Tři kamarádi – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Tři kamarádi

Autor: Erich Maria Remarque

Autor: Tereza CZ

 

Erich Maria Remarque (*1898 – †1970)

• Vlastním jménem Erich Paul Remark.
• Německý spisovatel, prozaik a představitel protiválečné a meziválečné literatury 20. století.
• Narodil se v Osnabrücku v Německu do rodiny knihaře. Studoval na učitelském ústavu, jeho vzdělávání však přerušila první světová válka.
• V roce 1916 byl v osmnácti letech povolán do německé armády. Bojoval na západní frontě, kde byl roku 1917 vážně zraněn.
• Válečné zážitky, utrpení vojáků a smrt jeho spolubojovníků zásadně ovlivnily jeho životní postoje i literární tvorbu. Stal se výrazným kritikem války a militarismu.
• Po válce vystřídal několik zaměstnání. Pracoval například jako učitel, novinář, reklamní pracovník a redaktor. Zajímal se také o automobilismus a motoristický sport.
• Světově se proslavil protiválečným románem Na západní frontě klid z roku 1929, který realisticky zachycuje hrůzy první světové války z pohledu mladého vojáka.
• Jeho knihy se často věnují takzvané ztracené generaci, tedy lidem, kterým válka vzala mládí, ideály a schopnost snadno se začlenit do běžného života.
• Po nástupu nacismu byly jeho knihy v Německu zakázány a veřejně páleny. Roku 1938 byl zbaven německého občanství.
• Žil v exilu ve Švýcarsku a později ve Spojených státech amerických, kde v roce 1947 získal občanství.
• V jeho dílech se opakují témata války, smrti, přátelství, lásky, osamělosti, emigrace a hledání smyslu života.
• Zemřel 25. září 1970 ve švýcarském Locarnu.

 

Další díla:

• Na západní frontě klid – Protiválečný román o mladých německých vojácích, kteří během první světové války ztrácejí iluze o životě.
• Cesta zpátky – Román o návratu vojáků z první světové války a jejich obtížném začleňování do poválečné společnosti.
• Vítězný oblouk – Román o německém emigrantovi, lékaři Ravicovi, který před druhou světovou válkou žije v Paříži.
• Jiskra života – Román zachycující utrpení vězňů v nacistickém koncentračním táboře a jejich touhu po přežití.
• Čas žít, čas umírat – Protiválečný román odehrávající se během druhé světové války, který propojuje téma války s milostným příběhem.
• Černý obelisk – Román zobrazující německou společnost v období hospodářské krize a hyperinflace po první světové válce.
• Noc v Lisabonu – Román o emigraci, pronásledování nacismem a hledání svobody a bezpečí.

 

Literárně-historický kontext

Světová literatura 1. poloviny 20. století (meziválečná literatura, protiválečná próza, ztracená generace)

• Erich Maria Remarque patří mezi významné německé spisovatele meziválečného období. Jeho tvorba je spojena především s realistickým zobrazováním války a jejích následků.
• První světová válka znamenala zásadní otřes evropské společnosti. Miliony lidí zažily násilí, smrt a ztrátu blízkých, což se výrazně promítlo do literatury 20. století.
• Objevuje se pojem ztracená generace, označující zejména autory a jejich hrdiny poznamenané první světovou válkou. Tito lidé často ztratili ideály, důvěru v tradiční hodnoty a schopnost nalézt své místo ve společnosti. Remarque měl k této generaci tematicky velmi blízko.
• Meziválečná literatura se zabývala psychickými traumaty, odcizením, osamělostí, sociálními problémy, hospodářskými krizemi a hledáním nových životních hodnot.
• Německo po první světové válce procházelo politickou a hospodářskou nestabilitou. Společnost zasáhly inflace, nezaměstnanost, chudoba a sílící politický extremismus.
• Román Tři kamarádi vznikal v autorově exilu a poprvé vyšel roku 1936 v dánském překladu. První německé vydání následovalo v roce 1938 v Amsterdamu.
• Dílo tvoří tematické završení trojice románů Na západní frontě klid, Cesta zpátky a Tři kamarádi. Všechny zachycují osudy generace poznamenané první světovou válkou, postupně od frontového života až po poválečnou společnost.
• Remarque využívá realistické vyprávění, psychologickou charakteristiku postav, dialogy a úvahy o životě. Vedle kritiky společnosti zdůrazňuje sílu přátelství, lidskosti a lásky.

 

Další autoři:

• Ernest Hemingway – Sbohem, armádo!, Fiesta, Komu zvoní hrana
• Francis Scott Fitzgerald – Velký Gatsby, Něžná je noc
• John Dos Passos – Manhattan Transfer, trilogie USA
• Henri Barbusse – Oheň
• Thomas Mann – Buddenbrookovi, Kouzelný vrch
• Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

 

Rozbor díla: Tři kamarádi

 

Základní charakteristika:

• Literární druh: epika
• Literární žánr: společenský a psychologický román s milostnou a protiválečnou tematikou
• Literární forma: próza
• Literární směr: meziválečná realistická literatura, protiválečná próza
• První vydání: 1936 (dánský překlad), německy 1938
• Originální název: Drei Kameraden
• Význam názvu: Název odkazuje na trojici hlavních hrdinů – Roberta Lohkampa, Otta Köstera a Gottfrieda Lenze. Jejich přátelství vzniklo během první světové války a představuje nejdůležitější jistotu v nejistém poválečném světě.

 

Téma a motivy:

• Téma: Osudy tří válečných veteránů, kteří se v poválečném Německu snaží najít smysl života. Román zachycuje sílu opravdového přátelství, tragickou lásku Roberta a Patricie, následky války a beznadějnou společenskou situaci.
• Motivy: Přátelství, láska, válka a její následky, ztracené mládí, alkohol, automobily, automobilové závody, chudoba, nezaměstnanost, hospodářská krize, nemoc, tuberkulóza, sanatorium, obětavost, osamělost, strach ze smrti, politické násilí, smrt blízkých, vzpomínky, naděje a hledání smyslu života.

 

Hlavní myšlenka:

• Román ukazuje, že i v době poznamenané válkou, hospodářskou krizí a nejistotou mohou lidé najít smysl života v opravdovém přátelství, lásce a vzájemné pomoci. Tři kamarádi jsou ochotni obětovat pro druhého prakticky všechno, protože právě vzájemná důvěra je jejich největší životní hodnotou.
• Autor zároveň upozorňuje na tragické následky první světové války, která poznamenala celou generaci mladých lidí. Kritizuje politický extremismus, násilí a sociální nespravedlnost. Prostřednictvím vztahu Roberta a Patricie zdůrazňuje křehkost lidského štěstí, pomíjivost života a skutečnost, že láska má význam i tehdy, když nemůže zabránit tragickému konci.

 

Vypravěč:

• Typ vypravěče: osobní vypravěč, který je zároveň hlavní postavou románu – Robert Lohkamp (Robby).
• Způsob vyprávění: ich-forma (vyprávění v 1. osobě jednotného čísla).
• Robert popisuje události ze svého pohledu, vzpomíná na válečné zážitky, vyjadřuje své pocity a přemýšlí o smyslu života, lásce a smrti. Čtenář poznává ostatní postavy a jejich osudy především prostřednictvím Robertových zkušeností.

 

Kompozice:

• Kompozice je převážně chronologická, děj postupuje v časové posloupnosti od Robertových narozenin přes jeho vztah s Patricií až po tragický závěr.
• Objevují se retrospektivní prvky, především Robertovy vzpomínky na první světovou válku, padlé spolubojovníky a těžká poválečná léta.
• Román je rozdělen do číslovaných kapitol a obsahuje řadu epizod zachycujících každodenní život kamarádů, jejich práci v autoopravně, návštěvy barů, automobilové závody a setkávání s dalšími lidmi.
• Prolínají se dvě hlavní dějové linie: přátelství Roberta, Otta a Gottfrieda a milostný vztah Roberta s Patricií.
• Vyprávění střídá humorné a odlehčené situace s tragickými událostmi, popisy prostředí a hlubšími filozofickými úvahami.

 

Jazyk a styl:

• Jazyk je převážně spisovný, srozumitelný a přirozený. V dialozích se objevují hovorové a nespisovné výrazy, slang a místy vulgarismy, které odpovídají prostředí hlavních postav.
• Autor často využívá přímou řeč a živé dialogy. Rozhovory tří kamarádů jsou charakteristické ironií, humorem, nadsázkou a vzájemným škádlením.
• Vypravěčský styl je realistický, místy až věcný, ale zároveň obsahuje lyrické a citově zabarvené pasáže, zejména při popisu Robertova vztahu k Patricii.
• V díle se střídají krátké a úderné věty s delšími popisnými souvětími a úvahami o životě, smrti, přátelství a lásce.
• Významnou roli mají detailní popisy automobilů, ulic, barů, přírody a atmosféry německého města. Díky nim působí prostředí autenticky.
• Autor využívá kontrast mezi veselým kamarádským životem a tragickými událostmi, které hlavní hrdiny postupně zasahují.

 

Básnické prostředky v díle:

• Přirovnání: „Obloha byla žlutá jako mosaz.“ Autor využívá přirovnání také při popisech krajiny, automobilů a lidských pocitů.
• Metafora: „Rum byl sám život.“ Alkohol je obrazně spojován s únikem od starostí a snahou překonávat beznaděj.
• Personifikace: Automobil Karel je popisován téměř jako živá bytost, která bojuje se soupeři a má vlastní charakter.
• Hyperbola: Nadsázka se objevuje především v humorných rozhovorech kamarádů a při líčení mimořádných schopností jejich závodního automobilu.
• Ironie: Postavy často komentují každodenní problémy, společenské poměry i vlastní neštěstí pomocí ironických poznámek.
• Kontrast: Radost ze života a přátelství stojí proti smrti, nemocem a beznaději. Podobně se střetává luxus bohatých obyvatel s chudobou a nezaměstnaností.
• Symbolika: Automobil Karel představuje společné úsilí a přátelství, zatímco nemoc Patricie připomíná křehkost lidského štěstí.

 

Časoprostor:

• Děj se odehrává v Německu na konci 20. let 20. století, přibližně v letech 1928–1929, tedy v období Výmarské republiky.
• Hlavním prostředím je německé město, především společná autoopravna, Robertův pronajatý pokoj, kavárny, bary, restaurace a městské ulice. Důležitými místy jsou také závodní okruhy a silnice.
• Část příběhu se odehrává na dovolené u moře a později v horském sanatoriu, kde se Patricie léčí s tuberkulózou.
• Společenské prostředí je poznamenáno hospodářskými problémy, nezaměstnaností, sociálními rozdíly a politickými konflikty.

 

Společenské poměry a symboly v díle:

• Ztracená generace: Robert, Otto a Gottfried představují muže, kterým první světová válka vzala bezstarostné mládí a víru ve spravedlivý svět. Přestože válku přežili, její následky je provázejí i v civilním životě.
• Automobil Karel: Starý, nenápadný vůz s mimořádně výkonným motorem, který kamarádi společně opravili. Symbolizuje jejich přátelství, technickou zručnost, svobodu a radost ze života. Jeho pozdější prodej představuje velkou osobní oběť.
• Alkohol: Pro postavy je součástí společenského života, ale také prostředkem, kterým se snaží zapomenout na bolestné vzpomínky, samotu a nejistotu.
• Autoopravna: Představuje společné zázemí a snahu začít po válce nový život. Její finanční potíže odrážejí hospodářskou krizi a nejistotu tehdejší společnosti.
• Tuberkulóza: Nemoc Patricie připomíná lidskou zranitelnost a nemožnost ovlivnit všechny životní události. Zároveň zdůrazňuje sílu Robertovy lásky a obětavosti.
• Sanatorium: Místo naděje na uzdravení, ale také izolace, smutku a postupného smiřování s nevyhnutelným koncem.
• Politické násilí: Konflikty v ulicích ukazují rozdělení poválečné německé společnosti. Smrt Gottfrieda Lenze je důkazem, že válka a násilí pokračují v jiné podobě i v době míru.
• Přátelství: Nejdůležitější hodnota románu, která hlavním hrdinům pomáhá překonávat hospodářské problémy, osobní tragédie i strach z budoucnosti.

 

Postavy:

• Robert Lohkamp (Robby): Hlavní postava a vypravěč románu, třicetiletý bývalý voják první světové války. Pracuje jako automechanik v dílně svého přítele Otta Köstera, dříve se živil také jako klavírista. Je citlivý, přemýšlivý, místy nerozhodný a pesimistický. Válečné zkušenosti ho poznamenaly natolik, že nedokáže snadno věřit v budoucnost. Často pije alkohol a snaží se žít přítomností. Po seznámení s Patricií se do ní hluboce zamiluje a postupně nachází nový smysl života. Je ochoten obětovat téměř všechno, aby jí pomohl, a zůstává s ní až do její smrti.
• Otto Köster: Nejrozumnější, nejklidnější a nejzodpovědnější ze tří kamarádů. Bývalý voják a pilot, zkušený automobilový závodník, výborný mechanik a majitel společné autoopravny. Je pracovitý, rozhodný, spolehlivý a velmi obětavý. Pro přátele je ochoten riskovat vlastní bezpečí i obětovat majetek. Když Patricie vážně onemocní, pomáhá Robertovi a nakonec prodá jejich milovaný automobil Karel, aby zajistil peníze na její léčbu.
• Gottfried Lenz: Třetí z nerozlučných kamarádů, vysoký muž s výraznými světlými vlasy. Sám sebe označuje za „posledního romantika“. Je veselý, temperamentní, společenský, vtipný a rád žertuje. Miluje ženy, dobrodružství a svobodu. Svým optimismem a humorem pomáhá překonávat těžké chvíle. Pod veselou povahou se však skrývají bolestné válečné zkušenosti. Během politických nepokojů je zastřelen, což představuje jednu z nejtragičtějších událostí románu.
• Patricie Hollmannová (Pat): Mladá, krásná, štíhlá a elegantní dívka pocházející z lepších společenských poměrů. Je inteligentní, citlivá, laskavá, přátelská a vnitřně statečná. Zamiluje se do Roberta a jeho prostřednictvím poznává svět jeho přátel. Trpí tuberkulózou, která se postupně zhoršuje. Přesto se snaží užívat si společné chvíle a neztrácet naději. V závěru románu umírá v horském sanatoriu za Robertovy přítomnosti.
• Doktor Jaffé: Lékař, který se stará o Patriciino zdraví. Je zkušený, rozvážný a realistický. Robertovi vysvětluje závažnost její nemoci a doporučuje léčbu v horském sanatoriu. Přestože se snaží Patricii pomoci, nemůže zabránit tragickému vývoji jejího onemocnění.
• Alfons: Majitel restaurace a dobrý přítel hlavních hrdinů. Je mohutný, temperamentní, pohostinný a velmi loajální. Má rád dobré jídlo, pití i své přátele. Po Gottfriedově smrti se zapojí do pátrání po jeho vrahovi a nakonec se s ním střetne.
• Jupp: Mladý pomocník v autoopravně, který se stará o drobné práce a pomáhá kamarádům. Je nadšený do automobilů a představuje mladší generaci, která nezažila první světovou válku stejným způsobem jako hlavní hrdinové.
• Valentin Hauser: Robertův známý a bývalý spolubojovník. Válku přežil, ale její vzpomínky ho stále pronásledují. Často pije a oslavuje skutečnost, že zůstal naživu.
• Ferdinand Grau: Malíř a Robertův přítel, který se živí také malováním portrétů zemřelých. Je filozoficky založený, často přemýšlí o životě a smrti a svými názory ovlivňuje Robertovo uvažování.
• Fred: Barman, který zná Roberta i jeho přátele. Je součástí prostředí, kde kamarádi tráví volný čas a nacházejí útočiště před každodenními starostmi.
• Binding: Bohatší muž a automobilový nadšenec, s nímž se kamarádi setkají při projížďce v Karlovi. Právě při tomto setkání poznává Robert Patricii Hollmannovou.
• Paní Zaiewská: Robertova bytná, která pronajímá pokoje několika nájemníkům. Její penzion ukazuje rozmanité osudy obyčejných lidí žijících v nejistých hospodářských podmínkách.

