Kniha: O myších a lidech
Autor: John Steinbeck
Rozbor přidal(a): Markéta
Vloženo na Studijni-svet.cz
John Steinbeck (1902–1968)
- Americký spisovatel a nositel Pulitzerovy ceny za román Hrozny hněvu.
- Své životní zkušenosti vkládal do svých sociálně kritických románu.
- Často ve svých dílech reagoval na hospodářskou krizi, kde popisoval zejména bídu a utrpení lidí stojících na okraji společnosti. Jeho hrdinové jsou tedy lidé bez práce či bez domova, nebo tuláci. Avšak tyto postavy nepopisuje negativně, spíše k nim vyjadřuje jakési sympatie a pochopení.
- V roce 1962 získal Nobelovu cenu za literaturu.
- Patří k nejvýznamnějším představitelům amerického realismu první poloviny 20. století. Sám si vyzkoušel mnoho manuálních prací na farmách, proto je jeho popis dělníků tak autentický.
Další díla:
- Na východ od ráje (rozsáhlá rodinná sága), Pláň Tortilla, Toulavý autobus.
Literárně-historický kontext
1. polovina 20. století (kniha vyšla v roce 1937).
Historické pozadí:
- Období Velké hospodářské krize (odstartoval ji krach na newyorské burze v roce 1929).
- Lidé přicházeli o domovy, po Americe putovaly tisíce nezaměstnaných a hledaly jakoukoliv sezonní práci.
Literární směr: Realismus, sociálně-kritická próza.
- Autor na osudech jednotlivců ukazuje selhání tzv. „amerického snu“.
Rozbor díla: O myších a lidech
Základní informace:
- Druh – Epika
- Žánr – Novela (kniha má překvapivý a tragický závěr)
- Místo a doba děje – V USA, Kalifornie, začátkem 20. století, období hospodářské krize
- Časová linie – chronologická
- Jazyk a styl – častá alegorie, objevují se zde prvky balady, er-forma, autor používá slang, užitá obecná a hovorová čeština, dílo má formu vyprávění, objevují se zde zejména dialogy.
Téma, motivy a hlavní myšlenka:
- Téma: Těžký život a osud nemajetných, putujících zemědělských dělníků v období Velké hospodářské krize v USA.
- Motivy: Přátelství a zodpovědnost za druhého (George a Lennie), hluboká osamělost, nedosažitelnost amerického snu, rasismus (černoch Crooks), mentální postižení a fatální nevyhnutelnost osudu.
- Hlavní myšlenka: Autor podrobuje tvrdé kritice sociální podmínky chudých lidí, pro které je „americký sen“ o lepším životě nedosažitelný. Ukazuje, že i uprostřed nejtvrdšího a nejchladnějšího prostředí může existovat hluboké přátelství a obětavost. Název díla je inspirován básní Roberta Burnse, jejíž myšlenkou je, že „nejlepší plány myší a lidí často selžou“ a místo slibované radosti přinesou jen bolest a žal.
Kompozice:
- Děj je přísně chronologický a odehrává se ve velmi krátkém časovém úseku (během pouhých tří dnů – od čtvrtka do neděle).
- Kniha je rozdělena do 6 kapitol.
- Má dramatickou (divadelní) strukturu – každá kapitola se odehrává v jedné jediné propracované scéně (u řeky, ve srubu, ve stodole). Chybí dlouhé popisné pasáže nebo vnitřní monology, děj posouvají kupředu téměř výhradně dialogy (jako v divadelní hře).
- Rámcová kompozice prostoru: Příběh začíná i tragicky končí na naprosto stejném místě – v úkrytu v roští u řeky.
Jazykové prostředky a styl:
- Příběh je vyprávěn v er-formě (objektivní, nezaujatý vypravěč, který chování postav nehodnotí, pouze jej popisuje).
- Vypravěčova řeč (popis krajiny) je čistě spisovná a básnická.
- Naopak promluvy postav (dialogy) jsou plné slangu, vulgarismů, nespisovné a obecné češtiny (např. všecko, ňákým, budem). Tento obrovský kontrast mezi řečí vypravěče a řečí postav dodává dělnickému prostředí maximální autentičnost.
- Dílo má silné prvky balady – celým dějem prostupuje ponurá atmosféra a blížící se pocit nevyhnutelné osudové tragédie.
Hlavní postavy:
- George – hodný, inteligentní, pracovitý a obětavý muž, který velmi touží po spokojeném životě na vlastní farmě. Lennieho bere jako svého bratra, má ho velice rád, i když mu často vyčítá, že se o něj musí starat.
- Lennie – je velmi pracovitý a dobrák, udělá co se mu řekne, ale je naivní a hloupý a chová se jako malé dítě (nepobral moc rozumu, je mentálně postižený), proto se o něj stará George. Je to “hromotluk”, který rád hladí hebké věci, avšak neodhaduje svou obrovskou sílu, což se mu nakonec stane osudným.
- Curley – velice žárlivý, mladý, arogantní muž, který si snaží vynutit svou vlastní autoritu a myslí si, že je něco víc než ostatní lidé.
- Curleyova žena – krásná, velice vyzývavá žena, která není příliš inteligentní. Je v manželství s Curleyem, kterého však nemiluje a proto se cítí velice osamělá. Žije život, který si nikdy nepřála a proto hledá útěchu u ostatních mužů.
Doplněné vedlejší postavy:
- Candy – starý, jednoruký uklízeč na ranči. Když slyší o snu George a Lennieho, nabídne jim své celoživotní úspory.
