Kniha: Kuře melancholik
Autor: Josef Karel Šlejhar
Rozbor přidal(a): Hifi St
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Dětský román s ještě jinými zřeteli (podtitul)
Téma a motiv
Téma – nespravedlnost, nenávist, smrt a život, bezohlednost, zlo jako součást lidské přirozenosti
Hlavní motiv – příběh chlapce, kterého postihne neštěstí a nakonec podlehne nenávisti macechy (a bezohlednosti otce)
Vedlejší motivy – paralela odstrčeného dítěte a kuřete, kontrast lásky matky a nenávisti macechy
Časoprostor
Neurčený rok ani období, jaro, děj probíhá během několika týdnů (pouze denní doby) – dá se však předpokládat autorova soudobost (znak vesnického realismu, důvod kritiky) → 19. stol.
Vesnický statek v Čechách
Kompoziční výstavba
Dílo není členěno na kapitoly, odstavce jsou poměrně dlouhé, použité spíš v případě nutnosti
Chronologická, bez jak myšlenkových, tak dějových flashbacků, bez časových smyček
- Úvod – smrt matky a narození kuřat (kontrast)
- Stať – zápletka: otec se znovu ožení, nenávist macechy, počátek teroru
gradace: dítě začíná scházet, je utlumené, onemocní a macecha se ho chce zbavit
retardace: popis západu slunce a světla
- Závěr – Dítě i kuře umírají (společně)
Literární druh a žánr
Novela, naturalismus
Vypravěč/lyrický subjekt
Většinu času er-forma, ale v úvahách se autor vyslovuje v ich formě
Postavy
Všechny bezejmené, bez vykresleného vzhledu, případně jen naznačený (ošklivá, stará, zrzavá etc.), popsané pouze svý charakterem
Chlapec – v průběhu knihy prochází změnou (nejprve nechápe smrt, poté již ano, zprvu radostný, optimistický, ke konci zubožený, bez naděje)
Kuře – fyzicky nezdatné, takže vyloučené od sourozenců, vzbuzující soucit chlapce
Kuře a chlapce dosazeny na stejnou úroveň – každý jsme jen výtvor přírody
(Osudy nás všech jsou jednotny. A my všichni jsme: lidé i němá tvář i mrtvá hmota…)
Vlastní matka – dle všeho laskavá a hodná, ale vykreslena až zpětně „z druhé ruky“
Nevlastní matka – falešná, předstírá, nenávidí chlapce, vše svádí na něj, otravuje ji
Otec dítěte – lhostejný až bezohledný, nejeví o dítě žádný zájem, důvěřivý k maceše.
Pepka – hlavní služebná, pravá ruka masechy, ošklivá vzhledem i charakterem
Vyprávěcí postupy
Vyprávěcí, popisný, úvahový (zastoupeny cca v tomto pořadí)
Typy promluv
Řeč přímá, uvozená většinou standartně („Kdepak je zas to klouče?“ bylo slyšeti zvnitra otcův hlas.), ne však vždy (Řekli mu ovšem, hle, umřela ti maminka, ale ono pranic tomu nerozumělo.)
Řeč nepřímá (A když Katla podotkla, že tady bude jeho maminka spáti, spáti napořád a nikde jinde…)
Veršová výstavba
Není psáno ve verších
Jazykové prostředky
Hovorová čeština, nářečí a slang
Tropy a figury
Metafory, oxymoron, přirovnání, nadsázka a ironie (v lyrických částech)
Zvlášní slovosled (… na můstku přes příkop mezi silnicí a stavení položeném.)
Přechodníky (velmi) (Vyšedši ze stavení…)
Zvláštní tvary slov (rtoma místo rty)
Rozvitá souvětí, vsuvky, přímá i nepřímá řeč, archaismy
Nedokončené výpovědi (apoziopeze) (Toť se ví—)
Řečnické otázky (vzbuzují zamyšlení a soucit)
Literárněhistorický kontext
Kontext autorovy tvorby
Český naturalismus a realismus 19/20. století, nejsvéráznější spisovatel té doby u nás, podepsán pod manifest České moderny
Základním rysem jeho děl byla myšlenka, že život je spojen s utrpením a lidská společnost je zmítána pudy a vášněmi, Bůh nepomáhá, s pokorou naopak snadnější oběť
Kontrasty, především příroda × lidská společnost
Kuře melancholik je Šlejharovo nejvýznamější dílo
Občas subjektivita (úvahy), autobiografické prvky (chudé poměry, nemoci, hrubost otce k matce)
Literární/obecně kulturní kontext
Vydáno 1889
Název: Zeptalo se děcko Katly, proč se to má tak s tím kuřátkem. I odvětila Katla s úsměvem:
„Víš, to je nějaký ,melancholik‘, a proto je nemohou ti druzí vystáti.“ (str. 29)
Vyšlo v časopise Hlas národa, pozdějí také ve sbírce „Co život opomíjí“.
Po vydání přijímáno rozporuplně, protože bylo velmi zvláštní, uznával např. F. X. Šalda.
Inspiroval k natočení stejnojmenný film, 1991, ale dítě nebito a neumírá, jen odcizení.
