Kniha: Proměna
Autor: Franz Kafka
Přidal(a): Sašenka
Franz Kafka (*1883 – †1924)
- Pražský, německy píšící spisovatel židovského původu a jeden z nejvlivnějších spisovatelů 20. století.
- Vystudoval gymnázium a práva. Pracoval v pojišťovně, ale za svůj hlavní životní úkol považoval psaní, kterému se věnoval hlavně v noci a práce ho od toho zdržovala.
- Nepil kávu, čaj, nejedl čokoládu.
- Měl problematický vztah s otcem, což se odráží v díle Dopis otci.
- Bál se manželství a měl komplikované vztahy se ženami.
- Byl velmi kritický ke svému dílu. Před smrtí požádal svého přítele Maxe Broda, aby všechna jeho nedopsaná díla zlikvidoval, protože se obával, že by je lidé nemuseli přijmout a on by se už neměl šanci bránit. Max Brod jeho přání neuposlechl a díla vydal (např. nedokončený román Proces).
- V roce 1917 onemocněl tuberkulózou, se kterou sedm let bojoval, než jí podlehl.
Další díla:
- Proces
- Zámek
- Dopis otci
Literárně-historický kontext
Moderní literatura, existencialismus (1. polovina 20. století)
- Dílo bylo vydáno v roce 1915, tedy v období 1. světové války.
- Řadí se k modernímu literárnímu proudu a existencialismu.
Další autoři:
Rozbor díla: Proměna
Základní charakteristika:
- Literární druh: Epika
- Literární žánr: Povídka
- Existuje mnoho verzí, jak může být dílo pochopeno, což byl nejspíš i původní záměr Kafky.
- Často je považováno za nejhumornější Kafkovo dílo.
- Proměně v brouka se někdy říká „zhmotněná metafora“.
Téma a motivy:
- Celkové téma: Odcizení mezi lidmi, nemožnost komunikace.
- Hlavní téma: Přeměna člověka na hmyz.
- Vedlejší téma: Nedostatek peněz, finanční závislost.
Námět:
- Námět: Námětem je metafora, která vyjadřuje existenciální pocit odcizení člověka v moderním světě.
- Námět: Pocit odcizení je ještě výraznější, protože se odehrává v rodině, mezi nejbližšími.
Vypravěč:
- Er-forma.
Kompozice:
- Dílo je rozděleno do 3 kapitol.
- Kompoziční postup je chronologický.
Jazyk a styl:
- Jazyk je spisovný.
- Jsou použity jednoduché věty.
- Častý je vnitřní monolog hlavní postavy.
Básnické prostředky v díle:
- Přirovnání: hřbet tvrdý jako pancíř
- Personifikace: přikrývka se držela
- Metafora: předloktí se ztrácí v těžkém kožešinovém rukávníku
- Nadsázka: zkoušel to snad stokrát
Časoprostor:
- Doba: 20. století
- Místo: Malý byt v nejmenovaném městě, děj se odehrává především v Řehořově pokoji.
Postavy:
- Řehoř Samsa: Poctivý, pracovitý obchodní cestující, který živí svou rodinu. Svou proměnu bere jako fakt, necítí se ublížen a nechce dělat rodině potíže. Spíše ho mrzí, že jim nemůže finančně pomoct.
- Markétka: Řehořova mladší sestra, která hraje na housle. Zpočátku je milá, stará se o Řehoře v podobě hmyzu a snaží se překonat odpor. Později musí začít pracovat, hmyz jí začíná být lhostejný a nakonec ho začíná nenávidět, protože je pro rodinu přítěží.
- Matka: Nedokáže se se synovou proměnou vyrovnat, má z něj hrůzu a později ho začne nenávidět.
- Otec: Líný a přísný. Proměněný Řehoř je mu odporný a chová se k němu agresivně.
Děj:
Obchodní cestující Řehoř Samsa se jednoho rána probudí a zjistí, že se proměnil v obrovský hmyz. Zpočátku se snaží svou situaci ignorovat a myslí na své povinnosti v práci a na to, jak splatit dluhy rodičů. Jeho rodina – otec, matka a sestra Markétka – je jeho proměnou zděšena. Zamykají ho v jeho pokoji a snaží se s novou realitou vyrovnat.
Zpočátku se o Řehoře stará sestra Markétka, která mu nosí jídlo a uklízí pokoj. Postupem času však její soucit slábne a péče o bratra se pro ni stává břemenem. Rodina se dostává do finančních potíží, protože Řehoř byl jediným živitelem. Otec se vrací do práce, rodina si najde podnájemníky a Markétka začne pracovat jako prodavačka. Řehoř se stává stále větší přítěží a jeho přítomnost v bytě komplikuje život všem.
Vztahy v rodině se postupně rozpadají. Otec na Řehoře zaútočí a zraní ho jablkem, které mu zůstane v krunýři a způsobí infekci. Jednoho večera Řehoř vyleze z pokoje, aby si poslechl sestřinu hru na housle, čímž vyděsí podnájemníky. To je pro rodinu poslední kapka. Markétka prohlásí, že se „toho“ musí zbavit, protože to už není jejich Řehoř. Zraněný, hladový a psychicky zlomený Řehoř se vrátí do svého pokoje, kde v noci sám a opuštěný umírá. Ráno ho najde posluhovačka a jeho tělo bez okolků uklidí. Rodině se uleví, cítí se osvobozená a plánuje si novou, lepší budoucnost bez něj.
Doplňující informace:
Někdy je za hlavní postavu považována sestra Řehoře, Markétka, a ne on sám. Dílo tak lze číst jako příběh o její proměně z milujícího dítěte v pragmatickou dospělou osobu.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
