Kniha: Bílá nemoc
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): Sašenka
Karel Čapek (*1890 – †1938)
- Český prozaik, dramatik, publicista, překladatel a významný představitel demokratického proudu meziválečné literatury.
- Ve své tvorbě často reagoval na společenské a politické problémy své doby.
- Byl humanista, demokrat a odpůrce násilí, diktatury a války.
- Jeho díla často obsahují varování před zneužitím moci, techniky a fanatismem.
Další díla:
- Válka s mloky – satirický román s varováním před totalitou, rasismem a bezohledností společnosti.
- R.U.R. – drama o umělých lidech; objevuje se zde slovo „robot“.
- Matka – protiválečné drama, varování před násilím a válkou.
Literárně-historický kontext
Meziválečná literatura, demokratický proud
- Dílo vyšlo roku 1937.
- Patří do meziválečné literatury, konkrétně do jejího demokratického proudu.
- Reaguje na napjatou situaci v Evropě před 2. světovou válkou a na nebezpečí nastupujícího fašismu.
Další autoři:
Rozbor díla: Bílá nemoc
Základní charakteristika:
- Literární druh: drama
- Literární žánr: protifašistické a protiválečné drama s tragickými prvky
Téma a motivy:
- Celkové téma: varování před fašismem, válkou a zneužitím moci.
- Hlavní téma: hledání léku proti bílé nemoci a snaha zabránit válce.
- Vedlejší téma: bezmoc nakažených, strach společnosti, morální odpovědnost jednotlivce, konflikt svědomí a politické moci.
Hlavní myšlenka:
- Dílo je silným varováním před válkou, diktaturou a fanatismem.
- Čapek chtěl upozornit na nesmyslnost války a na nebezpečí totalitních režimů.
- Hlavním konfliktem je střet doktora Galéna a Maršála – tedy konflikt humanity, demokracie a pacifismu proti diktatuře, násilí a válce.
Vypravěč:
- Jelikož se jedná o drama, dílo nemá vypravěče. Děj je zprostředkován dialogy a monology postav a scénickými poznámkami.
Kompozice:
- Dílo má 3 dějství a celkem 14 obrazů.
- Kompozice je chronologická.
- Text je psán především formou dialogů, místy se objevují i monologické a řečnické pasáže.
- Děj má výraznou gradaci a směřuje k tragickému závěru.
Jazyk a styl:
- Spisovný jazyk.
- Místy odborné lékařské názvy a latinské výrazy.
- Objevují se i cizojazyčné fráze, které podporují mezinárodní a politický rozměr díla.
- Věty jsou často kratší a jednodušší.
- V dialozích jsou věty úsečné, dynamické a působí naléhavě.
Básnické prostředky v díle:
- Nedokončená výpověď (aposiopese) – např. „Doběhnu pěšky… Dovolte prosím…“
- Metonymie – např. „to je ovšem nesmírná drzost žádat něco takového od kliniky Lilienthalovy“
- Symbolika – bílá nemoc, Maršál, válka, dav.
- Alegorie – celé dílo je alegorickým varováním před fašismem a válkou.
Časoprostor:
- Doba děje: autorova současnost, tedy období před vypuknutím 2. světové války; čas není přesně určen.
- Místo děje: blíže neurčený stát; střídá se několik prostředí, například klinika, Maršálovo sídlo nebo veřejný prostor.
Symbolika a alegorie:
- Dílo ukazuje kontrast mezi zdravým a nakaženým člověkem – zdravý si často nedokáže představit strach, bezmoc a utrpení nemocného.
- Maršálova země připomíná fašistické Německo.
- Malá země, proti které se chystá válka, může symbolizovat Československo.
- Bílá nemoc symbolizuje mravní a společenský rozklad lidstva, bývá vykládána i jako obraz nacismu nebo „nemoci mysli“.
- Bílá barva může odkazovat i na pokřivenou představu „čistoty“ a rasové nadřazenosti.
Postavy:
- Doktor Galén: Přezdívaný doktor Dětina; statečný, laskavý, skromný, neústupný, humanista a pacifista. Jako jediný zná lék na bílou nemoc. Stojí proti válce a snaží se přimět mocné k uzavření míru. Je ušlechtilý, ale zároveň v něčem i naivní.
- Maršál: Diktátor, tvrdohlavý, bezohledný, fanatický. Za své poslání považuje válčení, touží po moci a nadvládě. Až po nakažení nemocí začíná měnit své postoje a životní cíle.
- Doktor Sigelius: Panovačný, nekompromisní, ctižádostivý. Touží po slávě, uznání a profesním úspěchu.
- Baron Krüg: Maršálův přítel a majitel továrny na výrobu zbraní. Na válce vydělává, je bezohledný a podobně jako Maršál myslí především na moc a prospěch.
Děj:
Ve světě se šíří pandemie tzv. bílé nemoci, která postihuje lidi starší 45 let a projevuje se bílými skvrnami na kůži, které jsou necitlivé na dotek. Nemoc je neléčitelná a vždy končí smrtí spojenou s rozkladem tkání. Lék objeví chudý lékař, doktor Galén, který jej však odmítá vydat, dokud se vlády světa nezavážou k věčnému míru. Svůj lék poskytuje pouze chudým na svém oddělení, zatímco bohaté a mocné nechává zemřít, aby na ně vyvinul tlak.
První dějství: Seznamujeme se s nemocí a jejím dopadem na společnost. Doktor Galén přichází na kliniku profesora Sigelia a představuje své podmínky: bude léčit pouze chudé, dokud mocní nezajistí mír. Sigelius, toužící po slávě z objevu léku, s tím neochotně souhlasí.
Druhé dějství: Baron Krüg, majitel zbrojovky a Maršálův přítel, onemocní. Snaží se Galéna uplatit, aby mu poskytl lék, ale Galén je neoblomný a žádá zastavení výroby zbraní. Krüg v zoufalství a strachu ze smrti spáchá sebevraždu. Mezitím Maršál, diktátor dané země, pronáší plamenný projev k davu a zahajuje válečné tažení proti sousední „malé zemi“.
Třetí dějství: Uprostřed válečného běsnění Maršál zjistí, že sám onemocněl bílou nemocí. Strach ze smrti ho zlomí a je ochoten přistoupit na Galénovy podmínky, zastavit válku a uzavřít mír. Povolá Galéna k sobě. Galén spěchá do paláce s lékem, ale cestou je ušlapán zfanatizovaným davem, který skanduje válečná hesla a oslavuje Maršála. Dav v extázi zničí i Galénovy ampulky s léčivým sérem. Závěr je tragický a otevřený – válka pokračuje a jediný lék na bílou nemoc je zničen.
Původní zdroj: Studijni-svet.cz – web s materiály pro maturanty.
