Kniha: Petr a Lucie
Autor: Romain Rolland
Přidal(a): Tynka95
Romain Rolland (*1866 – †1944)
- Knihu autor napsal zhruba uprostřed své tvorby.
- Jeho dílo bylo výrazně ovlivněno jeho názorem a znechucením z války, jejíž hrůzy sám zažil.
- Patří mezi jeho nejvýznamnější díla, ačkoliv Nobelovu cenu za literaturu získal za románový cyklus Jan Kryštof.
Další díla:
- Jan Kryštof – rozsáhlý románový cyklus, za který autor obdržel Nobelovu cenu.
- Dobrý člověk ještě žije – historický román z prostředí rodného Burgundska.
- Okouzlená duše – rozsáhlý románový cyklus.
Literárně-historický kontext
1. polovina 20. století, meziválečná próza a realismus
- Meziválečná próza, realistický proud – realismus.
- Objevují se také prvky existencialismu – bytí člověka ve světě je pojato jako úzkost, strach, nejistota (dopad války).
Další autoři:
- Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid, Tři kamarádi.
- Henri Barbusse – Oheň.
- Ernest Hemingway – Sbohem, armádo, Komu zvoní hrana.
- Michail Šolochov – Osud člověka.
Rozbor díla: Petr a Lucie
Základní charakteristika:
- Literární druh: Epika (převažuje vyprávění skutečnosti a určitých událostí, má dvě složky – řeč autorskou a jednotlivé promluvy postav).
- Literární žánr: Novela (má zajímavý a napínavý příběh, který směřuje rychlým spádem k často nečekanému závěru – pointě).
- Literární forma: Próza (není psána ve verších ani v dramatické podobě, základem je slovo, věta, odstavec, ze kterých se skládá kapitola).
Téma a motivy:
- Dílo bylo velkou mírou ovlivněno hrůzami 1. světové války.
- Téma shakespearovské lásky (odkaz na Romea a Julii).
- Beznaděj a pesimismus člověka ve válce, která bere lidské životy a chuť do života.
Vypravěč:
- Vypravěč díla je tzv. vševědoucí, uplatňuje er-formu vyprávění.
- Nevystupuje zde jako konkrétní postava, do děje přímo nezasahuje a nechává mu volný průběh.
- Je informován o veškerém vnějším dění i o duševních stavech postav.
- Celý příběh vypráví sám autor, který se snaží prostřednictvím monologů a dialogů vysvětlit pocity postav.
Kompozice:
- Kompozice textu je chronologická (tematické složky jsou komponovány ve shodě s přirozeným uspořádáním jevů ve skutečnosti).
- Autor popisuje seznámení Petra a Lucie od začátku, nejdříve jak se poznali, poté jak se zamilovali a jak spolu nakonec zemřeli.
Jazyk a styl:
- Kniha je psána spisovným jazykem.
- Občas se v textu vyskytuje dobové zabarvení – archaismy.
- Bohatě je zde obsažena přímá řeč, zejména v rozhovorech mezi Petrem a Lucií.
- V knize se také vyskytují vnitřní monology postav, často v bezvýchodných situacích, kdy přemýšlí, co dál.
Básnické prostředky v díle:
- Personifikace (zživotnění, neživá věc se chová jako člověk, autor oslovuje neživé předměty) – plní určitou funkci dramatizační, např. „dlažba krvácela“.
Časoprostor:
- Místo: Paříž (během bombardování).
- Čas: Doba 1. světové války. Děj trvá od středy večer 30. ledna do Velkého pátku 29. března 1918 (jak je napsáno na první straně knihy).
Postavy:
- Petr: Mladík z bohatší pařížské rodiny, který je zpočátku díla bezstarostný chlapec. Baví se s přáteli a těší se, že brzy nastoupí do války, kde bude bránit svou zem tak, jako jeho bratr, kterého tolik obdivuje. Po setkání s Lucií se však začne vyvíjet v ustaraného milence, který začne válku nechápat, odmítat a nenávidět.
- Lucie: Mladá dívka vroucně milující Petra. Je živá, v nitru bezstarostná. Pochází z chudých poměrů, a proto musí pracovat (maluje kýčovité obrázky), aby pomáhala živit a šatit sebe a svou matku. Její matka navíc pracuje v továrně na munici.
- Filip: Petrův starší bratr. Účastní se bojů v 1. světové válce. Jeho postava a prožitky z fronty jsou velmi důležité pro Petrův myšlenkový vývoj a jeho postupný odpor k válce.
Děj:
Příběh začíná ve středu 30. ledna 1918 v Paříži. Petr a Lucie se poprvé náhodně setkávají a seznamují v metru během probíhajícího náletu na město. V nastalém zmatku a strachu se chytí za ruce, což v nich zanechá hluboký dojem. Později se znovu potkávají, začnou se pravidelně vídat a postupně se do sebe hluboce zamilují. Jejich čistá láska se stává útočištěm před krutou realitou 1. světové války, která všude kolem nich zuří.
Petr, který měl původně brzy narukovat a válku vnímal prizmatem obdivu ke svému staršímu bratru Filipovi, začíná pod vlivem lásky k Lucii a hrůz, které vidí, svůj postoj měnit. Válku začíná nenávidět a odmítat. Lucie si přivydělává malováním obrázků a její matka dokonce pracuje v továrně na munici, což ostře kontrastuje s nevinností jejich vztahu. Oba mladí lidé se snaží žít jen pro přítomný okamžik a plánují, že se o Velikonocích tajně zasnoubí.
Na Velký pátek 29. března 1918 se Petr a Lucie vydávají do kostela svatého Gervasia a Protasia, aby si zde vyslechli hudbu a symbolicky zpečetili svou lásku. Během bohoslužby však dojde k dalšímu bombardování Paříže. Jeden z dělostřeleckých granátů zasáhne mohutný pilíř kostela. Ten se zřítí a oba milence v pevném objetí pohřbí pod svými troskami. Petrův náhlý odchod do války se tak nakonec neuskuteční, protože oba umírají společně.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
