451 stupňů Fahrenheita – rozbor díla

451 stupňů Fahrenheita

 

Kniha: 451 stupňů Fahrenheita

Autor: Ray Bradbury

Přidal(a): LILI

 

Ray Bradbury (*1920 – †2012)

  • Byl americký romanopisec a povídkář.
  • Jeho matka ho vzdělávala v literatuře a brala ho do divadel.
  • Sám trávil skoro veškerý svůj čas v knihovnách.
  • Do svých 13 let žil v Illinois, pak se s rodinou přestěhovali do Los Angeles, kde navštěvoval střední školu.
  • Rodina nebyla příliš finančně zajištěna, tak si nemohl dovolit studovat vysokou školu. Jedním z jeho prohlášení bylo: „Knihovny mě vychovaly. Nevěřím na vysoké školy a univerzity. Věřím v knihovny, protože většina studentů nemá žádné peníze. Dokončil jsem střední školu v období krize a neměli jsme žádné peníze. Nemohl jsem jít na vysokou školu, tak jsem chodil do knihovny tři dny v týdnu po dobu 10 let.“
  • Téma „knihy“ se také promítá právě v románu 451 stupňů Fahrenheita (teplota, při které se vznítí papír), kde naznačuje, kam by společnost spěla bez knih a jak jsou knihy důležité.
  • Dílo přeložil Josef Škvorecký a bylo ironicky v 60. letech zařazeno do školních osnov anglické literatury.

 

Další díla:

  • Marťanská kronika – povídky

 

Literárně-historický kontext

Sci-fi literatura 2. poloviny 20. století

  • Dílo se řadí do literatury 1. a 2. poloviny 20. století, jejíž autoři byli ovlivněni prožitkem dvou světových válek.
  • Druhá světová válka jako nejkrvavější válečný konflikt v dějinách vedla ke snaze zabránit dalším válkám, což vyústilo ve vznik OSN.
  • Silným tématem se stala absurdita a zpochybnění existence, což vedlo ke vzniku existencialismu. Ten zobrazuje člověka jako osamoceného a odcizeného jedince v mezních životních situacích, s pocity beznaděje a zoufalství.
  • Jako reakce na válku vznikl také vitalismus, který vyjadřoval radost z existence a vyznačoval se jednoduchostí a srozumitelností.
  • Objevily se i další umělecké směry jako expresionismus, futurismus, dadaismus a surrealismus.
  • V americké literatuře se prosadila tzv. beat generation (např. Allen Ginsberg a jeho báseň Kvílení) a v Anglii skupina rozhněvaných mladých mužů.
  • Sci-fi (vědeckofantastická literatura) čerpá z poznatků vědy a techniky, děj se často odehrává v budoucnosti a zabývá se událostmi, které se ještě nestaly. Tajemství bývá rozluštěno na konci.
  • Dílo má také rysy postmoderny (2. pol. 20. století), která reaguje na modernu, odmítá jediný správný výklad světa a vyznačuje se pluralitou názorů. Typické jsou hra se čtenářem, kritika nadvlády rozumu a nové typy postav (např. tulák, který uniká kontrole).

 

Další autoři:

 

Rozbor díla: 451 stupňů Fahrenheita

Základní charakteristika:

 

Téma a motivy:

  • Hlavní téma: Totalitní vláda se snaží potlačit individualitu a kritické myšlení ve společnosti, proto potlačuje vědomosti pálením knih. Proti tomuto systému se postaví hlavní hrdina, který se přidává ke skupině lidí snažících se uchovat literární dědictví.
  • Motivy: vědomosti, vzdělání, požárníci, smysl lidského bytí, technický pokrok, cenzura.

 

Hlavní myšlenka:

  • Hlavní myšlenkou díla je varování před společností, která se vzdává knih, a tím i kritického myšlení, vzdělanosti a historie. Autor ukazuje, jak snadno může být společnost manipulována, pokud je zbavena přístupu k informacím a odlišným názorům. Kniha je oslavou literatury a svobodného myšlení.

 

Vypravěč:

  • Vyprávění je vedeno v er-formě. V textu se objevují vnitřní monology postav.

