Evžen Oněgin – rozbor díla k maturitě (3)

Evžen Oněgin

Kniha: Evžen Oněgin

Autor: Alexandr Sergejevič Puškin

Přidal(a): Honza

Alexandr Sergejevič Puškin (*1799 – †1837)

Ruský básník, prozaik a dramatik, narodil se v roce 1799 v Moskvě.
Měl šlechtický původ a studoval lyceum pro šlechtice.
Po škole se začal politicky angažovat, byl na straně děkabristů, a začal být také literárně činný. Stal se členem literárních spolků Zelená lampa a Arzanas.
V roce 1820 napsal satirické verše proti caru Alexandrovi I. a hrozilo mu vyhoštění na Sibiř. Musel proto odejít na jih Ruska, kde napsal největší část ze svého díla Evžen Oněgin.
V roce 1824 se vrátil do rodné obce a brzy mu byl opět povolen volný pohyb.
Puškin žil v Moskvě, kde založil časopis Moskovskij Věstník, a později i v Petrohradu, ale znechutila jej cenzura.
Proto se raději oženil, hodně cestoval a stal se úředníkem ministerstva zahraničí.
Zemřel v roce 1837 na následky pistolního souboje na život a smrt s milencem své manželky.

Další díla:

Ruslan a Ludmila (poema)
Bachčisarajská fontána (poema)
Poltava (poema)
Měděný jezdec (poema)
Piková dáma (novela)
Kapitánská dcerka (novela)
Boris Godunov (drama)
Malé tragédie (drama)
Pohádka o popovi a dělníku Baldovi (pohádka)
Pohádka o zlatém kohoutkovi (pohádka)
Mnich (lyrická báseň)
Volnost (lyrická báseň)
Rusalka (lyrická báseň)
Slavík a růže (lyrická báseň)

Literárně-historický kontext

Ruský romantismus

Dílo spadá do období romantismu v 19. století, které je označováno jako zlatý věk ruské literatury.

Rozbor díla: Evžen Oněgin

Základní charakteristika:

Literární druh: lyricko-epické dílo (s převažující epikou)
Literární žánr: román ve verších

Téma a motivy:

Téma: Obraz ruské společnosti na počátku 19. století a příběh nesplněných snů a představ hlavního hrdiny.
Motivy: Osud mladého šlechtice, nešťastná láska, lehkovážnost, nuda, zbytečnost, společenské konvence, souboj, cestování.

Hlavní myšlenka:

Dílo ukazuje, že když člověk udělá chybu, je pak těžké ji napravit. Oněgin lituje svého dřívějšího chování, ale Taťána i přes své city odmítá jeho vyznání lásky, tak jako tehdy on odmítl ji.

Vypravěč:

Román je psán v er-formě, ale vypravěč (sám autor) do děje často vstupuje v ich-formě, komentuje ho a promlouvá ke čtenáři.
V dialozích postav je použita přímá řeč.

Kompozice:

Dílo má chronologickou a zároveň zrcadlovou kompozici (odmítnutí Taťány Oněginem se zrcadlí v pozdějším odmítnutí Oněgina Taťánou).
Román obsahuje prvky romantismu (zrcadlová kompozice, kontrasty, hlavní hrdina) i realismu (kritika ruské společnosti, popis města a venkova).

Jazyk a styl:

Dílo je psáno spisovným jazykem s řadou básnických prostředků a vloženými francouzskými slovy.
Střídají se krátké dynamické věty s dlouhými popisy krajiny a dialogy.
Autor pracuje s kontrasty (město vs. vesnice, Taťána vs. Olga).

Časoprostor:

Čas: Děj se odehrává na počátku 19. století, přibližně kolem roku 1825.
Prostor: Ruská vesnice a Moskva.

