Kniha: Obraz Doriana Graye
Autor: Oscar Wilde
Rozbor přidal(a): Jakub Zelenka
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Autor:
Oscar Wilde
Anglický spisovatel, prozaik a dramatik.
Pocházel z vyšších vrstev, kde i vyrostl, byl velmi elegantní. Nerozlišoval lidi dobré a špatné, nýbrž okouzlující a nudné.
Obviněn z homosexuality. Toto obvinění se na jeho životě podepsalo, neboť mnoho lidí se k němu otočilo zády. Do té doby byl velmi oblíben.
Umírá jako chudák jak duševně tak i fyzicky.
Díla:
román: Obraz Doriana Graye
pohádky: Šťastný princ a jiné pohádky, Slavík a růže – smutné, ale krásné
divadelní komedie: Jak je důležité mýti Filipa, Vějíř lady Windermerové
Styl a jazyk:
Spisovný, občasné archaismy, slang ulice, obohacení o francouzštinu – módní jazyk doby → autor uvádí verše ve francouzštině, které jsou vysvětleny ve vysvětlivkách jako další výrazy či osobnosti, jež se objevují v díle. Francouzština je v Anglii velmi populární, kdo umí mluvit alespoň trochu francouzsky, je brán, jako by byl z lepších vrstev. Angličané si na to v tehdejší době potrpí.
Kompozice:
Román se skládá z 20 kapitol, je paralelní, s dějovými odbočkami (rodina Sibyly, Dorianův vkus)
Hlavní myšlenka:
Poukázat na lidskou ješitnost, jak lidé často zapomínají kým jsou, a jak málo stačí něčemu podlehnout
Téma: marnivost, pýcha, narcismus
Obsah knihy
Děj se odehrává v Londýně v 19. Století.
Hlavním hrdinou je pohledný, sedmnáctiletý Dorian Graye, který svou krásou ohromuje všechny kolem. Jeho krása zaujala i malíře Basila Hallwarda, který Doriana zpodobnil v nadživotní velikosti. U v ateliéru si nedokončeného obrazu všiml lord Henry Wotton, který se s Dorianem toužil seznámit a setkat na vlastní oči. Basil odmítá zpočátku říci Dorianovo jméno a celkově se o něm nechce bavit, protože Dorian pro něj představuje něco, co ani nemůže popsat, je jeho velká inspirace a nerad by se ho vzdal. Navíc víc, jaký Henry doopravdy je, jeho názory a pohled na svět a nechce, aby se dostal Dorianovi do hlavy. Henry jej pobízí, aby dílo dal do galerie. Basil odmítá s argumentem, že by lidé poznali, kdo doopravdy je, neboť do obrazu dal část sebe.
Jelikož Dorian téhož dne přišel stát modelem, Basil se nevyhnul představování. Dorian je zakřiknutý a jen poslouchá, co mu Henry povídá. Dorian jej pobídne, aby mu dělal společnost mezitím, co jej bude Basil malovat, neboť Basil je při své práci velmi soustředěný a nemluvný. Henry jeho pobídku velice rád přijímá.
Henry skládá Dorianovi nejednu lichotku a stále se vrací k jeho kráse a nezkaženosti až přiměje Doriana přemýšlet o sobě samém a o věcech krásných. Před dokončeným obrazem vyřkne slova, kde si přeje, aby zůstal navěky krásný a mladý.
Henry se na druhý den dovídá o původu Doriana Graye a je jím celkově uchvácen. Rozhodne se k němu dostat blíže. Bere jej do společnosti a představuje svým známým. Každý, kdo jej spatří, se nejprve pozastavuje a žasne nad jeho krásou, což u Doriana vyvolává pocit domýšlivosti a svou krásu si začíná více uvědomovat. Čím více jsou spolu, tím více se začínají sobě podobat.
