Romeo a Julie – rozbor díla k maturitě

Kniha: Romeo a Julie

Autor: William Shakespeare

Rozbor přidal(a): Andrea

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Autor a jeho dílo:

William Shakespeare se narodil roku 1564 v městečku Stratford nad Avonou. Otec pracoval jako rukavičkář a působil i v místní městské samosprávě. Matka pocházela z významné zemanské rodiny. William se do rodiny narodil jako třetí dítě, z celkového počtu osmi – měl čtyři sestry a tři bratry. Dvě nejstarší děti, obě dívky, zemřely a William byl tedy nejstarším dítětem rodiny. Vystudoval gymnázium, naučil se obratně používat jak latinu, tak řečtinu a už v osmnácti letech si vzal za ženu o osm let starší Anne Hathaway, už půl roku po svatbě se jim narodila první dcera, o něco později spolu měli ještě dvojčata – chlapce a dívku, chlapec ale v jedenácti letech zemřel (1596). William Shakespear působil jako herec a spisovatel v hlavním městě Anglie. Jeho hry se hrály na královském dvoře za vlády Alžběty I. a roku 15945 vyšla poprvé tiskem jeho dramata. Byl dramatikem a dokonce i spolumajitelem jedné z Londýnských divadelních společností, a to společnosti Služebníků lorda komořího, která od roku 1599 hrála v nové aréně pojmenované The Globe. O 14 let později, v roce 1613 divadlo Globe vyhořelo a tím v podstatě skončila Shakespearova dramatická kariéra. Nejuznávanější světový dramatik William Shakespeare zemřel o tři roky později, v roce 1616 ve Stratfordu nad Avonou, krátce po oslavě vlastních narozeniny.

Shakespeare je autorem renesance, ve svých pracích používá většinou jambický verš. Všechny dramatické počiny tohoto autora můžeme rozdělit do tří základních tematických skupin – historické hry, zápletkové komedie a humanistické tragédie. Kromě dramat však sepsal také několik básní a sonetů. Jeho historické hry jsou nazvány podle panovníků – Jindřich IV., Jindřich V., Jindřich VI., Jindřich VIII., dále Král Jan, Richard II., Richard III. a Edward III.. Mezi jeho nejznámější komedie patří Jak se vám líbí, Komedie omylů, Kupec benátský, Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový a Zkrocení zlé ženy. Napsal také mnoho světoznámých tragédií – Hamlet, Julius Caesar, Král Lear, Macbeth, dále Othello, nebo Romeo a Julie. Psal i pohádkové hry – Bouře, nebo Zimní pohádka a básně, zkompletované ve sbírkách, ze kterých je bezesporu nejznámější sbírka Sonety.

 

Společenskohistorické souvislosti vzniku díla:

Zhruba od 15. do 17. století se po celé Evropě, a to s původem v Itálii, začal rozvíjet umělecký směr renesance, spojený s myšlenkovým proudem nazvaným humanismus. Renesance (re-nesco = znovuzrození) je tedy umělecký směr, který klade důraz na člověka, snaží se umění polidštit a vrací se k antickým ideálům. Humanismus, je myšlenkový směr který vyzdvihuje lidskost, lidskou důstojnost a úctu k lidskému život. Odmítá Boha jako strůjce všeho a zvětšuje význam člověka. V období renesance došlo také k mnoha objevům – vznikaly astronomické objevy (Koperník, Bruno,…), byly podnikány zámořské cesty a kolonizační procesy, rozvíjely se vědy, byl vynalezen knihtisk atp. Lidé v renesanci také kladli velký důraz na vzdělanost, lidskou přirozenost a návrat k přírodě a také na svobodu. Rozvíjí se obchod, bohatnou měšťanské vrstvy. Literatura se píše především v národních jazycích. V literatuře dochází k obnově původních antických žánrů, jako je epos, satira, epigram, komedie a tragédie. V oblasti dnešního Španělska vzniká commedia dell’arte – původní „profesionální“ komedie s ustálenými charaktery (Harlekín, Kapitán,…), společnosti, které toto divadlo provozovaly, jezdily po celé Evropě a podporovali vznik divadla po celé Evropě. V Anglii dochází k rozvoji alžbětinského dramatu – to je typ dramatu, ve kterém dochází k prolínání komedie s dramatem, vychází z lidových kořenů a řeší základní existenční otázky („Být, či nebýt?“)

Příběh se odehrává na konci 16. století v Anglii, v době, kdy v zemi díky náboženskému rozdělení vládne neklid, náboženské spory, konají se procesy s čarodějnicemi, je velká nezaměstnanost. Všeobecně bylo pro Anglii tohle období velice záporné. To se odráží na tragickém konci Shakespearova díla.

 

Další autoři období:

Současně s Williamem Shakespearem tvořil například Niccolo Machiavelli, Miguel de Cervantes y Saavedra a u nás nejvýznamnější Jan Amos Komenský.

