Kniha: Věc Makropulos
Autor: Karel Čapek
Rozbor přidal(a): BluRay96
Vloženo na: Studijni-svet.cz
VĚC MAKROPULOS
I.
literární žánrový typ → antiutopické drama
- téma:
–celkové téma:
-nesmrtelnost, dlouhověkost – otázka, zda je dobrá pro člověka
-kontrast – city x absolutní bezcitnost (zejména při žalu Pruse nad smrtí syna)
-smysl života, filozofie smyslu pro hodnoty (láska atd.)
-hlavní téma:
–v rámci případu dědictví dojde k objevení paní Makropulos (337 let staré ženy, která zná tajemství dlouhověkosti)
- Dějství – v Kolenatého pracovně, poprvé se objevuje Elina Makropulos, objasnění soudního sporu o dědictví Loukova, nalezení zapečetěných spisů
- Dějství – scéna v divadle asi po koncertě zpěvačky Emili Marty (paní Makropulos), Prus objevuje záhadu, pravděpodobně padělání dokumentů – konfrontace
- Dějství – v hotelovém pokoji Elina M. získává od Pruse řecký recept na dlouhověkost zpět, dochází k sebevraždě Janka z nešťastné lásky k paní M., všichni přítomni si žádají nátlakem vysvětlení
Proměna – hotelový pokoj se mění na soudní síň, dojde k vysvětlení receptu, případu dědictví atd. – řešení, co s receptem – je zničen (nikdo by neměl žít tak dlouho)
- časoprostor:
– čas: odpovídající době vzniku (20. léta 20. století)
–prostor: odehrává se v místech popsaných v ději → pracovna Dr. Kolenatého, divadlo a Emiliin pokoj
- kompozice:
–není dodržena antická zásada tří jednot, dělí se na 3 dějství + proměnu (v podstatě 4. dějství)
-hra psána v próze, mnoho scénických poznámek
-chronologická
II.
- vyprávěcí postup:
–ICH-forma
-autor absolutně nezúčastněný
-velké množství podrobných scénických poznámek (často→ Poznámka pauza, pouze dialogy nebo velmi krátké výpovědi postav)
- slohový postup:
–vyprávěcí, charakterizační (nepřímá charakteristika postav)
- přístup autora:
–autor jednoznačně odsuzuje nesmrtelnost nebo přílišnou dlouhověkost
- postavy:
–reálné, vyvíjejí se
- Emílie Marty
-zpěvačka obdivována všemi muži
-má ještě mnoho dalších jmen – např. Ellian Mac Gregor, Elsa Müller, Eugenia Montez
-její původní jméno je ale Elina Makropulos a je dcerou alchymisty na dvoře Rudolfa II.
-znuděna životem
-lhostejná ke všemu okolo
-bojí se smrti.
- Jaroslav Prus
-potomek Josefa Pruse
-soudí se s Albertem Gregorem o právo na statek Loukov
- Albert Gregor
-potomek Josefa Pruse a zpěvačky Liliany MacGregorové, se kterou měl Josef mimomanželský poměr a syna
-bláznivě se zamiluje do Emílie Marty
- Kristina
-mladá dívka, která se chce stát zpěvačkou
-milá Janka Pruse
-velmi obdivuje Emílii Marty
-nelíbí se jí představa nesmrtelnosti.
- Janek
-syn Jaroslava Pruse
-milý Kristiny, ale zamiluje se do Emílie
-ze žárlivosti spáchá sebevraždu.
- Kolenatý
-nedůvěřivý advokát Alberta Gregora
-chce využít receptu na nesmrtelnost
- Vítek
-solicitátor→ právní zástupce s omezenými pravomocemi jen k některým úkonům
- Hauk– Šendorf
-bývalý milenec Emilie
-opakem Pruse, má jižanský temperament, jenž je vystihnut ve španělských rozhovorech s Emilií
- Komorná
- Lékař
- Strojník
- Poklízečka
III.
- jazyk:
-hovorový, lidová vyjádření, i slova z argotu či slangu
-mnoho slov z cizích jazyků→Španělština
-srozumitelný, přístupný
-užití zdrobnělin → Bertík
-autentický, velmi bohatý jazyk, slovní zásoba
-časté nedokončené výpovědi, postavy si skáčou do řeči
-vyjádření vzrušení, citových pochodů, časté využívání tří teček
-mnoho exklamací, bohatá interpunkce (?,!)
IV.