Postavy:

Evžen Oněgin: Znuděný mladý šlechtic, který je lehkovážný, společenský, vzdělaný a připadá si zbytečný. Během díla se jeho charakter několikrát mění. Nebyl vychován rodiči, život trávil na společenských akcích a plesech, které ho později naplnily nudou. Hrál si se ženami, ale do žádné se nezamiloval. Po zločinu, který spáchá, je nešťastný.
Taťána: Romantická, citlivá, upřímná a důvěřivá dívka. Je uzavřená, hloubavá, samotářská a skromná. Na rozdíl od Oněgina se zamiluje na celý život.
Vladimír Lenskij: Mladý básník a snílek, který je vášnivý a romantický, ale také žárlivý.
Olga: Mladší sestra Taťány. Je společensky výřečná, veselá a energická, ale na rozdíl od své sestry je spíše povrchní.

Děj:

Evžen Oněgin je bohatý šlechtic, který nemusí pracovat a nudí se. Chodí do divadel, na plesy a různé večírky, ale nic ho nenaplňuje. Jednoho dne po svém strýci zdědí velké bohatství a rozhodne se odstěhovat na venkov. Zde se seznámí s básníkem Vladimírem Lenským. Stanou se přáteli a Lenskij ho představí rodině Larinových. Oněgin se seznámí s veselou a povrchní Olgou, která je budoucí manželkou Lenského, a také s její sestrou Taťánou, jež se do něj zamiluje. On si jí ovšem nevšímá. Taťána napíše v zoufalství krásný a zamilovaný dopis, kde mu vyzná lásku. Po naléhání Lenského přijede Oněgin na Taťáninu oslavu, kde ji odmítne. Taťána je nešťastná z neopětované lásky, což Oněgina popudí a na truc protancuje celý večer s Olgou. Lenskij žárlí a vyzve Oněgina na souboj. V něm Oněgin zvítězí a Lenskij umírá. Evžen, nešťastný ze smrti přítele, odjíždí cestovat po světě. Následuje jeho dlouhá cesta po Rusku a po nějaké době se dostává do Moskvy. Účastní se plesu, kde nemůže spustit zrak z jisté okouzlující dámy. Ke svému údivu zjistí, že je to Taťána. V té době je už dlouho vdaná za staršího generála. Oněgin jí píše dopisy jako tehdy ona jemu a vyznává jí lásku. Jednoho dne se rozhodne, že ji navštíví, a zastihne ji plačící nad dopisem, jenž jí poslal. Taťána sice Oněgina stále miluje, ale rozhodne se zůstat věrná svému muži.

Inspirace a adaptace:

Román Evžen Oněgin byl předlohou pro mnohá ruská literární díla a jeho hrdina sloužil za vzor mnoha jiných ruských literárních hrdinů (typ tzv. zbytečného člověka).
Podle románu složil ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij stejnojmennou operu, která měla premiéru roku 1879.
Po roce 1911 byl román několikrát zfilmován.

Vlastní názor:

První stránky byly pro mě utrpením, nechápal jsem dějovou linii a nerozuměl ničemu, později mě kniha upoutala. Závěr mě docela překvapil, jenom mi vadily příliš dlouhé popisy různých prostředí a situací.

Úryvek z díla:

Dopis Taťány Oněginovi

„Já píši vám – co mohu více?
Co ještě mohu dodati?
Teď vím, že máte právo sice
mne pohrdáním trestati,
leč ještě věřím, nešťastnice,
že mne váš milosrdný soud
nemůže přece zavrhnout.
Já nejdřív mlčeti jsem chtěla;
a věřte: nebyl byste znal
nikdy můj ostýchavý žal,
kdybych jen stín naděje měla,
že třeba jednou za týden
vás u nás na vsi uzřím jen,
abych vám slůvko mohla říci
a v duchu vaši tvář a hlas,
než znovu navštívíte nás,
dnem nocí abych mohla stříci…“

__PROTECTED_LINK_BLOCK_1__

Citovaná literatura

Puškin A.S. Evžen Oněgin. 1. vydání, Praha: Romeo, 1999, 430 s.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ev%C5%BEen_On%C4%9Bgin#.C4.8Cesk.C3.A1_vyd.C3.A1n.C3.AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Sergejevi%C4%8D_Pu%C5%A1kin
OBSAHY A ROZBORY DĚL K LITERATUŘE – přehledu SŠ učiva

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.