Kniha: Obraz Doriana Graye
Autor: Oscar Wilde
Přidal(a): Hanca
Oscar Wilde (*1854 – †1900)
- Oscar Wilde byl anglický spisovatel irského původu. Zastával esteticky velmi vyhraněné názory, což se vyskytuje právě v jeho díle Obraz Doriana Graye. Smysl umění spatřoval v oslavě krásy, nikoli v proklamování morálky. Byla to osoba nespoutaná, svobodná, živelná. Nerozlišoval mezi lidmi slušnými a špatnými, nýbrž mezi okouzlujícími a nudnými. On sám byl osoba velmi elegantní, dokázal bavit společnost svými vymyšlenými, vtipnými příběhy. Ve svých dílech často nezapírá svůj odpor ke společenským konvencím.
- Ve svém životě však musel čelit skandálu způsobenému vztahu k muži. Wilde (ženatý muž a otec dvou dětí) byl obžalován a poté odsouzen k dvouletému vězení kvůli homosexualitě. Byl poslán do vězení v Readingu. Zde vznikla jeho slavná báseň Balada o žaláři v Readingu, kde se nechal inspirovat životem jeho spoluvězně. Tento pobyt ho velice zlomil. Poslední léta svého života strávil v cizině ve velkých depresích.
Další díla:
- Vějíř lady Windermerové – konverzační komedie se společenskokritickým podtextem
- Bezvýznamná žena – konverzační komedie se společenskokritickým podtextem
- Ideální manžel – konverzační komedie se společenskokritickým podtextem
- Jak je důležité míti Filipa – divadelní hra psána dialogy
- Balada o žaláři v Readingu – báseň
- Šťastný princ – pohádka (jeho pohádky jsou však většinou smutné)
Literárně-historický kontext
Literární moderna (dekadence)
- Dílo patří do literární moderny 19. století, konkrétně do směru dekadence. V této době si autoři byli vědomi příchodu konce století a postupnému úpadku společnosti. Byla zde politická podřízenost a množství společenských předsudků potlačujících svobodu soukromého života jedince, sužovala je pokrytecká a prudérní morálka.
- V této době se objevuje spousta dalších literárních směrů, a to parnasismus, impresionismus, novoromantismus a symbolismus. Symbolismus úzce souvisí s dekadencí. Oba směry v mnoha dílech splývají, takže jsou často tatáž díla jednou vykládaná jako dekadentní, podruhé z hlediska symbolismu. Zatímco symbolismus usiluje o spojování různých jevů či vrstev skutečnosti, pro dekadenci je příznačný vypjatý individualismus a disharmonie mezi jedincem a kolektivem, subjektivním a objektivním. Dekadence je často považována za krajní vyústění symbolistických tendencí v atmosféře nálad tzv. fin de siécle (konec století).
- Dílo po svém vydání vyvolalo nesouhlas kritiky, která obvinila autora z nemorálnosti, zobrazování kriminálních témat a kažení mládeže.
Další autoři:
- K dekadentním autorům jsou často také zařazováni tzv. prokletí básníci, autoři, kteří se vymanili z dosavadní tradice:
- Charles Baudelaire – Květy zla, Malé básně v próze
- Paul Verlaine – Satrunské básně, Galantní slavnosti, Písně beze slov
Rozbor díla: Obraz Doriana Graye
Základní charakteristika:
- Literární druh: Próza
- Literární žánr: Filozofický román (s prvky hororu)
- Román je delší než novela, děj se rozvětvuje a zachycuje různá prostředí a osudy více postav.
Téma a motivy:
- Témata: Podobenství vztahu člověka a uměleckého díla, otázky morálky, osobní odpovědnosti a zkaženosti.
- Motivy: Krása, mládí, hřích, svědomí, dvojnictví (dvojí život), zkaženost duše, faustovský motiv (zaprodání duše).
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou je kritika povrchní společnosti a dekadentního způsobu života, který vede k morálnímu úpadku a sebedestrukci. Dílo zkoumá dualitu lidské povahy a vztah mezi krásou, morálkou a uměním.
Vypravěč:
- Román je vyprávěn v er-formě (vypravěč ve 3. osobě).
- V textu se hojně vyskytují dialogy a přímá řeč, které posouvají děj a charakterizují postavy.
Kompozice:
- Děj je uspořádán chronologicky, ale objevují se i retrospektivní pasáže, ve kterých postavy vzpomínají na minulost.
Jazyk a styl:
- Jazyk je spisovný, bohatý a vytříbený, s použitím archaismů a francouzských výrazů.
- Text obsahuje poetické popisy přírody a interiérů.
