Romeo a Julie – rozbor díla k maturitě (2)

Kniha: Romeo a Julie

Autor: William Shakespeare

Rozbor přidal(a): Stepanka

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Literárněvědný a historický úvod

Romeo a Julie (Romeo and Juliet) je divadelní hra, kterou napsal William Shakespeare, premiéru měla v roce 1595. Jedná se o milostnou tragédii, patrně jeden z nejznámějších milostných příběhů v historii světového dramatu.

 

William Shakespeare se narodil v městečku Stratford nad Avonou v roce 1564.

Byl to největší anglický i světový dramatik a básník, jehož životní cesty jsou dodnes zahaleny závojem tajemství.

Je až zajímavé, kolik toho za svůj dokázal napsat, navíc v době, kdy byl evropský kontinent zmítán nepřetržitými válkami a obdobím hladu a nouze.

Ve svých 18 letech se oženil s Annou Hathawayovou a s ní měl 3 děti.

Už před rokem 1592 působil jako herec a spisovatel v Londýně. V té době vládla Alžbeta I. (1533-1603), Shakespeare měl přístup do jejího dvoru, kde se hráli jeho hry.

Stal se spolumajitel divadla Globe. Zpočátku působil jako herec ve společnosti lorda komořího, později v královské společnosti Jakuba l.

Shakespeare napsal celkem 36 divadelních her (i když některé jsou jeho jen zčásti), 2 lyricko-epické básně a 154 milostných sonetů.

Hrdinové si jsou sami strůjci svého osudu, jejich činy vyplývaly z jejich charakteru. Jsou to složité a často rozporné a živelné povahy. Shakespeare zemřel v rodném Stradfordu nad Avonou v roce 1616.

 

Znaky jeho tvorby v díle :

Komedie – složitý, spletitý děj, záměna osob, vítězství dobra nad zlem

Tragédie – obraz pozemského života, příčina tragédií je lidská vášeň nebo náhoda, jazyk je veršovaný a střídá se s prózou

 

Některá díla :

Romeo a Julie (1595)

Sen noci svatojánské (1596)

Kupec benátský (1597)

Julius Caesar (1599)

Hamlet (1604)

Othello (1605)

Sonety (1609)

Jindřich VIII. (1611)

 

Zařazení díla k danému směru

Literární druh – próza i poezie

Literární žánr – drama

Literární forma – poezie

Období – renesance, 14. – 15. století

 

Renesance je kulturní společenská epocha, vznikla v Itálii ve 14. století.

(francouzsky = renaissance – obrození, nový rozkvět, italsky = rinascimento)

Autoři renesančních děl v Itálii: Dante, Alighieri, Giovanni Boccaccio aj.

Poté se začala šířit zejména mezi bohatými měšťany a to do Francie (v polovině 15. století), Anglie a Španělska (15. století).

Představitelé ve Francii: Francois Villon, Montaigne; v Anglii: Chaucer, Shakespeare; ve Španělsku: Cervantes, Vega

Hlavním předpokladem vzniku renesance byla krize středověké církve, její autoritou otřásaly především nové vědecké objevy, jež vyvracely názory církve, pozornost se tak začala pomalu odvracet od Boha k člověku, v jeho vědecké zkoumání a rozum.

Významné byly i zámořské objevy – např. roku 1492 objevení Ameriky.

Rozvoj knihtisku umožnil výrazně rychlejší šíření knih, literatura se rozvíjela v národních jazycích.

Mezi předpoklady vzniku tohoto směru patří i růst významu měšťanstva a měst a vyšší úroveň vzdělanosti.

Nejdůležitější myšlenkový proud renesance je humanismus.

V užším smyslu je humanismus považován za literární a vědecké hnutí 14. – 16. století jako součást renesance. Zaměřuje se více na člověka a jeho individualitu, podporuje lidskou vynalézavost a hlásá rovnost lidí před Bohem.

Charakteristické literární žánry: dopis, projev, polemika a invektiva, filozofický traktát, historiografické, cestopisné a národopisné spisy, životopisné líčení, vychovatelské spisy a učebnice.