 

Děj:

Příběh se odehrává v Německu na konci 20. let 20. století. Hlavním hrdinou je třicetiletý Robert Lohkamp, kterému přátelé říkají Robby. Společně se svými dvěma nejlepšími přáteli, Ottou Kösterem a Gottfriedem Lenzem, pracuje v malé autoopravně. Všichni tři se znají z první světové války, během níž mezi nimi vzniklo velmi silné přátelství. Válka je hluboce poznamenala a po návratu do civilního života se snaží najít své místo ve společnosti. Nemají mnoho peněz a jejich podnikání není příliš úspěšné. Opravují staré automobily, nakupují a prodávají ojetá vozidla a snaží se získat dostatek zakázek. Přivydělávají si také provozováním taxíku a automobilovými závody. Jejich největší chloubou je starý automobil, kterému dali jméno Karel. Přestože zvenčí vypadá jako obyčejný zastaralý vůz, pod kapotou má mimořádně výkonný motor. Otto ho dokáže skvěle řídit a kamarádi se baví tím, že s ním porážejí mnohem modernější a dražší automobily. Volný čas tráví společně v barech, restauracích a kavárnách, kde pijí alkohol, vtipkují a snaží se alespoň na chvíli zapomenout na své problémy. Robert zároveň často vzpomíná na první světovou válku, mrtvé spolubojovníky a těžké poválečné roky. Přestože je relativně mladý, má pocit, že zažil příliš mnoho utrpení a ztratil důvěru v budoucnost.

Jednoho dne, během oslavy Robertových třicátých narozenin, vyrazí kamarádi na projížďku svým Karlem. Na silnici se dostanou do neformálního závodu s luxusním automobilem, jehož řidičem je muž jménem Binding. Díky skvělému motoru Karel zvítězí a obě posádky se nakonec setkají v hostinci. S Bindingem cestuje také mladá dívka Patricie Hollmannová, která Roberta okamžitě zaujme. Po společném večeru získá její telefonní číslo a později se odhodlá ji pozvat na schůzku. Zpočátku je nejistý a neví, jak se má v její společnosti chovat, protože Patricie pochází z jiného prostředí a působí velmi elegantně. Postupně se však sbližují, tráví spolu stále více času, navštěvují bary, restaurace, chodí na procházky a podnikají výlety. Robert se do Patricie hluboce zamiluje a jejich vztah mu přináší radost a naději, kterou již dlouho nepociťoval. Patricie se také seznámí s Ottou a Gottfriedem a postupně se stává součástí jejich přátelského společenství. Kamarádi ji přijmou mezi sebe a mají ji upřímně rádi. Robert si začíná představovat společnou budoucnost, přestože jeho finanční situace není dobrá a stále ho pronásledují vzpomínky na válku.

Robert a Patricie spolu později odjedou na dovolenou k moři. Zpočátku si užívají společné chvíle, odpočinek a přírodu. Patricie však začne být stále unavenější a jednoho dne dostane vážný záchvat, při kterém vykašlává krev. Robert je vyděšený a zjišťuje, že jeho milovaná již delší dobu trpí tuberkulózou. Zoufale se snaží zajistit lékařskou pomoc. Obrátí se na svého přítele Otta, který okamžitě vyhledá doktora Jaffého a ve svém rychlém automobilu ho přiveze k nemocné Patricii. Lékaři se podaří její stav dočasně stabilizovat, ale Robert se dozvídá, že nemoc je vážná a může se kdykoliv zhoršit. Po návratu do města se snaží Patricii co nejvíce pomáhat. Chce, aby bydlela blízko něj, stará se o ni a pořídí jí také psa, aby nebyla sama. Doktor Jaffé nakonec doporučí, aby Patricie odjela na delší dobu do horského sanatoria, kde by jí mohl prospět čistý vzduch a odborná péče. Robert se s jejím odjezdem těžko smiřuje, ale chápe, že je to nezbytné. Po jejím odjezdu se cítí osamělý a nešťastný. Snaží se pracovat, navštěvuje přátele a udržuje s Patricií kontakt. Jeho naděje na její uzdravení se však střídá se strachem z budoucnosti.

