Autor: Karel Jaromír Erben
Rozbor přidal(a): vasek
Téma a motiv (z roku 1853)
– původně 12 balad poté byla přidána 13 balada Lilie (v r.1861). Děj se odehrává na venkově. Mají velmi pesimistický lyricko-epický žánr s pochmurným dějem a tragickým koncem. Některé připomínají pohádku (Zlatý kolovrat, Vrba) nebo se blíží legendě (Záhořovo lože).
Motivy:
a)vina a trest-trest je nevyhnutelný a krutý
b)mezilidské vztahy-hlavně mateřská láska
c)motiv osudovosti
d)marný boj proti nadpřirozeným silám a přírodě
Časoprostor
-čas ani prostředí není v baladách rozhodující, celým základem je etický přístup. Čas není určen-je cyklický(opakující se)
místo: často vesnice, chalupa, les, jezero
Kompoziční výstavba
-Kytice má přesný skladebný záměr→první a poslední báseň, druhá a předposlední báseň atd.→→→
a)Kytice a Věštkyně (motiv národního smutku a naděje,matka=vlast (poselství)
b)Poklad a Dceřina kletba – motiv mateřské viny
c)Svatební košile a Vrba –vztah mrtvých k živým
d)Polednice a Vodník (záporná nadpřirozená bytost)
e)Zlatý kolovrat a Záhořovo lože (zobrazení dobra, pohádkový námět)
f)proti Štědrému dni měla být báseň Svatojánská noc-nebyla ale dokončena→motiv tajemných ročních období
g)Holoubek – střed sbírky
h)Lilie – vyšla až v druhém vydání r.1861
Literární druh a žánr
-lyrickoepické básně-balady (lidové),ale také lidová epika (pohádka Zlatý kolovrat),pověst (Věštkyně), legenda (Záhořovo lože).
– vyznačují se pochmurným dějem, tragickým koncem a marným bojem s nadpřirozenem
Lyrický subjekt a typy promluv
-používá 3.osobu tj.er-forma
-lyrický subjekt čtenáři popisuje velmi detailně, co postavy dělají (Svatební košile) a také hodnotí, co udělali dobře nebo špatně (Štedrý den). V „Dceřině kletbě“ z úst matky vyznívá důkaz viny. O vlastnostech některých postav hovoří také hl.postavy některých básní (nevěsta ze Svatební košile o svém milém nebo ve Zlatém kolovratu batole o starci-léčiteli. V „Pokladu“ lyrický subjekt mluví o vypravěči-starci, který o vdově a pokladu vypráví dětem.
Postavy
Kytice – zemřelá matka,siroty
Poklad – matka a její dítě
Svatební košile – mladá dívka a dívčin milý
Polednice – matka,dítě, polednice, otec
Zlatý kolovrat – matka(babice),její 2 dcery, mladý šlechtic
Štědrý den – Marie a Hana
Holoubek – mladá vdova a její nový manžel
Záhořovo lože – poutník, Záhoř=zločinec
Vodník – matka,dcera,vodník,vodníkovo dítě
Vrba – pán a jeho paní, babka,sirotek
Lilie – dívka,pán,jejich syn,pánova matka
Vyprávěcí způsoby
– přímá řeč
Jazykové prostředky a jejich funkce
– k napětí slouží: úsporný jazyk,velice krátké věty,citoslovce místo sloves,přímá řeč,básně jsou psány gnomickým veršem,který je krátký a hutný. Balady jsou snadno zapamatovatelné, dějový spád
– jazyk je spisovný, ale zastaralý
Tropy, figury a jejich funkce ve výňatku
básnické prostředky – tropy:
-personifikace-Kytice (duše její se vrátila)
-inverze – z Kytice (……vlasti naší milé)
-alegorie – celá báseň Kytice je alegorie, také ve Věštkyni jsou alegorie
-přirovnání – ve Svatební košili
-metafory – ve „Štědrém dnu“ – ……..sníh na šedé hlavě, panenská lilie)
figury:
a)anafora = slova na začátku veršů se opakují (a lampa…….)→“Již jedenáctá odbila, a lampa ještě svítila, a lampa ještě hořela, co nad klekadlem visela.“→Svatební košile
b)epifora = opakují se slova nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů→“Co to máš na té tkaničce, na krku na té tkaničce“ →Svatební košile
Veršová výstavba
– rým sdružený a střídavý
– verš přízvučný
– rytmus : trochej
Kontext autorovy tvorby
– Kytice vyšla knižně v r.1858. Některé Erbenovy básně vyšly již dříve v novinách. Vychází v období bachovského absolutismu ve 3.fázi Národního obrození. Erben na Kytici pracoval 20 let. Je to jediné autorovo vrcholné originální dílo.
Literární/obecně kulturní kontext
– Karel Jaromír Erben (1811-1870) – Erbena lze zařadit do klasicismu (pevný mravní řád) + mýty a nadpřirozené bytosti patří do romantismu. Zlatý kolovrat si vypůjčil od B.Němcové, některé motivy od jiných „romantiků“ – B.Němcová, K.H.Mácha, Borovský
ROMANTISMUS
-převládá cit nad rozumem
-časté čerpání z lidové slovesnosti
-hrdinové jsou často něčím vyjímeční,autobiografičnost
-děj často v přírodě, na vesnici
-díla jsou subjektivní (tj.jsou v nich názory autorů)