- Crooks – osamělý černošský podomek, který má kvůli rasové segregaci zakázáno spát s bílými dělníky.
- Slim – moudrý a respektovaný předák honáků, přirozená autorita ranče. Jediný plně chápe pouto mezi Georgem a Lenniem.
Děj:
Jedná se o příběh dvou mužů, Lennieho a George, kteří jsou nemajetní zemědělští dělníci. Chodí od ranče k ranči, a hledají místo, kde se jim bude dařit v práci. Lennie je mentálně postižený a proto se o něj George stará, jako o svého mladšího bratra. Lennie velice rád hladí hebké věci, jakou jsou myši nebo malé štěňátka, avšak je to velký hromotluk, který si neuvědomuje svou obrovskou sílu. Jednoho dne cestují směrem k ranči, kde mají již předem domluvenou práci, jelikož z předchozího ranče je vyhodili, když si Lennie chtěl pohladit šaty jedné dívky. Po cestě na ranč přenocují u potůčku, kdy George poví Lenniemu, že kdyby se cokoliv stane, má se utíkat ukrýt právě na toto domluvené místo, a nikam jinam.
Oba dva sní o své vlastní malé farmě, kde budou chovat králíky a budou oba spokojení. Když dorazí na ranč, začínají pracovat a poznávat nové lidi. Zažívají také mnoho různých dobrodružství. Poznají zde starého muže Candyho, kterému se jejich sen líbí natolik, že se k nim přidává. Díky tomuto se jejich sen stává realizovatelný a vidí naději.
Jednoho dne mladý Curley vyprovokuje Lennieho k boji, načež mu Lennie (v sebeobraně) v souboji rozdrtí ruku. Curley se snaží tuto potupnou prohru Lenniemu nějak oplatit a snaží se ho vyprovokovat. Jednou se starému psovi, co také žije na ranči, narodí štěňátka a Lennie si s nimi rád hraje a velmi rád je hladí. Avšak jednou zlomí štěňátku vaz, protože jej moc hladil a opět si neuvědomoval svou sílu.
Najednou se u Lennieho objeví Curleyova žena, a začne si s Lenniem povídat. Začne mu vyprávět o svém životě a je velice ráda, že ji někdo poslouchá, i když si uvědomuje že Lennie je zvláštní. Dovolí Lenniemu hladit její hebké vlasy, jelikož se Lennie zmínil o tom, že rád hladí hebké věci. Začne její vlasy hladit víc a víc, až se to Curleyově ženě přestane líbit a začne křičet. Lennie se nechce dostat do maléru a snaží se jí umlčet, avšak ji omylem zlomí vaz. O tomto činu se ihned dozvídá mladý Curley a chce Lennieho zlynčovat. Lennie se však utíkal schovat do svého úkrytu, kde jej následně najde George. George na ranči (pro tento účel tajně) ukradl pistoli a poté začíná Lenniemu vyprávět o krásném životě na jejich vysněném ranči, při čemž ho (s obrovským sebezapřením) střelí do zad/hlavy, aby z milosrdenství ukončil trápení, které by jej jinak čekalo.
Vlastní názor:
Velké množství studentů si právě tuto knihu vybírá k maturitě, jelikož se dobře a překvapivě rychle čte. Avšak dle mého názoru se v knize, od začátku téměř do konce neodehrává nic zásadního. Jak jsem se již zmiňoval, pouze konec mi přišel zajímavý, jelikož byl napínavý a dychtivě jsem čekal, jak tato kniha dopadne.
Úryvek z knihy:
„Ne, povídej ty. Já už si to všecko nepamatuju. Povídej, jak to bude s náma.“
„Tak dobře. Jednoho krásného dne si dáme svoje šesťáky dohromady a koupíme si maličkej domeček s ňákým tím kouskem pole a krávu a pár prasat a…“
„A budem mít všecko, co srdce ráčí,“ rozjásal se Lennie. „A budem si držet králíky. Povídej dál, Georgi! Co všecko budem mít na zahrádce, a o těch králících v kotcích, o tom, jak v zimě bude pršet, a o těch kamínkách, a o tý smetaně a mlíce, co se skoro ani nedá prorazit. Povídej mi o tom, Georgi.“
„Proč nepovídáš ty? Vždyť to všecko znáš.“
„Ale ne… povídej ty. Když to povídám já, to už není ono. Jak budu muset opatrovat ty králíky.“
„Tak tedy,“ začal Georgie, „budem mít hezky velkou zelinářskou zahradu a králíkárnu a slepice. A když bude v zimě pršet, řeknem si ‚Však ona práce počká‘, rozděláme v kamínkách oheň, posadíme se ke kamínkám a budem poslouchat, jak déšť bubnuje na střechu. To bude!“ Vytáhl z kapsy nůž. „Na víc už nemám čas.“ Zajel nožem do víčka fazolové konzervy, odřízl je a podal plechovku Lenniemu. Potom otevřel druhou konzervu. Vytáhl z kapsy dva lžíce a jednu z nich podal jemu.
Rozbor ukázky:
Z tohoto úryvku snad každý pozná, že Lennie není tak úplně v pořádku. Mluví jako malé dítě, avšak se jedná o dospělého muže, který má sílu pěti. Avšak je mentálně postižený. Také se zde dočteme, že George se o Lennieho stará jako o svého mladšího bratra. I přes všechny rozdíly mají oba dva stejný sen, sní o malé farmě, kde budou společně žít a chovat králíky, které Lennie velice rád hladil, protože miluje hebké věci.