Mezitím se stále zhoršuje hospodářská situace v Německu. Roste nezaměstnanost, lidé přicházejí o práci a o peníze. Autoopravna tří kamarádů získává stále méně zakázek a její provoz začíná být finančně neudržitelný. Společenská nespokojenost zároveň vede k politickým konfliktům, demonstracím a násilným střetům mezi různými skupinami. Gottfried Lenz se jednoho dne dostane do blízkosti politických nepokojů a při odchodu z jednoho shromáždění je na ulici zastřelen mladým mužem. Robert a Otto jsou jeho smrtí hluboce otřeseni. Přicházejí o člověka, který pro ně představoval radost, humor a bezstarostnost. Otto se rozhodne vraha vypátrat a pomstít smrt svého přítele. Společně s dalšími známými po něm pátrají. Do pátrání se zapojí také jejich přítel Alfons, který se s vrahem nakonec střetne a zastřelí ho. Robert se mezitím snaží zabránit Ottovi, aby kvůli pomstě zničil i svůj vlastní život. Gottfriedova smrt ukazuje, jak nesmyslné a kruté může být politické násilí a jak snadno může člověk přijít o život i v době míru. Z původní nerozlučné trojice tak zůstávají pouze Robert a Otto.

Finanční situace se dál zhoršuje a kamarádi jsou nakonec nuceni prodat společnou autoopravnu. Robert se musí smířit se ztrátou zaměstnání i životního zázemí. Do toho přichází další tragická zpráva: Patriciin zdravotní stav se v sanatoriu výrazně zhoršil a potřebuje, aby za ní Robert přijel. Robert se společně s Ottou vydává do hor. Po příjezdu zjišťuje, že Patricie je velmi slabá a její nemoc pokročila. Rozhodne se u ní zůstat a věnovat jí všechen svůj čas. Léčba a pobyt v sanatoriu jsou však velmi drahé a Robert nemá dostatek peněz. Otto mu proto nabídne pomoc a rozhodne se pro velkou oběť. Prodá jejich milovaný automobil Karel, který byl symbolem společného přátelství, svobody a radosti ze života, aby zajistil peníze na Patriciinu léčbu a Robertův pobyt. Tento čin znovu potvrzuje, jak hluboké a opravdové přátelství mezi nimi existuje.

Robert tráví s Patricií její poslední týdny. Snaží se ji rozveselovat, dodávat jí naději a připomínat jí krásné chvíle, které spolu prožili. Patricie si však postupně uvědomuje, že její zdravotní stav je stále horší a pravděpodobně se již neuzdraví. Přesto nechce Roberta opustit a snaží se těšit i z drobných radostí. Vzpomínají na společné zážitky, poslouchají hudbu a přemýšlejí o životě a smrti. Patricie je stále slabší, trpí horečkami, bolestmi a postupně ztrácí síly. Robert se odmítá vzdát naděje a zůstává u ní ve dne i v noci. V závěru je Patricie již natolik nemocná, že nemůže vstát z postele. Při jednom z posledních rozhovorů ji ruší hlasité tikání Robertových hodinek, a tak je Robert odloží a rozbije, jako by tím mohl zastavit čas a zabránit nevyhnutelnému konci. Patricie však nakonec v posledních nočních hodinách umírá. Robert ji drží za ruku a odmítá se smířit s tím, že už mu nikdy neodpoví. Román končí obrazem Robertova hlubokého smutku a bezmoci. Přestože mu láska přinesla nový smysl života, nedokázala zabránit smrti milované ženy. Tragický závěr zdůrazňuje pomíjivost lidského štěstí, ale zároveň připomíná hodnotu lásky, přátelství a obětavosti.

 

Inspirace a adaptace:

• Román vychází z autorových osobních zkušeností s první světovou válkou a z pozorování německé společnosti v meziválečném období. Remarque v něm zachycuje osudy válečných veteránů, hospodářskou nejistotu a sílící politické násilí.
• Dílo tematicky navazuje na autorovy romány Na západní frontě klid a Cesta zpátky. Zatímco první kniha zachycuje samotnou válku a druhá návrat z fronty, Tři kamarádi ukazují život válečných veteránů po několika dalších letech.
• Román byl zfilmován roku 1938 v americkém filmu Three Comrades. Režisérem byl Frank Borzage a v hlavních rolích se představili Robert Taylor, Franchot Tone, Robert Young a Margaret Sullavanová.
• Na scénáři filmové adaptace se podílel také spisovatel Francis Scott Fitzgerald. Film klade větší důraz na milostný příběh a některé společenské a politické motivy původního románu omezuje.

 

Původní zdroj: Rozbor-dila.cz – zpracováno podle tří maturitních rozborů a knihy Tři kamarádi od Ericha Marii Remarqua.