Kniha: Revizor
Autor: Nikolaj Vasiljevič Gogol
Rozbor přidal(a): Domecek
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Literární teorie – forma a obsah
Obecná charakteristika literárního díla
Literární druh –drama
Literární žánr – komedie
Literární směr/sloh -realismus (= zobrazení skutečnosti a její kritické poznávání;
objektivita; užívají se nové jazykové prostředky (archaismy, nářečí); kladen důraz na důkladnou kompozic; literární hrdina se vyvíjí)
– z latiny= věcný, skutečný
Organizace jazykových prostředků
Literární forma : Próza
Stylistická charakteristika textu
Textové prostředky – dialogy, řeč postav přímá (uváděná bez uvozovek)
Slohový postup : vyprávěcí a popisný
Jednoduchý, spisovný i nespisovný jazyk
Hovorové výrazy
Využití jazyka postav k jejich charakteristice a vyjádření duševních stavů
Scénické poznámky
Jazykové prostředky
Archaismy – račte, gáže, pakatel, loket
Hyperbola – gáže mi nestačí ani na chleba se solí
Zdrobnělina – krámek
Elipsa (výpustka, chybí „ran“) – vysázet pětadvacet
Tematická výstavba (téma)
- celkové téma : kritika nedostatků ve společnosti, motiv záměny
- hlavní téma : očekávaný příjezd revizora z Petrohradu, reakce na nevzdělanost, tupost a zkaženost úředníků (podlézavost a úplatkářství)
Děj a kompozice
kompozice – chronologická
– hra o 5 dějstvích : Expozice – Hrdinové příběhu získávají informace o příchodu
revizora. Začíná debata na téma, jak si má každý uklidit
na svém písečku.
Kolize – Zjištění, že revizor je již delší dobu ve městě, neklid, snaha
získat si revizora.
Krize – Vyvrcholením hry je ve své podstatě zvrat děje na konci
Peripetie – Z dopisu, který údajná revizor poslal známému, se
hrdinové dovídají jeho pravou identitu. Chvíli na to je jim
ohlášen příchod skutečného revizora.
Katastrofa – V závěru se již žádné dovysvětlení nevyskytuje.
V posledním výstupu je oznámen příjezd úředníka na
zvláštní rozkat z Petrohradu
Děj :
Do ruského městečka se donese zpráva o tajném příjezdu revizora z Petrohradu. Ten se ubytuje v místním hostinci. Úředníci z městečka mají špatné svědomí hlavně z různých podvodů, a proto se snaží revizorovi nadbíhat. Jenže dojde k omylu. Za revizora je považován úředník Ivan Alexandrovič Chlestakov, který se v městečku pouze zastavuje na cestě ke svému otci. Když Chlestakov vidí, jak ho všichni podlézavě obskakují, rozhodne se této situace využít. Protože je na mizině, rád přijímá stížnosti a dary a s pomocí mazaného sluhy Osipa z nich vyláká značné množství peněz. Vetře se do hejtmanovy rodiny, snaží se svést jeho manželku, dokonce požádá o ruku jeho dcery. Ale Chlestakov se začíná obávat prozrazení, proto rychle odjíždí z městečka. Z jeho dopisu zachyceného poštmistrem se obyvatelé městečka dozvídají, že šlo o podvodníka. Scéna končí příjezdem pravého revizora do městečka.
Postavy – Ivan Alexandrovič Chlestakov – třiadvacetiletý mladík, petrohradský
úředníček, lhář, povodník, povaleč, vychytralý,vychloubačný, není
bohatý,všichni se ho obávají
Policejní direktor – Anton Antonovič městský hejtman, vládne nekompromisně městu, hodně lidí se ho bojí, snažá se házet vinu na ostatní, sám se ospravedlňuje, podplácí, vidí se jako velká pán v Petrohradu, důvěřivý
Anna Andrejevna – žena hejtmana, venkovská koketa, zvědavá, chlubivá, hloupá a naivní. Myslí si, že ji Chlestakov chce, je ochotna soupeřit se svou dcerou.
Marie Antonovna – dcera hejtmana, mladá, hloupá a naivní
Osip – sluha Chlestakova, chytřejší než jeho pán, rychleji se dovtípí
Honorace – poštmistr Špekin, školní inspetor Chlopov, soudce Ljapkin-Ťapkin, kurátor Zemljanika, lékař Ginber, statkáři Bobčinskij a Dobčinskij – žalují na ostatní, snaží se zalíbit revizorovi doma
– vše v rozmezí 24 hodin
– za vlády cara Mikoláše I. (19. století)
- Význam sdělení (hlavní myšlenka)
– upozornit na nedostatky ve společnosti (úplatkářství, byrokracie) a na charaktery lidí ovlivněné penězi a mocí
Literární historie
Společensko-historické pozadí
Politická situace – na počátku 19. století vedlo Rusko Napoleonské války, Napoleon byl poražen
– 1825 umírá car Alexandr I. a na trůn nastupuje Mikoláš I.
