Osel a stín – rozbor díla

 

Kniha: Osel a stín

Autor: Jiří Voskovec, Jan Werich

Přidal(a): Adéla Marková

 

Jiří Voskovec, Jan Werich (Jiří Voskovec (*1905 – †1981), Jan Werich (*1905 – †1980))

• Jiří Voskovec, vlastním jménem Jiří Wachsmann, byl český herec, dramatik, režisér, básník a překladatel. Během studií na gymnáziu v Křemencově ulici se seznámil s Janem Werichem, což byl začátek jejich celoživotního přátelství a umělecké spolupráce. Jeho zájem o avantgardní umění ho přivedl do uměleckého svazu Devětsil, z něhož byl však později vyloučen.
• Jan Werich byl český filmový a divadelní herec, dramatik, scenárista a spisovatel. Spolu s Voskovcem a skladatelem Jaroslavem Ježkem tvořili klíčovou trojici Osvobozeného divadla a stali se významnými představiteli meziválečné divadelní avantgardy. Jejich hry se vyznačovaly intelektuálním humorem, satirou a politickou angažovaností.
• V Osvobozeném divadle společně psali hry a texty písní. V roce 1939 oba emigrovali před nacismem do USA. Po válce se v roce 1946 pokusili obnovit Osvobozené divadlo, ale po komunistickém převratu v únoru 1948 Voskovec znovu emigroval, nejprve do Francie a poté natrvalo do USA, kde se prosadil jako filmový a divadelní herec (např. ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů). Werich zůstal v Československu a stal se jednou z nejvýraznějších osobností poválečné české kultury.

 

Literárně-historický kontext

Meziválečná divadelní avantgarda, Osvobozené divadlo

• Hra Osel a stín je typickým příkladem tvorby Osvobozeného divadla, které reagovalo na aktuální společenské a politické dění. Vznikla v roce 1933, v době hospodářské krize a rostoucího nebezpečí fašismu a nacismu v Evropě.
• Dílo je politickou satirou a alegorií, která měla prostřednictvím humoru a nadsázky kritizovat tehdejší dobu a varovat společnost před nebezpečím demagogie, manipulace a totalitních ideologií. V postavách a ději jsou patrné narážky na Adolfa Hitlera, Benita Mussoliniho a další politické vůdce té doby.

 

Rozbor díla: Osel a stín

Základní charakteristika:

• Literární druh: drama
• Literární žánr: satirická komedie (alegorická hra)

 

Téma a motivy:

• Hlavní téma: Absurdnost a nesmyslnost slepých ideologií a demagogie.
• Motivy: Malicherný spor, soud, spravedlnost, politika, manipulace s davy, lidská hloupost, zneužití moci, válka, totalita.

 

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou hry je varování před nebezpečím, které představuje demagogie a politická manipulace. Autoři ukazují, jak snadno může být banální spor zneužit mocichtivými jedinci k rozdmýchání vášní, rozdělení společnosti a nastolení totalitní vlády. Dílo kritizuje lhostejnost a hloupost mas, které jsou ochotny slepě následovat absurdní ideály.

 

Námět:

• Námět: Námětem je absurdní soudní spor o právo na stín osla, který se stane záminkou pro politický boj a odhaluje morální úpadek a hloupost obyvatel fiktivního antického města Abdéra.

 

Vypravěč:

• Jelikož se jedná o divadelní hru (drama), dílo nemá vypravěče. Děj je ztvárněn prostřednictvím dialogů a monologů jednotlivých postav a scénických poznámek.

 

Kompozice:

• Děj je řazen chronologicky.

 

Jazyk a styl:

• Jazyk hry kombinuje spisovnou a nespisovnou češtinu. Postavy z vyšších a majetnějších vrstev používají spisovný jazyk, zatímco lidé z nižších vrstev mluví nespisovně.
• Pro hru je typický intelektuální humor, slovní hříčky a tvorba novotvarů, což je patrné zejména na jménech postav.
• Styl je silně satirický, autoři hojně využívají básnické prostředky jako ironii, sarkasmus a především alegorii (jinotaj), kdy antický příběh slouží jako obraz soudobé politické situace.

 

Časoprostor:

• Prostor: Děj je zasazen do fiktivního antického města Abdéra v Řecku, které symbolizuje Kocourkov – místo, kde vládnou absurdity a lidská hloupost.
• Čas: Ačkoliv je děj zasazen do antiky, hra je zjevnou alegorií na politickou situaci ve 30. letech 20. století v Evropě, tedy v době před druhou světovou válkou.

