R.U.R. – rozbor díla k maturitě (4)

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Rozbor přidal(a): Michal Svojše

Vloženo na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Literární kontext

– od konce 18.st. se česká literatura utvářela v rámci národně obrozeneckého procesu, v němž se musela vyrovnávat se skutečností, že je kladen důraz na udržování její holé existence a může chybět prohlubování její kvality

– to končí rokem 1918, *Československé republiky – existence vlastního státu přináší nejzazší myslitelnou mez národní svobody

– otevírá se prostor pro diskuze, ideje, nové tradice a pro nové celkové směřování státu

– politická svoboda vedla k ideové polarizaci společenského života

 

3 proudy:

1/ hlavní ideový proud: liberálně demokratické směřování československého státu

– klíčovou osobností byl právě Karel Čapek (může se hovořit až o „čapkovské generaci“)

– Lidové noviny – Eduard Bass, Karel Poláček, Ferdinant Peroutka (Budování státu)

– Karel Čapek spolupracoval i s bratrem Josefem – společné texty (Ze života hmyzu), Josef vymyslel slovo robot

2/ pravicové konzervativní autoritářské smýšlení

– v pomnichovském období (druhá republika) – krach liberálně demokratického státu, Karel Čapek se stává terčem očerňování (taky TGM, E.Beneš)

– pevný hodnotový řád, autoritativní vláda, tradiční ideje národa (nacionalisté), katolická víra

– katolicky orientovaní spisovatelé (situace pro ně byla těžká, první republika byla výrazně protikatolická – příčina: ztotožňování katolické církve s Rakousko-Uherskem, husitská revoluce)

– katolická orientace: Jaroslav Durych – Bloudění, Rekviem

– Jakub Deml (Zapomenuté světlo) – antisemitistické útoky, Jan Čep, Jan Zahradníček

3/ levicové komunistické přesvědčení

– sociálně zaměřená tvorba: Jiří Wolker (Těžká hodina), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník)

– Vladislav Vančura (Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Obrazy z dějin národa českého) – k povzbuzení národa v době nacistické okupace

– Osvobozené divadlo – Jiří Voskovec, Jan Werich – Vest pocket revue, Jaroslav Ježek – protifašistické levicové smýšlení

 

Autor

Karel Čapek – prozaik, dramatik, publicista, překladatel

 

3 čapkovská témata:

1/ otázka po mezích lidského poznání

– Čapek odmítal představu absolutní pravdy, že je pravda nezávislá na člověka a zůstává pravdou vždy a všude, za všech okolností

– tvrdil, že pravda je něco neoddělitelného od situace, v níž se člověk zrovna nachází

– ze svého pohledu máme pravdu tak trochu každý

= noetický relativismus (ovlivněno pragmatismem 20.let)

– Boží muka

 

2/ pocit ohrožení vědecko-technickým pokrokem

– překračování mezí lidského života

– blízké expresionistické tvorbě

– v české literatuře se expresionismus začal uplatňovat po první světové válce, *jako obava, že plody lidského úsilí a pokroku se mohou ve výsledku obrátit proti člověku (Čapek, Jan Čep, František Halas)

– R.U.R., Věc Makropulos, Továrna na absolutno, Krakatit

 

3/ obhajoba hodnot svobody, demokracie a pacifismu

– ve 30. letech s rozmachem fašismu a nacismu v evropské společnosti

– Válka s mloky, Bílá nemoc, Matka

 

Literární druh, vydání, kompozice

– divadelní hra o předehře a třech jednáních, žánr drama

– vydáno roku 1920

– nové slovo Robot (*Josef Čapek, od slova robota)

– R.U.R. vyneslo Karlu Čapkovi mezinárodní uznání, hra byla přeložena do více než 30ti jazyků

 

Doba & místo děje

– děj se odehrává na ostrově, v továrně na výrobu robotů

– doba není přesně určená, má to být nejspíš budoucnost, ale řeší problémy přítomnosti

– vzor pro řadu dalších spisovatelů žánrů sci-fi

 

Hlavní postavy

Roboti: umělé bytosti, obdařeny lidskými schopnostmi s jediným rozdílem – nemají city, uvnitř jsou stroji, i když zevnějškem se podobají lidem

– Radius, Sulla, Robot Primus (od slova první), Robotka Helena

Domin: ředitel R.U.R., jméno pochází z latiny = pán, chce osvobodit člověka od dřiny

Helena: manželka Domina, dcera prezidenta, okouzlující, hloupoučká

Stavitel Alquist: za nejvyšší hodnotu považuje lidský život, práce je nezbytná, rozumný přístup k životu, bojí se pokroku

– Ing. Fabry (technický ředitel, fabry = fabrika, továrna), Dr. Gall (odkaz na dr. Galéna – Bílá nemoc), Hallemeirer, Busman (businessman = peníze), chůva Nána

– propracovaná symbolika jmen

starý Rossum: vymyslel recept na výrobu robotů, chtěl být stvořitelem, sesadit boha (podobnost s Frankensteinem)

 

Děj

– Do továrny R.U.R. přijíždí Helena, seznamuje se s řediteli továrny, vedoucí ředitel Domin ji požádá o ruku a ona souhlasí.

– První dějství se odehrává o deset let později, výroba robotů se značně rozmohla – na pevnině probíhá jejich vzbouření, k tomu se Helena dozvídá, že se ve světě přestávají rodit děti (lidé nepracují – už jich není potřeba). Napadne jí, že musí výrobu robotů zastavit, a tak ukradne spisy na výrobu robotů a spálí je.

– Očekávají příjezd lodi s lidmi, kteří přivezou novinky ze světa, místo toho ale z lodi vystupují roboti. Lidé na ostrově se dozvídají, že jsou poslední lidé na světě, všechny ostatní už roboti zabili. Roboti si totiž uvědomili, že jelikož pracují, jsou důležitější než lidé a chtějí ovládnout svět a lidstvo vymítit. Miliony robotů obklíčí továrnu.

– Ředitelé továrny přijdou s jediným řešením: Budou roboty vydírat, protože vlastní jejich recept na výrobu, kteří oni potřebují (roboti totiž nejsou nesmrtelní, do dvaceti let se opotřebují). Helena se však přiznává, že spis spálila.

– Roboti nakonec pobíjí všechny, kromě Alquista, protože ho viděli pracovat, je to stavitel, není to žádný budižničema, co se chce jen poflakovat.

– Na konci hry Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit recept na výrobu robotů, což je nemožné. Je nešťastný, protože je poslední člověk na zemi a dochází mu, že celý život brzy zanikne. Když usne, probouzí ho smích – jedna z vlastností, kterou roboti nemají. Doufá, že se vrátili lidé, jedná se však o dva roboty. Pozná, že i oni mají city a je to tak jediná naděje, že by život nemusel zahynout.

 

Téma

1/ varování, aby se lidé nestali otroky vlastních vynálezů

– kritický postoj k přeceňování techniky, může být zneužita proti lidstvu – ovlivněn 1. světovou válkou, kde technika byla opravdu použita proti lidem

– chtěli dělat nadlidi a vymstilo se to -> utopie (utopická díla podávají obraz vzorně zorganizovaného společenství, projekt spravedlivého státu, bezchybně fungující instituce)

 

2/ nezastavitelný pokrok

– roboti jsou lepší protože: mají méně potřeb, větší mozek, více se učí, nemají duši, nelpí na životě, nemají požitků

– přestali se rodit děti – není jich třeba

 

3/ filozofické zamyšlení nad morálními otázkami moderní doby

– smysl života není o tom věci si ulehčit, zbavit člověka dřiny






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: