Kniha: Bylo nás pět

Autor: Karel Poláček

Přidal(a): Sašenka

Karel Poláček

• Karel Poláček je považován za jednoho z nejvýznamnějších česky píšících humoristů.
• Dílo napsal v roce 1943 v nejhorších chvílích svého života, krátce před odchodem do Terezína. Bál se transportu do koncentračního tábora, a aby zahnal smutek, napsal knihu o svém dětství.

Další díla:

• Michelup a motocykl
• Muži v offsidu
• Edudant a Francimor

Literárně-historický kontext

Meziválečná literatura, demokratický proud

• Dílo bylo napsáno v roce 1943, krátce před autorovým odchodem do Terezína.
• Kniha byla vydána až posmrtně v roce 1946.

Další autoři:

• Ernest Hemingway
• Antoine de Saint Exupéry
• Karel Čapek

Rozbor díla: Bylo nás pět

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární žánr: humoristický román

Téma a motivy:

• Celkové téma: Život na maloměstě komicky zkreslený pohledem dětí.
• Hlavní motivy: Příběhy Péti Bajzy a jeho kamarádů, jejich dobrodružství, hry, pohled na svět dospělých, život na maloměstě.
• Vedlejší motivy: Životy ostatních obyvatel města, rodinné vztahy, společenské události.

Hlavní myšlenka:

• Hlavní myšlenkou je oslava dětství, kamarádství a nevinného pohledu na svět, který kontrastuje se světem dospělých plným starostí. Dílo je únikem od kruté reality, ve které autor žil při jeho psaní.

Vypravěč:

• Vypravěč: Vypravěčem je hlavní postava, Petr Bajza.
• Způsob vyprávění: Ich-forma.

Kompozice:

• Kompoziční postup: Děj je vyprávěn chronologicky.
• Struktura díla: Kniha není členěna na kapitoly, jednotlivé příběhy jsou pouze graficky odděleny.

Jazyk a styl:

• Jazyk díla je velmi bohatý, mísí se v něm několik rovin češtiny.
• Spisovný jazyk: Používá ho Péťa, když se snaží napodobit řeč dospělých; jazyk je až přehnaně knižní (časté používání spojek *přičemž*, *jelikož*, *pročež*).
• Nespisovný a hovorový jazyk: Zahrnuje obecnou češtinu a uličníckou hantýrku (*abysem*, *dolejzal*).
• Nářečí: V textu se objevují prvky krajového lidového dialektu (*prauda*, *nýčko*, *levolvér*, *doučata*).
• Germanismy: Používání německých slov (*šamstr*, *kvelb*).
• Expresivní slova: Autor často používá citově zabarvená slova (*kulit vočadla*).

Básnické prostředky v díle:

• Výčet: …ono to ustavičně piští, běduje, kvičí, mumlá, bručí, chechtá se a chrochtá, zpívá a brečí.
• Metonymie: …národ se procházel.
• Nadsázka (hyperbola): …asi milión nebo sto slonů.
• Personifikace: …nemravný zápach.
• Archaismus: …milostpaní.
• V textu se střídají jednoduché věty a složitá souvětí, častá je přímá řeč.

Časoprostor:

• Čas: Děj se odehrává v období první republiky.
• Místo: Neurčené maloměsto, s největší pravděpodobností autorovo rodné město Rychnov nad Kněžnou.

Postavy:

• Petr Bajza: Vypravěč příběhu. Je veselý, rošťák, inteligentní, má velikou představivost. Je synem majitele smíšeného zboží.
• Antonín Bejval: „Vynálezce“, který si o sobě hodně myslí. Je lakomý, jeho otec je majitelem povoznictví.
• Čeněk Jirsák: Je nábožný a rád sbírá hříchy ke svaté zpovědi. Je ješitný a má přezdívku Krakonoš.
• Éda Kemlink: Syn úředníka z berního úřadu, je velmi chytrý a má psa Pajdu.
• Josef Zilvar: Pochází z chudobince, je starší než ostatní kluci, několikrát propadl. Kouří, vede dospělé řeči, je statečný. Jeho otec je válečný invalida a „vrchní“ žebrák.
• tatínek Bajza: Majitel obchodu se smíšeným zbožím. Je přísný, ale zároveň i laskavý, drží rodinnou kasu.
• maminka Bajzová: Hodná a rozumná žena, která často zmírňuje tatínkovu přísnost.
• Kristýna: Služka u Bajzů, pochází z Rampuše (odtud přezdívka Rampepurda). Je bláznivá, všemu se směje a má strach z myší.
• Eva Svobodová: Dcera cukráře, kterou má Péťa rád. Nosí Péťovi z cukrářství dobroty.
• pan Fajst: Zahořklý starý mládenec a milovník starých mravů.
• Vařekovi: Příbuzní Bajzů, kteří vlastní obchod s galanterií. Jsou lakomí, závistiví a nikomu nic nepřejí.
• Jakub: Pracuje u Bejvalů v povoznictví. Je to silný chlap, který moc řečí nenadělá a chlapci ho obdivují.

Děj:

Děj románu je tvořen sledem epizodických příběhů a dobrodružství pětice kamarádů – vypravěče Péti Bajzy, Antonína Bejvala, Čeňka Jirsáka, Édy Kemlinka a Josefa Zilvara. Kluci prožívají běžné starosti i radosti dětství na maloměstě, vymýšlejí různé lumpárny, chodí do školy, pomáhají v cirkuse, hrají si na vojáky nebo se snaží vydělat peníze. Jejich dětský svět je neustále konfrontován se světem dospělých, který se snaží napodobovat, ale zároveň mu často nerozumí. Důležitou součástí vyprávění jsou také Péťovy snové představy, v nichž se s kamarády vydává na dobrodružné cesty do exotických krajin, například do Indie.

Inspirace a adaptace:

• Dílo je silně autobiografické, Karel Poláček v něm vzpomíná na vlastní dětství prožité v Rychnově nad Kněžnou.
• Román vznikl v nejtěžším období autorova života, v roce 1943, těsně před jeho transportem do koncentračního tábora v Terezíně. Psaní o radostném dětství pro něj představovalo únik od tíživé reality a způsob, jak zahnat strach a smutek.

Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.

The post Bylo nás pět – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.