 

Postavy:

• Skočdopolis: Oslař, majitel osla. Rozpoutá spor tím, že požaduje po zubaři poplatek za použití stínu svého osla.
• Nejezchlebos: Zubař z Athén, který si chce odpočinout ve stínu a odmítá za něj platit. Spolu s oslařem se stává loutkou v politickém boji.
• Hippodromos: Obhájce zubaře. Nevzhledný, ale ohnivý řečník a sociální demokrat, který udělal politickou kariéru navzdory svému lidovému původu. Trpí pocitem méněcennosti, který zakrývá hysterickými projevy.
• Kontokorentos: Zástupce oslaře. Vzdělaný a bohatý průmyslník, který navenek hlásá svobodu, ale ve skutečnosti je bezskrupulózní a obchoduje s otroky. Snaží se sporu využít k uchopení moci.
• Paprikides: Soudce v Abdéře, který byl do své funkce zvolen spíše pro svůj krásný pěvecký hlas než pro smysl pro spravedlnost.
• Rekordikles: Domnělý přítel Hippodroma, který je ve skutečnosti milencem jak jeho ženy Hekatomby, tak i Kontokorentovy ženy Synekdochy.
• Hekatomba: Manželka Hippodroma a milenka Rekordikla.
• Synekdocha: Manželka Kontokorenta a milenka Rekordikla.

 

Děj:

Zubař Nejezchlebos přijíždí na pronajatém oslu do města Abdéra, aby na trhu vybral peníze od svých dlužníků. Protože je velké horko a trhovci se před ním schovávají, rozhodne se odpočinout ve stínu osla. Majitel osla, oslař Skočdopolis, po něm však začne požadovat poplatek za použití stínu, protože stín prý patří jemu, jelikož ho vrhá jeho osel. Zubař oponuje, že si pronajal celého osla, tedy i jeho stín, a navíc stín patří všem, protože ho vytváří slunce. Z jejich banální hádky se stane veřejná senzace.

Sporem se začnou zabývat vůdci dvou znepřátelených politických stran – Hippodromos (zastupující zubaře) a Kontokorentos (zastupující oslaře). Ti malichernou příhodu zneužijí pro svůj politický boj a celá věc se dostane až k soudu. Oslař a zubař si brzy uvědomí, že spor přerostl v politickou kauzu, o kterou se již nezajímají. Chtějí soudní jednání zrušit, ale soudce Paprikides jim sdělí, že by museli zaplatit vysoký poplatek. Osel je do vyřešení sporu zabaven a oba, oslař i zubař, jsou nakonec uvězněni, protože se ukáže, že podnikají bez povolení.

Ve vězení se oba původní sokové spřátelí. Mezitím Kontokorentos plánuje převrat. Podplatí žalářníka, aby umožnil zubaři útěk. Plán je takový, že uprchlý zubař bude obviněn ze zapálení radnice, což vyvolá občanskou válku a umožní Kontokorentovi chopit se moci. Zubař však při útěku vezme s sebou i oslaře. Následuje série komických a zamotaných scén v domě Rekordikla, kde se postupně setkávají jejich milenky, které jsou zároveň manželkami obou politiků.

Oslař se zubařem se nakonec usmíří a dohodnou se, že jediným řešením, jak celý nesmyslný spor ukončit, je oslova smrt. Když se však politici Hippodromos a Kontokorentos dozvědí, že jejich ‚symbol boje‘ je zraněn a umírá, jsou zdrceni. V tu chvíli překonají své spory a dohodnou se na společném plánu: vlezou do oslovy kůže, aby mohli jako ‚zázračný mluvící osel‘ sjednotit lid a společně mu vládnout.

Lid se dozví, že osel byl zabit, a chce viníky potrestat. Vtom se však na scéně objeví ‚oživený‘ a mluvící osel (převlečení politici). Prohlásí se za vůdce nové Abdéry a požaduje po lidech totalitní pozdrav zdviženou pravicí, což je jasná narážka na Hitlera. Celou situaci nakonec vyřeší bůh Dionýsos, který se zjeví a odhalí lidem, že osel je jen maškara. Zmanipulovaný dav ‚osla‘ zabije a sní. Hra končí varováním před demagogií a slepotou davu.

 

Inspirace a adaptace:

• Hra je přímou alegorickou reakcí na politickou situaci v Evropě 30. let 20. století. Postava ‚mluvícího osla‘, který se na konci prohlásí za vůdce a vyžaduje fašistický pozdrav, je zjevnou karikaturou Adolfa Hitlera a jeho demagogických praktik. Celá hra varuje před nebezpečím totalitních ideologií, jako byly fašismus a nacismus, a ukazuje, jak snadno lze zmanipulovat masy.

 

Zajímavosti:

• Premiéra hry se konala v Osvobozeném divadle 13. října 1933.
• V představení zazněly slavné písně Jaroslava Ježka, například ‚Civilizace‘, ‚Zlatá střední cesta‘ nebo ‚Bůh suď!‘.

 

Citovaná literatura

1. https://rozbor-dila.cz/osel-a-stin-rozbor-dila-k-maturite/

 

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.