Jednoho večera Dorian zabloudil v jedné z londýnských čtvrtí. Zastaví se až u divadla, kde se rozhodne shlédnout nějaké představení. V hlavní roli uvidí krásnou Sibyl Vaenovou, do které se na první pohled zamiluje. Od tohoto večera nevynechal jediné představení až do chvíle, kdy přizval na představení své dva přátele Basila a Henryho. Po představení ji skládá poklony a představuje se jako Princ z pohádky. Po třetím setkání se zasnoubí. Sibyl ještě před odjezdem svého bratra Jamese všem oznamuje novinu. James nesdílí radost jako Sibyl. Je patrně zaskočen a překvapen tak unáhleným rozhodnutím. A přísahá, že pokud jí něco udělá, je ochoten jej zabít.
Henry si začíná dělat o Doriana starost. Do klubu už téměř nechodí a ani na něj čas nemá. Dorian odhaluje své záměry a pozve jej a Basila na představení. Toho večera se Sibyl ukáže jako obyčejná nula. Její hraní nemělo co dělat s profesionálním herectvím. Basil s Henry byli její výkonem zhrozeni, těžko se jim to povídalo, ale museli Dorianovi otevřít oči. Dorian se po hře vydal do zákulisí. Sibyl se k Dorianovi tiskla, ale ten ji od sebe odstrkoval. Sibyl mu vysvětlila důvod její přeměny. Do té doby než ho poznala, bylo pro ni divadlo vším. Neznala nic krásnějšího. Po setkání s ním si uvědomila tu faleš a lež, kterou je divadlo. Nepředstavuje opravdovou lásku, jen její odlesk. Její argumenty Doriana ještě více pobouřili. Oznámil ji, že jejich zasnoubení ruší, a že zabila jeho lásku.
Té noci se Sibyle zhroutil svět. Po představení když odcházela se svou matkou domů, se ještě pro něco vrátila do divadla. Když se dlouho nevracela, vrátili se pro ni. Ale nalezli ji mrtvou ležet na podlaze. Patrně spolkla něco jedovatého, co se používá v divadlech.
Toho samého večera uviděl Dorian svůj portrét. Zdál se mu nějak pozměněn. Dlouze jej zkoumal a všiml si jeho tvrdého výrazu ve tváři. Vzpomněl si na své přání. Vše si spojil s dnešním dnem, jak ublížil Sibyl. Celou noc o tom přemýšlel a došel k závěru, že se jí musí omluvit, a i když se zachovala, jak se zachovala, si ji chce vzít.
Druhého dne ráno, jej navštívil Henry se zprávou, že Sibyl je mrtvá. Dorian dává vinu sobě. Poté se s tím vypořádá a bere to statečně. Jakoby se nic nestalo. Basil je jeho chováním zklamán, vidí, že to není ten starý Dorian. Co Doriana teď trápí, je jeho obraz, který schovává za plentu, aby jej nikdo nespatřil. Začíná mít podezření na svého sluhu, že jej spatřil. Nikomu nemůže věřit. A aby měl jistotu, že obraz nikdy nikdo nespatří, schová jej do pokoje, od kterého má klíč od této chvíle pouze on, kde už nikdo nebyl dobrých pár let.
Během následujících 18 let byl několikrát zamilován do bohatých dam z Londýna, sbíral klenoty, květiny, tkaniny a knihy, zajímal se o hudbu a začal zvát občany Londýna na honosné večeře v jeho domě. Mimo to se začalo o něm také proslýchat, že všichni, kdo se dostanou do jeho blízkosti, zemřou nebo se ztratí.