 

Témata:

  • Celkové téma: Spor Monteků s Kapulety
  • Hlavní téma: Tragická láska Romea a Julie
  • Vedlejší téma: Romeova náklonnost k Rosalině, konflikt Merkucia s Tybaltem, Kapuletovými plánovaný sňatek Julie a Parise,…

 

Hlavní postavy:

  • Romeo – Syn Monteků, mladík, který se zcela náhodně zamiloval do Julie natolik, že je ochotný pro ni obětovat veškeré životní jistoty (původ, rodinu i život),
  • Julie – Dcera Kapuletů, čtrnáctiletá dívka, která se zamiluje do Romea – je citlivá, ale statečná, je chytrá a rafinovaná, odhodlaná bojovat za lásku a samostatnost, ať už to stojí, co chce – i život
  • Montekové – Veronský rod znepřátelený s Kapulety, rodina Romea
  • Kapuleti – Veronský rod znepřátelený s Monteky, rodina Julie
  • Oba rody jsou vzájemně nevraživé, příslušníky druhé rodiny zásadně odmítají

 

Děj:

Romeo je zamilovaný do dívky jménem Rosalina, která o něj ovšem nejeví sebemenší zájem. S kamarády se tedy rozhodnou, že by bylo dobré přijít na jiné myšlenky a půjdou proto na Kapuletský večírek – tedy večírek znepřátelené veronské rodiny, kde snad ani nesmí padnout slovo Montek. Na Večírku se Romeo setká s Julií a okamžitě se do sebe bláznivě zamilují. O něco málo později se sice oba vzájemně dozví o svém „nevhodném“ původu, ale ani to je neodradí od vzájemné lásky a rozhodnou se pro tajnou svatbu. Mnich Lorenzo je tedy potají oddá v cele kláštera. Když se Romeo setká s Juliiným bratrancem Tybaltem, Tbalt Romea odmítá a chce se s ním utkat v souboji. Romeo bojovat nechce, postaví se za něj ale jeho přítel Merkucio, který v boji s Tybaltem padne – to rozhněvá i Romea a v dalším boji Tybalta zabije. Romeo je za svůj čin vyhnán z města, odjíždí do Mantovy. Kapuletovi na své dceři chtějí, aby se provdala za Parise, což Julie v žádném případě nechce a Lorenzo pro ni vymyslí plán, jak se vysmeknout z očekávání rodičů a jak by mohla žít společně s Romeem. Lorenzův plán je v podstatě geniální – Julie vypije nápoj, který ji na pohled učiní mrtvou, rodina ji pochová, mnich ji vykope a vytáhne z rakve a zahladí stopy; Julie se vzbudí a k Romeovi mezitím dorazí posel se zprávou, která bude obsahovat celý plán – Romeo s Julií tak spolu budou moci utéct od svých rodin a jejich láska jim bude umožněna. Ve skutečnosti tedy Julie vypila „nápoj smrti“ a rodina ji oplakávala. Romeo se však nesetkal s poslem, který nesl zprávu o plánu, naopak dostal ještě jinou zprávu s tím, že Julie zemřela. Proto si Romeo ještě u lékárníka v Mantově koupil jed a vyrazil zpět do Verony. U Juliiny hrobky se setkal s jejím rodinou vybraným snoubencem Parisem, se kterým se utkal a zabil ho. Poté, co si ruce znovu potřísnil krví, vešel do Juliiny hrobky, a když zjistil, že jeho milá je vážně mrtvá („mrtvá“), vypil jed a zemřel. Do hrobky se přiřítil i Lorenzo, probudit Julii. Když se mu to povedlo a Julie uviděla svého milence mrtvého vedle sebe, probodla se jeho dýkou. Na místě se sešly obě rodiny, které byly tímto tragickým skutkem usmířeny.

 

Jazykové prostředky:

  • Literární druh: Drama
  • Literární žánr: Tragédie (= drama s vážným obsahem, kde se hrdina obvykle dostane do neřešitelného existenčního konfliktu s vlastním osudem, většinou podniká mardný a předem prohraný boj, ve kterém podléhá a zemře)
  • Velké množství postav
  • Komplikovaný děj (Verona, 16. století)
  • Staví proti sobě kontrasty (láska milenců x nenávist rodů)
  • Staví jedince nad celek – důraz na individualitu – typicky renesanční prvek
  • Prolog ve formě sonetu, vyprávěn chórem – obyvatelstvem Verony
  • Metafory (mužskej jako z cukru; tolik lásky, jako vody v moři; milounký jako beránek;…)
  • Patrná inspirace antikou – Chór jako úvod do děje je typický pro klasická antická dramata, odklání se od křesťanského desatera (Cti matkou svou,…) a upřednostňuje individuální cíle
  • Občas i lidové výrazy (pouze v mluvě nižších společenských vrstev! – Beruško! Kde se rajdáš?, Chraň pánbu!)
  • Vstupy postav jsou buďto prozaické, nebo poetické
    • Próza je typická pro nižší vrstvy (Juliina chůva atp.)
    • Poezie je typická pro vyšší vrstvy, zejména pak pro milence
      • Rým: sdružený
      • Verš: tzv. blankvers (= nerýmovaný 5stopý jamb)

 

Rozbor díla:

Autor poukazuje na to, aby mladí lidé – stejně jako Romeo a Jullie – bojovali o své právo na lásku, štěstí a právo rozhodovat o vlastním osudu i přes jeho nepřízeň. Příběh je  o lhostejnosti rodičů k názorům svých dětí v dřívějších dobách, o tom, že mladí lidé jsou schopni pro svou lásku obětovat život

 

Ukázka:

ROMEO (K Julii)      Vás dotýkat se neurvalou dlaní

je stejný hřích, jak svátost znesvětit,

ale mé rty, poutníci uzardění,

spěchají polibkem tu vinu smýt.

JULIE      Křivdíš své ruce, poutníčku můj milý,

vždyť poutá moji ruku oddaně,

tím dotykem se obě políbily,

jak při modlitbě jsou teď spoutané.

ROMEO      Člověk se modlí nejen rukama.

JULIE      Máš pravdu, k modlení jsou hlavně rty.

ROMEO      Dopřej jim také zbožnost, lásko má,

ať v modlitbě jsou k sobě spjaty.

JULIE      Mé rty jsou němé, prahnou po modlení.

ROMEO      Mlč, světice, a dej mi rozhřešení.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: