Petr a Lucie – rozbor díla k maturitě (2)

Petr a Lucie

Kniha: Petr a Lucie

Autor: Romain Rolland

Přidal(a): Šár

Romain Rolland (*1866 – †1944)

Francouzský dramatik, prozaik, publicista a esejista.
V roce 1915 získal Nobelovu cenu za literaturu.
Pocházel z vážené notářské rodiny a získal rozsáhlé humanistické vzdělání.
Zajímal se o dějiny divadla, umění a hudby. Přednášel dějiny hudby na Sorbonně.
Byl představitelem důsledného pacifismu a humanismu.
Své humanistické myšlení veřejně projevoval ve vztahu k významným historickým událostem, bojoval proti fašismu.
V roce 1938 se snažil zabránit rozbití ČSR a protestoval proti Mnichovské dohodě.

Další díla:

Život Beethovenův
Život Michelangelův
Život Tolstého
Jan Kryštof – románový cyklus
Dobrý člověk ještě žije – román
Okouzlená duše – román

Literárně-historický kontext

Meziválečná literatura, Realismus

Dílo vzniklo v období mezi dvěma světovými válkami, konkrétně v roce 1920, a řadí se k tzv. ztracené generaci, i když autor sám k ní věkově nepatřil.
Základní rysy tohoto období a směru:
Přesný, objektivní obraz skutečnosti.
Orientace na široký okruh čtenářů.
Vznikají romány zachycující vývoj hlavní postavy.
Ubývá dějovosti – destrukce děje, metoda proudu vědomí.
Prolínání časových a významových rovin.
Konfrontace vnitřního světa autora s okolím.
Přítomnost expresionistických a existencialistických prvků, prvky absurdity.
Využívání tzv. podtextu, který předpokládá spolupráci čtenáře (domýšlení, hodnocení).
Nejčastějším tématem je obraz první světové války a válečné prožitky.

Další autoři:

Rozbor díla: Petr a Lucie

Základní charakteristika:

Literární druh: Epika (próza)
Literární žánr: Protiválečná novela

Téma a motivy:

Téma: Milostný příběh dvou mladých lidí na pozadí hrůz první světové války, kontrast mezi krutostí války a čistotou lásky.
Motivy: Láska, cit, válka, chudoba, strach, smrt, naděje, umění.

Hlavní myšlenka:

Dílo je zoufalým protestem proti válce a jejím nesmyslným ztrátám na životech nevinných lidí. Odsouzení války, která ničí lidské životy, hodnoty a naděje, a oslava lásky jako jediné síly, která může tomuto zmaru čelit.

Vypravěč:

Forma: Er-forma (vyprávění ve 3. osobě).
Druh vypravěče: Vševědoucí vypravěč, který stojí nad příběhem, zná myšlenky a pocity všech postav a často do děje vstupuje s vlastními úvahami a komentáři.

Kompozice:

Děj je vyprávěn chronologicky, události plynou za sebou od středy 30. ledna do Velkého pátku 29. března 1918.
Dílo je rozděleno do nečíslovaných kapitol oddělených mezerami.

Jazyk a styl:

Dílo je psáno spisovným, poetickým a lyrickým jazykem.
Obsahuje časté úvahové pasáže, které vyjadřují pocity postav, myšlenky o lásce a smrti.
Využívá přímou řeč, zejména v dialozích mezi Petrem a Lucií.
Objevují se řečnické prvky, například řečnické otázky: „Zítřek? Zítřek je mrtev.“
Autor používá citoslovce pro zvýšení expresivity a navození atmosféry.

Básnické prostředky v díle:

Metafora: Přenesení významu na základě vnější podobnosti (např. „hlad – nejlepší kuchař“).
Epizeuxis: Opakování stejného slova nebo slovního spojení těsně za sebou pro zdůraznění.

Časoprostor:

Čas: Děj se odehrává od středy 30. ledna do Velkého pátku 29. března 1918.
Prostor: Válečná Paříž, která je neustále ohrožována nálety a bombardováním. Konkrétní místa zahrnují metro, ulice, parky, Lucin byt a kostel sv. Gervasia.

