Kniha: Sophiina volba
Autor: William Styron
Rozbor přidal(a): harrterka
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Agáta Hošnová
1) Literární teorie
obecná charakteristika literárního díla
– autor – William Styron
– lit. druh – epika
– lit. žánr – psychologický román
– první vydání – 1979
– první české vydání – 1984
– hlavní myšlenka – román odhaluje zrůdnost nacismu – fyzické utrpení jedince, ale především destrukce lidské psychiky; otázka vlivu minulosti na přítomnost a budoucnost; nesmazatelné stopy, které válka na lidech zanechala; výčitky svědomí; dopad vzpomínek, které nejde smazat
– jaký problém kniha řeší, čím se zabývá – obrovský dopad na psychiku madé nežidovské polské ženy, která přežila koncentrační tábor, nepotlačitelné vzpomínky a výčitky svědomí, se kterými není schopna se vyrovnat
– témata – nacismus a jeho následk na lidi, válka a koncentrační tábory, bezmezná láska (Nathan <-> Sophie, Stingo -> Sophie), sever vs jih (Nathan vs Stingo, ghetta v Polsku vs ghetta na Jihu, odpovědnost za smrt Bobbyho Weeda (jižanský otrok) vs Křišťálová noc…),
následky minulosti na přítomnost a budoucnost…
organizace jazykových prostředků
– prvky románu autobiografického, psychologického i historického, spolu s filozofickou esejí a literaturou faktu
– dílo je z větší části psáno hovorovým jazykem
– cizí slova (německé, francouzské a polské výrazy)
– vulgarismy
– básně (od jinýhc autorů)
– jazyk hlavní hrdinky není vždy gramaticky správný – poukazuje na její cizí původ
– slohový postup vyprávěcí, popisný, úvahový
– velice rozvinuté věty, souvětí se vsuvkami
– oslovování Stinga (Jižáku, chlapče) – poukazuje na jeho “jinakost” (nezkušený Jižan)
tematická výstavba
– vypravěč – dílo vyprávěno v ich-formě, vypravěčem je hlavní hrdina Stingo
– čas a prostor – vícero časových rovin, prostřihy do minulosti; penzion Růžový palác (1947), vzpomínky na meziválečné Polsko, koncentrační tábor Osvětim
– hlavní postavy
— Sophie Zawistowska – nežidovská Polka, která přežila koncentrační tábor Osvětim, což na ní mělo obrovský dopad – traumatizující zážitky – pociťujeme v průběhu celého díla; komplikovaná a nevyrovnaná osobnost; zcela oddaně miluje Nathana, čímž Stingo trpí; milovnice klasické hudby; přitažlivá a citivá mladá žena, která se nemůže smířit se svou tragickou minulostí a pocitem viny – v závěru knihy volí smrt
— Stingo – vypravěč příběhu; mladý a nezkušený Jižan; amatérský spisovatel; přítel Nathana a Sophie, kterou miluje; zobrazuje samotného autora – zdroj informací o Styronovi; inteligentní, milý, hodný, sečtělý; sexuálně nepoznamenaný – jeho osobní trauma; umí naslouchat a poradit
— Nathan – žid; bouřlivý mladý muž, který je závislý na drogách; schizofrenik (což se mu dařilo před Sophií, jeho velkou láskou, úspěšně skrývat); jeho schizofrenie se projevuje především v jeho nevyrovnaném chování – na jedné straně chytrý, sečtělý, okouzlující, charismatický vnímavý a společenský muž – na druhé straně agresivní tyran a bezohledný despota
(jak k Sophii – bezdůvodně jí obviňuje z nevěry, chová se k ní tyransky a krutě, tak i ke Stingovi, kterému nadává mu za jeho “jižanství” a jeho “jižanskou literaturu”)
– kompozice – 14 nestejně dlouhých rozsáhlých kapitol; několik časových linií – doba jakoby současná (vzpomínky vypravěče na jeho mládí v Brooklynu), Sophiina minulost (retrospektivně se dozvídáme její zážitky z předválečného a válečného období, jež zahrnuje její život v Polsku, ale dopátráváme se taktéž o jejím seznámení s Nathanem a o prvních měsících ve Spojených státech), poslední rovina představuje filozofické hloubání o nacismu a koncentračních táborech
– děj
Příběh nás přivádí do Brooklinu, kde mladý Stingo, jež právě opustil své nudné povolání v jednom podřadnějším nakladatelství, nachází levný byt u paní Zimmermanové v tzv. Růžovém paláci (v době je téměř vše natřeno na růžovou). Právě zde se seznamuje se svými dvěma sousedy, milenci Sophií a Nathanem. Jejich první setkání však není nijak šťastné. Nebohý Stingo je svědkem jejich hádky, kdy ji Nathan nadává do poběhlic a špinavých Polek, kolaborantek a spousty další Později se od souseda Morrise Finka taktéž dozvídá, že Nathan Sophii zbil. Druhý den se však s oběma setkává znovu a nevěří svým vlastním očím. Před ním se zjeví šťastný pár, jež ho nabádá, aby s nimi strávil příjemné odpoledne. Stingo nakonec kvůli Sophii, do které se zamiloval, souhlasí, čímž začíná velké přátelství tohoto trojlístku.
Po šťastném a slunném období však přichází zlom, kdy se Nathan naprosto pomátne a od Sophie odchází. Sophie se zhroutí a oporu nachází ve Stingovi, kterému s pomocí tvrdého alkoholu začne vypovídat šílené pravdy o jejím vztahu s Nathanem i pobytu v Osvětimi. Náhle se dozvídáme o Nathanových drogách, o jednom nepovedeném pokusu o společnou sebevraždu, o tom, že Sophie měla děti. Postupně jsou nám vyjevovány její volby, jimž byla za svého života vystavena, na nichž je patrná autorova inspirace existencialismem. Právě díky svým rozhodnutím je posléze stíhána pocitem viny. Její první důležitá volba se týká nacistického domácího odboje, do něhož se Sophie odmítá zapojit. Nechce ohrozit své děti a pořád naivně doufá, že válku nějak přečká. V den, kdy je zatčena pro převoz masa, což bylo v době okupace zakázané, jelikož šlo všechno maso pro Říši, zatknout taktéž všechny obyvatele domu, kde Sophie se svou rodinou bydlela (i její děti), jelikož se jednalo o jedno ze sídel odboje. Nedochází ji, že i kdyby nebyla při pašování masa chycena, sebrali by ji i s účastníky odboje, i když se jejich akcí nijak neúčastnila.
Na křižovatce se ocitá znovu, tentokrát již v koncentračním táboře, kde stále odmítá pracovat v odboji. Tentokrát stojí před velitelem koncentračního tábora Rudolfem Hössem, jehož se rozhodla svést, nikoli však pro sebe, ale pro svého syna, kterého se snaží všemožnými způsoby zachránit. Poslední volba se týká sebevraždy. Ke konci románu dobrovolně ukončuje svůj život, což vidí jako odčinění viny a vysvobození z psychického utrpení. Největší muka však Sophie zažila při příjezdu do Osvětimi, kde narazila na sadistického opilého německého lékaře, jenž ji postavil před volbu, před kterou by nechtěla být žádná matka – musí si vybrat, které ze svých dětí obětuje, a které spasí. („Mami!“ a už slyšela Evin tichý, ale sílící pláč, protože právě v tom okamžiku dítě od sebe odstrčila a s podivně neohrabaným pohybem se na vycementované rampě zvedla. „Vezměte si tu menší!“ vykřikla. „Vezměte si tu malou.“)
V knize je popsáno taktéž mnoho epizod ze Stingova života, především toho milostného, kdy jsme svědky několika zklamání v jeho lásce a trápení nad panictvím, o něž přes svou veškerou snahu nemůže přijít. Jsme svědky jeho sexuálních (i jiných) představ, úvah o životě, odboček do vlastní minulosti. Nejpůsobivěji asi působí části, kdy se Sophie Stingovi zpovídá a on to srovnává s tím, co tou dobou právě prožíval.
