dell´arte – divadelní žánr založený na improvizaci; rozkvět v Itálii v období baroka (cca konec 16. stol. -1. pol. 17. stol.);
fraška – jednoduchá forma komedie; objevují se zde jednoznačně kladné nebo záporné postavy