 

Charakteristika postav a obsah

Romeo – Montekův syn, citlivý, romantický, statečný, ukvapený

Julie – Kapuletova dcera, krásná, odvážná, chytrá, bojuje o právo rozhodnout se

Chůva – vychovává Julii už odmalička, dobrosrdečná, věrná, upovídaná

Bratr Vavřinec – františkán, moudrý, důstojný, hodný, nápomocný

Paris – vévodův příbuzný, zamilovaný do Julie

Montek a Kapulet – hlavy obou rodů

Tybalt – synovec paní Kapuletové, nenávidí Monteky, výbušný, zákeřný

Merkucio, Benvolio – Romeovi přátelé

 

Ve Veroně žijí dva znepřátelené rody – Kapuletové a Montekové. Skoro pokaždé, když se někdo z příslušníků těchto rodů setká na ulici, končí to hádkou nebo bojem. Vévoda Eskalus jim pod trestem smrti přikáže, aby nenarušovali mír v ulicích.

Montekův syn Romeo je zamilovaný do Rosaliny, která mu jeho lásku bohužel neopětuje. Romeo je kvůli ní nešťastný. Jeho přátelé Benvolio a Merkucio si o něj dělají starosti.

Dozví se, že se koná u Kapuletů velký maškarní ples. Romeo, Merkucio a Benvolio se tam tedy tajně vydají. Kapulet zjistí, že tam jsou, ale nechce způsobit rozruch, tak si jich nevšímá. Romeo zde potká Julii a okamžitě se do sebe zamilují. Když ples skončí, Romeo se vkrade do zahrady Kapuletů a tajně přečkává pod Juliiným balkonem a poslouchá její promluvy do tmy o lásce k němu.

Romeo se ukáže a opětuje jí její lásku. Dohodnou se na sňatku, který by se měl konat příští den.

Romeo požádá františkána bratra Vavřince, aby je oddal. Vavřinec souhlasí, protože v tom vidí naději na mír obou rodů. Další den se Romeo a Julie opravdu vezmou.

Ještě ten den dojde k boji mezi Merkuciem a Tybaltem, Romeo se je snaží zastavit, ale Tybalt Merkucia zabije. Romeo chce Merkucia pomstít a zabije Tybalta.

Vévoda potrestá Romea poměrně nízkým trestem, vyhnanstvím z Verony. Romeo uteče do Mantovy.

Paris tlačí na Julii se sňatkem a pan Kapulet a paní Kapuletová jí poroučejí, aby souhlasila.

Julie prosí o pomoc bratra Vavřince, ten jí dá lahvičku s jedem, který když vypije tak bude její tělo vypadat jako mrtvé. V den svatby ji chůva najde mrtvou a uloží ji do rodinné hrobky.

Vavřinec mezitím pošle bratra Jana za Romeem, říct mu o lsti, kterou s Julií vymysleli. Avšak Jan byl zadržen a dopis nemohl doručit.

Romeův sluha přijede za Romeem, říct mu, že Julie je mrtvá. Romeo si koupí jed a jede do Verony k hrobce své milé. Tam ho napadne Paris, šermují a Paris zemře, ale ještě předtím si přeje, aby ho Romeo položil do hrobky vedle Julie. Romeo tak učiní, lehne si vedle Julie také a vypije jed.

Julie se probudí a uvidí vedle sebe mrtvého Romea a probodne se jeho dýkou.

Přiběhnou stráže, Montekové a Kapuletové a vidí své děti mrtvé.

Montek a Kapulet si podají ruce na znak míru a slíbí si, že svým dětem postaví skvostné zlaté sochy.

