Kniha: Chrám Matky Boží v Paříži
Autor: Victor Hugo
Rozbor přidal(a): Karolína
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Victor Hugo
- 1802-1885 (Paříž, velký a uznávaný francouzský národní básník)
- básník, prozaik a dramatik, jeden z nejvýznamnějších francouzských spisovatelů 19. století, vrcholný představitel romantismu
- snažil se prosadit zlepšení postavení lidových vrstev – vzdělání a osvětu
- velké sociální cítění, věřil v klid, v po- krok a v mravní obrození
- považoval se za hlasatele ideálů, za básníka předvídajícího lepší budoucnost
- v básních popisuje střet dobra a zla, často protikladné dvojice jevů, postav i prostředí
- angažoval se v politice, byl senátorem i členem parlamentu
Díla:
- Chrám Matky Boží v Paříži
- Bídníci
- Muž, který se směje – historický příběh, líčí tragický osud zohyzděného člověka
- Devadesát tři – historický román, odráží kruté politické poměry na francouzském venkově v době revoluce
- Cromwell – drama, jehož úvod se stal manifestem romantismu ve Francii
- Legenda věků – trojdílný básnický cyklus, zobrazuje vývoj lidstva na jeho cestě za pokrokem a humanismem
Chrám Matky Boží v Paříži
- epika, román
- středověká Paříž, 1482, vláda Ludvíka XI. (x 1831, Ludvík XVI.)
- Hugo poukazuje na sociální rozvrstvení společnosti, neomezenou moc církve, práva bohatých
- celkový obraz Paříže, představuje zde všechny společenské vrstvy (král, duchovenstvo, šlechta, studenti, spodina…)
- protiklady – Quasimodo Esmeralda, bída a morální úpadek vs. nádhera chrámu…
- Quasimodo (vyděděnec společnosti) ukazuje, že i on dokáže milovat a za lásku obětovat život
- Na druhé straně kněz – pomocník Boží, od kterého by nikdo neočekával, že může být pokrytecký a zlý
Postavy
Quasimodo:
- ošklivý sirotek – hrb na zádech, na levém oku bradavici, křivou páteř, kulhal a byl hluchý
- vychoval jej Klaudius Frollo
- lidé se ho báli, ale i on byl plachý, bál se lidí, raději byl sám. Působil zlým a strašidelným dojmem, ale v hloubi duše byl citlivý a schopný opravdových citů
- pro lásku dokázal i zabíjet, sám kvůli ní zemřel
Esmeralda:
- překrásná cikánská tanečnice
- vydělávala si zpěvem, tancem a předváděním kousků své kozičky Džali
- obviněna z pokusu o vraždu svého milého Phoeba
- poprava za čarodějnictví
- nosila červené šaty, spoustu šperků a měla tmavé vlasy i tmavou pokožku, považována za cikánku x její biologická matka ale byla Francouzka
Klaudius Frollo:
- kněz z Chrámu Matky boží
- odmalička bylo celým jeho životem pouze studium a víra v Boha
- hledal něco, čím by prorazil ve světě
- z Quasimoda chtěl vzdělat a udělat z něj kultivovaného člověka
- zamiloval se do Esmeraldy, ale nenáviděl ji
- v jádru byl zlý a lakomý, nezdráhal se nejšpinavějších činů
Phoebus:
- krásný, avšak povrchní a pokrytecký mladý muž
- zamilovala se do něj Esmeralda
Děj:
- Quasimoda se v dětství ujal Frollo, který ho vychoval a učinil z něj zvoníka v chrámu Notre Dame v Paříži. Jediný člověk, kterého Quasimodo má skutečně rád, je Frollo. Kvůli němu (a s ním) se pokusí o únos Esmeraldy, do které se kněz zamiluje. Záměr se nezdaří – Esmeraldu zachrání Phoebus – kapitán lučištníků, kteří chrání Paříž (a do nějž se Esmeralda zamiluje). Frollo stihne utéct, ale Quasimoda zatknou a odsoudí k trestu bičování na pranýři. Při výkonu trestu má Quasimodo žízeň. Lidé, co se na něj přišli podívat (hlavně mu nadávat a házet na něj kameny) se mu ale jen smějí. Jediná Esmeralda se ho zastane a dá mu napít. Quasimodo se do ní za to zamiluje.
- Jen náhodou se Frollo (při poslechu rozhovoru mezi jeho bratrem a Phoebem) dozví, že Esmeralda miluje Phoeba a má s ním schůzku. To se mu nelíbí, protože jí chce jen pro sebe a nechce, aby se jí dotýkal někdo jiný. Rozhodne se tedy Phoeba pronásledovat při cestě na schůzku. Zamaskuje se, a tak se dostane až do domu, kde se mají setkat. Ve vhodný čas se odhalí a v dívčině přítomnosti ho zabije. Aspoň si to tedy myslí. Za čin je ale odsouzena Esmeralda, protože Frollo uteče. Dívka je odvedena před soud a souzena nejen za „vraždu“, ale také za čarodějnictví (kvůli kouskům, které předváděla se svou kozičkou Džali lidem, aby si vydělala). Dívka ovšem vinu odmítla, a tak ji začali mučit. Nasadili jí španělskou botu. Když ji párkrát utáhli, dívka se raději ke všemu přiznala. Byla odsouzena k trestu smrti.
- Těsně před popravou byla přivedena před chrám Matky boží, aby byla zbavena hříchů. Tam se jí zmocnil Quasimodo a odnesl si ji dovnitř do chrámu (chrám byl brán jako azyl, na jehož půdě nesměl být nikdo souzen, trestán či stíhán). Tam Esmeralda přežívala několik týdnů. Jednoho dne jí Frollo nabídl, že může žít, ale jen s ním, anebo zemře. Aniž by čekal na odpověď, došel si pro ní spolu s Petrem Gringoirem. Aby s ním dívka odešla, napovídal jí, že si pro ní jdou stráže, aby ji popravili. Dívka mu uvěřila a uprchla s ním po řece Seině, u které chrám stojí, na jeho pozemek. Na břehu Petr utekl s kozičkou Džali, jenž si tolik oblíbil a Esmeraldu nechal Frollovi. Zákeřný Frollo ji odvedl pod kamennou šibenici na náměstí, kde jí znova dal na výběr: buď život s ním jako jeho milenka nebo smrt. Dívka si raději vybrala smrt. Muž ji na místě nechal hlídat poustevnicí, jež se modlila v myší díře (komůrka bez dveří, jen s malým okýnkem, kde se zoufalé ženy modlily) a odběhl pro stráže. Mezitím Esmeralda zjišťuje, že žena v „myší díře“, která se tam modlila přes patnáct let, aby jí byla navrácena dcera, kterou jí odnesli cikáni, je její matka. Ubohá žena se svou nalezenou dceru snaží na poslední chvíli zachránit, ale nedopatřením ve spěchu uklouzne, udeří se o dlažbu do hlavy a zemře.
- Esmeralda je nakonec oběšena a Quasimodo, který se na popravu dívá z chrámu, shodí Frolla dolů z věže a navždy zmizí.
- Za dva roky po popravě Esmeraldy, jsou v hrobce popravených nalezena dvě těla – jedna kostra s křivou páteří a krátkou nohou objímala druhou kostru. První kostra neměla zlomený vaz – to znamená, že nebyla oběšena. Nebylo pochyb, že první kostra muže sem přišla zemřít…
Další podobné materiály na webu:
