Kniha: Robinson Crusoe

Autor: Daniel Defoe/Josef Věromír Pleva

Rozbor přidal(a): RSM

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Podle románu Daniela Defoa volně vypravuje Josef Věromír Pleva

Informace o autorovi

Daniel Defoe – Dýfou ( rozený Daniel Foe se narodil asi 16.9.1660 Londýn, Anglie – zemřel 24.4 1731 Londýn, Anglie ) byl anglický novinář a spisivatel, představitel realismu. Daniel Foe se narodil jako syn Jamese Foea a Alice Foe, jeho jméno, však není zapsáno v matrice, ani nikde jinde. Jeho otec byl londýnkým obchodníkem, svíčkařem a členem Butchers Company ( řeznická společnost ) Měl o rok starší sestru Elizabeth, v deseti letech mu zemřela matka.Chodil do presbiteriánské školy, kde se mu dostalo nejvyššího akademického vzdělání. Na svůj prostý původ nebyl Daniel příliš hrdý a tak na konci 90 let 17. století začal přidávat ke svému jménu aristokraticky znějící De. Roku 1684 se oženil s Marií Tuffleiovou a měli spolu dva syny a pět dcer. Mladý Defoe měl velmi podnikavého ducha. Po svatbě s dcerou obchodníka stávkovým zbožím, navázal obchodní styky a své zboží prodával i v cizině. Ale koráb, který převážel jeho zboží přes moře, ztroskotal a Defoe musel ohlásit úpadek. Zavázal se do konce života splatit dluh 17000 liber. Protože byl ale velmi podnikavý, zařídil si výrobu cihel a tašek a do deseti let všechny své dluhy splatil.

Defoe se jako protestant bouřil proti katolickému králi Jakubovi a proti jeho politice, která usilovala, aby se  Anglie stala katolickou zemí. Roku 1685 se účastnil mohutného lidového povstání drobných sedláků a tkalců. Po jeho porážce se musel skrývat, ale už za tři roky se znovu připojil k armádě Viléma Oranžského, který se přepravil z Holandska do Anglie, aby katolického krále Jakuba zbavil moci.

Defoe byl za své dílo – The Shortest Way with the Dissenters vydané roku 1702  v roce 1703 uvězněn a propuštěn o pět měsíců později. V roce 1704 začal vydávat časopis The Review, který byl vydáván

nejdéle z jeho 27 periodik až do roku 1917.Za ironický panflet navrhující řešení konfliktu mezi státní, anglikánskou církví a puritány byl odsouzen na pranýř, poté byl získán do státní služby. Jako tajný agent připravoval v roce 1707 sjednocení parlamentů  Anglie a Skotska.

Podle mého názoru myslým, že pan Defoe byl velice vzdělaný muž, kerý měl obrovský záběr  zájmů, politických a podnikatelských aktivit. Zřejmě měl také velice vyvinuté sociální cítění. Toto vše pouze nahrává a podporuje autora ke kvalitní a plodné tvorbě.

Nejznámější autorova díla:

Esej o projektech – Ze skušeností své práce a z upřímné snahy o zlepšení společensého života napsal

tuto knihu. Zamýšlí se v ní nad pojištěním lidí, kteří jsou v případě pracovní

neschopnosti ponecháni svému osudu. Myslí na pojištění proti požáru, ústavy

pro lidi duševně choré. Navrhuje i reformy vzdělávání, kterého se má dostávat i

dívkám.

Robinson Crusoe –   Námořník z Yorku, jeho život a neobyčejná dobrodruřství.

Kapitán Singleton

Plukovík Jack

Roxana

Autorovi současníci:

Jan Ámos Komensky – 28.3. 1592 Moava až 15.11.1670 Amsterdam  – Velká didaktika

Moliere – (Jean – Baptiste Poguelin ) – 15.1.1622 až 17.2.1673

Voltaire – ( Francois Marie Arouet ) – 16.11.1694 až 30.5.1778

Informace o knize

Kniha byla poprvé vydána v Londýně roku 1717. Vydavatel W Taylor

Literární druh: Vypravování –  Próza

Žánr: Dodrodružný román

Téma knihy:

Syn z kupecké  rodiny v anglickém Yorku, je velice okouzlen vyprávěním námořníků v místních hospodách o dobrodružných plavbách a podivuhodných zámořských zemích.