- Autor hojně využívá citace, aforismy a paradoxy (např. „Tragédie stáří není v tom, že je člověk starý, ale že je mladý.“).
Postavy:
- Dorian Gray: Krásný a zpočátku nevinný mladík, který pod vlivem lorda Henryho podlehne touze po věčném mládí a hédonistickém životě. Jeho duše se postupně kazí, což se odráží na jeho portrétu, který stárne a oškliví místo něj.
- Lord Henry Wotton: Cynický a výřečný aristokrat, který svými dekadentními názory a filozofií o požitkářství a kráse ovlivňuje a morálně kazí Doriana Graye. Sám však své myšlenky do praxe neuvádí.
- Basil Hallward: Talentovaný a morálně založený malíř, autor Dorianova portrétu. Je Dorianovou krásou fascinován a představuje hlas svědomí a tradiční morálky. Jeho láska k Dorianovi je upřímná, ale platonická.
- Sibyla Vaneová: Mladá, chudá a talentovaná herečka, která se do Doriana čistě a naivně zamiluje. Když ji Dorian krutě odmítne, protože ztratila svůj herecký talent, spáchá sebevraždu.
- James Vane: Sibylin bratr, drsný námořník. Po smrti své sestry přísahá pomstu muži, který ji zničil. Léta pátrá po Dorianovi, aby ho zabil.
Děj:
Děj románu je zasazen do prostředí londýnských bohémských gentlemanů a začíná v ateliéru slavného malíře Basila Hallwarda. Ten je fascinován krásou mladíka Doriana Graye a maluje jeho portrét. V ateliéru se Dorian setkává s lordem Henrym Wottonem, cynickým aristokratem, který ho začne ovlivňovat svými dekadentními názory na život, mládí a krásu. Když Basil dokončí portrét, Dorian si uvědomí pomíjivost své krásy a vysloví přání, aby zůstal navždy mladý a krásný, zatímco stárnout a měnit se bude jeho obraz. Jeho přání se zázračně vyplní.
Dorian se pod vlivem lorda Henryho stává cynickým mužem, který si bezohledně užívá života. Zamiluje se do něj Sibyla Vaneová, mladá a nevinná herečka. Dorian je okouzlen jejím uměním, ale když se do něj Sibyla skutečně zamiluje a ztratí svůj herecký talent, on ji ošklivě odmítne. Sibyla ze zoufalství spáchá sebevraždu. Tato událost je první, která se projeví na portrétu – objeví se na něm krutý škleb. Dorian si uvědomí, že obraz se stal zrcadlem jeho duše a svědomí. Portrét ukryje a dál se oddává hříšnému životu plnému rozkoší, zatímco jeho tvář zůstává beze změny.
Po letech se Dorianův portrét proměnil v ohyzdnou tvář starce, která zaznamenává všechny jeho hříchy. Jednoho dne ho navštíví jeho bývalý přítel Basil Hallward, aby ho konfrontoval s pověstmi, které o něm kolují. Dorian mu ukáže znetvořený obraz a v záchvatu vzteku Basila zavraždí. Tělo nechá tajně zlikvidovat. Začínají ho však trápit výčitky svědomí a strach. Je pronásledován bratrem Sibyly, Jamesem Vanem, který ho chce pomstít, ale ten nakonec nešťastnou náhodou zemře.
Dorian si uvědomí, co všechno způsobil, a rozhodne se změnit. Věří, že jeden dobrý skutek by mohl jeho duši očistit a obraz vylepšit. Když se však na portrét podívá, vidí na něm jen známku pokrytectví. V zoufalství a s opovržením nad svou vlastní duší se rozhodne obraz zničit. Popadne nůž, kterým zabil Basila, a probodne plátno. V tom okamžiku se ozve strašlivý výkřik. Služebnictvo najde na zemi mrtvého, starého a ošklivého muže s nožem v srdci. Teprve podle prstenů poznají, že je to Dorian Gray. Na stěně visí nádherný portrét mladého a nevinného Doriana v celé jeho původní kráse.
Inspirace a adaptace:
- Motivy díla, především motiv magického předmětu, který odráží morální úpadek majitele, připomínají dílo Honoré de Balzaca – Šagrénová kůže.
Zajímavosti:
- Dílo bylo původně vydáno v roce 1890 jako kratší novela v časopise *Lippincott’s Monthly Magazine*. Kvůli kritice za nemorálnost Wilde dílo přepracoval, přidal několik kapitol a předmluvu s vlastními aforismy o umění a vydal ho o rok později jako román.
Vlastní názor:
Tato kniha se mi velice líbila a určitě bych ji doporučila každému čtenáři.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
