Kniha: Cizinec
Autor: Albert Camus
Rozbor přidal(a): ump
Vloženo na: Studijni-svet.cz
- AUTOR
-francouzský spisovatel, esejista, novinář, dramatik; nazýván také filosofem ale to sám odmítal
-řadí se do existencionalismu, ovšem sám to odmítal; milně se řadí do nihilismu (celý jeho život dedikoval oponování nihilismu, zatímco se silně věnoval svobodě jedince
-byl hlavním představitelem absurdismu (s Kierkegaardem-zakladatel)
=pokusy lidstva, najít smysl života a vesmíru jsou nemožné, tudíž absurdní (hledání smyslu v nesmyslném světě)
-navrhují řešení: sebevražda, víra ve vyšší moc (Camus- filosofická sebevražda), nebo preferovaná možnost: přijmutí absurdna a získání absolutní svobody
-narozen r.1913 v Alžírsku
-vystudoval filosofii a klasickou literaturu
-1935 se připojil k PCF, aby bojoval pro rovnost mezi bělochy a Alžírany
-pocházel z velmi chudé rodiny => střídal různá zaměstnání => novinářem až ‘38
-1940 exilován z Alžírska, poté žije v Paříži
-účastil se protifašistického odbboje, publikoval v zakázaném časopis „Combat”
-po válce redakci opouští a rozvíjí myšlenku absurdismu
-1957 Nobelova cena za literaturu
-1960 umírá v autonehodě
-další díla:
-próza: Mor (utopie, alžírské město postižené morem), Úpadek
-filosofické eseje a spisy: Mýtus o Sisyfovi (S. ví, si uvědomuje marnost své snahy, tudíž není v zajetí marné naděje a je svobodný), Člověk revoltující (odmítá kolektivní revoluci, ale uznával revoltujícího člověka)
-dramata: Caligula (o římském císaři, revolta proti absurditě skrz zločiny a hry smrti, hra proti diktátorským režimůn), Nedorozumění (ČB, vražda Afričana)
– po jeho smrti vyšli Zápisníky I.-III. = deníky mezi roky 1935-1959
- OBECNÉ INFORMACE O DÍLE
-epický román (novela), v myšlenkách Meursaulta lyrika, jinak citově nezaujaté vyprávění
-světová lit. 2 pol. 20. stol, existencionalismus
-podobní autoři: Jean Paul Sartre, Kafka
-v Paříži vychází r.1942, v Čechách až 1988
-160 stránek (66 A4 pdf)
-inspirace pro dílo díky jeho zkušenostem jako soudní zpravodaj
-čistě dějová stránka díla není důležité, podstatné jsou psychologické pochody hrdiny
-jazyk:
-hovorový jazyk postav, jednoduché dialogy, nespisovné výrazy i vulgarismy
-používá jednoduché citově nezabarvené věty
-dlouhé pasáže myšlenkových pochodů Meusaulta (hlavně 2.část)
-při popisy přírody až básnická vyjádření
- JAZYKOVÁ STRÁNKA DÍLA a KOMPOZICE
-2 části, 11 kapitol
-1.část dějová, 2. spíše úvahová
-ich-forma
-chronologická kompozice
-rozsáhlá charakteristika hlavní postavy
- HLAVNÍ POSTAVY
-jediná důležitá postava je Meursault, ostatní slouží pouze k poukazování jeho vlastností a pohledu na život
–Meursault:
-hl. postava a vypravěč,
-cizinec ve společnosti (i dějově: běloch v Alžíru),
-vybočuje z lidských konvencí, odcizuje se společnosti, nemá iluze, za jedinou jistotu považuje smrt => může působit jako bezcitný a lhostejný
-jeho život pozbývá všechen smysl, dělá věci pouze nezbytně nutné
-chybí mu morální zásady
-nedokáže lhát nebo přetvářet se
–Marie:
-zamilovaná do Mersaulta, ten lásku nijak neprojevuje
–Raymond:
-soused, pochybný charakter, agresivní, jednodušší
-má problémy se skupinou arabů
–Kaplan:
-kněz, který se stará o náboženské potřeby odsouzených
-funguje jako katalyst pro Mersaultovo psychologický a filosofický rozvoj
-M. ho odmítá, kaplan ho stejně navštěvuje a prakticky nutí, aby přijmul boha
-M. knězovo slepá víra rozčiluje, začne mu sám vnucovat a jeho živ. filosofii
- DĚJ
1.část: Alžírský úředník Mersualt odjíždí do domovu pro seniory na pohřeb své matky. Přijde k rakvi, dá si cigaratu a kávu, a následně zde probdí celou noc (tradice).
Další ráno jde do kanceláře ředitele, odmítne naposledy vidět matku. Jediná věc, kterou za pohřeb cítí je vedro.
Den po pohřbu se setkává s Marií a jdou spolu plavat a do kina na komedii.
Spřátelí se se sousedem Raymondem, ten jednoho dne zmlátí svojí bývalou přítelkyni a dostane se tak do problémy s arabskými přáteli dívky.
Raymond pozve Mersaulta s Marií na přímořskou chatu jeho přítele Massona a jeho ženy. Potkají na pláži zmíněné araby a strhne se rvačka, Raymond je zraněn. Mersault se jde projít a bere si s sebou zbraň. Potká jednoho araba, který vytáhne nůž, ale neútočí. Mersault po něm vystřelí a vypálí mu další 4 kulky do těla.
2. část: Mersault je zatčen, při soudu o něm vypovídají všechny dosavadní postavy. Nesoudí jeho činy (vražda) ale jeho pocity a osobnost. Největším problémem je, že neprojevil lítost na pohřbu matky. Je mu vynesen trest smrti.
Mesault čeká na popravu, zažádá o ospravedlnění a má strach ze smrti.
Setkává se s knězem, snaží se ho přivést na náboženství, M. se rozčílí a horlivě mluví a své víře. Vysílen konverzací usíná s myšlenkou, že je se vším smířen, je tedy šťastný a vždy byl. Vidí paralelu mezi netečností světa a jím.
- TÉMA KNIHY
-absurdismus (nesmyslnost bytí a světa)
-důležitost fyzického světa (popis počasí, přírody, vedro)
-neschopnost společnosti přijmout odlišného jedince (=jedinec izolovaný od společnosti, bez vazeb, sebecentrický, vědomí nesmyslnosti existence a jistoty smrti)
-svoboda člověka vznikající z této prázdnosti
-úvahy o smyslu života
-pocity životní nejistoty
-kritika a analýza mezilidských vztahů