Jeho velkou touhou a přáním je stát se námořníkem.  Rodina s tím ovšem zásadně

nesouhlasí. Mladý Robinson však i přez zákaz otce opouští rodinu a vydává se na

moře vstříct mnohaletým, často životu nebezpečným a nedobrovolným příhodám.

Hlav. posavy:

Robinson Crusoe – Mladý muž, syn váženého obchodníka, který velmi stát se

námořníkem a vyzkoušet si dobrodružný námořnický život. Mladík, je jako naprostá

většina mladých mužů v jeho věku. Nevyzrálý, plný elánu, toužící po dobrodružství.

Vedl. postavy:

Pátek – Mladý indiánský chlapec. Robinson jej jednoho dne zachrání před jistou

smrtí. Pátek se měl stát obětí lidožroutských rituálů znepřáteleného kmene. Tento

skutek znamenal pro Pátka záchranu života a stal Robinsonvi druhem a naprosto

oddaným a věrným přítelem. Byl učenlivý, vnímavý a zručný. Robinsonovi zůstal

věrný a nablízku do konce života.

Prostředí :      

Děj se odehrává v druhé polovině sedumnáctého století. V prostředí tropického

ostrova, kdesi v jižním Atlantiku. Ostrov je zcela neobydlen, ale oplývající bohatými

přírodními zdroji. Robinson zde nemá kromě lidské společnosti ničeho nedostatku.

Děj:          

Mladý Robinson Crusoe, který je uchvácen a fascinován vyprávěním zkušených

námořníků o dobrodružných zámořských plavbách, prchá ze svého domova. I přez

přísný zákaz od svého otce, vstupuje do služby na kupecký koráb směřující kamsi

do Afriky na guinejské pobřeží. Zde je kupecký koráb kapitána Dubbleye přepaden

námořními piráty a Robinson upadne do afrického otroctví. Jeho pánem a otrokářem

se stal movitý arabský pirát jménem Abd el Mámí. Jemu Robinso sloužil v otroctví

déle nežli rok. Za tuto dobu si dokázal získat důvěru svého pána ( otrokáře ) Protože

byl ale duší stále svobodným a civilizovaným Evropanem začal osnovat svůj útěk z

otroctví. Útěk uskutečnil i s dalším otrokem, kterým byl mladý černoch jménem

Xury. Na svobodu se dostali pomocí malého rybářského člunu. Po mnoha dnech na

otevřeném moři, když už jim pomalu začali docházet zásoby potravin a sil,

přišla záchrana v podobě španělské obchodní lodi. Na tomto korábu ovšem nesetrval

Robinson nikterak dlouho.Brzy ho zastihla v blízkosti jihoameické pevniny oborvská

námořní bouře. Koráb najel na mělčinu neznámého ostrova a ztroskotal. Celá posá –

dka zahynula, pouze jako zázrakem přežil Robinsos.

Tímto okmžikem začala na zcela neobydleném ostrově pro Robinsona zcela

nová životní etapa. Po počátečním zoufalství z náhlé samoty na jinak zcela liduprá –

zdném ostrově začal přemýšlet co bude dělat dále a začínal si uvědomovat, že jeho

další život a bytí na tomto opuštěném místě závisí jen a zcela na něm samotném.