 

Rozbor díla

Prostředí – Verona, Itálie, 16. Století

 

Tématika

Celkové téma: nenávist dvou rodů, Monteků a Kapuletů

Hlavní téma: tragická láska Romea a Julie

Vedlejší téma: souboje sloužících, tajná svatba, boj Rome a Tybalta, plánování svatby s Parisem

Vložka: píseň, kterou zpívá Merkucio

Motiv: jed, dýka, láska, nenávist, souboje, smrt

 

Hlavní postavy: Romeo, Julie
Vedlejší postavy:
 Montek, Kapulet, Tybalt, Paris, Merkucio, Benvolio, paní Monteková, paní Kapuletová, bratr Vavřinec, Juliina chůva, vévoda Eskalus, sluhové, měšťané

 

Kompozice

Kompozice celého díla je chronologická, člení se na prolog a pět dějství (úvod, zápletka, vyvrcholení děje, zvrat, závěr)

Celý příběh je psán pětistopým jambickým veršem (tzv. blankversem).

 

Jazyk

Útvary jazyka

V díle se mluví především spisovným jazykem, ale objevují se i hovorové a nespisovné výrazy, které používá Juliina chůva.

 

Druhy řeči

Dialog, monolog.

 

Slova stylisticky zabarvená

Archaismy, historismy, poetismy, familiární zdrobněliny (Julka, Julinka)

 

Tropy

Eufemismy- ,, z těch rtů už život dávno vyprchal“, ztepilá nožka

Synekdocha – ,,V minutě je mnoho dnů“

Personifikace „Štěstí se na tě hrne“

Epiteton: ornans „spící slunce“

Metafora „Popadni už jednou ten svůj kord za uši!“, „Na křídlech lásky přeletěl jsem zeď“

Přirovnání: „Tu se Romeo vymrštil jako střela.“

 

Figury

Řečnické otázky: „Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?“ „Což pak jsem studánka?“

Epizeuxis „však Romeo, Romeo nikoli“

Apostrofa „Pojď Romeo, ty duše přestrašená.“

 

Slohový postup

Styl vypravěcí

 

Syntaktické prostředky

Věty jednoduché i složitá souvětí.

Často věty tázací, zvolací.

Jednočlenné („Romeo! Nálado! Blázne!“) i dvojčlenné věty (,,Zaklínat ho budu, chceš-li.“)

 

Vlastní zamyšlení nad textem

Knihu jsem si vybrala, protože mám ráda romantické příběhy a tento je velmi slavný, ale až dosud jsem ho znala pouze vzdáleně. Vůbec nevadí, že dílo je už velmi staré, protože problematika v něm je dosud aktuální.

Na to, že je kniha psaná ve verších, se čte velmi dobře.

Zaskočil mě nízký věk Julie a to, že se oba dokázali tak silně zamilovat, druhý den se vzít a potom pro svou lásku zemřít.

Líbí se mi, že se autor z pozadí snaží sdělit, aby rodiče naslouchali názorům a lásce svého dítěte, protože jinak to může mít tragické následky.

Nelíbí se mi, Romeo je nejdříve zamilovaný do Rosaliny a truchlí pro ni a znenadání se zamiluje do Julie, tak silně, že si ji hned chce vzít.

Zaujal mě silný, avšak krátký vztah Romea a Julie, protože jejich láska přes všechny problémy přetrvává a neohlíží se na jejich rody a jejich spory, i když oba dobře vědí, že je to problém.

Líbí se mi i metafory, které jsou v díle obsaženy, protože dodávají krásu jednotlivým veršům. Je až překvapivé kolika krásnými slovy lze vyjádřit lásku a touhu po přítomnosti druhého člověka.

 

Zaujaly mě tyhle Juliiny promluvy:

JULIE

Ach, Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?

Své jméno zapři, odřekni se otce,

anebo nechceš-li, zasvěť se mně,

a přestanu být Kapuletová.

 

JULIE

Kdo spočítá, co má, je pouhý žebrák.

Leč bohatství mé lásky vzrostlo tak,

že bych se nikdy neodpočítala.

 

Seznam použité literatury

Romeo a Julie, William Shakespeare, přeložil E. A. Saudek, ilustrace Jindřich Ulrich, nakladatelství Mladá fronta 1985, Praha

http://www.cesky-jazyk.cz/slovnicek-pojmu/humanismus/

Literatura pro 1. ročník středních škol, Didaktis 2008, Brno






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: