Kniha: My děti ze stanice ZOO
Autor: Christiane Vera Felscherinow
Rozbor přidal(a): Dan
Vloženo na: Studijni-svet.cz
FORMA
Literární druh: epika
Výrazová forma: próza
Literární žánr:
Autobiografický, reportážní román (velmi rozsáhlé dílo, obsahuje více dějových linií, mnoho postav, vícero prostředí)
Literární směr:
Německy psaná próza, 2. pol. 20. století
Hovorový jazyk, nespisovný, použity ale i vulgarismy a slang
Kompozice:
Chronologická, do děje jsou občas vkládány výpovědi jiných osob (matky Christiany, její psycholožky, policistky), psaný v ich-formě
OBSAH
Postavy:
Christiana F. – těžce závislá, vystrašená, ukvapená, pod tlakem
Detlef – Christiany přítel, též závislý
Babsi, Stella, Kessi – Christianiny kamarádky
Děj:
Christiane F., hlavní postava knížky, je mladá narkomanka, jež žije na tehdejší západní straně Berlína. Líčí, jak se jako teprve 6leté dítě přistěhovala na sídliště Gropiusstadt, kde příliš zábavy nebylo oproti venkovu, kde žila předtím. Obzvláště pak ne pro děti.
Vyhrocené poměry, co panují v rodině, vedou k rozvodu jejích rodičů. Převážně za to může
to, že otec začal pít, neboť nesehnal práci, a tak si vybíjel zlost na ní a její sestře.
Její matka si najde přítele Klause, kterého však nemá ráda její sestra, a proto uteče k otci. Christiane je osamělá, najde si kamarádku Kessi, která ji přivede k měkkým drogám.
Ve snaze se začlenit a najít si partu začne užívat drogy víc a víc. Začíná u hašiše, pak přechází k práškům a nakonec si začne píchat heroin. Myslí si, že když bude chtít přestat, udělá to, ale pomalu a jistě se stává závislou. Nejen fyzicky, ale především psychicky. Na drogy si musí nějak vydělávat a tak se společně se svým přítelem Detlefem prodává. Spousta lidí kolem ní umírá, mezi nimi i její kamarádka Babsi, která se stane nejmladší obětí heroinu vůbec. Christiane se mnohokrát snaží přestat (několikrát společně i s Detlefem), ale vždycky se po nějaké době k drogám znovu vrátí. Dokoce sama odchází do ,,léčebny” odkud si jí otec odváží s dobrým úmyslem, ovšem Christiana drogám znovu propadá. Dobrovolně se souhlasem své matky se potom nechá zavřít i do blázince. Několikrát měla i žloutenku. Potýká se i s odporem společnosti například když ji nechtějí přijmout do nemocnice se žloutenkou protože je narkomanka. Také když se chce přihlásit do normální odvykací léčebny má smůlu.“ „FORMA