Začal se seznavovat s celým ostrovem a poznával jeho bohaté zdroje. Na ostrově

byly bohaté zásoby zvěře, ovoce a mnoha dalších přírodních zdrojů. To zaručovalo

Robinsonovi dostatečný a trvalý přísun potravin. Samo o sobě to ještě nezaručovalo,

že trosečník na tomto ostrově přežije. Robinson se musel začít snažit přežít s tím co

ostrov poskytuje a naučit se tyto zdroje správně využít. Protože byl ovšem jako malý

chlapec velmi zvídavý a šikovný, pochytil a zapamatoval si mnoho z řemesel, které

výdával ve svém rodném městě. Samozřejmě, že počátky všeho jeho snažení byly

velmi těžké. První neúspěchy střídaly další a další, až konečně přišel na to, jak tu či

onu činnost zvládnout. Postupem času se díky své píly, vytrvalosti a dovednosti

naučil zvládnout mnoho lidských činností a řemsel. Samozřejmě, že v mezích,

které mu okolnosti dovolovaly. Postavil si a postupně zveleboval svůj příbytek. Pekl

chleba z mouky v pekárně, kterou si postavi z vlastnoručně vyráběných a vypálených

cihel. Kukuřici na mouku si sám pěstoval a mlel. Ochočil a  zdomácněl si stádo koz.

Z jejich mléka se naučil vyrábět sýr a máslo. Pomocí vlastnoručně vyrobeného luku

o oštěpu lovil zvěř. Jejich kůži se sám naučil zpracovávat tak, aby si z ní mohl vyrá –

bět provizorní oděv. Z hlíny na ostrově, podobné té hrnčířské uměl zhotovit jednodu-

ché nádobí. Stal se ve své podstatě soběstačným člověkem.

Jednoho dne se za prudké bouře objevil v blýzkosti ostrova koráb, kteý zde také

ztroskotal. Z jeho posadky se ale nikdo z lidí nezachránil. Až na psa který se stal

pro Robinsona na dlouhou dobu jediným druhem. Ze stroskotané lodi se podařilo

Robinsonovi zachránit střelné zbraně i s prachem a zpoustu dalších užitečnych věcí,

které mu velmi unadnili další život. Stále byl ale sám, bez lidské společnosti.

Jednoho dne čistě náhodou zpozoroval, že se k ostrovu blíží čluny obsazené

samými divochy. Ti s sebou vezli zajatce, které chtěli na ostrově při svých lidožrou –

tských rituálech sníst. Tento úmysl jim za pomoci výstřelů z pušek překazil.Výstřely,

které indiáni ještě nikdy neslyšely, je velmi vyděsly a oni uprchli. Na ostrově zane –

chali jednoho ze svých zajatců. Protože se vše odehrálo podle Robinsonova primiti –

vního kalendáře v pátek, dal svému novému společníkovi jméno Pátek.

Od tohoto okamžiku už nebyl Robinson na ostrově osamocen. Pátka, který se

ukázal být velmi šikovným a učenlivýn člověkem začal učit své řeči a dalším dove –

dnostem civilizovaného člověka. On mu na oplatku ukazoval mnoho pro Robinsona

dosud naznámých ale jedlých a velmi chutných plodů ostrova. Ukázal se také jako

stopař a lovec zvěře. Za pár let strávených spolu na ostrově, se z nich staly nerozlu –

ční a velmi dobří přátelé.

Jednoho osudného dne se konečně stalo to v co Robinson tolik let doufal. U jeho

ostrova zakotvila obchodní loď. Jejich počínání však vzbudilo v Robinsonovi pode –

zření a tak zachoval rozvahu a úkryti s Patkem vyčkávali až se muži z lodi na ostro –

vě vylodí. Tak poznal, že to jsou vzbouřenci, kteří ovládli lodˇa na ostrově chtějí

vysadit kapitána a zbytek posádky. Spolu s Pátkem osvobodli kapitana lodi, Browna a muže, kteří se nechtěli přidat ke vzbouřencům. Pomohli jim pak získat zpět lodˇ o

kterou přišli. Kapitán Brown byl Robinsonivi velmi vděčný. Za těchto okolností

nic nebránilo, aby se mohl Robinson po deseti leteh, pěti měsících a jedenadvaceti

dnech strávených na ostrově, vrátit domů. Pátka, jako svého věrného druha a přítele

vzal s sebou.

Členění díla :    Jednotlivé kapitoly, kterých je dvacetdva.

