Kniha: Bílá nemoc
Autor: Karel Čapek
Rozbor přidal(a): Petra K.
Vloženo na: Studijni-svet.cz
1.) Obecné informace:
- autor: Karel Čapek
- název díla: Bílá nemoc
- první knižní vydání r. 1937, premiéra hry r. 1937
2.) Autor
Karel Čapek (1890- 1938)
– český prozaik, dramatik, publicista, překladatel
– filozof, důsledný demokrat a humanista (mnoho polit. nepřátel)
– politicky a společensky angažovaný -> hl. představitel české kultury
– narodil se v Malých Svatoňovicích (Podkrkonoší)
– bratr Josef + sestra Helena (vzpomínková kniha Moji milí bratři)
– manželka Olga Scheinpflugová
– studia na filozofii v Praze + v cizině (Berlín, Paříž)
– počátkem 20. let byl režisérem Divadla na Vinohradech
– redaktor Lidových novin- fejetony + sloupky (tvůrce, tištěn kurzívou- krátký text, aktuální, vtipný)
– přátelství s TGM (kniha Hovory s TGM)
– skupina Pátečníci- umělci, politici…scházeli se v Čapkově vile vždy v pátek, diskuze o politice, kultuře, událostech…
– záliba v cestování -> mnoho cestopisů (např. Výlet do Španěl)
– práce na zahradě (Zahradníkův rok), vztah ke zvířatům (Měl jsem psa a kočku)
– zemřel na zápal plic, několik dní před plánovaným zatčením gestapem
– pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze
– osobitý styl založený na virtuózním zvládnutí češtiny
– srozumitelná vyjádření se smyslem pro humor, bezprostřednost výpovědi
– sklon k hovorovosti, hromadění synonym, hovorový jazyk
– dílo:
– povídky: Trapné povídky- filozofická próza, relativismus, teorie poznání
: Povídky z jedné a druhé kapsy- detektivní zápletka, logické vysvětlení
– komisař Mejzlík
– romány: noetická trilogie- Hordubal, Povětroň, Obyčejný život- otázka poznání
člověka
: Válka s mloky- satirická alegorie, vědecko- fantastické rysy, varování před
nacismem
: Krakatit- utopický román, prvky sci-fi
: Továrna na absolutno
– drama: R.U.R.- fantasticko- umělecká hra o umělých lidech
: Matka- varování před válkou, poslední sepsaná hra
– Knihy apokryfů- nové, netradiční zpracování tradičních témat
3.) Literárně historický kontext
– česká meziválečná literatura (1. pol. 20. století)
– po 1. světové válce výrazná diferenciace autorů v oblasti názorové i tematické
– ve 20. letech převaha menších prozaických žánrů- povídka, reportáž…
– ve 30. letech rozsáhlejší útvary- román, románový cyklus, dominantní postavení prózy
– další autoři:
– Karel Poláček – prozaik, humorista, novinář, židovský původ
– Bylo nás pět, Okresní město
– Eduard Bass – prozaik, humorista, novinář
– Klapzubova jedenáctka, Cirkus Humberto
– Jaroslav Hašek, Vladislav Vančura
– George Orwell, Erich Maria Remarque
4.) Dílo
– drama o třech aktech dále dělených na obrazy
– jednotlivé akty pojmenovány, mají částečně různé postavy
– bílá nemoc = symbol pro příznak hlubokého rozvratu lidstva
– nevyhnutelný, tragický závěr
– aktuálnost hry – odpor proti zbraním, násilí, zabíjení a diktátorským režimům
– poukazuje na nesmyslnost války
– ústřední motiv: konflikt mezi doktorem Galénem a diktátorem maršálem – rysy fašistického
vůdce
: konflikt jedince a společnosti / ideálů demokracie a diktatury
: konflikt mezi utopií a realitou
5.) Literární druh a žánr
literární druh: drama- v příběhu jsou obsažené dialogy a monology, dílo je členěno do jednání
literární žánr: činohra- novodobý útvar s prvky komedie i tragédie, v popředí charakter hrdinů,
tematická pestrost, vážné spory mezi postavami, společenské problémy
v autorově pojetí
6.) Plán jazykový
– neutrální spisovný jazyk, lékařská terminologie v latině
– výrazná gradace děje
– alegorické pojetí hry- Maršál = paralela na Hitlera, představitel nacistického Německa, malá
země, kterou chce zničit = Československo
– věcné dialogy, demagogie mocných
– časté pomlky v promluvách, postavy si skákají do řeči, doplňují se – jednotlivé repliky na
sebe navazují
– bohatá slovní zásoba
7.) Plán tematický
– téma: úpadek společnosti, nesmyslnost války, proti fanatičnosti, touze po moci
: myšlenka míru
– strach před nastupujícím nacismem, vizionářské dílo
– rozpor u Galéna – šlechetný, ale odmítá pomáhat všem lidem → účel světí prostředky (lépe
pár mrtvých na bílou nemoc než tisíců ve válce)
– konflikt utopie a reality, dvou velkých ideálů – mravní ideál všelidské humanity,
demokratické svobody, světového míru a úcty ke každému lidskému životu i právu X
dynamický ideál moci, nadvlády, expanze, pro kterou je násilí vítaným prostředkem a lidský
život jenom nástrojem
– Galénova smrt demonstrací osamělosti jeho idejí, zdůrazněním jejich ryzosti a velikosti
– opět téma davového jednání, ale i generačního konfliktu a koloběhu (v prvním rozhovoru
anonymní rodiny)
– prostředí: není blíže určeno, autorova současnost
– hl. postavy:
- Galén – doktor Dětina; v oblibě má prosté lidi, za jejichž život a zdraví denně bojuje;
skromný, tichý, humanista, pacifista, charakterní, ušlechtilý, ale i neústupný, silný a
nemilosrdný; miluje mír jen proto, že by nesnesl pohled na krev; moc nemluví, spíše
jedná; jeho spojencem smrt a strach; má sociální cítění i zkušenosti z války
– jméno podle antického lékaře Galéna
– představitel individuálního odporu (požadavek zastavit válku)
- Maršál – typ fašistického diktátora; vlastenec, útočný, tvrdý válečník, stratég a
militarista, strůjce války; nehodlá se vzdát vítězství ve válce jen kvůli nějaké nemoci,
když však napadne i jeho, tak nakonec stejně ustoupí; někdy působí jako hrdina;
fanaticky věří ve své poslání vést a vyhrát válku; až po svém vlastním onemocnění si
uvědomuje cenu lidského života
– bezohlednost, nelidskost, touha po moci a nadvládě, neústopnost, fanatická víra ve
své poslání
- Baron Krüg – vedoucí výroby válečných strojů – také profituje na válce, financuje ji; typ
magnáta; nelidský a zbabělý; po onemocnění se převlečen vydává ze Galénem, ten
ho ale pozná a odmítá ho léčit; baron žádá Maršála o možnost splnění Galénovi
podmínky o míru, říkáš se bojí nemoci, Maršál však nesouhlasí a baron se
zoufalstvím zastřelí
- Maršálova dcera – poměrně kladná postava, přemlouvá otce k splnění Galénovy podmínky, protože má o něj strach, ten souhlasí, ale je pozdě
- anonymní rodina – ukázka rozdílu generačních názorů, patriarchismu, typická rodina takové situace
- dvorní rada Sigelius – pracuje na klinice, představitel inteligence; zrazuje své lékařské poslání léčit nejen bohaté, ale i chudě; podlézá novinářům, jde mu především o zalíbení se veřejnosti; autor myšlenky izolování nemocných v táborech, aby nenakazili ostatní, kdo by se z tábora pokusil utéct, byl by zastřelen
8.) Děj
- bílá nemoc = Čengova nemoc, podobná malomocenství, na těle se objevují bílé skvrny a tělo se začne časem rozpadat, nevyléčitelná, postihuje lidi mezi 40-50 rokem
- ve světě řádí záhadná bílá nemoc, všichni lékaři jsou proti ní bezmocní, jediný dr.Galén, lékař chudých, ji dovede léčit
- výsledky svých úspěšných pokusů by si rád ověřil, a proto žádá dvorního radu Sigelia, aby mu umožnil pracovat na jeho klinice
- Sigelius Galéna odmítá, záminkou je i to, že dr.Galén je původem Řek
- teprve, když se dozví, že Galén pracoval u zakladatele této kliniky Lilienthala, umožní lékaři práci na klinice – půjčí mu pokoj č.13, kde jsou léčeni nejchudší pacienti a nejtěžší případy
- Galénovi se úspěšně daří bílou nemoc léčit
- dovídá se o tom Maršál, přijíždí na Lilienthalovu kliniku, ale dr.Galén se o jeho návštěvě dovídá náhodou až při Maršálově odchodu
- Maršálova návštěva jen novinářským humbukem, dvorní rada bere všechny Galénovy úspěchy na sebe
- dr.Galén pak novinářům vysvětluje, že on jediný ví, jak bílou nemoc léčit, ale tajemství svého léku nevydá, dokud nebude uzavřena mírová smlouva se všemi státy
- o této podmínce dr.Galéna se dovídá i Maršál – samozřejmě na ni nechce přistoupit, protože pro něho znamená válka více než život
- Galén Maršála varuje, že i on by se mohl bílou nemocí nakazit, ale Maršál zfanatizovaný myšlenkou na válku, bezmyšlenkovitě odmítá
- bílou nemocí je nakažen baron Krüg (Maršálův zbrojař) a raději se zastřelí
- ke konci bílou nemocí onemocní i Maršál – pro svou záchranu je ochoten přistoupit i na Galénovu podmínku o uzavření míru, vnucuje si, že propagace míru je jeho novým posláním od Boha
- dr.Galén se k němu domů tedy vydá, před Maršálovým domem však zfanatizovaný dav příznivců války provolává válečná hesla
- dr.Galén říká, že žádná válka být nesmí, jen mír – davem považován za zrádce, sražen k zemi a ubit k smrti, přičemž je i kufřík se zázračným lékem na bílou nemoc zničen
- finální paradox: Galén přesvědčil vůdce války r ušlapán těmi, za něž bojoval
9.) Plán kompoziční
– tektonická, chronologická i paralelní (několik dějových linií – Galén, rodina)
10.) Okolnosti vzniku a vliv díla
– k napsání hry ho přivedla občanská válka ve Španělsku -> potřeba varovat lidi před válkou
(stejně jako ve hře Matka)
– premiéra ve Stavovském divadle
– československý film Huga Haase z roku 1937
– současné inscenace: divadlo Rity Jasincké
