Spisovatel: Josef Kajetán Tyl
Životopis přidal(a): KS00
Josef Kajetán Tyl (4.2.1809 Kutná Hora-11.7.1856)
- Radikálně demokratický publicista, povídkář, organizátor vlasteneckého kulturního života (pořádaly se vlastenecké bály), divadelník- herec, režisér, dramaturg ,překladatel, autor dramat
- Lidovýchovná funkce- hlavně když to vychovává
- Otec byl krejčím a vojenským muzikantem
- 1822- gymnázium Praha, 1826- gymnázium HK, bydlel u Klicpery, poté zpět do Prahy na Karlovu universitu- filozofie
- Již roku 1829 hraje české hry u Hilmarova kočovného divadla
- Po rozpadu divadla hraje i v německých divadlech např. v Bavorsku, v Sasku (Italie)
- 183-účetní v pražských kasárnách, stále ochotník
- Stal se redaktorem, začal překládat div. Hry z německých originálů, ze Shakespeara, i vlastní dramata
- 1835 – 1837 –ředitel ochotnického Kajetánského divadla (hrál zde i Mácha)
- 1842- opustil práci v kasárnách a stal se režisérem českého divadla v Růžové ulici v Praze
- Od 1846 dramaturg českých her ve Stavovském divadle
- 1848- poslancem říšského sněmu
- Porevoluční útlum po roce 1848 ho zasáhl útoky ze strany svých konkurentů.
- Musel odejít z Prahy a do smrti se živil jako kočovný herec u společnosti J. Kulase.
- Vyčerpán umírá ve 48 letech na ,, štaciˇˇ v Plzni
- Pracovitý novinář, rozvíjej novinářskou tradici (už od Krameria)
- Výrazné osobnosti českého novinářství- Tyl, Borovský
- U založení časopisu KVĚTY (původně KVĚTY ČESKÉ)
- Periodikum- poučit, vychovávat, potěšit, pobavit, pro české čtenáře
- Divadlo, literatura, ekonomika, i své literární příspěvky
- 1848- potlačena revoluce, Bachův absolutismus
- Poté vzal ženu, děti, odešli s koč. Divadlem, byl zapomenut?
- Děti měl se sestrou své manželky, společná domácnost
- 1856- umřel na štaci v Plzni, v chudobě, pohřben v Plzni
- Divadlo Stavovské – Tylovo divadlo (během komunismu, aby to to nevypadalo že jen pro určité postavení lidi) — Stavovské divadlo (aby nepřipomínalo komunismus)
DÍLA:
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka(propadák)
- Poprvé byla uvedena 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle. Knižně byla vydána v roce 1877. Ve hře se objevuje píseň Kde domov můj, která se později (1918- 1. Sloka, 2. Sloka o vlastenectví) stala českou hymnou. Ve hře ji zpívá slepý houslista Mareš. Tato píseň byla složena Františkem Škroupem.
- Velký úspěch u lidí, fidlovačka=ševcovský nástroj k hlazení (fidlování) z dob jarních slavností
Strakonický dudák aneb Hody divých žen (nejúspěšnější).
- Svou premiéru měla 21. listopadu 1847 v Královském stavovském divadle v Praze. Již při svém prvním uvedení se setkala s nadšeným ohlasem diváků. Tato „národní pohádka ve třech jednáních“ se řadí k tzv. dramatickým báchorkám společně s Tylovými dramaty Tvrdohlavá žena, Jiříkovo vidění a Lesní panna.
- DĚJ: Liduška a Jeník jsou zamilovaní, ale jejich rodiny jím to nepřejí. Německý Dudek si má vzít Lidušku, ale svádí kuchařku, Ondřej si vezme kuchařku, bude svatba, Hra končí aby se Češi hodně ženili, měli hodně dětí a vychovali z nich hodné a upřímné Čechy.
- Písně souzněly s dějem, nebo záměrně ne—byly o vlastenectví
- Strakonický dudák—Z. Čechy- pověst, Němcová mu doporučila, aby se z jeho chmur dostal pomocí psaní, ponoření do příběhu. On si vzpomněl na pověst o dudákovi, co prošel velký kus světa …
- Myslel si, že přijde doba, kdy lidé zapomenou na češství, zaprodají se… — dramatická báchorka = divadelní pohádka