Zpracování knihy v jiné podobě:

Román Daniela Defoa – ROINSON CRUSOE  patří k nejčastěji filmovaným

dílům světové literatury. Od Méliesovy  jedenácti minutové verze ( 1902)

vznikla téměř padesátka adaptací a další desítky filmů, volně inspirovaných osudy

Defoova hrdiny.

Jedním z poslednícha a bezesporu nejkontroverznějších snímků je film z roku 1997

v režii Georga Millera a Roda Hardyho v hlavni roli s Piersem Brosnenem.

Názory na tento film jsou velmi rozporuplné. Myslím si osobně, že natočit snímek

tak, aby bezezbytku kopíroval knižní předlohu je nemožné a kmížka vždy zůstane

knížkou, která bude mít svoje nezaměnitelné kouzlo.

Celkové vyznění díla, jeho význam, co říká dnešnímu čtenáři

Kniha, je dle mého názoru jasným důkazem toho, jak extrémně vyhrocené situace dokáží

v člověku zmobilizovat poslední zbytky sil. Jasně se zde projevil charakter člověka, jeho

schopnosti atˇ už duševní, nebo fizické. Robinson si až v izolovaném prostředí uvědomil

čeho všeho si nevážil a co opustil. Ovšem získal také nedocenitelné životní zkušenosti a

zcela jistě i nový náhled na život. Pro dnešního čtenáře je kniha perfektní ukazkou toho jak

se pod tíhou okolností může a asi i musí změnit, nebo upevnit charakter člověka. Z knihy si

musí i dnes zákonitě vnímavý čtenář hodně odnest.

Jazyková stránka knihy

Slovní zásoba: Spisovná. Jednoduchá nepříliš dlouhá souvětí s bohatou slovní zásobou, která jasně a přesně vystihují děj knihy.

Zvláštnosti textu: Myslím si text nemá v podstatě žádné zvláštnosti. Tak jak ho volně převyprávěl J.V. Pleva, je text naprosto srozumitelný. Možná, že jistou zvláštností jsou četné pracovní a výrobní návody, tak jak se k nim Robinson postupem času sám svým důmyslem dopracovával.

Větná stavba : Spíše kratší ale přesné a dobře vystihující souvětí.

Moudré myšlenky z knihy

Na ostrově není nikoho, kdo by posuzoval, zda má Robinson kalhoty ušité dobře, či nikoliv. Běželo

tedy Robinsonovi jen o to, aby kalhoty byly pohodlné, volné   chránili tělo před  palčivými paprsky

slunce a před dotěrným hmyzem.

Robinson zrudl ve tváři až po kořínky vlasů. Prudkým pohybem zastavil páně Wooldingovu řeč:

,,Pánové, doufám, že mínění pana Wooldinga o mém příteli Pátkovi není míněním vás ostat-

ních. Prosím pana Wooldinga, aby svůj názor změnil, chce-li mě považovat za svého přítele“

Zde šlo o Robinsonův odpor proti projevům rasismu vůči jeho příteli.

Slova, kterým jsem nerozuměl  

Kosmani – ploskonosé drápkaté opice, žijící v tropické Americe

Monstéra – rod rostliny, která roste v tropických prrslesích

Guajak – železný strom – je vždy zelený. Kmen i větve, mají velice tvrdé a těžké dřevo.

Na konci knihy, jsou vysvětlivky k cizokrajným názvům.

Bibliografické údaje

Robinson Crusoe

Podle románu Daniela Defoa volně vypravuje Josef Věromír Pleva

Ilustroval Zdeněk Burian

Graficky upravil Jiří Blažek

V Klubu mladých čtenářů vydal jako svou 6531 publikaci Albatros, nakladatelství pro

děti a mládež, v Praze roku 1983

Zdroje informací

• wikipedie
• český – jazyk.cz
• studentský underground

Závěr

Zajímavé a poutavé čtení o tom, jak extrémní  situace dokáže z člověka vymáčknout to nejlepší, co v něm je.

The post Robinson Crusoe – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.