Postavy:

Petr Aubier: Osmnáctiletý student z dobře situované měšťanské rodiny, syn soudce. Je citlivý, snivý, horlivý a vášnivý. Válku vnímá jako nesmyslnou a krutou, má k ní silně protiválečný postoj a nechápe její smysl. Vkládá všechny své naděje do vztahu s Lucií, který se pro něj stává únikem z reality. Je ovlivněn nábožensky založenou matkou.
Lucie: Mladá, chudá dívka, která žije jen s matkou pracující v továrně na výbušniny. Živí se malováním a prodejem kopií obrazů. Je bezstarostná, usměvavá a optimistická. Na rozdíl od Petra je realistka, bere život takový, jaký je, a je smířená s válkou. Její smysl života se naplňuje v lásce k Petrovi.
Filip: Petrův o šest let starší bratr, který dobrovolně odešel na frontu. Válka ho změnila, ztratil své iluze a stal se cynickým. Jeho vztah s Petrem prochází krizí, ale když vidí lásku mladého páru, probudí se v něm staré city a jejich bratrské pouto je obnoveno.
Přátelé Petra: Jakub Sée, Antonín Naudé, Bernard Saisset a Claude Puget – skupina Petrových přátel stejného věku, se kterými debatuje o válce a smyslu života.

Děj:

Děj novely se odehrává v Paříži od středy 30. ledna do Velkého pátku 29. března 1918, v době první světové války. Osmnáctiletého Petra Aubiera za šest měsíců čeká odvod na frontu. Během náletu v metru se jeho ruka instinktivně spojí s rukou neznámé dívky, Lucie. Toto setkání v něm zanechá hluboký dojem. Petr pochází z vážené rodiny, jeho otec je soudce a bratr Filip, o šest let starší, už na frontě bojuje a válka ho hluboce změnila k horšímu, což Petra trápí.

Petr podruhé spatří Lucii v Lucemburské zahradě a od té chvíle ji vyhledává. Postupně se sbližují. Lucie je chudá dívka, která bydlí jen s matkou pracující v továrně na zbraně. Sama se živí prodejem kopií slavných obrazů. Petr se nedokáže smířit s tím, že její matka přispívá k válečnému zabíjení, ale Lucie to vnímá jako nutnost pro přežití. Aby jí finančně pomohl, objedná si u ní Petr svůj portrét. Během sezení u ní doma se jejich vztah prohlubuje. Poznají své odlišné povahy – Petr je snílek a idealista, který válku nenávidí, zatímco Lucie je realistka, která bere život takový, jaký je. Přesto je spojuje hluboký cit a touha žít přítomností, protože budoucnost se zdá nejistá.

Jejich láska rozkvétá uprostřed válečné Paříže. Když se Petrův bratr Filip vrátí na dovolenou, zpočátku na bratrovo štěstí žárlí, ale pohled na zamilovaný pár v něm probudí vzpomínky na vlastní mládí a jejich lásku jim v duchu přeje. Během jednoho z dalších náletů se Petr Lucie zeptá, kdy bude jeho, a ona odpoví, že o Velikonocích. Na Velký pátek se rozhodnou jít do kostela sv. Gervasia, aby si poslechli varhanní hudbu. V chrámu se v tichosti jeden druhému oddají. V tu chvíli však na kostel dopadne bomba. Masivní pilíř se zřítí a pohřbí Petra a Lucii v jejich posledním objetí.

Doplňující informace:

Novela byla napsána v roce 1920, tedy krátce po skončení první světové války, což autorovi umožnilo reflektovat bezprostřední zážitky a pocity spojené s tímto konfliktem.

1. část

Zasazení do výňatku díla:

literární forma: kapitola

úvod, střed, závěr románu

úryvek se bude skládat buď z: díly – kapitoly – odstavce

2. část

vypravěč:

forma: er – forma, psánou prozaickou formou

hlavní p.: Petr a Lucie

vedlejší p.: Filip, Jakub Sée, Antonín Naudé, Bernard Saisset a Claude Puget (přátelé Petra)

epizodické p.:

fiktivní.:

kladné p.: Petr a Lucie

neutrální p.: Filip, Jakub Sée, Antonín Naudé, Bernard Saisset a Claude Puget

záporné p.:

charakteristika postav

Vyprávěcí způsoby: přímá řeč/ polopřímá řeč/ nevlastní přímá řeč/ nepřímá reč

Typy promluv: monolog/dialog/ pásmo vypravěče

3. část

Jazykové prostředky a jejich funkce výňatku: (drama a próza)

slova nespisovná:

+ proč je autor použil

navození atmosféry historické epochy, , navození básnické atmosféry

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku:

Tropy:

Figury: (poezie)

literární proud

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.