Kniha: Norské dřevo
Autor: Haruki Murakami
Rozbor přidal(a): N.H.
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Hlaváčková Natálie
CHARAKTERISTIKA:
Druh: Epika –vypravuje o skutečnosti. Má děj, příběh, určení, časové a příčinné souvislosti. Příběh rozvíjen vypravěčem a postavami.
Žánr: Román – rozsáhlý příběh psaný prózou, hlavní a vedlejší dějové linie, epizody, mnoho postav (vyvíjejí se), do děje vstupuje vypravěč.
Autobiografický román
Zařazení: magický realismus
Kompozice: retrospektivní : literární postup, při němž je přerušena dějová vyprávěcí linie a příběh se vrací do dřívějšího časového okamžiku. Retrospektiva se v příběhu může objevit například v podobě vzpomínek některé z postav, vyprávění minulého příběhu apod.
JAZYK:
• Ich forma
• Přímá řeč
• Japonská jména
• skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh
• Název románu pochází z písničky Norwegian Wood od Beatles – zmíněno na začátku knihy
ROZBOR:
V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh. Čtenář však neunikne směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně. Román vyšel japonsky r. 1987, byl přeložen do 36 jazyků a celkově se ho prodalo přes 9 milionů výtisků.
Norské dřevo, romantický, ale i tragický příběh studenta Tórua Watanabeho, velice přesvědčivě vykresluje podoby lásky, osamění, studentského života, nahlíží i do sanatoria pro duševně choré a dotýká se i sebevraždy.
DĚJ:
Hlavní část Murakamiho románu se odehrává na podzim roku 1969. Devatenáctiletý Tóru Watanabe odchází studovat drama na univerzitu do Tokia. Jednoho dne se náhodou setká s Naoko – bývalou přítelkyní svého kamaráda Kizukiho, který spáchal sebevraždu. Několikrát se spolu sejdou a když se spolu po jedné schůzce velice intimně sblíží, Naoko bez udání důvodu zmizí. Na univerzitě se na konci 60.let bouří studenti a chtějí provést revoluci, tak jako jinde ve světě. Tóru se díky své oblíbené knize – Velký Gatsby setkává s ambiciózním studentem práv Nagasawou, který se chce stát velvyslancem. S ním se zmatený Tóru snaží léčit svou osamělost lovením dívek na jednu noc. Po nějaké době Naoko napíše Tóruovi dopis a vysvětluje mu své „záhadné“ zmizení. Tak se Tóru dovídá o strastech Naočině duše, které se rozhodla řešit v odlehlé léčebně. Tóru slibuje Naoko, že ji nepřestane milovat, a že na ni počká. Když už se Naoko cítí lépe, svoluje k tomu, aby ji Tóru navštívil v léčebně. Tóru za Naoko přijede, seznámí se s Naočinou spolubydlící Reiko a stráví společně několik dní. Zdá se, že Naoko se už vyrovnala s tíživou skutečností, že její dva blízcí lidé – její sestra a přítel Kizuki – spáchali sebevraždu a že se brzy vrátí do normálního života a bude žít s Tóruem v Tokiu. Bohužel se ale po Tóruově odjezdu zpět do Tokia Naočin stav zhorší a jediné informace o Naoko dostává Tóru jen od Reiko. Mezitím se na jedné přednášce seznámí s Midori a tráví spolu spoustu času. Jeho jedinou láskou však zůstává Naoko. Přes veškerou Tóruovu snahu Naoko své deprese nepřemůže a ukončí svůj život sebevraždou – oběšením v lese. Tórua Naočina smrt hluboce zasáhne a na jistou dobu podlehne úplné rezignaci. Z melancholického nicneděláni ho vytáhne až Reiko, která se rozhodla po několika letech opustit léčebnu a vrátit se zpět do života, kde se stává učitelkou klavíru. Vypráví Tóruovi o Naočiných posledních dnech, o tom, co mu Naoko řekla o něm samotném a nakonec také o sobě. Tóru si po této návštěvě uvědomí, že si nemůže dávat vinu za Naočinu smrt a že rezignací nic nevyřeší. Poté, co Reiko odjede, zvedá telefon a volá Midori, se kterou se chce setkat.
Vlastní názor:
Přesto, že mám ráda podobný žánr knih, tato mne spíše nudila. Příběh je zajímavý a neobvyklý, ale nelíbí se mi příliš autorův styl psaní a náhled na věc. Také jsem se trošku ztrácela ve jménech, jelikož je promne japonská kultura zcela odlišná. Celkově je ale kniha zajímavá a stojí za přečtení.
