Kniha: Noc na Karlštejně

Autor:Jaroslav Vrchlický

Rozbor přidal(a): denisap

Vloženo na: Studijni-svet.cz

Autor: Jaroslav Vrchlický (Emil Jakub Frida)

Rok vydání/uvedení: 1882-3 (V Lumíru)

Premiéra v Nár. divadle: 1884

Umělecký směr/proud: 2.pol. 19.století, Skupina : Lumírovci

Ruchovci a Lumírovci:

Výrazné literární skupiny ze 70.-80. let 19.století. Vzájemně proti sobě nevystupují, spíše se navzájem obohacují o nové poznatky a názory. Skupiny bývají spojovány s pojmem “novoromantismus” protože na romantismus navázaly. Dominovala spíše poezie.

Ruchovci

-Od almanachu Ruch, který byl sepsán na počet položení zákl. kamene Národního divadla.

-Časopis Osvěta

-Oživují vlastenecká témata

-Díla mají být výchovná a naučná

-Díla jsou spojená s národní historií

-Heslo “Umění pro národ”

-Cíl : povznést českou literaturu

Představitelé: Eliška Krásnohorská, Alois Jirásek, Svatopluk Čech

Lumírovci

-Kosmopolitní : otevřené světu

-Díla se snaží přiblížit modernímu člověku a otevřít se světu

-Díla psaná na světová témata

-Hlavně překladatelská činnost

-Heslo “Umění pro umění”

-Svoboda v umění

-Časopis Lumír

Představitelé: Julius Zeyer, Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický

Vlastním jménem Emil Jakub Frida >Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický (1842–1869). V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 m². Narodil se roku 1853 v Lounech, ale většinu dětství strávil na faře svého strýce v Ovčárech u Kolína. Vystudoval gymnázium a po maturitě vstoupil (kvůli strýci) do Arcibiskupského semináře, kde však vydržel jen rok a poté přestoupil na filozofickou fakultu na Karlově univerzitě, kde studoval  filosofii, historii a romanistiku. První literární práce mu k tisku zprostředkovala spisovatelka Sofie Podlipská (Sestra Karoliny Světlé, o 20 let starší než Vrchlický), do které se zamiloval, ale ona mu moudře dala ruku své dcery Ludmily. V Praze se seznámil s Zikmundem Winterem, Josefem Václavem Sládkem a Aloisem Jiráskem a společně založili skupinu Lumírovci.Vrchlický jako první literát s oblibou užíval slova pábit, když si odcházel zakouřit. Toto slovo později posunul dále Bohumil Hrabal, jenž je používal ve svých dílech (Pábitelé = lidé, kteří rádi domýšlí a zkreslují realitu, hledají krásu v obyčejných věcech). Poté strávil asi dva roky v Itálii, kde působil jako vychovatel v hraběcí rodině.To ho nenaplňovalo a tak se vypracoval na profesora moderních věd, kde získal čestný doktorát. Byl členem mnoha prestižních institucí, v čechách to byla třeba Česká akademie věd a umění. Byl nominován na Nobelovu cenu, nikdy ji však nezískal.Život mu narušil rozpad manželství, příchod nové kritické generace a když v  r. 1908 utrpěl mozkovou mrtvici. Umírá r.1912 v Domažlicích.

Další díla :

Lyrika básnické sbírky: Symfonie (pro Sofii Podl.) , Z hlubin

Epika: Selské balady

Dramata: Hippodamie (trilogie s antickým námětem)

Inspirace pro dílo:

• České dějiny,  zlatá éra středověku za vlády Karla IV. Idylický vztah hlavních postav= harmonie u Vrchlického a jeho Ludmily.

Filmové zpracování:

• Němý film (Olaf Larus 1965)
• Muzikál (Zdeněk Podskalský 1973)

Literární teorie :

Literární druh: Drama

Literární žánr: Komedie

Literární forma: Divadelní hra

Hlavní myšlenka : Dílo dobře zachycuje atmosféru doby, ačkoliv není založeno na reálných událostech.

Hlavní téma : Láska je důležitější, než všechny zákazy.

Doba a místo děje : Červen 1363, Karlštejn

Kompozice

3 dějství:

• 1.dějství=  14 výstupů
• 2.dějství=  12 výstupů
• 3.dějství=  11 výstupů

Střídáni motivů: Císař-Císařovna, Pešek-Alena, Petr-Štěpán

Děj je uspořádán chronologicky

Na začátku každého jednání je uveden odstavec, ve kterém se uvádí kde se nacházíme a jaké postavy zde vystupují

Dílo je psáno prostým jazykem s dobovými výrazy

Komické situace

Archaismy: rci, jest, símě, neť (neteř)

Historismy: šenk (nalévač vína), čabraka (pokrývka koně), kontrfej (obrázek), manové (královská stráž)

Vznešená mluva: komoni (koně), spisovná a neaktuální královská mluva, oslovování se tituly

Pouze dialogy=přímá řeč

Děj nikdo nevypráví

Hlavní postavy

Císař  Karel IV. : moudrý,schopný, rozumný, pevný v zásadách, más smysl pro humor, dobrosrdečný, milující svou Elišku

Císařovna Alžběta Pomořanská (též Eliška Pomořanská)  : vroucně miluje císaře, stýská se jí, žárlí

Alena : neť Ješka z Vartenberka, milá Peška Hlavně, pro lásku udělá cokoliv, odvážná, vtipná, podnikavá

Pešek Hlavně : šenk jeho výsosti, trochu zmatkař, zamilován do Aleny, touží po rytířských ostruhách

Ješek z Vartenberka : strýc Aleny, purkrabí na Karlštejně, zodpovědný, dobrosrdečný,

Arnošt z Pardubic : arcibiskup pražský, císařův věrný rádce, chce zlomené císařovně pomoci,

Petr : král kyperský a jeruzalémský, jeho hlavním zájmem je víno, zpěv a hlavně ženy

Štěpán : vévoda bavorský, ziskuchtivý, ale čestný= dokáže ustoupit,

Obsah

Král Petr přijel na hrad na návštěvu , jeho hlavní zálibou jsou ženy, a tak stále nějaké hledá. Bavorský vévoda Štěpán přijel na hrad z politických důvodů, ženy ho ze začátku nezajímají. Karel IV. má přijet večer, jeho manželka Alžběta,které se po manželovi stýská, se na hrad dostala tajně, setkala se s arcibiskupem Arnoštem, který se rozhodl,že jí pomůže a dal jí pážecí převlek. Alžběta se pak rozhodne,že bude držet stráž u císařových dveří.Petr a Štěpán dostanou podezření, že jedno z páže je žena. Alena, neteř purkrabího, se rozhodne strávit noc na Karlštejně, aby vyhrála sázku se svým otcem a mohla si vzít Peška. Pešek je proti, ale pak souhlasí. Večer přijíždí král Karel. Petr začne hledat dívku,která je převlečené za páže a začne v předsíni královského pokoje dotírat na Alžbětu převlečenou za páže a ta ho odežene.Přijde král a ptá se co se stalo, ale celou situaci zachrání Arnošt.Karel pozná svojí ženu, po dlouhem rozhovoru jí prozradí,že jí hned poznal a vše jí odpustí Karel chce s Alžbětou odejít pryč z hradu, ale Arnošt je varuje, že Štěpán s Petrem to asi tuší.

Pešek řekne purkrabímu, že Alžběta je na hradě, aby měla svědka v sázce se svým otcem. Štěpán ohlásí purkrabímu, že u císařovy ložnice drží stráž žena, purkrabí se myslí, že je to Alena. Alena s Peškem se ukryjí na strážnici, purkrabí se jde přiznat císařovi. Karel IV. ho vyslechne a když zjistí, že purkrabí myslí Alenu a ne císařovnu, oddychne si a nechá ho jít. Štěpán a Petr objeví Peška s Alžbětou na strážnici, chtějí je předvést králi, ti se ale brání, začnou spolu šermovat.

V této chvíli drama vrcholí. Král, Arnošt, Pešek, Alena, Štěpán a Petr se setkají na nádvoří. Karel IV. odpouští Aleně a Peškovi. Peška povýší na rytíře a k svatbě jim věnuje dům v Praze. V tom naoko přijíždí Alžběta na koni, dělá, že zabloudila. Císař s ní odjede na hrad Karlík, protože na Karlštejn je přece ženám vstup zakázán.

The post Noc na Karlštejně – rozbor díla k maturitě first appeared on Rozbor-dila.eu.