Kniha: Farma zvířat
Autor: George Orwell
Rozbor přidal(a): Tricerator
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Autor: George Orwell (1903–1950)
- Vlastním jménem Eric Arthur Blair.
- Významný anglický spisovatel, novinář a kritik. Je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů.
- Jako britský imperiální úředník a policista pobýval v Barmě, kde si vypěstoval hlubokou nechuť k imperialismu a začal tíhnout k levicovému smýšlení.
- Aktivně se účastnil bojů ve španělské občanské válce na straně marxistů a republikánů proti fašistům, kde byl dokonce vážně zraněn (zkušenosti zúročil v knize Hold Katalánsku).
- O svých dílech sám prohlašoval, že jsou napsána proti jakékoliv totalitě a podporují myšlenku „demokratického socialismu“.
Další autorova díla:
- 1984 (nejslavnější dystopický román o absolutní totalitě a nadvládě Velkého bratra).
- Barmské dny (román těžící z jeho zkušeností z koloniální policie).
- Hold Katalánsku (reportážní kniha ze španělské občanské války).
Literárně-historický kontext
- Společensko-historický kontext: Kniha byla napsána během 2. světové války (v letech 1943–1944) a vyšla bezprostředně po jejím konci, v srpnu 1945.
- Autor sice v textu výslovně konkrétní stát nenaznačil, ale dílo je jasným připodobněním situace v SSSR (Sovětském svazu). Ukazuje, jak tamní snaha o „svobodu“ a spravedlnost kopírovala tragické schéma: diktatura – revoluce – nová diktatura.
- Z literárního hlediska se dílo řadí do světové literatury 2. poloviny 20. století (antiutopická literatura, kritika totalitních režimů).
Rozbor díla: Farma zvířat
Základní charakteristika literárního díla:
- Literární druh: epika
- Literární forma: próza
- Literární žánr: alegorický román (politická antiutopie), který nese výrazné rysy bajky a zčásti i pohádky (zvířata mluví a jednají jako lidé).
Téma a myšlenka díla:
- Dílo se snaží alegoricky přirovnat systém a vývoj komunismu (stalinismu) ke zvířecí farmě.
- Skvěle vystihuje a kritizuje různé charaktery a povahy lidí (od fanatických vůdců přes dříče a manipulátory až po lhostejné pozorovatele).
- Poukazuje na to, jak se původně čistá myšlenka o rovnosti může zvrhnout, pokud se moci chopí bezohlední jednotlivci. Zvířata se v konečném důsledku měla pod vládou revolučních prasat mnohem hůř, než se měla za původní vlády lidí.
Časoprostor a kompozice:
- Místo děje: Venkovská farma kdesi v Anglii (Panská farma, posléze Farma zvířat).
- Čas děje: Je zcela nespecifikován. Tím příběh získává univerzální nadčasovost, ačkoliv paralelně sleduje reálné historické události Ruska od roku 1917 po 40. léta.
- Kompozice: Děj postupuje přísně chronologicky.
- Vypravěč: Vyprávěno v er-formě (vševědoucí, objektivní vypravěč, který dění pouze nezaujatě popisuje).
Hlavní postavy:
- Napoleon – tlustý kanec, který má velmi vysoké ambice, jak dosáhnout absolutní moci. K dosažení svých cílů a udržení kontroly chladnokrevně využívá hrubou sílu svých následovníků (vycvičených psů). Představuje J. V. Stalina.
- Kuliš – kanec, který má nejspíše čestnou povahu (avšak čtenář si může klást otázku, kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby nakonec stál u moci on). Je velice inteligentní a charismatický. Představuje L. D. Trockého.
- Major – starý, respektovaný kanec, který měl vidinu naprosté rovnosti a spravedlnosti mezi zvířaty. Viděl pouze utopický ráj bez lidí. Představuje myšlenky K. Marxe a V. I. Lenina.
- Pištík – velmi výřečné tlusté prase, které funguje jako „Napoleonova ústa“. Lže, manipuluje fakty a obhajuje každou změnu. Představuje propagandu.
- Pan Jones – původní lidský majitel farmy, alkoholik, který zvířata zanedbával. Představuje cara a starý režim.
- Boxer – kůň, největší dříč farmy. Idealista, neuvěřitelně čestný a pracovitý. Je představitelem obyčejné a nejvíce vykořisťované dělnické třídy, kterou režim nakonec zradí.
- Molina – marnivá klisna, která se ráda parádí mašlemi. Nechce pracovat a nakonec kvůli vlastnímu pohodlí a cukru uteče z farmy zpět za lidmi. Představuje emigranty a povrchní buržoazii.
Dějová linie:
Příběh začíná snem starého kance Majora. Měl sen, že bude celá Anglie patřit jen zvířatům, a že zvířata si budou pěstovat jídlo svobodně, bez lidských utlačovatelů, jen pro sebe. Krátce nato Major umírá a zvířata se pod vedením dvou nejchytřejších prasat (Napoleona a Kuliše) rozhodnou vyvolat na farmě revoluci.
Podaří se jim vyhnat pana Jonese i ostatní lidi a zmocní se farmy. Nejdříve je vše krásné, zvířata cítí sounáležitost, pracují s nadšením a mají dostatek potravy. Je sepsáno Sedmero přikázání (tzv. animalismus), kterým se všichni musí řídit (např. všechna zvířata jsou si rovna, zvíře nezabije jiné zvíře). Lidé se několikrát pokusí farmu dobýt zpět, ale zvířatům se vždy podaří je vyhnat.
Později se však Napoleon s Kulišem dostanou do křížku ohledně směřování farmy. Napoleon nečekaně obviní Kuliše ze zrady, poštve na něj své tajně vycvičené psy a vyžene ho. Následně začne utužovat režim. Přivlastní si Kulišovy plány na stavbu větrného mlýna a nutí zvířata do úmoru pracovat, zatímco prasata si užívají luxusu.
Aby Napoleon a Pištík ospravedlnili své zvrácené chování (spaní v postelích, pití alkoholu, zabíjení vlastních řad), základní přikázání se postupně a potají mění, upravují a mažou. Nakonec na zdi zbyde jen jediné, naprosto absolutní a paradoxní pravidlo: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“
Dílo končí tím, že prasata začnou chodit po dvou nohách a spojí se s lidmi. Ostatní zvířata, zubožená a vykořisťovaná, hledí do oken domu a zjišťují, že už nedokážou rozpoznat, kdo je prase a kdo člověk.
Jazykové prostředky a stylistika:
- Útvary jazyka: Kniha je napsána srozumitelnou a spisovnou mluvou.
- Personifikace a zvířecí znaky: Časté je splynutí klasické lidské řeči a zvířecího citoslovce (např. bečení ovcí, chrochtání), což autor využívá pro zdůraznění zvířecích znaků a pudů postav.
- Květnatá mluva: Využívána především v propagandě, když Pištík mluví o Napoleonovi (překrucování reality vznešenými frázemi a statistikami).
- Textové prostředky: V textu se hojně vyskytují monology, kdy vůdce (nebo jeho zástupce) promlouvá k „lidu“ a vnucuje mu svoji vůli bez prostoru pro diskuzi.
Okolnosti vzniku a vliv díla:
- Dílo mělo obrovský vliv na další spisovatele i celé literární generace a stalo se jedním z nejikoničtějších varování před totalitou 20. století.
- Adaptace:
- V roce 1954 byla natočena známá animovaná adaptace Farma zvířat (režie: Joy Batchelor a John Halas).
- V roce 1999 vznikl úspěšný televizní hraný film Farma zvířat (režie: John Stephenson).