 

Kompozice:

  • Román je rozdělen do tří částí.
  • Děj je vyprávěn chronologicky, ale objevují se v něm i retrospektivní prvky (vzpomínky postav).

 

Jazyk a styl:

  • Autor používá převážně spisovný jazyk, ale v dialozích se objevují i nespisovné výrazy.
  • V textu se vyskytují řečnické otázky.
  • Promluvy postav jsou realizovány formou přímé i nepřímé řeči.

 

Básnické prostředky v díle:

 

Časoprostor:

  • Děj se odehrává v blíže neurčené budoucnosti v totalitní Americe.

 

Postavy:

  • Guy Montag: Průměrný muž ve středním věku, který pracuje jako požárník. Zpočátku je součástí systému, ale postupně začne pochybovat o smyslu své práce a existence. Po setkání s Clarissou „prozře“ a rozhodne se postavit proti totalitní společnosti.
  • Clarissa McClellanová: Mladá, zvídavá dívka, která je společností považována za podivínku, protože se zajímá o přírodu, počasí a mezilidské vztahy, nikoli o povrchní zábavu. Právě ona v Montagovi probudí pochybnosti.
  • Kapitán Beatty: Montagův nadřízený, kapitán požárníků. Je velmi sečtělý a inteligentní, své znalosti však paradoxně získal z knih, které sám pálil. Pevně věří v totalitní režim a je jeho oddaným služebníkem.
  • Faber: Bývalý profesor angličtiny na univerzitě. Je to ustrašený, ale moudrý muž, který nesouhlasí s režimem, ale bojí se proti němu otevřeně vystoupit. Stává se Montagovým mentorem a spojencem.

 

Děj:

První část: Guy Montag je požárník, jehož úkolem je pálit knihy. Žije zdánlivě spokojený život se svou manželkou Mildred. Jednoho dne cestou z práce potká mladou dívku Clarissu McClellanovou. Jejich rozhovory v něm probudí pochybnosti a změní mu pohled na svět. Každý další požár je pro Montaga těžší. Při jednom zásahu tajně ukradne knihu. Doma ji ukáže své ženě spolu s dalšími knihami, které tajně schovával. Mildred ho má za blázna a varuje ho před následky. Montag se rozhodne předstírat nemoc, aby nemusel do práce. Navštíví ho kapitán Beatty, který tuší, co se děje, a varuje ho.

Druhá část: Montag vyhledá bývalého profesora Fabera a přesvědčí ho, aby mu pomohl. Faber mu dá miniaturní sluchátko (odposlouchávač), aby mu mohl na dálku radit. Když se Montag vrátí domů, kde má jeho žena návštěvu, nevydrží to a začne jim číst z knihy poezie, čímž hosty vyděsí. Poté se vrací na požárnickou stanici, kde ho Beatty provokuje citáty z knih. Zanedlouho je ohlášen další požár. K Montagovu zděšení hasiči přijíždějí k jeho vlastnímu domu. Uvidí svou ženu Mildred, jak odchází s kufry. Beatty donutí Montaga, aby sám spálil svůj dům a knihy. Montag poslechne, ale poté obrátí plamenomet proti Beattymu a ostatním požárníkům a zabije je. Dává se na útěk a stává se hledanou osobou.

Třetí část: Montagovi se podaří uprchnout k Faberovi. Ten mu dá své oblečení, aby zmátl mechanického ohaře (robotického psa, který ho pronásleduje), a poradí mu, aby šel podél řeky a kolejí, kde se skrývá tábor uprchlíků. Montagovi se podaří uniknout a dostane se do tábora, kde se setkává se skupinou bývalých profesorů a intelektuálů. Každý z nich se naučil nazpaměť jednu knihu, aby ji tak uchoval pro budoucnost. Zatímco plánují, jak předat své vědomosti dalším generacím, vypukne válka a oni z dálky sledují, jak je jejich město zničeno bombardováním.

 

Doplňující informace:

Další rozbor zde

 

Původní zdroj: – web s materiály pro maturanty.

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.