Doriana navštíví Basil, se kterým se neviděl už nějakou dobu. Před svým odjezdem do Paříže se snaží v Dorianovi opět probudit city. Nechápe jak je možné, že si stále zachovává svou dětskou tvář, i přes své skutky a chování. Žádná vráska ani známka těch ohavností. Dorian mu dovolí nahlédnout do své duše a bere jej do pokoje, kde ukryl obraz. Basil hrůzou nemůže ani promluvit. Dorian bere nůž a zabíjí Basila. Poté si přizve svého přítele chemika Alana Campbella na pomoc. Chce, aby tělo spálil. Alan po pár dnes spáchá sebevraždu. Dorian zahladí stopy (dokonce předstírá, že byl té noci v klubu a probouzí svým příchodem sluhu, který by mohl případně dosvědčit jeho alibi) a Basil je prohlášen za nezvěstného. Nikomu ani Henrymu to nepřijde divné, neboť Basil byl odjakživa blázen a tajnůstkář.
Doriana dostihla deprese a strach. Snaží se to řešit opiem. Odchází jej hledat v jiném městě, kde ho nikdo nezná a v přestrojení. V jednom z barů na něj narazí bratr Sibyl Vaneové James, který uslyší rozhovor, ve kterém se objevuje pojmenování princ z pohádky. Vše nasvědčuje tomu, že je to ten koho hledá. Dorian prchá z baru. James jej dostihne a chce zabít. Dorian se zalekne, pak ale argumentuje svou mladostí. James přiznává svou chybu a zdrceně odchází.
Dorian ze strachu neopouští dům. Všude vidí nebezpečí. Při návštěvě Henryho sestřenice Dorian omdlí. Zdálo se mu, že viděl Jamese Vanea. Během lovu se svými přáteli je jeden z mužů zastřelen. Poté, co Dorian zjistil, že to byl James Vane, spadl mu kámen ze srdce.
Dorian se snažil dělat dobré skutky a doufal, že se jeho tvář na obraze změní k lepšímu. Nic se nezměnilo. Dokonce i pro dobro jedné dívky, Hetty Mertonovou, ji opustil. Dorian si uvědomil, že příčinou všeho je obraz. Toužil být svobodný. Vzal nůž, který zabil Basila a probodl jím obraz. V tu chvíli se ze zamčeného pokoje ozval výkřik smrti. Dva muži na ulici společně s policistou zamířili k pokoji. Jakmile se jím podařilo dostat dovnitř, uviděli skvostný obraz mladého muže a na podlaze starého vrásčitého muže s nože v srdci. Až podle prstenu poznali, o koho jde.
Hlavní postavy
Dorian Gray – pohledný mladík, před výchovou Henryho zcela nezkažený, nemá rodiče, má dobrý vkus, lze ho lehce zmanipulovat, narcisistický, hledá vášeň, ale na druhou stranu se cítí být členem konzervativní společnosti, pro kterou je arbitrem elegantem
Henry Wotton – muž znalý života, rád filosofuje, poučuje, manipuluje, není schopen upřímné lásky, jako každý člen společnosti opovrhuje chudinou a těmi, kdo se mu nestačí rovnat, dokáže lichotit, na druhou stranu mu uteče manželka, ví, že není nesmrtelný, proto tolik obdivuje Doriana a je v jeho blízkosti. V příběhu se jeví jako starší, ale co do stáří není o mnoho starší než Dorian
Basil Hallward – čestný muž, nezkažený společností, protože stojí tak nějak mimo ni, má svůj svět, který obsáhne jeho atelier, potřebuje podnět, aby stvořil umělecké dílo, je to dobrý člověk a je bohabojný
Úryvek z knihy
…Rozhlédl se a uzřel nůž, kterým probodl Basila Hallwarda. Mnohokrát už ho čistil, až na něm nezbyla ani poskvrnka. Třpytil se a leskl se. Tak jako zahubil malíře, zahubí teď malířovo dílo avše, co to dílo znamená. Zahubí minulost, a až bude minulost mrtvá, on bude volný. Zahubí ten obludný život duše, a bez jeho ohavných výstrah on bude žít v klidu. Uchopil nůž a probodl jím obraz. Bylo slyšet výkřik a zadunění….
Krátký motivující závěr
Kniha je čtivá, občas dosti popisná, ale to se dá překousnout. Pokud by román někoho nudil, je možno shlédnout i filmové verze knihy.
