Kniha: Bílá nemoc
Autor: Karel Čapek
Rozbor přidal(a): Sašenka
Vloženo na: Studijni-svet.cz
Autor: Karel Čapek
- Český prozaik, dramatik, publicista, překladatel a významný představitel demokratického proudu meziválečné literatury.
- Ve své tvorbě často reagoval na společenské a politické problémy své doby.
- Byl humanista, demokrat a odpůrce násilí, diktatury a války.
- Jeho díla často obsahují varování před zneužitím moci, techniky a fanatismem.
Další autorova díla:
- Válka s mloky – satirický román s varováním před totalitou, rasismem a bezohledností společnosti.
- R.U.R. – drama o umělých lidech; objevuje se zde slovo „robot“.
- Matka – protiválečné drama, varování před násilím a válkou.
Literárně-historický kontext
- Dílo vyšlo roku 1937.
- Patří do meziválečné literatury.
- Řadíme ho do demokratického proudu.
- Reaguje na napjatou situaci v Evropě před 2. světovou válkou a na nebezpečí nastupujícího fašismu.
Další autoři:
Rozbor díla: Bílá nemoc
Základní charakteristika díla:
- Literární druh: drama
- Literární žánr: protifašistické a protiválečné drama s tragickými prvky
- Dílo je silným varováním před válkou, diktaturou a fanatismem.
- Čapek chtěl upozornit na nesmyslnost války a na nebezpečí totalitních režimů.
Charakteristika díla:
- Hlavním konfliktem je střet doktora Galéna a Maršála – tedy konflikt humanity, demokracie a pacifismu proti diktatuře, násilí a válce.
- Dílo ukazuje kontrast mezi zdravým a nakaženým člověkem – zdravý si často nedokáže představit strach, bezmoc a utrpení nemocného.
- Častá je symbolika a alegorie.
- Maršálova země připomíná fašistické Německo.
- Malá země, proti které se chystá válka, může symbolizovat Československo.
- Bílá nemoc symbolizuje mravní a společenský rozklad lidstva, bývá vykládána i jako obraz nacismu nebo „nemoci mysli“.
- Bílá barva může odkazovat i na pokřivenou představu „čistoty“ a rasové nadřazenosti.
Hlavní postavy:
- Doktor Galén – přezdívaný doktor Dětina; statečný, laskavý, skromný, neústupný, humanista a pacifista. Jako jediný zná lék na bílou nemoc. Stojí proti válce a snaží se přimět mocné k uzavření míru. Je ušlechtilý, ale zároveň v něčem i naivní.
- Maršál – diktátor, tvrdohlavý, bezohledný, fanatický. Za své poslání považuje válčení, touží po moci a nadvládě. Až po nakažení nemocí začíná měnit své postoje a životní cíle.
- Doktor Sigelius – panovačný, nekompromisní, ctižádostivý. Touží po slávě, uznání a profesním úspěchu.
- Baron Krüg – Maršálův přítel a majitel továrny na výrobu zbraní. Na válce vydělává, je bezohledný a podobně jako Maršál myslí především na moc a prospěch.
Časoprostor:
- Doba děje: autorova současnost, tedy období před vypuknutím 2. světové války; čas není přesně určen.
- Místo děje: blíže neurčený stát; střídá se několik prostředí, například klinika, Maršálovo sídlo nebo veřejný prostor.
Tématický plán:
- Celkové téma: varování před fašismem, válkou a zneužitím moci.
- Hlavní téma: hledání léku proti bílé nemoci a snaha zabránit válce.
- Vedlejší téma: bezmoc nakažených, strach společnosti, morální odpovědnost jednotlivce, konflikt svědomí a politické moci.
Kompoziční plán:
- Dílo má 3 dějství a celkem 14 obrazů.
- Kompozice je chronologická.
- Text je psán především formou dialogů, místy se objevují i monologické a řečnické pasáže.
- Děj má výraznou gradaci a směřuje k tragickému závěru.
Jazykový plán:
Jazyk
- spisovný jazyk
- místy odborné lékařské názvy a latinské výrazy
- objevují se i cizojazyčné fráze, které podporují mezinárodní a politický rozměr díla
Figury a tropy
- nedokončená výpověď (aposiopese) – např. „Doběhnu pěšky… Dovolte prosím…“
- metonymie – např. „to je ovšem nesmírná drzost žádat něco takového od kliniky Lilienthalovy“
- symbolika – bílá nemoc, Maršál, válka, dav
- alegorie – celé dílo je alegorickým varováním před fašismem a válkou
Věty
- často kratší a jednodušší věty
- v dialozích jsou věty úsečné, dynamické a působí naléhavě