2) Literární historie
a) společensko-historické pozadí
– 1979 – hrůzy války jsou “pozapomenuty” – rány již nejsou tak čerstvé – Styron je znovu otevřel
– reakce na válku – nejkrvavější konflikt v dějinách, protest proti jejím krutostem, oslava hrdinství a statečnosti, radost, že takové zlo již pominulo – PŘESTO – pocity ohrožení, odcizení, úzkosti
– hledání jistot v jiné než moderní civilizaci
– východní pohled na válku (násilný patos, hrdinové černobílí, přehnaná oslava sovětského vítězství, pompézní scény…) vs západní pohled (psychika jednotlivce, NEpatos, člověk degradovaný z hrůz války)
b) politické pozadí
– politické velmoce – USA vs SSSR – rozdělení sféry vlivu (Západ vs Východ)
– USA – kapitalismus, rozvoj, demokracie, hon na komunisty, dominantní postavení v ekonomice
– SSSR – komunismus, totalita, centrálně řízené hospodářství z Moskvy
– globalizace – snaha o propojení světa, integrace všech států, multikulturní společnost
– problémy – ekologie, rasismus, terorismus
c) literární kontext a kontext dalších druhů umění
– další literatura, věnující se válečné problematice (1. světová válka či 2. světová válka):
Barbusse – Oheň, Rolland – Petr a Lucie, Snyder – Černá zem, Hemingway – Sbohem, armádo…
– další literatura té doby (konec 80. let) – postmoderna – alternativnost lidských přístupů ke světu, odmítá vizi intelektuální a kulturní nadřazenosti západní civilizace i nadřazenost racionality v procesu poznání – pluralita názorů a jejich zrovnoprávnění
– v českých zemích – literatura cenzurována – období normalizace a rozvitého socialismu
– další druhy umění – výtvarné – minimalismus, hyperrealismus, konceptuální umění;
hudba – rozvoj hlavně rocku, punku a heavy metalu
d) autor
– William Styron – narozen 1925, umírá 2006
– pochází z Virgínie – je znát vliv Faulknera v jeho tvorbě
– romanopisec, spisovatel, důstojník
– představitel tzv. jižanské prózy
– Sophiina volba – nejznámnější dílo
– ocenění – American Book Award, National Magazine Award
– další knihy – Doznání Nata Turnera (1968 – Pulitzerova cena), Dlouhý pochod, Ráno na pobřeží,
Viditelná temnota, Zapal tento dům…
– častá témata – rasismus, otázka trestu a viny (navázání na Dostojevského?)
e) inspirace literárním dílem
– 1982 – zfilmováno (Pakula) – Sophie – Maryl Streep (Zlatý Glóbus a Oscar)
– 2002 – Royal Opera House v Londýně
3) Literární kritika – dobové vnímání, proměny kritiky
– už v době vydání – světový bestseller
– kritiky opěvován nejen díky samotnému svědectví, ale i díky nesporným literárním kvalitám
– dílo považováno za jeden z nejlepších literárních počinů 20. století
– společnost oceňuje hlavně upřímnou a intimní zpověď osoby poznamenané válkou
– dílo přesto považováno za kontroverzní (sexuální představy, sprostá slova, krutost Nathana),
ojedinělý a dojímavý příběh je vyprávěn bez obalu
– film, který byl natočen o 3 roky později, byl přijat také velmi kladně
– dílo je dodnes považováno za jednu z největších “klasik”
– 82. místo v žebříčku 100 nejdůležitějších knih 20. století podle Le Monde