-dobové vlivy:
-I. a II. Světová válka
-nacistický režim
-světová hospodářská krize 1929
-občanská válka ve Španělsku
-nástup totalitního režimu => komunismus
-rysy směru:
–na počátku 20. století vrcholí a doznívá realismus (A. Jirásek, K. V. Rais aj.), naturalismus (V. Mrštík) výjimečně impresionismus (F. Šrámek)
–ve 20. letech: převaha menších prozaických žánrů → povídka, reportáž, utopická
–ve 30. letech: rozsáhlejší útvary→ román, románový cyklus
-znaky:
-důraz na poznávací (noetickou) stránku díla
-péče o jazykovou kulturu projevu
-zesílení epičnosti
-sklon k baladické stylizaci (baladická próza)
–Manifest českých spisovatelů: 5/1917 (připravený Jaroslavem Kvapilem)
→požadavek svobody tisku, svéprávnosti národů (právo Čechů na samostatnost)
Reakce na první světovou válku
-legionářská lit. → inspirace osudem českých legií v Rusku (Langer, Medek)
-Hašek, Šrámek
-autoři blízcí názorům T. G. M. (demokracie, humanismus), problémy řešit smírnou cestou
-problematika prostého člověka (koníčky – fotbal, zahrádkářství,…)
-humor, hovorový jazyk, prvky okrajových žánrů /detektivka, dobrodružný román) + nebezpečí totalitní moci
-soustředění kolem Lidových novin
-Josef Čapek, Karel Čapek, Karel Poláček, Eduard Bass
Socialistický režim
-společensko-kritická a sociální próza, vychází z Marxe a Lenina
-Ivan Olbracht, Marie Pujmanová, Václav Řezáč
-zaměřeno na nitro, osud a jejich vliv na okolí
-Jaroslav Havlíček, J. Glazarová, K. Čapek (noetická trilogie)
-asociace, lyričnost, obraznost
-autor:
KAREL ČAPEK
–dílo:
1) období do roku 1921
-povídky mají filosofický charakter, nevíra v civilizaci
Boží muka → filosoficko–detektivní povídky, válečná úzkost
Francouzská poezie nové doby
Trapné povídky
2) 1920 – 1927
-románové a dramatické utopie a anti utopie
- U. R. → vědecko-fantastické drama
Věc Makropulos → antiutopické drama o nesmrtelnosti
Továrna na absolutno→ antiutopický román (nebezpečí fanatismu)
Krakatit → antiutopický román, o výbušnině, pohádkové rysy
3) 1928 – 1933
-soubory próz psaných původně pro noviny
-povídky, fejetony, sloupky, bajky, eseje, apokryfy, úvahy
Povídky z jedné kapsy, z druhé kapsy
–cestopisy: Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na Sever
Zahradníkův rok → práce na zahrádce v průběhu roku, využívá vlastní zahrádkářské zkušenosti
Jak se co dělá → film, noviny, divadlo (fejetony)
Kniha apokryfů
Měl jsem psa a kočku
4) 1933 – 1935
-románová noetická trilogie o problémech poznatelnosti člověka, pravdy a světa
-noetická trilogie:
Hordubal → relativnost pravdy při hledání Hordubalova vraha
Povětroň → snaha o rekonstrukci života – nezjistí se, kdo měl pravdu (jaký byl ten člověk)
Obyčejný život
5) 1935 – 1938
-ovlivnění nástupem nacismu a předzvěstí války
Válka s mloky → protifašistický antiutopický román, alegorie
Bílá nemoc
Matka→ jeho přímý jazyk
–život:
-1890–1938
-narozen v Malých Svatoňovicích, dětství prožil v Úpici v Podkrkonoší
-prozaik, dramatik, publicista, filozof (pragmatismus)
-manželka Olga Scheinpflugová
-filosof – stoupenec pragmatismu (zpochybňuje pravdu – neexistuje absolutní pravda)
-v Čapkově vile se scházeli tzv. „pátečníci“ → F. Peroutka, V. Vančura, K. Poláček, F. Langer→ diskuse o politice, kultuře, událostech
-předsedou Penklubu – světového klubu spisovatelů
-studium na gymnáziu v Hradci Králové – vyloučen – Brno, FF v Praze, v Berlíně a Paříži
-ve 20. letech dramaturg Vinohradského divadla
-1933 nástup nacismu – boj za zachování demokratických hodnot
-1917-1921 pracoval v Národních listech
-1921- † v Lidových novinách
–znaky tvorby:
-vyjádření srozumitelné, se smyslem pro humor; bezprostřednost výpovědi
-konkrétnost, dialogičnost, sklon k hovorovosti
-plynulá mluva, souřadnost, hromadění synonym, hovorový jazyk
-tematická i žánrová pestrost děl
-smysl pro tajemno (nedořešené případy)
-srovnat s jinými díly:
Povídky z druhé kapsy
-podobnost s detektivními náměty → i ve Věci Makropulos se „vyšetřuje“ podstata problému
-podobný jazyk → charakterizační funkce, cizí výrazy a slova z jiných jazyků
-filosofická funkce → v obou dílech se objevují postavy, které řeší nějaký humanitní problém