– v Rusku bylo samoděržaví = specifická forma absolutismu
Základní principy fungování společnosti v dané době
– většina obyvatel Ruska byli rolníci a stále existovalo nevolnictví
– životní úroveň byla mizerná
– co se týče literatury, v Rusku se více kritizovalo, kvůli nepřátelům a nepořádku v Rusku, přesto však vycházelo hodně děl – literatura v realismu suplovala vědu a techniku
Kontext dalších druhů umění
– umění v realismu věnovalo pozornost námětům z běžného života a dívalo se na skutečnost objektivně, bez iluzí a fantazie
Malířství – Francie: G. Courbet, J.F. Millet
Rusko: Ilja S. Repin
České malířství: Karel Purkyně
Sochařsví – Francie: AiméJulesDalou
České sochařství: Václav Myslbek
Hudba – Francie: G. Bizet, G. Verdi
Kontext literárního vývoje
Realismus – * Francie, 2. pol. 19. století
– objektivnost, žádné přikríšlování, všední situace (např. obrazy – unavené obličeje, atd.)
– člověk je vytvářen prostředím ve kterém žije
– pro realismus je typický jedinec
– analýza společnosti a člověka, kritika nedostatků společnosti, charakter postav se vyvíjí
Literarura – dlouhé popisné pasáže
– jazyk odpovídá prostředí, ve kterém se nacházíme
Rusko – A. P. Čechov – Dáma s psíčkem
– L. N. Tolstoj – Anna Karenina
Francie – Honoré de Balzac – Lidská komedie
– Gustav Flaubert – Paní Bovaryová
Anglie – Charles Dickens – Oliver Twist
USA – Mark Twain – Dobrodružství Huckleberryho Finna
- Autor
Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809 – 1852)
– ruský prozaik a dramatik
– narodil se na Ukraině
– po studiu na gymnáziu odjel do Petrohradu, kde se stal úředníkem
– od r. 1831 začal psát své osobité prozy
– spojením grotesknosti a ironičnosti s osudovou tragikou hrdinů povídek navázal Gogol na Puškina a ovlivnil Dostojevského
– v díle Revizor Gogol odsuzuje společnost složenou z chladných, malicherných a všedních povah; ideálem je mravně dokonalá společnost
– námět k Revizorovi poskytl Puškin, který mu vyprávěl příběh o tom, jak byl jednou při jakési cestě považován za tajného vládního úředníka
– Gogol při psaní čerpá z tvorby svého přítele Puškina, přičemž vyzdvihá její zárodky realismu, které doplňuje o realistické obrazy
– ve svých dílech tak s humorem charakterizuje obyčejné lidi, výborně vykresluje prostředí venkova, provinčního maloměsta, ale i metropole
– také jsou v jeho proze často motivy z historie Ukrajiny, kde vyrůstal
Další autorova tvorba : Večery na samotě u Dikaňky, Podobizna, Petrohradské povídky, Mrtvé duše, Ženitba
- Inspirace daným literárním dílem
– dílo Revizor patří do kritického realismu, Gogol je v ruské literatuře považován za zakladatele tohoto směru
– na Gogolovu tvorbu navazuje prakticky celá ruská literatura 2. poloviny 19. století
– dnes je 19. století nazývané „zlatým věkem“ ruské literatury
Literární kritika
- Dobové vnímání literárního díla a jeho proměny
– po premiéře mělo dílo veliký úspěch a především mladými lidmi, studenty a pokrokovými literárními kritiky byla hra přijimána s nadšením
– Gogol se však stal terčem útoků vyšší společnosti, o níž Gogolova komedie pronesla drcující soud
– právě těm bylo určeno motto knižního vydání hry „Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš křivou hubu.“
- Posouzení aktuálnosti tématu a zpracování daného literárního díla
– téma je dle mého názoru velmi aktuální i v této době, i dnes tu existuje úplatkářství, lidé jsou stále ovlivňováni mocí a penězi
Srovnání
- Srovnání díla s vybraným dílem z formálnío či tematického hlediska
– Mrtvé duše – toto dílo vzniklo také díky Puškinovi – postava podvodníka – využívá lidi k vlastnímu obohacení; jména postav vyjadřují jejich charakter; kritika mravních nedostatků; popis společenské reality