Kniha: Revizor
Autor: Nikolaj Vasiljevič Gogol
Přidal(a): Sašenka
Nikolaj Vasiljevič Gogol (*1809 – †1852)
- Nikolaj Vasiljevič Gogol byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, klíčový představitel ruského kritického realismu. Jeho dílo se vyznačuje satirickým pohledem na společnost, byrokracii a lidské slabosti.
Další díla:
- Mrtvé duše
- Hráči
- Ženitba
Literárně-historický kontext
- Dílo bylo vydáno v roce 1836.
- Za vlády cara Mikuláše I. nebylo neobvyklé, že úředníci z centra přijížděli na inspekce inkognito, aby prověřili loajalitu a fungování místní správy.
- Hra byla přijata s nadšením mladými lidmi a pokrokovými kritiky, zatímco vyšší společnost a úřednictvo ji kritizovalo, protože se v ní poznalo.
Další autoři:
Rozbor díla: Revizor
Základní charakteristika:
Téma a motivy:
- Celkové téma: Kritika omezenosti, úplatkářství a morálního úpadku úřednického aparátu.
- Hlavní téma: Příjezd domnělého revizora do zkorumpovaného města.
- Vedlejší motivy: zasnoubení Chlestakova s hejtmanovou dcerou, strach, podlézavost, lidská hloupost.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou je kritika a zesměšnění společenských nešvarů – korupce, byrokracie, hlouposti a pokrytectví. Dílo odhaluje prohnilost systému, kde strach z odhalení vede k absurdním situacím. Tuto myšlenku shrnuje slavné motto díla: „Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš křivou hubu.“
Vypravěč:
- Jelikož se jedná o drama, dílo nemá vypravěče. Celý děj je podán formou dialogů a monologů jednotlivých postav.
Kompozice:
- Počet částí: Hra je rozdělena do pěti aktů (jednání), které se dále člení na jednotlivé výstupy.
- Postup: Děj je uspořádán chronologicky.
Jazyk a styl:
- Jazyk je převážně hovorový, místy až nespisovný, což odpovídá charakteru a vzdělání postav.
- Větná stavba využívá jak krátké, úsečné věty v dynamických dialozích, tak delší souvětí, zejména v Chlestakovových lživých monolozích.
Básnické prostředky v díle:
- Archaismus: gáže, pakatel
- Hyperbola (nadsázka): gáže mi nestačí ani na chleba se solí
- Elipsa (výpustka): vysázet pětadvacet (chybí „ran“)
- Epizeuxis (opakování slov): Půjčte mi, půjčte!
Časoprostor:
- Doba: 30. léta 19. století
- Místo: Nejmenované malé provinční město v carském Rusku.
Postavy:
- Ivan Alexandrovič Chlestakov: Bezvýznamný petrohradský úředníček, kterého si místní smetánka splete s revizorem. Je lehkomyslný, prostořeký, mluví a jedná bez rozmyslu. Využívá hlouposti a strachu úředníků ke svému obohacení.
- Anton Antonovič Skvoznik-Dmuchanovskij: Hejtman města. Navének se tváří jako důležitý a solidní muž, ve skutečnosti je však namyšlený, úplatný a bojí se o své postavení.
- Anna Andrejevna: Hejtmanova manželka. Je marnivá, zvědavá a ráda koketuje. Snaží se působit jako dáma z vyšší společnosti.
- Maria Antonovna (Mášenka): Dcera hejtmana a Anny Andrejevny. Stane se objektem Chlestakovova zájmu a na krátko i jeho snoubenkou.
- Osip: Chlestakovův sluha. Je mazaný a praktický, na rozdíl od svého pána si uvědomuje nebezpečí situace a včas ho přesvědčí k odjezdu.
- Bobčinskij a Dobčinskij: Dvojice místních statkářů. Jsou nesmírně zvědaví a hloupí, roznášejí po městě zprávu o příjezdu revizora, kterou si špatně vyložili.
- Luka Lukič Chlopov: Školní inspektor, který se bojí jakékoliv kontroly.
- Ammos Fjodorovič Ljapkin-Tjapkin: Místní soudce, který bere úplatky a v soudních spisech má nepořádek. Přečetl prý jen pár knih a je na to hrdý.
- Ivan Kuzmič Špekin: Poštmistr, který ze zvědavosti otevírá a čte cizí dopisy. Právě on nakonec odhalí pravou identitu Chlestakova.
Děj:
Děj se odehrává v malém ruském provinčním městě, kde vládne korupce a nepořádek. Místní honoraci, v čele s hejtmanem Antonem Antonovičem, vyděsí zpráva, že do města má inkognito přijet revizor z Petrohradu.
V místním hostinci se tou dobou ubytoval bezvýznamný úředník Ivan Alexandrovič Chlestakov, který prohrál všechny peníze v kartách a nemá na zaplacení. Statkáři Bobčinskij a Dobčinskij ho mylně označí za očekávaného revizora.
Hejtman a další úředníci se začnou Chlestakovovi podbízet, hostit ho a půjčovat mu peníze v domnění, že si tak zajistí jeho přízeň. Chlestakov, ač zprvu zmatený, rychle pochopí výhody situace a začne hrát svou roli s velkou vervou. Vychloubá se svým (vymyšleným) vlivem v Petrohradě, přijímá úplatky a svádí hejtmanovu ženu i dceru.
Chlestakov se dokonce zasnoubí s hejtmanovou dcerou Marií. Jeho sluha Osip, který je chytřejší než jeho pán, ho včas varuje, že podvod může být odhalen, a přiměje ho k rychlému odjezdu z města.
Po jeho odjezdu se úředníci radují, jak situaci zvládli. Hejtman všem oznamuje zasnoubení své dcery. V tu chvíli přichází poštmistr, který otevřel Chlestakovův dopis příteli, v němž se všem posmívá a popisuje jejich hloupost. Vzápětí přichází strážník s oznámením, že do města právě dorazil skutečný revizor. Hra končí němou scénou, kdy všechny postavy zkameněle hledí na diváky.
Inspirace a adaptace:
- Gogol údajně získal námět od svého přítele, básníka Alexandra Sergejeviče Puškina. Puškin mu vyprávěl příhodu o tom, jak byl během jedné své cesty v jistém městě omylem považován za tajného vládního úředníka.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
