Postřižiny – rozbor díla k maturitě

Postřižiny

 

Kniha: Postřižiny

Autor: Bohumil Hrabal

Přidal(a): MD

 

Bohumil Hrabal (*1914 – †1997)

  • Narodil se v Brně-Židenicích. Vystudoval gymnázium v Nymburce a po maturitě právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
  • Zajímal se o filozofii a literaturu.
  • Vystřídal řadu povolání, byl například úředníkem, skladníkem, dělníkem, výpravčím na dráze či kulisákem. Od roku 1962 se stal spisovatelem z povolání.
  • Publikoval v novinách a časopisech, jako byly Květen, Host do domu nebo Literární noviny.
  • Během normalizace nesměl několik let oficiálně publikovat, jeho díla tak vycházela v samizdatu nebo v zahraničí.
  • Zemřel po pádu z okna v pátém patře nemocnice na Bulovce; okolnosti jeho smrti jsou dodnes předmětem spekulací.

 

Další díla:

  • Ostře sledované vlaky
  • Slavnosti sněženek
  • Obsluhoval jsem anglického krále

 

Literárně-historický kontext

Česká poválečná literatura (70. léta 20. století)

  • Dílo je inspirováno autorovými vzpomínkami na dětství v nymburském pivovaru, kde byl jeho nevlastní otec František Hrabal správcem.
  • Postavy Maryšky a Francina jsou založeny na Hrabalových rodičích, strýc Pepin je inspirován skutečným autorovým strýcem Josefem.

 

Další autoři:

 

Rozbor díla: Postřižiny

Základní charakteristika:

  • Literární druh: Epika
  • Literární žánr: Vzpomínková novela
  • Literární forma: Próza

 

Téma a motivy:

  • Téma: Oslava života, mládí, vitality a smyslnosti v kontrastu s nastupující novou, moderní a uspěchanou dobou.
  • Motivy: Vzpomínky na dětství, pivovar, dlouhé vlasy, zkracování, technický pokrok (rádio, automobil), jídlo a pití (zabijačka), erotika, hlučnost.

 

Hlavní myšlenka:

  • Hlavní myšlenkou je oslava nespoutaného života, radosti a krásy, které jsou konfrontovány s příchodem nové, moderní a technické doby, symbolizované ‚zkracováním‘. Dílo je nostalgickou vzpomínkou na ‚zlaté časy‘ a konec jedné éry.

 

Vypravěč:

  • Vypravěčkou a zároveň hlavní postavou je Maryška, která s odstupem času a s nostalgií vzpomíná na své mládí.
  • Typ vypravěče: Ich-forma

 

Kompozice:

  • Dílo je členěno do na sebe navazujících epizod, které nemají pevnou dějovou linku, ale jsou spíše řetězcem vzpomínek a obrazů.

 

Jazyk a styl:

  • Jazyk je bohatý, poetický a plný barvitých popisů.
  • Autor používá nespisovnou češtinu, hovorové výrazy a nářečí (zejména u strýce Pepina).
  • V textu se objevují dlouhá souvětí (tzv. hrabalovská souvětí), která vtahují čtenáře do proudu vyprávění.
  • Časté je používání přirovnání a přímé řeči.

 

Postavy:

  • Maryška: Manželka správce pivovaru Francina. Je mladá, krásná, energická, nespoutaná a plná života. Její dlouhé vlasy jsou obdivovány celým městem. Ráda provokuje a užívá si života plnými doušky.
  • Francin: Správce pivovaru a Maryščin manžel. Je to zodpovědný, tichý a usedlý muž, který miluje svou ženu, ale zároveň se trápí jejími výstřelky. Představuje řád a tradici.
  • Strýc Pepin: Francinův bratr, který přijíždí na návštěvu. Je hlučný, energický, chvástavý a jeho historky a neustálý křik narušují klid pivovaru. Je pravým opakem Francina a pro Maryšku představuje vítané zpestření.

 

Děj:

Děj se odehrává v malém městě v nymburském pivovaru, kde žije správce Francin se svou krásnou a energickou ženou Maryškou. Jejich poklidný život je plný drobných radostí a Maryščiných nespoutaných nápadů. Jedním z nich je například zabijačka, kterou uspořádá v době, kdy v pivovaru zasedá správní rada. Maryška se v zápalu hry s řezníkem dostane až do jednací síně, kde všechny přítomné pány pozve na hostinu. Klidný život naruší příjezd Francinova bratra, strýce Pepina. Pepin je hlučný, chvástavý a jeho neustálý křik a historky ruší Francina při práci. Když už to Francin nemůže vydržet, v afektu jim řekne, ať si pro ticho vylezou třeba na komín. Pepin vezme jeho slova doslova a s Maryškou na pivovarský komín skutečně vyleze, což způsobí poplach v celém městě a nutnost zásahu hasičů. Příběh vrcholí Maryščiným rozhodnutím nechat si ustřihnout své krásné dlouhé vlasy, což symbolizuje konec jedné éry a příchod nové doby – doby ‚zkracování‘.

 

Inspirace a adaptace:

  • Hlavní inspirací pro novelu byly autorovy vlastní vzpomínky na dětství, které prožil v pivovaru v Nymburce ve 20. letech 20. století.
  • Postavy Francina a Maryšky jsou inspirovány Hrabalovými rodiči (nevlastním otcem Františkem Hrabalem a matkou Marií) a strýc Pepin jeho skutečným strýcem Josefem Hrabalem.

 

Zajímavosti:

  • Dílo bylo v roce 1980 zfilmováno Jiřím Menzelem. Film se stal jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmů a získal řadu ocenění.

 

Vlastní názor:

Postřižiny jsou jednou z nejčtenějších a nejoblíbenějších knih Bohumila Hrabala. Čtenáři oceňují především její poetickou atmosféru, nostalgický humor a oslavu života. Dílo je považováno za vrchol Hrabalovy tvorby a za jeden z klenotů české literatury 20. století. Maryška, Francin a strýc Pepin se stali ikonickými postavami, které ztělesňují radost ze života a svérázný český humor.

 

Doplňující informace:

Epika – jeden ze základních druhů literatury, základem je vypravování děje, v němž se odrážejí osudy, chování, prožitky a vztahy.

Vzpomínková novela – novela ve které autor vzpomíná a popisuje v díle svoje dětství.

 

Původní zdroj: – web s materiály pro maturanty.

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.