Kniha: Utrpení mladého Werthera
Autor: Johann Wolfgang Goethe
Přidal(a): Mišulina
Johann Wolfgang Goethe (*1749 – †1832)
- Jeden z největších německých a světových spisovatelů.
- Byl vystudovaný právník, ale věnoval se literatuře a dalším oborům.
- Ve své tvorbě kladl důraz na individualitu, vůli a cit.
- V roce 1782 byl povýšen do šlechtického stavu. Usadil se ve Výmaru, kde tvořil společně s F. Schillerem a vedl zde Dvorní divadlo.
- Byl také výborným přírodovědcem, hercem a malířem.
Další díla:
- Faust – dvoudílná veršovaná tragédie, vrcholné dílo
- Ifgenie na Tauridě – drama
- Torquato Tasso – drama
Literárně-historický kontext
Preromantismus (Sturm und Drang)
- Dílo vzniklo v Německu v období preromantismu a je klíčovým představitelem literárního hnutí Sturm und Drang (Bouře a vzdor). V díle je patrná vzpoura proti společenským konvencím, kritika šlechty a absolutismu.
- Preromantismus, který se jako termín ujal později, zahrnuje autory s osvícenskými a klasicistními kořeny, kteří se začali zajímat o přírodu, cit a individualitu. Hlavní postava Werther utíká od měšťanského života na venkov, v díle je opakovaně opěvována čistá příroda a ústředním tématem je nešťastná láska, což jsou typické znaky tohoto směru.
Další autoři:
- Friedrich Schiller – německý básník, dramatik a Goetheho přítel
Rozbor díla: Utrpení mladého Werthera
Základní charakteristika:
- Literární druh: Epika
- Literární žánr: Epistolární román (román v dopisech)
Téma a motivy:
- Téma: Nešťastná, nenaplněná a tragická láska jednotlivce ke společensky zadané ženě.
- Motivy: Láska, utrpení, příroda, sebevražda, přátelství, společenské konvence, střet citu a rozumu, umění.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou je konflikt mezi vášnivým citem jedince a chladným, racionálním řádem společnosti. Dílo oslavuje sílu citu a individuality, ale zároveň ukazuje jejich destruktivní potenciál v konfrontaci s realitou.
Vypravěč:
- Většinu díla tvoří dopisy psané v ich-formě z pohledu hlavní postavy, Werthera. Vypravěč je tedy subjektivní a silně emocionální.
- Na konci knihy se vypravěč mění. Příběh je dovyprávěn v er-formě fiktivním vydavatelem, který se obrací na čtenáře a objektivněji líčí poslední události.
Kompozice:
- Román je rozdělen na dvě knihy.
- Dílo má epistolární formu – je psáno formou dopisů, které Werther posílá svému příteli Vilémovi.
- Jednotlivé dopisy mají různou délku a jsou označeny datem, děj je uspořádán chronologicky.
- Závěr druhé knihy je označen jako „Vydavatel čtenáři“ a je psán v er-formě.
Jazyk a styl:
- Jazyk je spisovný, poetický a citově zabarvený. Vyskytují se v něm historismy.
- Autor používá barvitý a květnatý jazyk, zejména v popisech přírody a pocitů, které odrážejí Wertherův duševní stav.
- V textu se nachází mnoho přídavných jmen (epitet), zvolacích vět, řečnických otázek a citoslovcí, které podtrhují Wertherovy emoce.
Časoprostor:
- Čas: Děj se odehrává v 18. století, konkrétně v letech 1771–1772.
- Prostor: Děj je zasazen do fiktivního německého města Waldheim (v originále Wahlheim) a jeho venkovského okolí. Autor v poznámce pod čarou uvádí, že reálná místa byla nahrazena smyšlenými, aby se předešlo jejich ztotožňování.
Postavy:
- Werther: Mladý, citlivý a vášnivý umělec (básník a malíř). Je zaslepený láskou k Lottě. Za nejdůležitější považuje city a duši, opovrhuje lidmi řídícími se pouze rozumem a nenávidí namyšlenost, obzvláště u šlechticů. Nakonec se stane obětí své nešťastné lásky a spáchá sebevraždu.
- Lotta (Charlotta): Idealizovaná žena, podle Werthera nejkrásnější, nejlaskavější a nejušlechtilejší stvoření. S láskou se stará o své mladší sourozence. Je oddaná svému snoubenci a později manželovi Albertovi, a proto Wertherovu lásku odmítá, ačkoliv k němu také chová sympatie.
- Albert: Lottin snoubenec a později manžel. Je Wertherovým protikladem – klidný, rozumný a pragmatický muž. Zpočátku Werthera chápe a toleruje jeho city, později však začne žárlit. Nevědomky pomůže Wertherovi v jeho sebevraždě, když mu na jeho žádost půjčí pistole.
Děj:
Mladý a citlivý umělec Werther se po útěku z města usadí na venkově, kde se na plese seznámí s Charlottou (Lottou) a bezhlavě se do ní zamiluje. Lotta je však již zasnoubená s Albertem. Přestože si s Lottou velmi rozumí a tráví spolu mnoho času, jejich vztah je odsouzen k zániku, protože Lotta dodrží svůj slib a za Alberta se provdá. Werther se snaží na ni zapomenout odchodem na jiné místo a prací na velvyslanectví, ale společenské intriky a přetrvávající cit ho donutí k návratu. Jeho láska k Lottě se stává nesnesitelnou posedlostí a utrpením. Když si uvědomí, že jeho láska nemůže být nikdy naplněna a že jeho přítomnost působí Lottě i Albertovi bolest, rozhodne se pro radikální řešení. Požádá Alberta o pistole pod záminkou cesty a spáchá sebevraždu. Konec románu líčí jeho poslední chvíle a pohřeb, kterého se Albert ani Lotta kvůli zármutku a šoku neúčastní.
Inspirace a adaptace:
- Dílo je silně autobiografické. Goethe se inspiroval vlastní nešťastnou láskou k Charlottě Buffové, která byla zasnoubená s jeho přítelem Johannem Christianem Kestnerem. Postava Werthera je tak autorovým alter egem.
- Tragický konec románu byl inspirován sebevraždou Goetheho přítele, právníka Karla Wilhelma Jerusalema, který se v roce 1772 zastřelil z nešťastné lásky k vdané ženě.
Zajímavosti:
- Román po svém vydání vyvolal v Evropě tzv. „wertherovskou horečku“ – vlnu sebevražd mladých mužů, kteří se ztotožnili s hlavním hrdinou. Mladíci se také začali oblékat jako Werther (modrý frak, žlutá vesta).
- Dílo bylo několikrát zfilmováno, například v roce 1976 německým režisérem Egonem Güntherem.
- Existuje také mnoho divadelních a operních adaptací.
Vlastní názor:
Kniha se mi líbila. Děj byl zajímavý, ale zároveň nebyl moc komplikovaný. Kniha se také dobře četla a popis krajiny byl velmi přesný a barvitý, díky čemuž jsem si příběh mohla lépe představit.
Doplňující informace:
Více na: Rozbor-dila.cz
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
